V minulosti dostala Spolchemie prostředky od Fondu národního majetku na odstranění staré ekologické zátěže  rtutí. „Investované prostředky částečně ztrácejí význam, pokud současně podnik nepřistoupí k náhradě technologie za bezrtuťovou,“ upozornila mluvčí Arniky Zora Kasiková.

Spolchemie dodnes vyrábí chlór a alkalické hydroxidy tzv. amalgámovou elektrolýzou, při níž do životního prostředí uniká rtuť, a to buď ve formě emisí do vzduchu, který poté dýchají obyvatelé stotisícového města, nebo prostřednictvím odpadních vod, které putují do Labe. V řece se rtuť ukládá v sedimentech, kumuluje se v rybách a kontaminuje celý potravní řetězec, na jehož konci je člověk. To, že kontaminace rtutí je problémem i v České republice, ukázaly i rozbory vzorků ryb z českých toků, které na počátku roku zveřejnila Arnika jako součást celosvětové studie .

Na potřebě řešit úniky rtuti do životního prostředí se letos v únoru shodli zástupci vlád na schůzce Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) v keňském Nairobi. Na základě jejich dohody by se již letos měla začít připravovat globální úmluva.