en ru

Stav a vývoj zeleně v Praze

modrany-stromekAutoři: Ing. Jakub Esterka, Mgr. Lukáš Matějka, JUDr. Pavla Bejčková, Martin Skalský, David Zítek, Mgr. Anežka Hradilková

Arnika, Praha 2009

Odkazy na jednotlivé kapitoly této studie jsou v menu nalevo.

Celou studii je možné si objednat nebo stáhnout.

Mizí zeleň nebo přibývá?

V poslední době se v souvislosti s hodnocením života v Praze stále častěji opakuje tvrzení, že v našem hlavním městě dlouhodobě přibývá zeleně. Toto sdělení vždy pochází z úst některého z představitelů magistrátu a občas jej začínají přebírat také novináři. „Co je psáno, to je dáno,“ říká přísloví, a tak když už se přibývající pražská zeleň po několikáté objevila na stránkách novin, lidé začínají mít pocit, že to přeci nemůže nebýt pravda.

Pochybnosti přesto zůstávají. Schválně: zkuste vyjmenovat tři nové parky, které v posledních dvaceti letech v Praze vznikly. Nebo jeden nový lesík či dvě nově založená stromořadí… Nic vás nenapadá? No právě. Zkuste tyto otázky položit svým přátelům. Nejspíš také žádnou přibývající zeleň nebudou znát.

Na druhé straně jsme téměř denně konfrontováni s kácením stromů, tlaky na zástavbu zelených ploch, s ničením parků. Zkuste si položit druhou otázku. Vybaví se vám nějaké místo, kde byly v posledních dvaceti letech vykáceny stromy? Území, kde byla dříve zelená plocha a dnes tam stojí budovy? Nejméně jeden takový případ zná nepochybně každý obyvatel hlavního města.

Zajímalo nás, zda je údajné přibývání zeleně v Praze jen mýtus, možná záměrná dezinformace, nebo jestli na tom naše město ve skutečnosti opravdu není, pokud jde o zeleň, tak špatně. Zkoumali jsme existující informační zdroje, pátrali po nových datech a snažili se spočítat, kolik zeleně mizí a kolik přibývá.

Vzhledem k alarmujícím datům o znečištění ovzduší, které zapříčiňuje automobilový provoz ve spojení s efektem Pražské kotliny, je nezbytné věnovat městské zeleni zvýšenou pozornost. Odborníci varují, že hustota toxického koktejlu v pražském vzduchu může poškodit genetickou výbavu lidí a způsobit vážná onemocnění dnešním dětem v době, kdy budou dospělé. Stromy a zelené plochy dokáží míru znečištění ovzduší alespoň částečně kompenzovat. Mimo to mají nesmírný význam také pro rekreaci, sport a vůbec kontakt městského člověka s přírodou.

Pokud zeleň mizí, mělo by nás to znepokojit a přimět k rozhodnému jednání. Pokud zeleň opravdu přibývá, měli bychom se ptát, zda tyto přírůstky odpovídají zrychlujícímu se tempu zastavování volných pozemků, nárůstu objemu dopravy a přibývání dalších jevů, které zhoršují stav životního prostředí.

Věříme, že naše zjištění posunou na novou úroveň nejen debaty o existující pražské zeleni, ale pomohou také formulovat strategii města pro budoucnost.

Zdroje dat  mimo žádostí o informace:
  1. Praha Životní prostředí 2007, Magistrát hl. m. Prahy, duben 2008
  2. Atlas Životního prostředí v Praze  
  3. Územně analytické podklady hlavního města Prahy, Útvar rozvoje města, 2008 - stav k 11.6. 2009
  4. Povrchy a zeleň v Praze, Institut městské informatiky hl. m. Prahy, červen 1995
  5. Územní plán hlavního města Prahy – Koncept – 1.čtení
  6. Komentář k petici Praha – město pro život