Stockholmská úmluva zabrání toxickému znečištění

17.3.2004 - PRAHA | Tiskové zprávy
Desítky lidí se po celé České republice potýkají s vážnými problémy, které mají jednoho společného jmenovatele – toxické látky. Jejich příběhy jsou často plné utrpení (jako v případě někdejších pracovníků Spolany, které připravily o život či zdraví dioxiny(1)) či zoufalství (jako v případě manželů Rychtaříkových z Klatov, kteří se zatím marně snaží zbavit toxického znečištění svého domu). Zabránit takovým kauzám by v budoucnu měla Stockholmská úmluva – mezinárodní smlouva, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejtoxičtějších látek na světě (2). V České republice se Stockholmská úmluva začne naplňovat 17. května.
Závažnost problému polychlorovaných bifenylů (PCB) (3), na které se úmluva také vztahuje, přiblížil profesor Masarykovy univerzity Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc.: "V případě PCB se odhaduje, že zhruba třetina z jejich celosvětové produkce, tedy půl milionu tun, se dostala do životního prostředí. Jejich stopy mohou v životním prostředí zůstat ještě stovky let." Podle vedoucího kampaně Arniky Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřicha Petrlíka by Stockholmská úmluva měla pomoci vyřešit problémy u stávajících ekologických zátěží a zároveň zabránit vzniku nových. „Již mnohokrát se stalo, že například zemina znečištěná perzistentními organickými látkami z jednoho místa sice zmizela, ale firma, která ji měla bezpečně zlikvidovat, ji jenom převezla jinam. Toxické znečištění tak jenom přesunula na jiné místo v republice (to je případ jihočeských Lhenic). Stockholmská úmluva jasně říká, že nic takového není přípustné,“ vysvětluje Petrlík. Úmluva zároveň stanovuje likvidaci toxického znečištění takovými metodami, které nevedou ke vzniku nových toxických látek typu dioxinů. Zásoby polychlorovaných bifenylů (PCB)(1) a starých pesticidů by již neměly končit ve spalovnách odpadů (jako dosud), ale v technologických jednotkách, které je chemicky rozloží a nevytvoří například toxický popílek, s nímž si pak nevíme rady. Takováto technologie zatím na území České republiky nefunguje, ale lze očekávat, že právě Stockholmská úmluva urychlí postavení provozu, který nám pomůže se toxického znečištění bezpečně zbavit. „To nejlepší, co můžeme momentálně udělat, je bezpečnostní mezisklad pro toxické látky a odpady, kde je dostaneme pod kontrolu a odkud nebudou unikat volně do životního prostředí,“ definoval možné řešení Holoubek. Stockholmská úmluva také stanovuje povinnost připravit plán, jak předcházet únikům dioxinů a dalších látek do životního prostředí. Měla by tedy přispět k celkovému snížení emisí dioxinů v České republice a zároveň nám otevřít dveře k financím na vyčištění ekologických zátěží typu Spolana Neratovice - těch, které se nepodaří vyřešit za peníze Fondu národního majetku, vyčleněné k těmto účelům.
  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník,vratislav.voznik@arnika.org, tel. 222 781 471, 606 727 942
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu