Koalice upozorňuje, že nadužívání vodních zdrojů pro výrobu energie ve vodních elektrárnách ohrožuje ekologicky přijatelný, nebo také minimální, průtok vody. Ten je nezbytný pro zachování přírodní rovnováhy a okolních ekosystémů.

Federace Bosny a Hercegoviny (FBiH) již přijala Nařízení o způsobu stanovení minimálního toku, ale Republika srbská (RS) takový dokument ještě nemá. Iniciativa Centra pro životní prostředí a české environmentální organizace Arnika byla zamítnuta, a to přesto, že tyto organizace spolupracovaly při vytváření metodologie i návrhu nového nařízení s odborníky. Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství RS iniciativu nepřijalo s odůvodněním, že postrádají ověření výzkumné metody. Takovýto výzkum je náročný časově, finančně i lidsky, a není možné, aby jej provedly nevládní neziskové organizace. Ty podléhají jurisdikci Agentury povodí řeky Sávy, vFBiH dále Správě úmoří Jadranského moře a v RS státní organizaci VodeSrpske.

„Jako členové občanské společnosti vidíme problém, který nedokážeme sami vyřešit, ale můžeme k řešení přispět. Jsme připraveni zorganizovat nové kolo konzultací, ale očekáváme, že instituce poskytnou potřebné prostředky, budou iniciativní a dostojí povinnostem daným svojí pravomocí, vodním zákonem a závazky vůči Evropské Unii,“ říká Miloš Orlić, koordinátor Koalice na ochranu řek v BiH.

Shromáždění v Sarajevu je součástí kampaně River Keepers, uskutečňované projektem Eko BiH, který čerpá z fondů Evropské Unie a je spolufinancován Ministerstvem zahraničních věcí České republiky v rámci programu transformační spolupráce. Koalice na ochranu řek v BiH v srpnu organizovala, jako součást této kampaně, celostátní sbírku fotografií koryt řek, která vyschla v důsledku odklonění toku do vodních elektráren.

„Přispěvatelé do kampaně posílali fotky vyschlých řečišť, které následně sdíleli a komentovali na sociálních sítích. Zapojily se jich stovky, což ukazuje jednak, jak pevné pouto lidi k jejich řekám váže, jednak, jak velkým problémem je, že v Bosně a Hercegovině neexistuje regulace minimálního průtoku. Tam, kde někdo vidí krásnou nespoutanou řeku, jiný vidí zisk. Řeky v Bosně a Hercegovině ničí masivní výstavba vodních elektráren, která nepodléhá žádné kontrole. Proto je potřeba tuto oblast co nejdříve zregulovat,“ říká Zuzana Vachůnová z české organizace Arnika.

Viktor Bjelić, koordinátor projektu Eko BiH, zdůrazňuje, že zavedení systému kontrol by výrazně omezilo libovůli a arogantní přístup, s nímž mnohé vodní elektrárny v BiH nadměrným odčerpáním vodního toku vykořisťují přírodní zdroje a nenávratně ničí místní řeky i biodiverzitu.

„Často se nezohledňuje, že místní obyvatelé zdroje vody potřebují. Nezapomínejme na ně,“ uzavírá Bjelić.