Stromy a Země

Stromy paří k nejúspěšnějším organismům na Zemi. Svými vlastnostmi udávají ráz celým rozsáhlým plochám zemského povrchu. Metabolismus stromů ovlivňuje globální faktory, jako je klima, koloběh vody a řady prvků a látek. Bez stromů by pro nás život na Zemi nebyl možný. Právě proto je mizení lesů, které způsobuje už 150 člověk, tak nebezpečné pro celý ekosystém planety.

Klimatizace planety

I jediný samostatně stojící strom funguje jako klimatizační zařízení, které zmírňuje denní vedra a noční zimy. Tato funkce se znásobuje s rozlohou lesních celků. V případě rozsáhlých komplexů, jako jsou například tropické deštné lesy – mají stromy vliv na fungování celé troposféry. Kácení lesů v tropech pak nutně pocítíme na klimatu v mírném podnebném pásu, na tisíce kilometrů vzdálených místech.

foto: www.wikipedia.org

Význam listových průduchů

Nevyzpytatelnost chování globálního počasí se někdy vysvětluje takzvaným efektem mávnutí motýlího křídla – nepatrný jev vyvolá účinek podobný padající lavině, který způsobí extrémní meteorologické situace, například hurikány. Je ovšem potřeba dodat, že zelené rostliny, zvláště stromy, jsou schopné zmírňovat extrémy počasí, a v dlouhodobém měřítku stabilizují globální klima.

Odlesňování a vznik pouští

Obrovským problémem je odlesňování planety, které má na svědomí člověk. V případě tropických deštných pralesů se ostře zrychluje od roku 1852. Do současnosti lidé vykáceli celou polovinu ze 16 milionů km² lesů, které ještě v roce1947 pokrývaly tropické oblasti. Jen v oblasti Amazonie zmizí každý měsíc 700 až 1100 km² plochy pralesa. Pokud se kácení nezastaví, do roku 2030 zbude na Zemi pouhá desetina původní rozlohy.

Na Zemi ročně

• zmizí 130 000 km² lesních porostů (rozloha Anglie)
• zmizí 200 000 km² zemědělské půdy následkem odlesnění a nedostatku vody
• přibude 60 000 km²pouští

Lesy přitahují vodu

Dešťové srážky nepadají na zemský povrch rovnoměrně, k čemuž přispívá zalesnění krajiny. Nad lesy je teplota vzduchu nižší, chladnější vzduch také „udrží“ méně vody ve formě vodní páry. Při atmosférickém proudění, které přináší dešťové srážky na pevninu, proto více prší nad zalesněnými oblastmi. Lesy navíc padlou vodu recyklují – zadržují, vypařují a opět přejímají z atmosféry (tzv. malý vodní cyklus).

foto: www.mojefoto.net

Koloběh látek

To, jak stromy ovlivňují koloběh vody, má význam i pro množství živin v půdě – zejména dusíku, fosforu a draslíku. Z odlesněné zemědělské půdy se živiny vyplavují mnohonásobně rychleji, než z lesa. Lesy jsou důležité i pro koloběh uhlíku, který váží do dřeva. Zároveň doplňují do atmosféry kyslík, který potřebují živočichové k dýchání. Trouchnivějící dřevo uvolňuje zpět do atmosféry oxid uhličitý, který opět využívají stromy.

Krajina pod stromy

Lesní ekosystémy ovlivňují nejen atmosféru, hydrosféru, ale také vlastnosti půdy. Rozsáhlý kořenový systém stromů půdu provzdušňuje, narušuje neplodnou horninu a spolu s houbami a mikroorganismy připravuje půdu pro ostatní rostliny a živočichy. Kořeny stromů také brání splavení půdy vodou a její degradaci – ztrátě jejích produkčních vlastností a následné přeměně krajiny v neúrodnou poušť.