en ru

Toxická ignorance – nebezpečné popílky ze spaloven jako výrobek

27.6.2005 - Milan Havel, Arnika - program Toxické látky a odpady | Články
Spalovna TERMIZO již třetím rokem přidává popílky z čištění spalin do škváry a z této směsi vyrábí takzvaný SPRUK. Certifikací na stavební výrobek obchází spalovna vyhlášku MŽP č. 383/2001, o podrobnostech nakládání s odpady. Od první ledna 2005 vstoupily v ČR v platnost nové předpisy, které tuto černou díru naší legislativy uzavřely.
Reagujeme na článek "Zrada ve skořápce" (Euro 20/2005) pana Petra Nováka, ze spalovny komunálních odpadů TERMIZO v Liberci, v němž mj. uvedl, že „ výstupní popeloviny (tedy odpady ze spalovny – pozn. autora) nahrazují primární přírodní suroviny jako kvalitní certifikovaný stavební výrobek pro zásypy…a 99,5 procenta výstupního pevného odpadu je tak materiálově využito... Tento jistě hodnotný výsledek lze jen obtížně ignorovat.“

Uvedené hodnoty materiálového využití odpadu je nutno označit za silně diskutabilní a co skutečně nelze ignorovat, je rizikové a neodpovědné nakládání s popílky obsahující vysoce toxické látky a nakládání s těmito odpady v rozporu s právním předpisem ČR i EU. Kromě škváry je výstupem z procesu spalování odpadů také značné množství popílku z čištění spalin, který samozřejmě obsahuje velké množství nejrůznějších škodlivin, včetně extrémně toxických dioxinů. Vyhláška Ministerstva životního prostředí (MŽP) o podrobnostech nakládání s odpady v tomto případě uvádí, že „Popílky ze spaloven komunálních a nebezpečných odpadů smějí být ukládány pouze po úpravě stabilizací na jednodruhových skládkách“ a stanovuje tak jednoznačně nakládání s těmito nebezpečnými odpady. Spalovna TERMIZO ovšem místo toho, poté, co tento popílek projde procesem čistění, používá popílek jako příměs do škváry a z této odpadní směsi vyrábí stavební výrobek, který je dále používán pro rekultivační účely, úpravu krajiny, pro násypy a zásypy.

Je tedy paradoxem, že již třetím rokem společnost nakládá s nebezpečnými odpady v rozporu s výše uvedeným právním předpisem a vytváří potenciální riziko znečištění krajiny a životního prostředí nebezpečnými látkami. Tento proces navíc označuje jako materiálové využití odpadů s odvoláním na to, že na tento výrobek vlastní certifikát podle zákona o technických požadavcích na výrobky. Ten jí byl skutečně v roce 2002 vydán autorizovanou osobou Technickým a zkušebním ústavem stavebním Praha s.p. (TZÚS), pobočka Teplice. Ovšem ani tady není vše v pořádku. Udělování certifikátu se děje na základě splnění kritérií podle tzv. Technického návodu, který stanovuje technické požadavky pro konkrétní stavební výrobky. A platný Technický návod pro tento typ výrobků jednoznačně stanovuje, že tyto výrobky lze vyrábět pouze z tuhých zbytků po spalování tuhých paliv, tzn. ze zbytků ze spalování uhlí a biomasy v energetických a teplárenských zdrojích. Nikoliv z odpadů ze spaloven odpadů.

Je tedy nejvyšší čas, aby se výše uvedené skutečnosti přestaly ignorovat a aby s popílky bylo nakládáno v souladu s požadavky právního předpisu a bylo vyloučeno riziko kontaminace prostředí. A to vše nejen v případě popílku ze spalovny TERMIZO, ale také v případě popílků ze zbývajících spaloven komunálních, popřípadě i nebezpečných odpadů.

Naznačený postup je plně v souladu s evropskou legislativou. V loňském roce vstoupilo v platnost Nařízení EP a Rady č. 850/2004, o persistentních organických látkách, které zakazuje využívat odpady obsahující dioxiny z důvodu, aby se tyto látky nedostaly do životního prostředí. Jednotné limity mají být přijaty do konce roku 2005. Do té doby reguluje nakládání s těmito odpady národní legislativa. Rozhodnutí MŽP, kterým bylo spalovně TERMIZO zrušeno integrované povolení, poukazuje na to, že samotný certifikát od TZÚS nezbavuje provozovatele povinnost plnit nařízení č. 850/2004.

Pokud Petr Novák hořekuje nad tím, jak bylo životní prostředí v minulosti kontaminováno toxickými látkami, které mají dlouhý poločas rozpadu, je třeba připomenout, že se jeho spalovna na tomto znečišťování podílí právě v této chvíli. S popílky kontaminovanými dioxiny, které Termizo prodává jako stavební materiál, se rovněž budou muset vypořádat příští generace, pokud s tím neskoncují úřady již nyní.

Sdružení Arnika obeslalo dotazníkem odpovědné úřady (na úrovni MŽP) v řadě zemí EU. I z těchto odpovědí vyplynulo, že situace v ČR je ojedinělá. Technologie používaná v Liberci, pochází ze Švýcarska. Zde ovšem směs škváry a popílku po vyprání ukládají na skládky. V Německu, Rakousku či Švédsku jsou předpisy přísnější než ve Švýcarsku, což můžeme také doložit. Od míchání popílku se škvárou odstoupila také Velká Británie.

Příloha: Článek (dopis) od Ing. Petra Nováka "ZRADA VE SKOŘÁPCE" (EURO 20/2005)

Zrada bude asi někde jinde než ve spalovnách, což vyplývá ze známých faktů. V oblasti znečištění životního prostředí toxickými organickými látkami je k dispozici národní inventura těchto látek v ČR, kterou jako státní zakázku vypracovala Masarykova univerzita v Brně (http://www.recetox. muni.cz). Zde se dočteme, že hexachlorbenzen (HCB) se používal ve velkých množstvích pod názvem Agronal H, především k moření zrní pro sadbu a dále pro dezinfekci zemědělské půdy. Nabízí se vysvětlení, že slepice, než snesly „otrávená“ vajíčka, asi zobaly zrní, které nebylo určené ke krmení, nýbrž k sadbě, a že okolí usedlosti onoho pěstitele slepic je znečištěné především dávkami chemikálií do zemědělské půdy. Dále HCB vznikal jako vedlejší produkt při výrobě perchloretylénu ve Spolku Ústí nad Labem ve velkém množství (miliony tun). Souhrnně lze říci, že celé naše životní prostředí bylo v totalitní minulosti masivně znečištěno těmito organickými takzvanými perzistentními látkami a bohužel, vzhledem k jejich chemické stálosti, toto znečištění bude dále přetrvávat. Hlavními zdroji bylo používání toxických chemikálií v zemědělství, emise znečištěných tepelných elektráren a chemického průmyslu. Moderní spalovna emituje minimální množství organických látek do okolí právě proto, že jednak proces spalování řídí počítače, dále zařízení bylo navrženo tak, aby při vysokých teplotách (více než 1000 oC v topeništi) a dostatečné době kontaktu se toxické látky rozkládaly a nově nevznikaly. Navíc má spalovna ještě dodatečné katalytické filtry, které tyto toxické látky likvidují. Tak příkladně množství „dioxinů“ z liberecké spalovny emitované do ovzduší je desetkrát nižší než nejpřísnější limity. Podobná je skutečnost i u emisí HCB. Nové moderní spalovny tedy nejsou továrny na výrobu „dioxinů“, jak tvrdí některé ekologicko-lobbistické organizace. Naopak jsou provedeny odborné studie, které prokazují, že kvalitně vedený tepelnědestrukční proces odstraňuje více než 90 procent vstupních toxických organických látek. Nejsou přísnější limity na světě, nežli má EU, a tyto limity my plníme a v nejdůležitějších parametrech (http://www.termizo. cz) podkračujeme až desetkrát (těžké kovy, dioxiny, organické látky). Z odpadu, který bohužel v ČR obvykle bez užitku končí na skládce, liberecká spalovna TERMIZO v roce 2004 zabezpečila roční potřebu tepla 12 000 domácností, elektrickou energii pro pohon všech svých strojů a ještě navíc roční spotřebu 2600 domácností. Výstupní popeloviny nahrazují primární přírodní suroviny jako kvalitní certifikovaný stavební výrobek pro zásypy, 1400 tun železného šrotu je předáno do hutí, a 99,5 procenta výstupního pevného odpadu je tak materiálově využito. Ze vstupního odpadu končí na skládce méně než 0,2 procenta. Tento jistě hodnotný výsledek lze jen obtížně ignorovat.

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu