en ru

Nehrajme si s PVC

 

http://pvc.arnika.orghttp://pvc.arnika.orgCílem této kampaně je omezit nebo nahradit používání problematického plastu PVC všude tam, kde hrozí významné uvolňování nebezpečných látek ohrožujících zdraví a životní prostředí. Kampaň je v první řadě zaměřena na oblasti: hračky a předměty pro děti, zdravotnictví a obaly na potraviny. Naše požadavky se promítly do petice „Za náhradu PVC“. Kampaň v roce 2007 navázala na svoji předchůdkyni "Zdravotnictví bez PVC", kterou Arnika vedla od svého vzniku.

 http://pvc.arnika.org

 

Budoucnost bez jedů

 

Cílem této kampaně je prosadit soustavné snižování látek škodlivých pro zdraví lidí a pro životní prostředí. Snaží se toho dosáhnout pomocí Integrovaného registru znečišťování (IRZ) a důsledným naplňováním Stockholmské úmluvy a REACHe. Současně se v rámci této kampaně snažíme snížit míru zátěže životního prostředí toxickými látkami z konkrétních zdrojů, tzv. "horkých míst", kterými jsou jak v současnosti fungující průmyslové provozy, tak nevyřešené staré ekologické zátěže. K nejvýznamnějším úspěchům kampaně patří  přispění k ratifikaci Stockholmské úmluvy Českou republikou a prosazení IRZ do českého právního řádu a udržení míry dostupných dat z něj pro veřejnost. Kampaň jsme zahájili ještě jako sekce Dětí Země v dubnu roku 2001.

 http://bezjedu.arnika.org

 

Čistější ovzduší pro Ostravsko

 

Moravskoslezský kraj a zejména oblast Ostravska je v současnosti oblastí s nejvíce znečištěným ovzduším v České republice. Na území kraje bývají výrazně překračovány imisní limity polétavého prachu (PM10), benzo(a)pyrenu, benzenu, arsenu a dalších látek. Tím správným termínem pro vysvětlení bezútěšné situace je koncentrace velkého množství zdrojů znečištění na malé ploše. Za hlavního viníka špatného ovzduší je tradičně označován hutní podnik Arcelor Mittal Steel. V rámci naší kampaně se snažíme tento neuspokojivý stav zlepšit, neboť každý občan má právo na příznivé životní prostředí. Zaměřujeme se jak na činnost odpovědných úřadů, tak na osvětu občanů.

http://ovzdusi.arnika.org/ovzdusi-ostravsko 

 

Mezinárodní kampaně

  

Dodržte slib, eliminujte POPs

 

Program Toxické látky a odpady sdružení Arnika hostí od roku 2001 sekretariát Pracovní skupiny IPENu (International POPs Elimination Network) pro dioxiny, PCB a odpady a od roku 2008 je koordinačním centrem IPENu pro region střední a východní Evropy (CEE Region). Současně proto také koordinuje důležité projekty mezinárodní kampaně Dodržte slib, eliminujte POPs (prezistentní organické látky). Její součástí byl například mezinárodní monitoring POPs ve vejcích doma chovaných slepic, do něhož se zapojily nevládní organizace ze 17 zemí světa a jehož výsledky vyústily ve tři studii prezentované na schůzkách Stockholmské úmluvy (The Egg Report zaměřená na dioxiny, PCB a hexachlorbenzen, New Generation of POPs hodnotící lindan a PBDE a poslední zpracovaná v roce 2009 DDT in Eggs - A Global Review). Aktivity Arniky v rámci této kampaně na národní úrovni se často překrývají s činností kampaně Budoucnost bez jedů.

 http://ipen.arnika.org/dodrzte-slib-eliminujte-pops

 

Rtuť

 

Program Toxické látky a odpady sdružení Arnika se od konce roku 2004 účastní mezinárodní kampaně "Zero Mercury". V jejím rámci jsme zpočátku byli aktivní především na národní úrovni a snažili se dosáhnout toho, aby české chlorové chemičky opustily co nejdříve výrobu chlóru s pomocí rtuti, což se nakonec do určité míry podařilo (viz stránky tzv. horkých míst Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí nad Labem).  Od roku 2005 jsme se zúčastnili vyjednávání evropské strategie k omezení rtuti a posléze i mezinárodních jednání vedených na půdě Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) jež vyústila v únoru 2009 v rozhodnutí zahájit rozhovory o nové mezinárodní úmluvě o rtuti. Od listopadu 2008 do dubna 2009 jsme koordinovali mezinárodní projekt zaměřený na průzkum přítomnosti rtuti v předmětech denní potřeby a ve zdravotnických pomůckách v osmi zemích světa. Jsme členy Praocovní skupiny IPENu pro těžké kovy a mezinárodní sítě "Zero Mercury Working Group".

 http://toxickelatky.arnika.org/rtut

 

Číst dál: Kampaně a projekty program Toxické látky a odpady

webPod názvem Arnika - Toxické látky a odpady se skrývá jeden ze tří programů spolku Arnika. Chrání lidi a životní prostředí před jedovatými látkami, navrhuje hospodárné nakládání se surovinami a snižování množství odpadů.

 

Myslíme si, že toxické látky ohrožující živé organismy by měly být nahrazeny bezpečnějšími alternativami. Prosazujeme také právo občanů na informace o nebezpečných látkách v životním prostředí.

Nechceme, aby odpady končily na skládkách anebo ve spalovnách, obojí je špatným řešením. Důraz klademe vedle recyklace i na prevenci vzniku odpadu.

Pracujeme na kampaních a projektech jak v České republice, tak na evropské a celosvětové úrovni.

Čemu se program věnuje

Program Toxické látky a odpady existuje v Arnice od jejího vzniku, tedy od konce září 2001. Svojí činností ale navazuje na sekci Dětí Země „Za čistou zemi, vzduch a vodu“, fungující už od roku 1993. S podporou veřejnosti pomohla naše předchůdkyně zastavit 19 projektů nadbytečných spaloven (1994 - 2000) a dva projekty nových skládek odpadů (1997, 2000).

bezjedu kopieOd počátku programu Toxické látky a odpady byla vlajkovou lodí kampaň Budoucnost bez jedů. Jejími úspěchy jsou například:

1) Prosazení zavedení IRZ – Integrovaného registru znečišťování, nástroje, který zpřístupňuje informace o toxických látkách vypouštěných z průmyslových provozů třeba v odpadech anebo ve vodě. V roce 2015 se nám podařilo informace z IRZ dostat ještě blíž k lidem v mapové aplikaci s názvem Znečišťovatelé pod lupou. Navíc po celou dobu fungování registru vyvíjí průmysl tlak na oslabení jeho možností, kterému se opakovaně snažíme zabránit. A třeba i s Vaší podporou se o to budeme snažit dál!

nespaluj logo lq2) Ratifikace Stockholmské úmluvy, mezinárodní dohody o omezení výroby, používání a vypouštění toxických látek označovaných jako POPs – perzistentní organické látky. Asi nejznámější z nich je pesticid DDT, ale patří sem i dioxiny, které už ve velice malých dávkách způsobují hormonální poruchy, ohrožují reprodukci živočichů včetně člověka a mají na svědomí poškození imunitního systému. Ovšem ratifikací to nekončí. Opakovaně působíme na schůzkách této úmluvy jako protipól snah o vyškrtávání látek ze seznamu těch zakázaných a k tomu prosazujeme zařazení nových. Věříme totiž, že to má smysl!

3) Snižování množství vypouštěných škodlivých látek do životního prostředí z konkrétních průmyslových provozů, ale také předcházení vzniku takových provozů. Za všechny jmenujme například Spolanu Neratovice s jejími opakovanými úniky toxických látek při povodních v srpnu 2002, ale i po nich. Soustavný tlak na tento podnik přispívá jednoznačně ke zvýšení jeho bezpečnosti, ale i nadále představuje významné riziko díky používání zastaralé technologie výroby chlóru pomocí velice nebezpečné rtuti. Arnika je v kauze činná dodnes a stále vyjednává co nejlepší podmínky pro život v okolí provozu. Úspěšně ukončenými jsou kauzy spalovny odpadů v Lysé nad Labem, skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách či spalovny nebezpečných odpadů ve Vyškově.

Naše snahy v kampani významně podpořily i desítky tisíc podpisů pod peticemi Budoucnost bez jedů a Budoucnost bez jedů II. Zapůsobily i při procesu přijetí nového nařízení REACH. Je to evropská směrnice umožňující spotřebitelům zjistit, zda se ve zboží vyskytuje některá z látek zařazená na seznam nebezpečných nebo potenciálně nebezpečných. (Začátky směrnice si můžete připomenout zde: „REACH je na světě, ale na jednotce intenzivní péče“)

setrpapCMYKmaleKampaň Šetrné papírování usilovala o zavedení ekologičtějšího recyklovaného papíru na co nejvíce státních úřadech, firmách i nejrůznějších institucích. Z hlediska materiálového toku je často mnohem rozumnější obracet se na výrobky z recyklovaného papíru. Proto bylo dalším záměrem prosazení šetrného nakládání s papírovým odpadem. Kampani se navíc podařilo nabourat mýtus bránící širšímu rozšíření recyklovaného papíru, totiž že ničí kopírky a tiskárny. Kampaň slavila úspěch, když Ministerstvo životního prostředí ČR začalo koncem roku 2002 používat v naprosté většině případů recyklovaný papír. Jeho používání se pak podařilo prosadit i na některých krajských úřadech.

logonehrajmesispvc smallJiným velkým tématem je už od začátku činnosti programu bezpečnost spotřebního zboží. Za všechny škodliviny z celé sumy jmenujme například PVC. Tedy polyvinylchlorid a jeho náhrada jednak ve zdravotnictví a také ve výrobcích pro děti a obalech potravin. Při jeho výrobě, skladování i používání unikají do prostředí nebezpečné látky, což opakovaně dokazuje už zmíněná Spolana Neratovice. Bezpečné náhrady přitom existují a proto tam, kde je to možné, usilujeme o jeho úplné vypuštění. V minulosti k tomu pomohla kampaň Nehrajme si s PVC, petice „Za náhradu PVC“ s víc jak 8 tisíci podpisů, námi založená Koalice bez PVC, do níž vstoupila už v roce 2008 například společnost IKEA, ale také opakované testování výrobků.

LOGO final bar-page-001To ostatně provádíme dodnes a působíme tak na stažení nebezpečných výrobků z trhu. Nově se zaměřujeme třeba na bromované zpomalovače hoření (BFRs) v nesprávně recyklovaných plastech či na těžké kovy v potiscích skla a porcelánu v kampani Jezme bez jedů. Testy zároveň odstartovaly daleko důslednější kontrolu chemické bezpečnosti hraček českými hygieniky a Českou obchodní inspekcí.

Už zpočátku se vedle té české začala psát i historie programu za hranicemi ČR. Uvědomujeme si totiž, že znečištění se nezastaví v celním prostoru kteréhokoli státu na Zemi, ale že i zdánlivě izolovaná situace na druhém konci světa se může podepsat na našem životě stejně tak, jako na životech ostatních. To jsou důvody, proč vyvíjíme mezinárodní aktivity a pro řadu z nich vytváříme zázemí. Pomáháme a pomáhali jsme tak prosazovat právo na informace a na bezpečné životní prostředí například v Bělorusku, Kazachstánu, Srbsku, Arménii, Číně, Thajsku aj. Hostíme centrum

IPEN logo cmyk smallPracovní skupiny mezinárodní sítě IPEN pro rtuť a také dioxiny, PCB a odpady a začleňuje Arniku do mezinárodních sítí jako jsou HCWH (Health Care Without Harm), IPEN (International POPs Elimination Network) a GAIA (Global Alliance for Incineration Alternatives). Například námi koordinovaný projekt globálního monitorování slepičích vajec z domácích chovů kvůli zatížení perzistentními organickými látkami sehrál významnou roli na první schůzce Stockholmské úmluvy. Pomohl totiž podložit argumenty zásadními fakty a zabránil přijetí vágních dokumentů.

2007 - Z trhu bylo staženo několik desítek dětských hraček obsahujících toxické ftaláty. Stalo se tak poté, co jsme počátkem roku zveřejnili analýzy několika hraček poukazující na vysoký obsah ftalátů. Podařilo se zabránit okleštění Integrovaného registru znečišťování (IRZ), o které se snažil průmysl. Lidé v České republice se tak i v budoucnu pomocí internetu snadno dozví, kolik a jaké nebezpečné toxické látky končí v odpadech konkrétních provozů anebo jaké množství styrenu a dalších emisí vypouštějí do ovzduší.

2006 – V prosinci byl po několika letech schválen REACH, nařízení EU o hodnocení a registraci chemických látek. Jeho schválení v dostatečně přísné podobě žádalo i téměř 17 tisíc signatářů petice Budoucnost bez jedů – II. Ve Spolchemii se podařilo prosadit ukončení výroby chlóru s pomocí rtuti do konce roku 2012, což je o dva roky dříve než prosazovalo její vedení.

2005 – Na první schůzce stran Stockholmské úmluvy se povedlo zabránit přijetí dokumentů, které nechránily životní prostředí před úniky látek jako jsou dioxiny, PCB a hexachlorbenzen. Stalo se tak i díky globální studii The Egg Report připravené pod naší koordinací.

2004 - Podařilo se prosadit Plán nakládání s odpady v Jihočeském kraji včetně zpřísňujících doplňků Arniky. Program Toxické látky a odpady sdružení Arnika se stal regionálním centrem mezinárodní sítě IPEN pro střední Evropu a Balkán. Koordinační činnost zahájil mezinárodní konferencí, které se zúčastnilo 45 odborníků a ekologických aktivistů ze 14 evropských zemí a USA. Byly prosazeny připomínky nevládních organizací a zástupců samosprávy do vládou schváleného Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy. Podařilo se odvrátit výstavbu spalovny čistírenských kalů na Císařském ostrově v Praze.

2003 – Došlo k přijetí nařízení vlády, kterým byl upřesněn IRZ. Seznam nahlašovaných látek byl sice zkrácen a požadavek na údaje o vstupu látek odmítnut, přesto byla přijata pokrokovější podoba, než jakou prosazovala konzervativní část průmyslu. První nemocnice v České republice nahradila PVC. Toxické „milovické“ odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů byly odvezeny z nelegálního skladu v Mratíně

2002 – V tomto roce se do české legislativy podařilo prosadit právo na informace o vypouštění toxických látek z konkrétních provozů do všech částí životního prostředí uplatňované prostřednictvím Integrovaného registru znečišťování. Současně byla ratifikována Stockholmská úmluva. Tím byly naplněny dva nejdůležitější požadavky první petice Budoucnost bez jedů. První plody přinesla také kampaň Šetrné papírování - Ministerstvo životního prostředí ČR začalo používat recyklovaný papír.

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu
toxické látky
udrzitelna spotreba
verejnost
odpady
vzduch2
praha2
voda2
biodiv2
stromy