Územní studie patří spolu s Územně analytickými podklady hl. m. Prahy do kategorie "územně plánovacích dokumenací". Podle stavebního zákona tyto studie ověřují možnosti a podmínky změn v území. Slouží jako podklad především k pořizování územních a regulačních plánů, ale i k rozhodování v územním řízení - samy o sobě však nejsou právně závazné.
Územní studie má konkrétně navrhovat, prověřovat a posuzovat možná řešení vybraných problémů nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí.
Pořizovatelem je magistrát a úřady městských částí. Území studie sepořizují v případech, kdy to ukládá územní plán, z vlastního podnětu nebo z jiného podnětu. Jiným podnětem se rozumí především návrh zastupitelstva obce, orgánu veřejné správy, občana nebo občanského sdružení, fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická práva k pozemku nebo stavbě na území obce.
Před tři čtvrtě rokem měli Pražané možnost vyjádřit se k zadání zcela nového územního plánu, který se má výrazně odlišovat od územního plánování, jaké doteď Praha znala. Nový plán dostal nové jméno – Metropolitní plán. Tím ale veškeré pokusy o inovaci, změnu a zlepšení končí. Jiné jméno územnímu plánu nepomohlo a zveřejněné zadání vyvolalo nejen rozpaky, ale i obavy.
K Metropolitnímu plánu se v hojném počtu vyjadřovaly i jednotlivé městské části. Téměř každá se vyjádřila, ať už více či méně obšírně a mnohé z nich nešetřily kritikou. Ta směřovala zejména proti velmi krátké době, během které se městky části vůbec vyjádřit mohly. Během zákonem daných třiceti dnů, které pražský Magistrát mohl lehce prodloužit, ale neudělal to, se jen stěží stihne svolat zastupitelstvo a vše potřebné probrat a shodnout se na připomínkách. Spolu s touto připomínkou městské části mnohdy volaly po větších pravomocech v oblasti územního plánování a žádaly, aby se staly partnerem Magistrátu při rozhodování o svém území.
Mnohým městským částem také vadí velká nejednoznačnost dosavadní podoby územního plánu, především skutečnost, že neurčuje žádné principy pro využití území a naopak zvyšuje zmatek zavedením dvojí úroveň územního plánování, přičemž ta celoměstská má být jen hodně obecná. Bez stanovení jasných pravidel pro plánování na nižších úrovních to může přinést mnohem více škody než užitku.
Kromě těchto obecný připomínek městské části mnohdy uplatňovaly výtky zcela konkrétní, směřující zejm. k ochraně zeleně a volného prostranství před nekontrolovanou zástavbou. Jaké postavení mají městské části Prahy při územním plánování? Přečtete si naši analýzu!
Připomínky městských částí k Metropolitnímu plánu v podrobnostech
Jak Magistrát vypořádal připomínky městských částí? Podrobnosti zde.
Vytvořili jsme také přehlednou tabulku se seznamem městských částí a informací, zda připomínky uplatnily. V tabulce najdete i výběr z nejzajímavějších připomínek.
Pokud Vás zajímá, jak se za veřejný zájem a zájmy svých občanů staví právě Vaše městská část, můžete to snadno zjistit. Arnika shromáždila připomínky od všech městských částí.
Na tomto místě shromažďujeme významné a aktuální podklady, kteréMagistrát k Metropolitnímu plánu zveřejňuje.
Koncept odůvodnění
Poslední novinkou je Koncept odůvodnění, který byl zveřejněn v polovině dubna 2014. Má se jednat o podklad pro předběžnou diskusi a má otevírat cestu k různým způsobům řešení problémů. Koncept odůvodnění má formu dvanácti tematických sešitů a osmi výkresů. Sešity otevírají diskuzi o tom, jak bude ve výsledku Metropolitní plán Prahy vypadat ve své závazné části (podle stavebního zákona). V červnu 2014 bude koncept doplněn o druhou část (6 sešitů a 4 výkresy) a bude ještě doplněn o ukázky podrobných regulací jednotlivých lokalit. Je nutné zdůraznit, že předložený „koncept odůvodnění“ není (a nesmí být) návrhem ve smyslu § 50 stavebního zákona (v podrobnostech web Magistrátu).
Specializované oficiální stránky věnované Metropolitiními plánu najdete zde.
Hlavní město Praha projednává stovky změn územního plánu. Protože web magistrátu je nepřehledný, připravili jsme pro Vás databázi se snadným vyhledáváním. Zde se dozvíte, zda některé změny mohou ovlivnit Vaše životní prostředí nebo Vaše nemovitosti. Podívejte se na Změny Prahy.
Oficiální databázi změn a úprav územního plánu najdete tady.
Metropolitní plán je zveřejněn od 16. 4. 2018. Od konce června do 26. 7. 2018 může každý posílat připomínky. Je to ta nejdůležitější fáze. Sledujte Metropolitní plán, ovlivní Prahu a váš život na desítky let.
Připravili jsme pro vás speciální stránky věnované Metropolitnímu plánu.
Na webu Změny Prahy najdete i návody, jak se v Metropolitním plánu orientovat a jak psát připomínky.
Připravili jsme pro vás ve spolupráci se skupinou expertů připomínky. Spravujte s námi Metropolitní plán!
Sledujte náš Facebook Spravujeme Metropolitní plán.
Historie příprav Metropolitního plánu
| červen 2012 |
Zastupitelstvo hlavního města zrušilo koncept nového územního plánu Pavla Béma a rozhodlo o zahájení příprav Metropolitního územního plánu.
|
| březen 2013 |
Magistrát zveřejnil takzvaný návrh zadání územního plánu. Občané a městské části dostali 30 dní podání svých připomínek |
| duben 2013 |
Podle vyjádření magistrátu došlo k návrhu zadání Metropolitního plánu kolem tisíce připomínek. Některé připomínky najdete na našem webu |
| září 2013 |
Zastupitelé schválili zadání Metropolitního plánu |
| duben 2018 | Zveřejněn návrh Metropolitnho plánu. Návrh a vyhodnocení najdete zde. |
Přečtěte si názor architekta Vlado Miluniće anebo se podívejte do Bulletinu České komory architektů
Komentář k Duchu územního plánu od Vlado Miluniće ke stažení zde
Duch Metropolitního plánu ke stažení zde
| autor |
obsah |
| zapojení občanů, ochrana zeleně, kulturní dědictví, regulační plány, charakter území, veřejná prostranství | |
| koncepce města, vize a strategie, charakter a členění území podle funkce, struktura zástavby, dvojúrovňovost | |
| koncepce dopravy, podpora MHD, pěší a cyklistická doprava, veřejný prostor, parkování, hluk a emise | |
| ochrana přírodních parků a zeleně, regulační plány, kapacita území, parkování, soukromé vlastnictví, vymezení ÚSES | |
| nejasná terminologie, etapizace, variantní řešení, střety zájmů, zahušťování zástavby, dvojúrovňovost, doprava | |
| velké investiční záměry, shoda s městskými částmi, rozhodovací pravomoci, veřejný zájem, soukromé vlastnictví | |
| doprava, ovzduší a zdraví, hluk, soukromé vlastnictví, zeleň, monofukční plochy, památky, komerční centra | |
| srozumitelnost plánu, památková péče, ochrana zeleně, doprava, skládka komunálních opadů, veřejná prostranství | |
| etapizace, varianty, střety zájmů, UNESCO, město krátkých vzdáleností, udržitelný rozvoj, soukromé vlastnictví | |
| detailní regulace na úrovni městské části, ohrožení zeleně, hodnoty města, zapojení veřejnosti, zavádějící terminologie | |
| ochrana Trojmezí, územní systém ekologické stability, dvojúrovňovost územního plánu, ochrana přírody | |
|
Sdružení za krajinu kolem nás |
zeleň ve městě, plochy pro veřejné vybavení, limity využití území a kapacita významných staveb, přírodní parky |
| dvojstupňovost plánu, necitlivá regulace, definice urbánního charakteru území, měřítko, široká diskuse o vizi města | |
| ochrana zeleně v Trojmezí podle Zásad územního rozvoje Prahy, dvojúrovňovost územního plánu, regulační plán | |
| znečištění prostředí, ochrana zeleně, suburbanizace, doprava, retence vody, zapojení občanů, ochrana Roztyl |
Městské části se o územní plán zajímají, ale kvalita jejich připomínek s ohledem na životní prostředí je různá. Liší se i míra zapojení občanů. Zatímco některé radnice projednávaly připomínky na veřejném zasedání zastupitelstva, jiné je sepsaly v kancelářích bez občanů.
Zajímá vás, jak se k návrhu zadání Metropolitního územního plánu postavila vaše městská část? Pátrejte na webu radnice, nebo se obraťte na váš odbor územního rozvoje, případně rovnou na starostu či starostku, s dotazem. také my připravujeme zpracování připomínek městských částí k zadání Metropolitního plánu. Mnohé městské části přitom Magistrátu vytýkaly, že měly příliš málo času vyjádřit se a zpracovat kvalitní připomínky, které by reagovaly na konkrétní problémy.
Městské části mají možnost se zapojit i do dalších příprav Metropolitního plánu. Jejich slovo má v procesu poměrně velkou váhu.
Zatímco politici a úředníci většiny českých a moravských měst o názory občanů příliš nestojí, v zahraničí je tomu často jinak. Hledáme příklady dobré praxe zapojení veřejnosti do rozhodování o podobě měst a obcí. Zajímá nás především tvorba územních plánů, které mají pro kvalitu života zásadní význam. Zde se můžete nechat inspirovat, případně využít zahraničních zkušeností také ve vašem městě či obci.
Propojením dat, která mají úřady k dispozici, a moderních webových aplikací může vzniknout efektivní nástroj, jenž do územního plánování vtáhne doslova všechny. Ve finských Helsinkách a Espoo, v brazilské Canelee a v německém Hamburku vznikly nejen přehledné databáze, ale také tvořivé „hry“, které umožní občanům naplánovat rozvoj městských čtvrtí. Přečtěte si celou studii
Ačkoliv v německém Freiburgu žije jen 230 tisíc obyvatel, získal řadu mezinárodních ocenění za zdařilé urbanistické počiny a úspěchy na poli udržitelného bydlení. Neznají tu auta stojící v kolonách, dvě třetiny lidí se pohybují pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou, městští úředníci neumožňují zástavbu zelených plohc a lidé žijí v příjemnémm přostředí. Přečtěte si celou studii
V hledání a publikování příkladů dobré praxe v územním plánování v jiných zemích Evropy i světa nás podporuje Fond Otakara Motejla.
Do 9. prosince 2009 bylo možné podávat připomínky ke "konceptu" nového územního plánu. Vedení Prahy chtělo území plán schválit do roku 2012. Developeři a spekulanti do konceptu přes politiky protlačili řadu záměrů, na kterých by vydělali, ale které by poškodily město a jeho obyvatele.
Koncept Pavla Béma se stal jedním ze symbolů korupce v Praze. To potvrdily zveřejněné odposlechy rozhovorů mezi primátorem "Kolibříkem" Bémem a lobistou Romanem "Mazánkem" Janouškem. V roce 2010 přišly volby. Nové vedení Bohumila Svobody starý dokument hodilo do koše a začalo na novém územním plánu pracovat znovu.
a najděte v něm lokalitu, kde bydlíte nebo které vás zajímá.Pohled na území si můžete přiblížit.
Pro přesné pochopení významu barev a symbolů zanesených do územního plánu doporučujeme podívat se do závazné vyhlášky určující jeho legendu.
konceptu nového územního plánu. Podívejte se, jak se měla regulace území změnit.
Pozor! Bémům koncept územního plánu má úplně jinou legendu než plán současný, takže barevné vyznačení ploch nebude docela určitě souhlasit.
Důležité je ale jejich funkční zařazení a zejména to, které pozemky jsou nezastavitelné (zeleň) a které je možné zastavět.
| Zelená | krajina: les, nelesní zeleň, zemědělské a pěstební plochy |
| Žlutá | rekreace: parky, rekreace, sport |
| Červená | obytné území: veřejné vybavení, bydlení, smíšené území |
| Modrá | produkce: dopravní infrastruktura, produkce, technická infrastruktura |
Pro každou barvu je přesně stanoveno, jak je možné příslušný pozemek využívat a jaké využití je nepřípustné. Tento popis najdete na str. 25 a dalších závazné části územního plánu.
a zjistěte, jak vysoké a objemné budovy měly ve Vašem územní vyrůst.
Co znamenají jednotlivé kódy? Příklad: K1/5/40
Znamená: Kompaktní struktura města bloková, výška zástavy do pěti podlaží, minimální procentuální podíl zeleně na rostlém terénu 40 %.
Legendu k prostorové a výškové regulaci najdete na str. 37 a dalších závazné části územního plánu.
a zkontrolujte, zda nejste některou takovou stavbou či opatřením mohli být dotčeni.
Prohlášení stavby nebo opatření za veřejně prospěšné umožňuje např. vyvlastnění pozemků potřebných k provedení příslušného záměru.
Veřejná prospěšnost může přinášet i další omezení vlastnických nebo jiných práv.
Územní plán Prahy, schválený v roce 1999, prošel mnoha změnami a úpravami. Změn se za 15 let projednávalo přes dva tisíce. Počet úprav přesáhnul 1200. Mnohé z nich poškodily pražské čtvrti a zhoršily život místních obyvatel. Teprve koncem roku 2013 označil Nejvyšší správní soud úpravy s vyloučením veřejnosti za nezákonné. Potvrdil, že pro příště se musí úpravy schvalovat na veřejném jednání zastupitelstva stejně jako změny územních plánů a občané mají právo se k nim vyjádřit.
Rozdíl mezi změnou a úpravou územního plánu byl značný. Zatímco změny (typicky satelitní městečka v polích, kancelářské budovy, zastavování zeleně a veřejných prostranství) musí zastupitelé projednat s veřejností, úpravy se řešily za zavřenými dveřmi a veřejnost se o nich dozvěděla, až když byly schválené. Dokonce ani vlastníkům pozemků a staveb sousedících s územím, kde se úprava provádí, neposkytují právní předpisy dostatečnou ochranu jejich práv.
Dopady úprav však mohou být stejné nebo i hroší než je tomu u změn. Úpravou se mění tzv. kód využití území, který obsahuje koeficient podlažních ploch a koeficient zeleně, což v praxi znamená, že investor může stavět třeba osmipodlažní dům namísto původního třípodlažního.
 |
 |
| Mrazírny Sedlec: po uzavření provozu se developeři pokoušejí získat povolení pro stavbu co nejvyšších domů. Více >>> | Velké Roztyly: na Jižním Městě se obyvatelé již řadu let brání výstavbě komplexu mrakodrapů Více >>> |
Možnost pořizovat úpravy územního plánu měl magistrát proto, že územní plán byl schválený ještě podle starého stavebního zákona a měl tzv. závaznou a směrnou část. Právě směrná část se mohla měnit prostřednictvím úprav (závazná část pomocí změn). Podnět k úpravě mohl podat kdokoli (ke stavebnímu úřadu) a o provedení úpravy rozhodoval Odbor územního plánu Magistrátu (podrobnosti o oficiálním postupu Magistrátu).
Ze souhrnné databáze úprav územního plánu vyplývá, že úředníci pořizovaly stovky a tisíce nových úprav, ačkoli proti tomuto postupu vystupovali nejen občané a jejich spolky, ale také Ministerstvo pro místní rozvoj označilo tuto praxi za nesprávnou.
|
Kalendářní rok |
Počet schválených úprav |
|
2000, 2001 a 2002 |
89 |
|
2003 |
45 |
|
2004 |
83 |
|
2005 |
64 |
|
2006 |
84 |
|
2007 |
85 |
|
2008 |
81 |
|
2009 |
73 |
|
2010 |
77 |
|
2011 |
68 |
|
2012 |
59 |
|
2013 |
46 |
|
Celkem |
854 |
Přehled schválených úprav v letech 2011 - 2013142.74 KB
Do budoucna je zřejmé, že se úpravy územního plánu nemohou provádět skrze netransparentní kroky úředníků a budou muset být projednávány stejně jako změny územního plánu. To ovšem může mít i negativní dopady, neboť již dnes zastupitelé projednávají až několik desítek změn územního plánu na každém svém zasedání.
Spíše by tedy mělo dojít k výraznému omezení změn územního plánu a měly by být prováděny jen ty skutečně nejnutnější změny a ve zbytku by se územní plán měl revidovat tak, jak to předpokládá stavební zákon – jednou za čtyři roky a nikoli chaoticky a dle požadavků investorů.
Cesta k tomu, aby Nejvyšší správní soud (NSS) prohlásil praxi pořizování úprav za nezákonnou, byla trnitá. Soudci totiž nejprve dospěli k závěru, že změny směrné části samy ještě o sobě neznamenají zásah do hmotných práv, i když výrazně mění míru využití území (tj. kupř. umožňují několikanásobně rozsáhlejší výstavbu než původní územní plán) a ne vždy jsou takové úpravy skutečně opatření obecné povahy v materiálním slova smyslu.
Podle NSS bylo možné konkrétní podobu výstavby „posoudit až po předložení projektové dokumentace ve fázi územního řízení. Teprve tehdy bude rovněž možno posoudit, zda realizací záměru dojde k dotčení práv navrhovatelů a zda tedy budou mít alespoň v územním řízení postavení účastníka podle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona. Nutno znovu zdůraznit, že věcnou legitimaci k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy může mít vlastník nesousedícího pozemku jen zcela výjimečně, např. tehdy, pokud by z konkrétních okolností bylo již v této fázi nepochybné, že při jakémkoli způsobu realizace změny územního plánu dojde k dotčení vlastnických práv majitelů pozemků a staveb, a to nejen sousedních, ale i vzdálenějších.“[1]
NSS navíc poznamenal, „že i kdyby k dotčení na právech navrhovatelů došlo, nebyly by jejich námitky důvodné. To, že je změna směrné části územního plánu v daném případě po materiální stránce opatření obecné, ještě neznamená, že se na proces jejího přijetí vztahuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Ten se vztahuje jen na případy, kdy podle § 171 zvláštní zákon ukládá vydat opatření obecné povahy. To však v daném případě zvláštní zákon neukládá, protože, jak je již shora uvedeno, přechodné ustanovení § 188 odst. 3 nového stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb. ve znění zákona č. 68/2007 Sb. a zákona č. 191/2008 Sb.) odkazuje ohledně procedury změny směrné části územního plánu na stavební zákon č. 50/1976 Sb., který institut opatření obecné povahy neznal.“[2]
Postup potvrdil také Ústavní soud, podle kterého „NSS neupřel stěžovatelce možnost hájit její zájmy a práva před správními orgány, pouze s odkazem i na svou předchozí judikaturu vyložil, že příslušné námitky bude moci stěžovatelka uplatnit v návazných správních řízeních, kde bude možno posoudit možný zásah a jeho rozsah do stěžovatelčiných hmotných subjektivních práv. Případná stavba realizovaná na základě změny (směrné části) územního plánu získá konkrétnější podobu až v územním řízení.“[3]
Později se problematikou úprav směrných částí územního plánu zabýval taktéž Městský soud v Praze, který dospěl k závěru, že podle „o úpravě směrné části této dokumentace rozhoduje pro své území obecní úřad, v ostatních případech úřad územního plánování. Při úpravě se postupuje podle dosavadních právních předpisů." Z tohoto ustanovení jednoznačně vyplývá, že se rozlišuje změna územního plánu obce, regulačního plánu nebo územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny a úprava směrné části této dokumentace. V daném případě se jedná o úpravu směrné části územního plánu, a proto byl příslušný k přijetí této úpravy odbor územního plánu Magistrátu hl. m. Prahy a při tom postupoval podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů."[4]
Následně obdobně rozhodl Krajský soud v Brně[5]a kasační stížnost proti tomuto rozsudku byla předložena prvnímu senátu NSS. Ten se kvůli svému odlišnému názoru na otázku úprav územního plánu obrátil na rozšířený senát, který se díky tomu v září 2013 vyjádřil k otázce, jak mají být pořizovány úpravy územního plánu.[6]
V konkrétním případě se jednalo o Územní plán města Brna, který vymezoval konkrétní plochu nacházející se v těsné blízkosti sídliště Majdalenky jako smíšenou plochu obchodu a služeb. Magistrát města Brna, odbor územního plánování a rozvoje posléze na žádost investora provedl zvýšení indexu podlahové plochy (dále také jen „indexů") pro předmětnou plochu SO z 0,6 na 1,3 tak, aby zde mohla být provedena výstavba několika podlažního domu a se zvýšením indexu souhlasilo Zastupitelstvo městské části Brno – Sever.
Investor následně požádal o zvýšení indexu na 2, 2 a Magistrát města Brna žádosti vyhověl tak, že předmětnou plochu rozdělil na dvě části, z nichž jedné (určené pro umístění objektu) stanovil IPP 2,2 a druhé IPP 1,0 s tím, že tak nebude překročen maximální IPP 1,3 pro celou funkční plochu dle platného územního plánu. Nakonec byl na základě žádosti index 2, 2 stanoven pro celou plochu, neboť jinak byl dle investora záměr nerealizovatelný.
Věc se dostala před krajský soud v Brně, kde navrhovatel, vlastník bytové jednotky v rámci SJM ve vzdálenosti ca 50 m od daného záměru, tvrdil, že zvýšení IPP umožňuje umístění dalšího bytového domu v již nyní nadměrně zatíženém území, čímž dojde ke zhoršení kvality bydlení. Namítal, že úprava směrné části byla vydána orgánem, který k tomu neměl potřebnou pravomoc, že zcela chyběl proces projednání a schválení této změny a že index nemůže být stanoven směrně, nýbrž závazně. Nesouhlasil též s odůvodněním zvýšení indexu a poukazoval na nedostatky výše uvedené aktualizace územní studie.[7]
Krajský soud v Brně jeho návrh zamítl s odkazem na již zmíněný rozsudek NSS,[8] kde soud dospěl k závěru, že změnou směrné části územního plánu spočívající ve zvýšení koeficientu podlažních ploch a snížení koeficientu zeleně, nebyla dotčena hmotná práva navrhovatele.
Rozšířený senát NSS dospěl k závěru, že index „vyjadřuje intenzitu využití území (např. z hlediska utváření charakteru území, možného zatížení technické infrastruktury apod.), tj. počet m2 hrubé podlažní plochy na m2 základní plochy. Stanovuje se za účelem regulace zástavby, aby nedošlo k překročení únosné míry zatížení území a aby byly zajištěny urbanistické hodnoty.“[11] Soudci také zdůraznili, že to, „jaké hodnoty IPP jsou pro určité plochy vymezeny, nemá být důsledkem nahodilosti či individuálních zájmů jednotlivých vlastníků nemovitostí nacházejících se v regulovaném území.“[12]
Index je tak prostorovým regulativem území a jeho vymezení je závazné, může proto zasáhnout do vlastnických práv. Vzhledem k tomuto jeho charakteru jej nelze změnit jen úpravou směrné části v neveřejném procesu. Rozšířený senát se domnívá, že pokud má být index stanoven v závazné části, není možné jej měnit jinak než postupem podle § 188 odst. 3 stavebního zákona, a to formou OOP. Stanovení indexu a jeho změna nepřísluší orgánu, který může měnit směrnou část. Nesprávné směrné vymezení indexu tak „nemůže mít za následek to, že se na takovou část územního plánu bude nadále po právu hledět jako na jeho směrnou část se všemi z toho vyplývajícími zákonnými důsledky.“[13]
Rozšířený senát ještě dodal, že je možné nesprávně vymezený regulativ prostorového uspořádání území (ať už označený jako index nebo koeficient zastavěné plochy) ve směrné části územní plánu obce nebo změny takového regulativu napadnout návrhem na zrušení OOP podle soudního řádu správního.[14]
[1] Rozsudek NSS ze dne 11. června 2009 sp. zn. 3 Ao 2/2009 – 93 nebo rozsudek NSS ze dne 24. února 2010 sp. zn. 4 Ao 1/2010 – 43
[2] Rozsudek NSS ze dne 11. června 2009 sp. zn. 3 Ao 2/2009 – 93, v rámci poznámky obiter dictum
[3] Usnesení ÚS III. ÚS 1391/10 ze dne 26. srpna 2010
[8] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. února 2010, sp. zn. 4 Ao 1/2010
[10] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. února 2010, sp. zn. 4 Ao 1/2010 – 43
[11] 
Usnesení rozšířeného senátu NSS260.06 KB ze dne 17. Září 2013 sp. zn. 1 Aos 2/2013 – 116
[15] Ministerstvo pro místní rozvoj. Sdělení výsledku státního dozoru a výzva k odstranění zjištěných nedostatků.
[16] Vyrozumění o vyřízení podnětu539.73 KB k provedení nezkumného řízení ze dne 9. 1. 2014, č. j. 36286/2013-81, Ministerstvo pro místní rozvoj.
Watchdogový inkubátor Centra pro podporu občanů sdružení Arnika a Nadace Open Society Fund Praha se konal 18 - 21. 10. 2011 v Praze, Brně, Bratislavě a Vídni.
Ve spolupráci s občanským sdružením Nesehnutí, Iniciatívou Bratislava otvorene a Městem Vídeň
Program inkubátoru ke stažení.
Z akce nyní zpracováváme obsáhlejší výstup v tištěné i elektronické podobě, ale chvíli nám to potrvá. Na této stránce si prozatím můžete stáhnout prezentace.
úterý 18. října / PRAHA
|
prezentace |
|
Lukáš Matějka, Arnika |
|
Zora Kasiková, Arnika |
|
Marek Čaněk, Praguewatch |
|
Daniel Merta, Za novou Prahu |
| případové studie |
|
Jan Chvátal, Koalice Trojmezí |
|
Aleš Kulhánek, Občanské sdružení Zelené Roztyly |
| exkurze |
|
lokalitou provádí: Matěj Stropnický, Tady není developerovo |
|
lokalitou provádí: Vít Janoušek, Občanská iniciativa Pankráce |
|
workshop |
|
Územní plán Prahy: jaká je situace a co dál? Současný stav územního plánu a možnosti občanských iniciativ
Lukáš Matějka, Arnika Soudní přezkum územních plánů a jejich změn Ondřej Tošner, advokát moderování debaty: Zora Kasiková, Arnika Prezentace plakátů a informačních materiálů pražských občanských iniciativ. |
středa 19. října / BRNO
| exkurze |
|
lokalitou provází: Pavel Reich, občanské sdružení Samostatný jih |
|
Jižní centrum a přesun hlavního nádraží lokalitou provází: Matěj Hollan, Brnění |
|
prezentace |
|
Hana Chalupská, NESEHNUTÍ |
|
Lukáš Lyer, NESEHNUTÍ |
|
Roman Čerbák, 4AM - Fórum pro architekturu a média |
| prezentace |
|
Jaroslav Semančík, Kohovolit.eu |
|
Vendula Záhumenská, dříve Ekologický právní servis |
|
Žít Brno: Bořit a ničit vs. projektovat a stavět Matěj Hollan, Brnění |
|
workshop |
|
Nová média a open data Využití žurnalistiky a webů pro kampaně nevládních organizací Jan Boček, freelance novinář Hrameje si s aplikacemi webových map Jan Pospíšil, Oompa-Loomp Využití (nejen) mapových aplikací v zapojení veřejnosti Matěj Hollan, Brnění moderování debaty: Hana Chalupská, NESEHNUTÍ |
čtvrtek 20. října / BRATISLAVA
|
prezentace |
|
Bratislava, quo vadis? Zora Pauliniová, nezávislá expertka / Ľubica Trubíniová, Bratislava otvorene |
|
Katarína Šimončičová, Mestský výbor SZOPK, Bratislava otvorene |
|
Zora Pauliniová, nezávislá expertka |
| prezentace |
|
Ivan Bútora, Občianska iniciatíva Lepšia doprava, Bratislava otvorene |
|
Daniel Duriš / Tomáš Peciar / Peter Rozsár, Cyklokoalícia |
| prezentace |
|
Ľubica Trubíniová, Bratislava otvorene |
|
Zeleň – územia chránené občanmi
|
|
Matej Vagač, Obnovme Podhradie |
|
Zora Pauliniová, nezávislá expertka |
| exkurze |
|
Bratislavské nábrežia:Eurovea, bratislavské mosty, Podhradie, projekt J&T River Park, Park kultúry a oddychu, zeleň v Petržalke - Celomestské centrum, Sad Janka Kráľa, Aupark lokalitou provádí členky a členovia iniciatívy Bratislava otvorene |
pátek 21. října / VÍDEŇ
|
prezentace |
|
Gerhard Jordan, Strana zelených ve vídeňském zastupitelstvu |
|
Gerhard Jordan, Strana zelených ve vídeňském zastupitelstvu |
|
Markus Olechowski, expert z oddělení územního plánování magistrátu |
|
exkurze lokalitami provází: Gerhard Jordan, expert na územní plány a politiku EU |
|
Nádraží Františka Josefa přeměna železničních pozemků v univerzitu |
|
Historie a současnost Vídně procházka historickým centrem k nábřeží s výhledem na mrakodrapy |
|
Hlavní nádraží průjezdná železniční trať s novou městskou čtvrtí v centru |
|
Dunajské Město novému centru města bude dominovat nejvyšší mrakodrap |
Konání tohoto workshopu umožnil grant Nadace Open Society Fund Praha z programu "Transparentnost a veřejná odpovědnost".
Watchdogový inkubátor Praha - Brno - Bratislava - Vídeň
Workshop je věnovaný územnímu plánování a možností občanů ovlivnit podobu měst. Během akce se setkají představitelé občanských sdružení a iniciativ z Prahy, Brna a Bratislavy. Seznámíme se s aktuálním problémy jednotlivých měst, dozvíme se o úspěšných občanských kampaních a navštívíme místa, která vypovídají o současném vývoji středoevropských metropolí. Workshop vyvrcholí ve Vídni, která poslouží jako příklad města, které svůj rozvoj i zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů úspěšně zvládá.
Workshop začíná v Praze, pokračuje do Brna, poté do Bratislavy a končí ve Vídni. V každém městě bude probíhat jeden den. Zájemcům z Brna a Bratislavy, kteří budou chtít dorazit na začátek workshopu do Prahy, nemůžeme z finančních důvodů proplatit cestu do Prahy, přesto jsou na worshopu více než vítáni.
Přeprava mezi jednotlivými městy bude probíhat pronajatým autobusem, ve městech se budeme snažit využívat veřejnou dopravu.
Tlumočení z němčiny bude zajištěno.
Díky finanční podpoře Nadace Open Society Fund Praha vybíráme pouze symbolický poplatek 500 Kč, který je možné uhradit předem v hotovosti v kanceláři Arniky nebo převodem na bankovní účet u Fio banky číslo 240 011 797 9 / 2010. Do zprávy pro příjemce napište Vaše příjmení.
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (posuzování vlivů na životní prostředí - SEA) - první část 11.15 Mb Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (posuzování vlivů na životní prostředí - SEA) - druhá část 1.26 Mb
Připomínky Arniky k zadání I. vlny CVZ (250.16 Kb)
Připomínky Arniky k zadání II. vlny CVZ (189.46 Kb)
Celkový plošný rozsah: 256 hektarů (0,52 % rozlohy Prahy - tedy plocha velká jako 40 Strahovských stadionů) - toto číslo nezahrnuje vybrané celoměstsky významné změny I. a II. vlny, na které je zpracováván koncept v samostatném režimu schvalování. CVZ I+II (změny bez konceptu) zahrnují 39 záměrů - z nich je 17 problematických vzhledem k dopadu na životní prostředí nebo k záboru ploch zeleně.
Zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhodlo o pořízení tzv. celoměstsky významných změn I. vlny již v roce 2008, v roce 2009 pak o II. vlně. Veřejné projednání návrhu zadání obou vln probíhalo v roce 2009 ještě odděleně. V roce 2010 došlo ke spojení obou vln, když koncepty vybraných změn z obou vln byly projednány společně.
Od 17. června do 3. srpna 2011 jsou zveřejněny k připomínkování veřejnosti návrhy změn vln CVZ I+II, na které nebyl zpracován koncept. Dne 3. srpna od 9. hodin proběhne veřejné projednání těchto změn.
Poslední termín pro podání připomínek veřejnosti: 3. srpna 2011.
O návrzích změn vlny CVZ I+II bez konceptu bude po vypořádání připomínek magistrátem hlasovat zastupitelstvo Prahy. (Vybrané změny ze spojených vln CVZ I+II, na které byl zpracován koncept, nebyly ve fázi návrhu zatím zveřejněny).
Vznik nových částí Prahy:
2 nové čtvrti (Modřany, Újezd)
3 centra městských částí (Kbely, Roztyly, Strašnice)
Obytná výstavba:
8 bytové komplexy (Horní Měcholupy – Uhříněves–Petrovice, Kolovraty–Uhříněves, Michle, Modřany, Nuselský pivovar, Praha 11, Sedlec, Újezd, Veleslavín–Vokovice)
1 rodinné domy (Čakovice)
Administrativní a další stavby:
5 kanceláře, obchody, služby (Čakovice, Horní Měcholupy – Uhříněves–Petrovice, Lysolaje, Nuselský pivovar, Vršovická radnice)
2 stanoviště hasičů
1 výstavba nové budovy Muzea hl. m. Prahy
Dopravní a další infrastruktura:
3 silnice
3 železniční tratě
2 mimoúrovňové křižovatky (Ruzyně, Řevnická)
1 prodloužení kanalizace (Běchovice – Dolní Počernice)
1 upřesnění trasy metra D a okolí stanic (trasa Pankrác – Depo Písnice)
1 nová cyklotrasa Dubečská–Ostružinová
Odpadové hospodářství:
1 rozšíření skládky Ďáblice
1 zachování sběrného dvora Puchmajerova (Jinonice)
Životní prostředí a rekreace:
2 nové parkové plochy (Horní Měcholupy-Uhříněves-Petrovice, Kyje)
1 revitalizace Kopaninského potoka (Přední Kopanina)
1 doplnění části nadregionálního biokoridoru (Radlice)
1 zalesnění pozemků (Běchovice)
1 rekreační zóna Radotínská jezera (Radotín-Lahovice)
1 sportoviště (Čakovice)
Koncepce:
1 metodika výškové regulace zástavby v Praze
|
Praha 10 |
7 |
Březiněves |
1 |
|
Praha 6 |
5 |
Čakovice |
1 |
|
Praha 4 |
4 |
Ďáblice |
1 |
|
Praha 5 |
4 |
Dolní Počernice |
1 |
|
Praha 12 |
3 |
Dubeč |
1 |
|
Praha 22 |
3 |
Křeslice |
1 |
|
Praha 8 |
2 |
Kunratice |
1 |
|
Praha 11 |
2 |
Libuš |
1 |
|
Praha 14 |
2 |
Řeporyje |
1 |
|
Praha 15 |
2 |
Satalice |
1 |
|
Praha 19 |
2 |
Slivenec |
1 |
|
Přední Kopanina |
2 |
Suchdol |
1 |
|
Běchovice |
2 |
Újezd |
1 |
|
Praha 2 |
1 |
Velká Chuchle |
1 |
|
Praha 9 |
1 |
Zbraslav |
1 |
|
Praha 13 |
1 |
Zličín |
1 |
|
Praha 16 |
1 |
Záměry s potenciálně negativním dopadem na životní prostředí jsou vyznačeny červeně (jedná o záměry, které předpokládají zástavbu zeleně nebo orné půdy, způsobují dopravní problémy nebo mají jiný potenciálně negativní dopad na život ve městě).
!!! Změna č. 1438/00
Nová čtvrt Neo Riviera v areálu Modřanského cukrovaru
Praha 12 (Modřany, Komořany) / rozsah 138 110 m2
!!! Změna č. 1566/00
Výstavba obytného domu na ploše zeleně při ul. Milínské
Praha 10, Praha 11 (Záběhlice, Chodov) / rozsah 3 846 m2
!!! Změna č. 1774/00
Obytná zástavba v areálu mrazíren v Sedlci
Praha 6, Praha - Suchdol / rozsah 160 471 m2
Změna č. 2036/00
Vyhlášení revitalizace Kopaninského potoka veřejně prospěšnou stavbou
Praha – Přední Kopanina / rozsah 13 207 m2
Změna č. 2048/00
Modernizace železnice – úsek Libeň–Malešice–Vršovice a Malešice–Hostivař
Praha 9, Praha 10, Praha 15 / rozsah 58 993 m2
Změna č. 2143/00
Přeložka komunikace ul. Hornoměcholupská, rozšíření kontejnerového překladiště, administrativní a obytná výstavba u Horních Měcholup
Praha 15, Praha 22 (Horní Měcholupy, Uhříněves, Petrovice) / rozsah 416 902 m2
!!! Změna č. 2156/00
Rozšíření skládky Ďáblice a posunutí biokoridoru
Praha – Březiněves, Praha – Ďáblice / rozsah 101 978 m2
Změna č. 2168/00
Prodloužení kanalizačního sběrače
Praha – Běchovice, Praha – Dolní Počernice / délka stoky 4 536 m
Změna č. 2170/00
Doplnění části nadregionálního biokoridoru ÚSES v Radlicích
Praha 5 / rozsah 23 962 m2
!!! Změna č. Z 2176/00
Silnice z Kbel k Vysočanské radiále
Praha 14, Praha 19, Praha – Satalice (Kyje, Kbely, Satalice) / rozsah 63 362 m2
Změna č. 2177/00
Mimoúrovňová křižovatka Rozvadovská spojka – Řevnická
Praha – Zličín, Praha 13 (Třebonice) / rozsah 22 252 m2
Změna č. 2188/00
Zachování sběrného dvora Puchmajerova v Jinonicích
Praha 5 / rozsah 11 858 m2
Změna č. 2222/00
Rekonstrukce ulic Bečovské a K Vilkám
Praha – Dubeč, Praha 22 (Uhříněves, Dubeč) / rozsah 8 377 m2
Změna č. 2247/00
Nový železniční koridor III. Praha–Beroun
Praha 4, Praha 5, Praha – Velká Chuchle, Praha – Řeporyje, Praha – Slivenec / rozsah 18 165 m2
!!! Změna č. 2265/00
Bytové domy při ul. Generála Šišky v Modřanské rokli
Praha 12 (Modřany) / rozsah 6 448 m2
Změna č. 2266/00
Rekonstrukce a rozšíření ulice K dálnici
Praha 22, Praha – Křeslice (Pitkovice, Křeslice) / rozsah 2 595 m2
!!! Změna č. 2331/00
Mimoúrovňové křižovatka u letiště Praha – Ruzyně
Praha – Přední Kopanina, Praha 6 (Přední Kopanina, Ruzyně) / rozsah 61 436 m2
!!! Změna č. 2345/00
Administrativní budovy, byty a nová silnice v Újezdu
Praha – Újezd / rozsah 152 417 m2
!!! Změna č. 2433/00
Zástavba prostoru kolem stanice metra Strašnická
Praha 10 (Strašnice) / rozsah 11 034 m2
Změna č. 2440/00
Upřesnění trasy metra D (včetně stanic, vestibulů a depa metra v úseku Pankrác – Depo Písnice, zrušení plánované stanice metra Zálesí, změna využití okolí stanic)
Praha 4, Praha 12, Praha – Kunratice, Praha – Libuš / rozsah 378 618 m2
!!! Změna č. 2445/00
Obytná zástavba na Bohdalci
Praha 10 (Michle) / rozsah 6 061 m2
Změna č. 2458/00
Nová cyklotrasa celoměstského významu Dubečská–Ostružinová
Praha 10 (Strašnice, Záběhlice) / délka trasy 1 420 m
Změna č. 2462/00
Přemístění tramvajové smyčky u Depa Hostivař
Praha 10 (Malešice, Strašnice) / rozsah 32 029 m2
!!! Změna č. 2500/00
Dopravní dispečink a stanoviště hasičů (Multifunkční operační středisko Malovanka)
Praha 6 (Břevnov) / rozsah 4 485 m2
!!! Změna č. 2590/00
Obytný soubor Veleslavín–Vokovice (Strnadovo zahradnictví)
Praha 6 / rozsah 54 442 m2
Změna č. 2623/00
Zalesnění pozemků v Běchovicích
Praha – Běchovice / rozsah 23 476 m2
!!! Změna č. 2642/00
Moderní centrum obce Kbely
Praha 19 / rozsah 144 431 m2
!!! Změna č. 2646/00
Rozšíření Vršovické radnice
Praha 10 / rozsah: 4.853 m2
Změna č. 2670/00
Nová budova Muzea hl. m. Prahy a park
Praha 8 (Nové Město) / rozsah 4 238 m2
Změna č. 2680/00
Založení parkové plochy mezi stanicí metra Rajská zahrada a sídlištěm
Praha 14 (Kyje) / rozsah 22 168 m2
!!! Změna č. 2722/00
Projekt Velké Roztyly (zástavba okolí stanice metra Roztyly)
Praha 11 (Chodov) / rozsah 191 074 m2
!!! Změna č. 2724/00
Rekreační zóna Radotínská jezera (lokalita U Čekanu v meandru řeky Berounky)
Praha 16, Praha – Zbraslav (Radotín, Lahovice) / rozsah 286 126 m2
Změna č. 2733/00
Metodika výškové regulace zástavby
Území hlavního města Prahy
!!! Změna č. 2739/00
Hasičská stanice Čimice
Praha 8 / rozsah: 9 415 m2
Změna č. 2741/00
Změna využití armádních objektů na funkci území smíšeného a služeb v Lysolajích
Praha 6 / rozsah 5 109 m2
Změna č. 2742/00
Revitalizace a dostavba areálu bývalého Nuselského pivovaru
Praha 4 (Nusle, Vinohrady) / rozsah 45 332 m2
Změna č. 2744/00
Modernizace železnice Praha Hlavní nádraží – Praha Smíchov
Praha 5, Praha 4, Praha 2 / rozsah 25 488 m2
Změna č. 2745/00
Vybudování odbočovacího pruhu kruhové křižovatky mezi ulicemi Kosteleckou a Tupolevovou, výstavba rodinných domů, administrativního objektu, protihlukového valu a sportoviště
Praha – Čakovice / rozsah 49 517 m2
|
Tato stránka není aktuální. Sledujte naše nejnovější aktivity na webu ZměnyPrahy.cz>>>V této mapě naleznete největší projekty prosazované formou změn územního plánu, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí, zelené plochy nebo veřejný prostor. Červeně jsou označeny kauzy, k nimž můžete najít podrobnosti níže pod mapou. |
Územní studie patří spolu s Územně analytickými podklady hl. m. Prahy do kategorie "územně plánovacích dokumenací". Podle stavebního zákona tyto studie ověřují možnosti a podmínky změn v území. Slouží jako podklad především k pořizování územních a regulačních plánů, ale i k rozhodování v územním řízení - samy o sobě však nejsou právně závazné.
Územní studie má konkrétně navrhovat, prověřovat a posuzovat možná řešení vybraných problémů nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí.
Pořizovatelem je magistrát a úřady městských částí. Území studie sepořizují v případech, kdy to ukládá územní plán, z vlastního podnětu nebo z jiného podnětu. Jiným podnětem se rozumí především návrh zastupitelstva obce, orgánu veřejné správy, občana nebo občanského sdružení, fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická práva k pozemku nebo stavbě na území obce.
Hustota osídlení v různých městech Evropy
Hustota osídlení v různých městech - data
Smetanovo nábřeží, Malá strana - Omezení průjezdné automobilové dopravy
Praha 1
Smetanovo nábřeží, Malá strana - Popis
Smetanovo nábřeží, Malá strana - Ortofo
Smetanovo nábřeží, Malá strana - Fotografie Křížovnické ulice
Smetanovo nábřeží, Malá strana - Koncept územního plánu
Smetanovo nábřeží, Malá strana - Zátěž, doprava, hluk v r.2009
Smetanovo nábřeží, Malá strana - Zátěž, doprava, hluk v r.2020
Nákladové nádraží Žižkov
Praha 3
Nákladové nádraží Žižkov - Popis
Nákladové nádraží Žižkov - Ortofoto
Nákladové nádraží Žižkov - Koncept územního plánu
Nákladové nádraží Žižkov - Vizualizace
Vysočany - Transformace bývalého průmyslového území na komplexně vybavenou městskou čtvrť
Praha 9
Vysočany - Popis
Vysočany - Ortofoto
Vysočany - Koncept územního plánu
Jižní město
Praha 11
Jižní město - Popis
Jižní město - Ortofoto
Jižní město - Koncept územního plánu
Ruzyně, Drnovská
Praha 6
Ruzyně, Drnovská - Popis
Ruzyně, Drnovská - Ortofoto
Ruzyně, Drnovská - Koncept územního plánu
Ruzyně, Drnovská - Urbanistický návrh
Ruzyně, Drnovská - Širší vztahy
Ruzyně, Drnovská - Vizualizace
Nádraží Bubny-Zátory
Praha 7
Nádraží Bubny-Zátory - Popis Nádraží Bubny-Zátory - Ortofoto
Nádraží Bubny-Zátory - Koncept územního plánu
Avia Letňany
Praha 18
Letňany Avia - Popis
Letňany Avia - Ortofoto
Letňany Avia - Koncept územního plánu
Radotínská jezera
Praha 16
Radotínská jezera - Popis
Radotínská jezera - Ortofoto
Radotínská jezera - Koncepce územního plánu
Radotínská jezera - Urbanistický návrh
Radotínská jezera - Vizualizace
Zatímco odborníci připravují nový územní plán, developeři lobbují na magistrátu a tlačí na schválení stovek stavebních záměrů ve zrychleném režimu změn - mimo veřejnou kontrolu. Běžným schvalováním by tyto záměry možná neprošly. Pokud zastupitelé změny schválí, stane se nový územní plán jen cárem papíru a divoká výstavba bude moci probíhat prakticky ve všech částech města.
Zastupitelé část sporných záměrů schválili ještě za primátora Pavla Béma. Co se nestihlo, přichází na pořad jednání teď.
Developeři si brousí zuby na přestavbu nádaží Masarykova, 
Bubny a Smíchovského. Na Žižkově a v Modřanech mají vyrůst mrakodrapy. Hrozí zástavba části Roztyl u Krčského lesa, další rušení zeleně se chystá ve Vokovicích, Strašnicích, Sedlci či Kbelích. Plánuje se těžba štěrkopísků v nivě Vltavy. Na okrajích Prahy mají vyrůst desítky nových satelitních městeček.
Hrozící projekty najdete ve stavební mapě.
Na webu najdete také popis vln změn územního plánu.
V režimu změn se bez veřejné kontroly projednává 312 stavebních záměrů.
Změny se týkají 3 271 hektarů - téměř 7 % rozlohy Prahy (je to plocha velká jako čtyři areály mezinárodního letiště v Ruzyni nebo 520 Strahovských stadionů, který je největším na světě). Tak rozsáhlé změny by měly být předmětem nového územního plánu, který se připravuje.
Pomozte nám zastupitele přesvědčit, aby nepodléhali tlaku developerů a hájili zájmy obyvatel města.
Tato stránka není aktuální.
Územní plán platí od roku 1999 - je už zastaralý a podle stavebního zákona se musí vytvořit nový. Nyní se připravuje nový územní plán - Metropolitní plán, který může ovlivnit město na desítky let. Jeho přípravu ale provází mnoho sporů a nejasností. Přes mnoho prokalmací do rozhodování o budoucnosti města nebyli zapojeni Pražané. Je ted otázkou, zda je tlak na dokončení Metropolitního plánu bez účasti občanů a městských částí správným krokem, nebo by bylo lepší dokument, který ovlivní budoucnost nás všech, pořádně prodiskutovat. Dnes nás sice kvůli průtahům na straně Institut plánování a rozvoje, tkerý plán tvoří, už začíná tlačit čas, ale je lépe připravit územní plán, který bude kvalitní a hlavně obstojí u soudu, než schválit "alespoň nějaký dokument" a jen čekat, až ho zruší kvůli nezákonnostem soud.
Od roku 2008 pracoval magistrát vedený koalicí ODS a ČSSD na "konceptu" územního plánu primátora Pavla Béma. Námitky podalo přes 18 tisíc Pražanů a koncept se stal symbolem korupce. Podrobné informace >>>
Volby v roce 2010 změnily rozložení sil. Koalice ODS a TOP09 v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou hodila Bémům koncept do koše a začala pracovat na Metropolitním plánu Prahy. Nyní se stále pracuje na první verzi návrhu a Metropolitní plán vyvolává řadu vášnivých debat. Je totiž značně kontroverzní a mnoho lidí se obává, že bude příliš obecný a otevře cestu k zastavění Prahy. Návrh prošel hodnocením skupiny odborníků, postavila se k němu mimořádně kriticky Asociace pro územní plánování a územní rozvoj a nyní je dokonce ustanovena speciální komise, která se má Metropolitním plánem zabývat. Ta má zajistit, že bude pořízen v souladu se zákony. Jinak totiž reálně hrozí, že bude Metropolitní plán zrušen soudem a Praha se ocitne v roce 2023 bez územního plánu. Taková situace by byla vpravdě kritická.
Více o Metropolitním plánu se dozvíte zde a na oficiálních stránkách Institutu plánování a rozvoje. V této mapové aplikaci se můžete podívat na plánované využití jednotlivých parcel.
Naše stránky věnované Metropolitnímu plánu najde na Změnách Prahy.
Diskusi o územním rozvoji Prahy sice opanoval Metropolitní plán, ale není vůbec jasné, kdy bude schválený. V každém případě dnes nejvíce ovlivňuje Prahu platný územní plán. A ještě řadu let bude. Na magistrátu se v režimu "změn" projednávají další desítky developerských projektů. Některé změny zatím čekají, až bude příhodnější doba, některé už byly schváleny. Často vedou k zástavbě zeleně, nárůstu dopravy a devastaci veřejného prostoru.
Všechny změny a úpravy územního plánu najdete v této úřední databázi. Informace o aktuálně pořizovaných změnách jsou na stránkách hlavního města. Také na pražském Geoportálu můžete vyhledávat v mapových podkladech buď podle adresy nebo podle parcelního čísla. O změnách územního plánu se dočtete i na webu IPR.
Jak se vyznat v územním plánu a ve schvalování změn vyvolaných developery, a jak bránit svá práva se dočtete v naší příručce. (Stáhnout Jak_branit_prava 2018.pdf)Napište zastupitelům, ať neschvalují změny územního plánu vycházející vstříc developerům a vedoucí k zástavbě zeleněTermíny příprav územního plánu a schvalování změn nejsou stanoveny - magistrát je ohlašuje zhruba měsíc předem. Na našem webu Změny Prahy průběžně avizujeme jednání, o kterých se dozvídáme, včetně podkladových dokumentů.
Stavební zákon rozděluje vyjádření veřejnosti na „připomínky“ a „námitky“. Připomínky může podat kdokoliv, nemají ale příliš velkou váhu. V připomínkách je potřebné co nejkonkrétněji uvést, jakých pozemků se připomínka týká a co člověk navrhuje.
Námitky mohou podat vlastníci dotčených nemovitostí nebo „zástupce veřejnosti“. Zástupce může zmocnit nejméně 200 lidí, kteří uplatňují „věcně shodnou připomínku“. Magistrát je povinen námitky, na rozdíl od připomínek, jednotlivě vypořádat.
V námitkách i připomínkách je dobré se soustředit na konkrétní území, kde žijete, pracujete, nebo které dobře znáte. Větší hodnotu mají propracované připomínky k malé oblasti, než obecné texty. Podrobnosti najdete v naší příručce.
Přehled projektů, které se připravují v územním plánu a mohou mít negativní důsledky, najdete v naší stavební mapě >>>Územní plán je zásadním podkladem pro umisťování staveb a schvalování různých činností, zejména při vydávání územních rozhodnutí. Žádnou stavbu není možné povolit, pokud je v rozporu s územním plánem. Je-li například nějaký pozemek vymezen jako území pro školská zařízení, nesmí na něm vyrůst třeba bytový komplex. Naopak to však platí také: je-li jednou nějaký pozemek označen jako stavební, je velmi obtížné zabránit jeho zástavbě.
Kde je územní plán dostupný?Online na úředním webu Změna plánu
Územní plán je dostupný na Odboru územního plánu magistrátu, případně v Informačním centru rozvoje hlavního města Prahy (Jungmannova 29, Praha 1, tel. 236 002 954)
Plán mají k dispozici také úřady městských částí (zpravidla na stavebním úřadě a na odboru územního rozvoje).
Úřední dokumenty lze najít také na webu Institutu plánování a rozvoje. Další užtečné informace najdete na Geoportálu a na webu Změny Prahy.
Vztah mezi různými typy územních plánů
politika územního rozvoje
(celostátní územní plán) - v červenci 2009 schválila Vláda ČR (byla aktualizovaná)
↓
zásady územního rozvoje
(územní plán Prahy v postavení kraje) - v prosinci 2009 schválilo zastupitelstvo Prahy (byly aktualizovány)
↓
územní plán Prahy
schvaluje zastupitelstvo hlavního města Prahy
Všechny typy územních plánů musejí být v souladu. To znamená, že stavby a opatření vymezené např. v politice územního rozvoje, musejí být promítnuty do zásad územního rozvoje i do územního plánu. Vyšší typ územního plánu je závazný pro všechny typy nižší.
Do doby, než bude schválen nový územní plán, platí původní územní plán z roku 1999.
|
|
1/ Otevřete si stránky Změna plánuJak s aplikací pracovat, najdete v našem manuálu. Řadu důležitých informací obsahuje také Geoportál Prahy. |
|
|
2/ Navštivte mapu projektů, jež ohrožují městoMapu průběžně doplňujeme. Magistrát záměry developerů posuzuje při přípravě nového územního plánu a některé z nich projednává v rámci mimořádných změn. |
|
|
3/ Sledujte změny územního plánuJejich projednávání je rychlejší než příprava Metropolitního plánu Prahy a z hlediska skutečného dopadu na podobu Prahu jsou tak mnohem významnější. |
|
|
4/ Braňte své životní prostředí!
|
Podle stavebního zákona se může veřejnost do procesu územního plánování zapojit několikerým způsobem.
Kdokoliv, tj. nejen občan Prahy, ale i další občané ČR či cizinci a také občanská sdružení mohou podat připomínky.
Námitky mohou podávat vlastníci plánem dotčených nemovitostí a také zástupce veřejnosti, pokud jej zmocní určitý počet občanů. O námitkách musí magistrát rozhodnout a podrobně zdůvodnit, proč je (ne)vzal v úvahu.
Protože hlavní slovo při schvalování územního plánu Prahy má „velké“ zastupitelstvo hl. m. Prahy, mohou jednotlivé pražské městské části a jejich zastupitelstva podávat formálně také jen připomínky. Přesto jsou v praxi městské části jako reprezentanti volené samosprávy v mnohem silnější pozici vůči magistrátu a zastupitelstvu Prahy, než jednotlivci. Částečně to platí také pro sousední obce, které podávají připomínky.
Stáhněte si náš návod "Jak bránit svá práva v územním plánování".
Zástupci veřejnosti mohou své zmocnění a věcně shodné připomínky (někteří je mají na dvou listinách opatřených dvěma sadami podpisových archů - jedna listina ovšem není vadou) odevzdat na podatelnu nebo zaslat poštou na magistrát najednou se samotnou námitkou. Pokud samozřejmě zmocnění a připomínky neodevzdali již dříve. Nehraje roli, zda budou formálně na podatelně odevzdány nejprve (s časovým rozdílem) připomínky a pak námitka. Je treba sledovat lhůty pro podání listin. Stavební zákon určuje lhůtu 15 dní. 
Magistrát hlavního města Prahy
Odbor územního plánu
Jungmannova 29/34
111 21 Praha 1
Věcně shodné připomínky se zmocněním a jeho přijetím by měly být opatřeny jen podpisovými listinami. Není nutné přikládat seznam občanů podle zákona o evidenci obyvatel, jak to požaduje stavební zákon. Tento seznam nelze z důvodu ochrany osobních údajů vůbec získat, stavební zákon je v tomto nesmyslný a ustanovení se nepoužívá.
1/ věcně shodné připomínky
2/ zmocnění
3/ námitku
Ve většině případů to budou dva balíky listin (připomínky + zmocnění a námitka), ale možná má někdo formulovanou jen jednu listinu (připomínky + zmocnění + rovnou námitka - ale to z dokumentu musí vyplývat). Pokud to z listin jasně vyplývá, nemůže magistrát nic namítat proti tomu, že jste podání spojili - posuzuje se obsah, nikoliv to, zda je to na jednom "papíře".
Občané by měli sepsat kvalitně již text věcně shodné připomínky i s odůvodněním a pak ji jednoduše zkopírovat do námitky. Námitka nemusí být vyplněná v magistrátním formuláři, to je pouze jím doporučený způsob a nástroj, kterým námitky usnadnit. Jediná náležitost v námitce navíc oproti připomínkám je, že musí být vymezeno území, které je námitkou dotčeno – lze to např. udělat pomocí odkazu na území městské části, na katastrální území, nebo u menších ploch uvedením parcelních čísel pozemků (není třeba ani grafického vymezení).
Námitka se tudíž může ve formulacích oproti věcně shodným připomínkám lišit, obvykle bude detailněji odůvodněná - avšak musí zůstat "věcně shodná" s připomínkami. Námitku podepisuje jen zástupce veřejnosti (uvede jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt, případně jinou adresu pro doručování; právnická osoba uvede název, IČ, sídlo, případně jinou adresu) - není třeba úředně ověřeného podpisu na listině, ale v případě občanských sdružení nebo jiných právnických osob je nutné doložit oprávnění jednat jejich jménem.
Pokud hodláte podat všechny listiny na podatelně (magistrát v Jungmannově ul., nebo radnice na Mariánském nám.), připravte si jejich kopie. Na ně vám úřední osoba vyznačí, že jste je podali v tomto znění, a to bez nároku na poplatek. Pokud budete zasílat poštou, učiňte tak doporučeně.
Vzhledem k možnosti kontroly a k předejití obstrukcí ze strany magistrátu určitě před odesláním originálu poštou nechte všechny listiny okopírovat a kopie úředně ověřit. Stejný postup doporučujeme, hlavně občanským sdružením, i v případě podání na podatelnu. Občanská sdružení jsou v případě ověřování na úřadech (např. magistrát nebo úřady městských částí), nikoliv u notáře, osvobozeny od poplatku (nutné vzít stanovy a listinu, z níž pro danou osobu vyplývá, že může za sdružení jednat - viz výklad na našich stránkách). Počet kopií od každé listiny záleží na vás, zmocnění je ale platné i pro fázi návrhu územního plánu.
Při pořizování nového územního plánu nebo jeho změny mají dotčení vlastníci možnost podle stavebního zákona podat námitky. O těch musí zastupitelstvo Prahy rozhodnout.
Vzhledem k tomu, že se mnoho ploch mění v územním plánu na přání investorů, měli by právo na námitky využívat především vlastníci pozemků sousedících s možnou budoucí výstavbou, o které nemohli mít v době, kdy svoji nemovitost kupovali, ani ponětí. Tito vlastníci mají možnost napadnout schválený plán u soudu.
Podle stavebního zákona mohou podat námitku vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení v územním plánu. Kdo je takovým vlastníkem, stavební zákon ani jiné zákony neurčují. Vodítkem může být judikatura soudů, která se zabývala otázkou dotčenosti na právech.
Výkladem stavebního zákona se zabýval Nejvyšší správní soud. V rozsudku uvedl, že pojem „dotčenosti“ je nutno vykládat šířeji nežli jen tak, že může být uplatněn pouze vlastníky pozemků či staveb, na které přímo dopadá změna územního plánu. Zároveň odkázal na dřívější nález Ústavního soudu ČR, který se týká účastníků územního řízení, ale je použitelný.
Podle Ústavního soudu je nutno pokládat za účastníka územního řízení nejen „mezujícího souseda“ (souseda, jehož pozemek přímo sousedí s pozemkem, který je předmětem řízení), ale také majitele vzdálenější nemovitosti, jestliže mohou být dotčena jeho práva. Soud zde uvedl, že pokud by nebyla zákonná definice vykládána rozšiřujícím způsobem, byla by tím vyloučena možnost pojmout za účastníky řízení i vlastníky jiných sousedních pozemků, než pozemků majících přímou společnou hranici s pozemkem, který je předmětem řízení, přestože i jejich práva mohou být dotčena územním řízením. Dotčenými vlastníky tak mohou být vedle vlastníků „mezujících“ i vlastníci pozemků za potokem, za cestou apod., v konkrétním případě náleží posouzení dotčenosti těchto vzdálenějších vlastníků na uvážení příslušného správního orgánu.
Podle názoru Nejvyššího správního soudu již samotná skutečnost, že v budoucnu k provedení nějaké stavby dojde, znamená pro vlastníky okolních pozemků nutnost připravit se na to, že kolem jejich pozemků bude po určitou dobu pracovat stavební technika, změní se charakter daného území, počet obyvatel, změny se projeví v dopravě, zásobování apod. Tyto změny nemusejí být vždy vnímány negativně, přesto nelze omezit právo „mezujícího“ ani „nemezujícího“ souseda uplatňovat případné námitky proti návrhu územního plánu.
Zda budou návrhem dotčena práva „nemezujícího souseda“, je tak podle soudů nutné posuzovat případ od případu i s ohledem na charakter změny území. Na právu „mezujícího souseda“ uplatnit námitky proti návrhu územního plánu je třeba trvat vždy.
Námitku lze podat k návrhu územního plánu (poslední fáze projednávání územního plánu nebo jeho změny). Námitky se podávají vždy písemně, a to i na veřejném projednání (mají být připojeny k písemnému záznamu, který na projednání pořizuje magistrát, ale jistější je námitky vždy podat na podatelně, zaslat doporučeně poštou na adresu magistrátu Prahy, anebo elektronicky se zaručeným podpisem).
Námitky proti návrhu územního plánu je možné podat nejpozději do 7 dnů od veřejného projednání návrhu. K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží.
Hledáte inspiraci? Podívejte se, jaké námitky podali zástupci veřejnosti ke konceptu nového územního plánu Prahy v roce 2009 >>>
Po uplynutí sedmidenní lhůty po veřejném projednání návrhu nového územního plánu magistrát na základě námitek a dalších připomínek „podstatným způsobem“ upraví tento návrh, koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky pak lze uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání. Jestliže se už návrh územního plánu nemění, zpracuje magistrát ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu. O námitkách pak rozhoduje zastupitelstvo Prahy a toto rozhodnutí musí obsahovat vlastní odůvodnění, které se uvede jako součást odůvodnění celého územního plánu.
Protože se územní plán (nebo jeho změna) vydává formou opatření obecné povahy, není možné se odvolat ani podat rozklad. Dotčení vlastníci ovšem mohou podat podnět k přezkumu k Ministerstvu pro místní rozvoj. V přezkumném řízení ministerstvo z moci úřední přezkoumá územní plán, pokud lze důvodně pochybovat o tom, že je v souladu s právními předpisy (např. rozpor s Politikou územního rozvoje ČR nebo se Zásadami územního rozvoje hl. města Prahy, anebo námitky nebyly řádně vypořádány – rozpor se stavebním zákonem). Nezahájí-li ministerstvo přezkumné řízení, je ještě možné podat podnět na přijetí opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu k rukám ministra pro místní rozvoj. Ministerstvo nepřezkoumává věcnou správnost (kupř. vhodnost řešení určitého problému. Také nemůže územní plán změnit.
Dotčení vlastníci by měli využívat možnosti přezkoumání zákonnosti Ministerstvem pro místní rozvoj, i přes velmi malou pravděpodobnost zrušení nebo změny územního plánu nebo rozhodnutí o námitkách. Nevylučuje to však následnou možnost nechat přezkoumat územní plán nebo jeho část Městským soudem v Praze, který posuzuje:
Použitá literatura a užitečné odkazy:
Kolektiv autorů: Územní plán, bude tvůj pán - od územního plánování po stavební povolení. Arnika a Zelený kruh, Praha, 2013
Beková Andrea, Co je to pozemek dotčený návrhem územního plánu, Právní poradna Ekologického právního servisu, 2008
Černohou, P., Šikola, L.: Od územního plánování po stavební povolení – kdy a jak se účastnit, Praha, Zelený kruh, 2007
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění
rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24.10.2007, čj. 2 Ao 2/2007 – 73
nález Ústavního soudu ČR z 22. 3. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 19/99
Do tvorby územního plánu Prahy mohly v průběhu příprav zasáhnout městské části. Jejich slovo má v procesu poměrně velkou váhu. Na počátku dávaly městské části podněty pro jeho přípravu. V létě 2009 dostaly koncept územního plánu k tzv. prvnímu čtení, následně se uskutečnila řada jednání s Útvarem rozvoje města. V rámci veřejného připomínkového řízení mají městské části možnost uplatnit připomínky stejně jako občané.
Do listopadu 2011 vyjednával magistrát s městskými částmi o rozporných představách o řešení některých území. O případech, kdy nedošlo ke shodě, hlasovalo 4. 11. 2011 zastupitelstvo.
Přehled zásadních rozporů mezi magistrátem a městskými částmi
Po volbách v roce 2010 se změnily poměry na radnici - ve vládnoucí koalici s ODS vystřídala dřívější ČSSD nově TOP09. Zastupitelstvo pak připravený koncept nového územního plánu včetně všech námitek městských hodilo do koše.
V následujícím přehledu naleznete kompetní připomínky jednotlivých městských částí i stručné pojednání o jejich přístupu k projednávání územnímu plánu. Názor na postoji vaší městské části si můžete udělat sami.
Požaduje intezifikaci zástavby a vyšší výškovou hladinu, nesouhlasí s posuzováním výškových a rozměrných staveb. Obecně usiluje o slabší regulaci a více pravomocí pro samosprávu městské části. Snaha o umožnění nové výstavby na úkor ploch veřejného vybavení, sportovišť a zeleně. Navrhována lanovka přes Prokopské údolí. Opakovaně prosazuje požadavky, jež byly v minulosti zamítnuty nebo redukovány.
Způsob projednání: Připomínky schválila pouze rada městské části. Nebyly projednány na zasedání zastupitelstva. Nebyly zveřejněny, úřad odmítá poskytnout jejich plné znění veřejnosti.
Text připomínek Prahy 5 (643.28 Kb)
Obsah připomínek: postavit tunel pod Hanspaulkou do Podbaby, vybudovat Břevnovskou radiálu, prodloužit metro A na letiště Ruzyně, dostavět Vítězné náměstí, zástavba bývalého Strnadova zahradnictví, zprůjezdnění Papírenské do Holešovic, realizace jižní varianty Pražského okruhu přes Suchdol, vytvoření Centrálního parku Hanspaulka, zrušení zahrádkových osad, ochrana parků a malých zelených ploch.
Způsob projednání: Připomínky schválilo na veřejném jednání zastupitelstvo.
Usnesení zastupitelstva Prahy 6 (35.50 Kb)
Vyjádření Prahy 6 ke konceptu územního plánu (189.50 Kb)
Seznam občanských námětů s komentářem Prahy 6 (124.00 Kb)
Více informací na webu Prahy 6
Některé připomínky: ochrana Pražské tržnice a její pěší propojení s Vltavskou, vytvoření lávky pro pěší přes Štvanici a ochrana kavárny dle návrhu arch. Fuchse, prodloužit automobilový tunel v Bubnech, zúžit Brazilskou a Argentinskou ulici, zvětšit plánovaný park v Bubnech, parková úprava Letenského náměstí, sportovní halu Sparta vymezit jako veřejné vybavení, zklidnění třídy Milady Horákové.
Způsob projednání: připomínky schválilo na veřejném jednání zastupitelstvo.
Text připomínek Prahy 7 (96.00 Kb)
Více informací na webu Prahy 7
Nesouhlasí s obytnou výstavbou na Belárii a v Cholupicích, požaduje omezit výstavbu v Modřanech v Hermannově a Na Beránku, nesouhlasí se sportovištěm na Točné a s výstavbou v ochranném pásmu lesa. Požaduje využití bývalé skládky v Modřanech pro rekreaci, garáže nebo parkoviště v Modřanech a Kamýku, chránit územní systém ekologické stability na Kymýku jako biocentrum, rozšířit veřejné prostranství v Písnici a další požadavky.
Způsob projednání: připomínky schválilo na veřejném jednání zastupitelstvo.
Text připomínek Prahy 12 (32.45 Kb)
Tabulkové zpracování připomínek (89.50 Kb)
Některé připomínky: nesouhlas s rozšířením obytné plochy na Ovčím hájku, nesouhlas se zástavbou sportovní plochy u školy Klausova na Velké Ohradě, nesouhlasí s omezením plochy školského zařízení v Nárožní ulici, nesouhlasí se zastavěním rekreační plochy v Bavorské ulici u přírodní památky Háje, nesouhlasí se zástavbou zeleně v centrální části Západního města, atd. (celkem 44 dílčích připomínek).
Způsob projednání: připomínky schválila rada městské části.
Text připomínek Prahy 13 (329.72 Kb)
Nesouhlas s logistickým areálem při železniční trati Malešicko - Hostivařská oblast, rychlejší výstavba Vysočanské radiály (Kbelská - Balabenka), využití území Hloubětín - Hutě západně od ulice Za Černým Mostem pro bydlení, dopravní napojení na Pražský okruh přes Dolní Počernice - Běchovice. Dále připomínky obsahují dílčí požadavky na vymezení konkrétních pozemků.
Způsob projednání: připomínky schválila rada městské části.
Text připomínek Prahy 14 (262.66 Kb)
Požaduje snížit výšku zástavby u Slánské ulice na 5 podlaží, hromadné garáže v Mrkvičkově a Skuteckého ulici, umožnit smíšené využití Státní zkušebny, opravit vymezení veřejných prostranství u obchodních domů Ovus a Billa, nesouhlasí s kontaktním propojením Břevnovské radiály a Slánské ulice, požaduje vymezit nad Břevnovskou radiálou park, doporučuje dálniční křižovatku Kukulova, a další. Celkem 18 připomínek.
Způsob projednání: připomínky schválilo na veřejném jednání zastupitelstvo.
Text připomínek Prahy 17 (1MB)
Mapové přílohy: příloha I. (2.2 MB) / příloha II. (3.4 MB) / příloha III. (3.9 MB)
Požaduje, aby byla dokončena pouze jedna řada domů podél ulice K Lipanům, na pozemku 295/1 a stejně na druhé straně ulice Květnového povstání, podél ulice U císařské cesty. Pouze jedna řada domů na pozemku 292/7. Nechce, aby územní plán umožnil stavbu dalších domů podél ulice Květnového povstání od křižovatky s ul. K Lipanům směrem na Uhříněves. Konkrétně na pozemku 293/11 a 292/7.
Způsob projednání: připomínky schválila rada městské části.
Text připomínek Benic (52.50 Kb)
Požaduje propojit zástavbu v Miškovicích, zrušit prvky územního systému ekologické stability. Odmítá sběrný dvůr a recyklovnu stavebních odpadů v Třeboradicích. Požaduje rezervu pro sportoviště v severovýchodní části obce, omezit ÚSES u rybníka poblíž bývalého cukrovaru, zrušit návrh na vznik nové památkové zóny zahrnující areál cukrovaru. Požaduje novou tramvajovou linku z Kobylis do areálu Avia Letňany.
Způsob projednání: přiipomínky schválilo na veřejném jednání zastupitelstvo.
Text připomínek Čakovic (243.5 KB)
Požaduje umístit parkoviště P+R, protihlukové valy podél Štěrboholské radiály v jižní části Dolních Počernic, zajistit adekvátní náhradu železničního spojení s centrem Prahy v případě zrušení Masarykova nádraží, rozšířit zámecký park podél ulice Ke Hrázi namísto navržených zahrádek, využití pozemku hájovny pro rekreaci, souhlasí se zastavovací studií "Lokalita Nová Úpická".
Způsob projednání: připomínky schválilo na veřejném jednání zastupitelstvo.
Text připomínek Dolních Počernic (47.1 KB)
Požaduje rezervu pro zkapacitnění křižovatek na Kunratické spojce, nesouhlasí s rozšířením zástavby v Zeleném údolí, žádá o územní studii pro území mezi jižním okrajem zástavby Kunratic a Kunratickou spojkou. Požaduje regulaci výstavby v Kunraticích pomocí koeficientů, ochranu bažantnice jako území se zelení, zástavbu pozemků při ulici Za rybníkem, zachování tenisového areálu a sokolovny, a další připomínky.
Způsob projednání: připomínky schválilo na veřejném zasedání zastupitelstvo.
Text připomínek Kunratic (46.3 KB)
Požaduje propojení dopravního uzlu v Podbabě s Císařským ostrovem, využití Ústřední čistírny odpadních vod pro obsluhu ZOO, zařazení Výstaviště do krajinného a rekreačního území. Požaduje výškovou regulaci nových budov na Nádraží Bubny, tunel od mostu Barikádníků do Bohnic a Čimic, zavedení metra A do Kobylis, tramvaj z Plynární ulice do Podbaby, chránit Troju před vysokou zástavbou, a další připomínky.
Způsob projednání: připomínky schválilo na veřejném jednání zastupitelstvo.
Text připomínek Troje (2.5 MB)
Požaduje upravit trasu biokoridoru mezi Milíčovským lesem a Šeberovem, umístit školu do Formanské ulice a omezit výstavbu v ulici do 3 podlaží, odmítá zástavbu zeleně v Šeberově, požaduje park jižně od újezdského náměstí, požaduje výstavbu v Křeslicích na úkor lesa, veřejné vybavení do ulice Bíbrdlíka, schvaluje vypustit retenční nádrž Újezd, požaduje označit silnici mezi dálnicí D1 a Formanskou za veřejně prospěšnou stavbu.
Způsob projednání: připomínky schválilo na veřejném jednání zastupitelstvo
Text připomínek Újezda (1.9 MB)
|
Tato stránka není aktuální. Sledujte naše nejnovější aktivity na webu ZměnyPrahy.cz>>> |
Na první pohled je Praha městem zeleným, krásným a oblíbeným. Přispívá k tomu fakt, že historické centrum je od roku 1992 zařazeno na prestižní seznam památek UNESCO. Prosperitu Prahy z velké části utváří turistický ruch. Ve městě už prakticky neexistuje těžký průmysl, dřívější výrobní čtvrti se přeměňují v nové rezidenční a kancelářské komplexy.
Na druhé straně Praha po průmyslovém Ostravsku trpí nejhorším ovzduším znečištěným jemným polétavým prachem, přízemním ozónem a dalšími škodlivinami z automobilové dopravy. Také stav veřejných prostranství neodpovídá významu města – příkladem může být Malostranské náměstí v srdci Prahy, sloužící jako parkoviště.
Praha se v mezinárodním žebříčku kvality života pravidelně umisťuje kolem 70. příčky z celkem 215 měst. Začíná se tradovat rčení, že Praha je sice nejkrásnějším městem světa, ale žít se v něm nedá. Obraz města zhoršuje také vysoká míra korupce (podle Amnesty International se Česká republika nachází na 41. místě ze 179 hodnocených zemí).
Hlavním nástrojem pro utváření podoby Prahy je územní plán.
Má podobu barevné 
mapy města, v níž jednotlivé barvy určují funkce pozemků. Územní plán tedy stanoví, kde mohou vyrůstat obytné domy, kde obchodní centra, kudy povedou hlavní silniční tahy nebo kde musí být zachována zeleň. Územní plán má i textovou část, která rozvoj města popisuje přesněji.
Územní plán je veřejně přístupným dokumentem. Podněty k jeho přípravě a změnám dávají jednotlivé městské části, dokument zpracovává Útvar rozvoje města, který je odbornou organizací magistrátu. O výsledné podobě hlasuje pražské zastupitelstvo. Připomínky mohou podávat také obyvatelé a podílet se tak na formulaci vize budoucnosti Prahy.
Pokud by došlo k naplnění představ developerů a dosud zveřejněných podkladů magistrátu, stane se Praha v příštích deseti letech největším staveništěm Evropy. Pouze první vlna celoměstsky významných změn územního plánu má určit k zástavbě 12 hektarů pozemků, což je plocha je velká jako 186 Strahovských stadionů, tedy 2,35 % rozlohy celé Prahy.
 |
|
Podíváme-li se na návrh první vlny celoměstsky významných změn územního plánu, 20 z nich představuje zástavbu zeleně, dalších 13 předpokládá zábor polí. Změny by vedly k záboru 800 hektarů zelených ploch a zemědělské půdy. Nový územní plán navrhuje sledovat jako zeleň pouze pozemky větší než půl hektaru – menší parčíky tak jsou ohroženy.
Jedním z příkladů ohrožených lokalit je Trojmezí. Obrovskou plochu o velikosti 250 hektarů mezi Prahou 10, 11 a 15 tvoří sady, louky, pole, les i meandry Botiče. Významné přírodní a rekreační zázemí pro desetitisíce obyvatel okolních sídlišť by mělo být podle některých plánů zcela zastavěno rodinnými domy.
Magistrát chce přetvořit obrovské plochy nevyužívaných drážních pozemků Masarykova a Smíchovského nádraží, Nákladového nádraží Žižkov a nádraží Bubny v nové čtvrti města. Zatím však nestanovil účinná regulační opatření, a tak hrozí, že cílem investorů bude maximální míra zástavby bez ohledu na potřeby obyvatel.
Investor, kterému patří pozemky Nákladového nádraží Žižkov, nechal zpracovat studii na výstavbu více než sto metrů vysokých mrakodrapů na tomto místě. Ty mají sloužit jako kanceláře a byty, ovšem bez potřebného zázemí v podobě služeb, škol nebo kultury. Nemyslí se ani na zeleň. V centru čtvrti má být nová dálnice.
Na různých místech Prahy se předpokládá založení nových čtvrtí „na zelené louce“, a to přesto, že počet obyvatel hlavního města se nemá nijak dramaticky zvyšovat. Největšími projekty jsou Západní a Východní město, každé pro několik desítek tisíc obyvatel. Je otázkou, k čemu mají tyto projekty přesně slo
užit.
Soukromý investor předpokládá výstavbu čtvrti Nové Roztyly o velikosti téměř 40 hektarů, která má obsahovat zejména kancelářské budovy. Výstavba by poškodila okraj Michelského lesa a vedla k vykácení dnešních alejí a sadu. Místním obyvatelům by budovy zřejmě nic nepřinesly, naopak jejich obsluha znásobí dopravní intenzity v oblasti.
Problémem často nemusí být samotná výstavba, ale zejména její rozsah a podoba. Každá stavba vyžaduje také infrastrukturu: energie, vodu, odvoz odpadů a dopravní obsluhu. Investoři v Praze nejsou nikým nuceni k rozvíjení veřejné, cyklistické a pěší dopravy, proto každá nová stavba zvyšuje dopravní zátěž a přivádí do ulic další tisíce automobilů.
 |
 |
Pankrácká pláň je jednou z oblastí Prahy, kde jsou již dnes překročeny zákonné hygienické limity pro znečištění ovzduší a pro hluk. Výstavba stále dalších administrativních budov a obchodních center tento problém ještě zhoršuje. Firmy neinvestují do veřejné dopravy, naopak prosadily rozšíření severojižní magistrály, která poškozuje desetitisíce lidí.
Na mnoha místech Prahy hrozí výstavba mrakodrapů. Nový územní plán by měl jejich umístění regulovat, zatím však není jasné, nakolik účinně. Jejich stavba je totiž komerčně velmi výhodná. Nedostatečná regulace v územním plánu tak může během jedné nebo dvou dekád zcela změnit tvář Prahy tak, jak ji známe dnes.
Jedním z míst, kde investoři chtějí do roku 2015 vystavět až 150 metrů vysoké budovy, jsou Holešovice. Tak vysoké věže by byly viditelné prakticky z jakéhokoliv místa Prahy a narušily by jeho historické panorama. Už kvůli výstavbě 100 metrů vysokých mrakodrapů na Pankráci Praze hrozí, že bude zařazena na seznam památek UNESCO v ohrožení.
Investoři očekávají maximalizaci zisku, a proto prosazují především drahé byty, kancelářské budovy a komerční centra. Živé město ale potřebuje také sportovní a zdravotnická zařízení, náměstí, parky, kulturu, nové školy či knihovny. Příklad Budějovické ukazuje mrtvé město, kde úřady dopustily výstavbu kanceláří bez jakéhokoliv dalšího zázemí.
Dálniční tunel Blanka je nejdražší veřejnou stavbou ve městě. Přijde na nejméně 25 miliard korun. Podle řady dopravních odborníků přivede do centra, ale zejména do území Prahy 6 a 7 další desetitisíce aut. Tunel polyká velkou část rozpočtu města a blokuje tím rozvoj veřejné dopravy nebo jiná opatření ke zlepšení životního prostředí a zvýšení přívětivosti Prahy.
Územní plán Prahy platí od roku 2000. Na magistrátu od té doby lobbují developeři a protlačují stovky stavebních záměrů v režimu změn - mimo dostatečnou veřejnou kontrolu. Územní plán se tak postupně stává cárem papíru a přemrštěná výstavba se rozmáhá ve všech částech města.
Část část sporných záměrů schválili zastupitelé ještě za primátora Pavla Béma. Co se nestihlo, přicházelo na stůl v letech 2010 - 2014. Od roku 2014 do teď se tempo změn zpomalilo, ale stovky z nich čekají na tu správnou chvíli.
Změny územního plánu se schvalovaly podobně jako územní plán. Od roku 2018 jejich pořizování stavbení zákon hodně ulehčil. Vzhledem k nepřehlednosti podkladů a náročnosti schvalovacího procesu podléhají malé kontrole veřejnosti - lidé se o změnách mnohdy nedozví. Často je cílem komerční výstavba v zeleni nebo na orné půdě. Od roku 2001 magistrát zahájil projednáván více než 2000 změn územního plánu v několika vlnách. Změny se týkaly stovek metrů čtverečních.
V kalendáři termínů jednání najdete upozornění na uzávěrky pro podávání připomínek a data veřejných projednání. Můžete si objednat zasílání aktualit na Váš e-mail >
Developeři si brousí zuby na zástavu nádaží Masarykova, Bubny a Smíchovského. Na Žižkově a v Modřanech mají vyrůst mrakodrapy. Hrozí zástavba části Roztyl u Krčského lesa, další rušení zeleně se chystá ve Vokovicích, Ďáblicích, Strašnicích, Sedlci či Kbelích. Na okrajích Prahy mají vyrůst desítky nových satelitních městeček.
Hrozící projekty najdete ve stavební mapě.
Detailní informace najdete v oficiální databázi. Jak se v ní orientovat Vám poradí naše příručky.
Každou změnu územního plánu musí schválit hlasováním zastupitelstvo Prahy. Náš návod vám pomůže se vyznat v územním plánu a v jeho změnách.
Vlastníci dotčených nemovitostí a takzvaní zástupci veřejnosti mohou podávat ke každé dílčí změně námitky. Pokud zastupitelstvo námitkám nevyhoví, je možné podat žalobu. Přečtěte si více v naší příručce. Jak_branit_prava 2018.pdf
Mapa Arniky s popisem některých kauz
Oficiální databáze magistrátu: Změna plánu
Aby toho nebylo málo, schválil magistrát vedle změn územního plánu ještě 808 takzvaných úprav. Čtěte více >>>
Rozhodnutí zastupitelstva o schválení zadání změn
Návrh změn před schválením zastupitelstvem - a odůvodnění
Celkový rozsah změn: 842 hektarů (1,7 % rozlohy Prahy - tedy plocha velká jako 132 Strahovských stadionů).
Vlna 07 zahrnuje 157 záměrů (378 hektarů - 0,76 % rozlohy Prahy), u nichž se nezpracovává koncept a hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA). Z nich je 76 problematických vzhledem k záboru ploch zeleně nebo k dalším dopadům na životní prostředí (negativní záměry zaujímají rozsah 250 hektarů).
U dalších 14 záměrů vlny 07 se zpracovává koncept a hodnocení vlivů na životní prostředí. Podrobnosti o těchto změnách projednávaných v odlišném režimu najdete na samostatné stránce.
Rada hl. m. Prahy rozhodla o pořízení sedmé vlny změn 16. 8. 2005. Návrh zadání změn pak byl vystaven v létě 2006 k podání připomínek veřejnosti a státních orgánů. Zadání změn pak 24. 1. 2008 schválilo pražské zastupitelstvo.
Poslední termín pro podání připomínek veřejnosti k návrhu těchto změn: 15. ledna 2010.
Zastupitelstvo hlavního města bude o schválení změn hlasovat na svém zasedání 25. března 2010. Budou-li změny schváleny, stanou se závaznou součástí územního plánu.
Vznik nových částí Prahy:
15 nové obytné čtvrti a rezidenční komplexy v okrajových částech Prahy (satelitní městečka)
5 nové čtvrti
4drobné urbanistické úpravy v území
2 zahušťování městských čtvrtí novou rozsáhlou výstavbou
Přestavba brownfields:
továrna Walter
továrna Praga
Pražské papírny Bubeneč
železniční pozemky u Nádraží Hostivař
výrobní plochy v Dolních Počernicích
Komerční výstavba:
16 rodinný dům
10 skupina rodinných domů
8 bytové domy a obytné soubory
6 bytový dům
5 polyfunkční objekty
1 obnova historických budov
Občanská vybavenost:
4 prodejny a obchodní plochy
2 domy seniorů a pečovatelská služba
2 kynologické cvičiště
1 školská zařízení
1 restaurace
1 humanitární a duchovní středisko
Dopravní infrastruktura:
14 železniční zastávky
6 garáže a parkoviště vč. podzemních
4 rekonstrukce a výstavba silnic
2 tramvajové trati
1 železnice
1 komunikace pro pěší a cyklisty
1 zklidnění dopravy
Ostatní infrastruktura:
3 vedení vysokého napětí a transformovna
3 retenční nádrže a suché poldry
2 sběrné dvory
1 protipovodňová opatření
1 protihlukový val
1 hasičská zbrojnice
Výroba a sklady:
2 výroba
4 sklady
Revitalizace přírody a plochy pro rekreaci:
10 nová zeleň a parky
7 prvky ÚSES a ekologická stabilita
6 sportovní plochy a hřiště
| Praha 5 | 18 | Ďáblice | 2 |
| Kunratice | 15 | Kolovraty | 2 |
| Praha 12 | 10 | Lochkov | 2 |
| Praha 4 | 8 | Nebušice | 2 |
| Praha 9 | 7 | Petrovice | 2 |
| Praha 20 | 6 | Šeberov | 2 |
| Praha 22 | 6 | Újezd | 2 |
| Praha 6 | 5 | Praha 1 | 1 |
| Praha 14 | 5 | Praha 2 | 1 |
| Praha 15 | 4 | Praha 10 | 1 |
| Čakovice | 4 | Praha 11 | 1 |
| Praha 3 | 3 | Praha 12 | 1 |
| Dubeč | 3 | Praha 13 | 1 |
| Dolní Měcholupy | 3 | Benice | 1 |
| Křeslice | 3 | Klánovice | 1 |
| Libuš | 3 | Koloděje | 1 |
| Zličín | 3 | Královice | 1 |
| Praha 7 | 2 | Lipence | 1 |
| Praha 8 | 2 | Lysolaje | 1 |
| Praha 16 | 2 | Petrovice | 1 |
| Praha 19 | 2 | Štěrboholy | 1 |
| Dolní Chabry | 2 | Velká Chuchle | 1 |
| Dolní Počernice | 2 | Zbraslav | 1 |
Usnesení zastupitelstva ke konceptům změn
Posouzení vlivů změn na udržitelný rozvoj území (SEA) - I. část, II. část - závěry
Posouzení vlivů změn na soustavu Natura 2000
Celkový rozsah změn: 1 264 hektarů (2,55 % rozlohy Prahy - tedy plocha velká jako 198 Strahovských stadionů). Vlna změn zahrnuje 83 záměrů - z nich je 49 problematických vzhledem k záboru ploch zeleně nebo dalším dopadům na životní prostředí (negativní záměry zaujímají rozsah 885 hektarů).
Od března do dubna 2008 byly veřejně vystaveny koncepty změn. Poté proběhlo vyhodnocení vlivů změn na udržitelný rozvoj území a na soustavu Natura 2000.
Koncepty změn projednalo 30. 10. 2009 Zastupitelstvo hl. m. Prahy a schválilo pokyny pro dopracování návrhů včetně výběru výsledných variant řešení změn.
Poslední termín pro podání připomínek veřejnosti k návrhu těchto změn: 6. květně 2010.
Definitivně schválit nebo odmítnout změny by mělo pražské zastupitelstvo. Pokud změny schválí, stanou se závaznou součástí územního plánu.
Veřejné projednání návrhu změn se uskuteční 6. května 2010 od 9.00 hodin ve velkém zasedacím sále Magistrátu hl.m.Prahy, Mariánské nám. 2, Praha 1.
Nejpozději 6. května na uvedeném jednání lze také podat připomínky k návrhu těchto změn.
Zde si můžete stáhnout věcně shodné připomínky a zmocnění zástupce veřejnosti, vytisknout a spolu s podpisy je předat či zaslat do kanceláře Arniky, Chlumova 17, 130 00 Praha 3.
CEPO-zmocneni zastupce-zmeny vlny 06 UP (72.13 Kb)
Vznik nových částí Prahy:
11 nové obytné čtvrti a rezidenční komplexy v okrajových částech Prahy (satelitní městečka)
8 zahušťování městských čtvrtí novou rozsáhlou výstavbou
Výstavba:
8 obytné komplexy a bytové domy
7 obchodní a kancelářské komplexy
7 přeměna brownfields
3 průmyslové a výrobní areály
3 objekty služeb
2 sklady
Dopravní infrastruktura:
4 hromadné garáže a parkoviště
3 rozšíření silnic
2 železniční zastávky
1 prodloužení tramvaje
1 pražský silniční okruh
1 rozšíření letiště
Ostatní infrastruktura:
2 sběrné dvory
1 přeložky vedení vysokého napětí
Těžba:
1 lom
Revitalizace přírody a plochy pro rekreaci:
8 zalesnění pozemků
6 sportoviště a rekreace
1 založení luk
1 založení parku
| Praha 12 | 8 | Dubeč | 2 |
| Vinoř | 7 | Koloděje | 2 |
| Praha 4 | 5 | Křeslice | 2 |
| Praha 6 | 5 | Přední Kopanina | 2 |
| Praha 20 - Horní Počernice | 5 | Třeboradice | 1 |
| Kunratice | 4 | Zličín | 1 |
| Satalice | 4 | Praha 2 | 1 |
| Šeberov | 4 | Praha 8 | 1 |
| Praha 5 | 3 | Praha 9 | 1 |
| Praha 7 | 3 | Praha 16 - Radotín | 1 |
| Praha 14 - Kyje | 3 | Praha 18 - Letňany | 1 |
| Běchovice | 3 | Praha 20 | 1 |
| Čakovice | 3 | Praha 21 | 1 |
| Ďáblice | 3 | Praha 22 - Pitkovice | 1 |
| Kolovraty | 3 | Hlubočepy | 1 |
| Štěrboholy | 3 | Holyně | 1 |
| Praha 3 | 2 | Letňany | 1 |
| Praha 10 | 2 | Lipany | 1 |
| Praha 11 | 2 | Miškovice | 1 |
| Benice | 2 | Řeporyje | 1 |
| Březiněves | 2 | Satalice | 1 |
| Dolní Počernice | 2 | Slivenec | 1 |
Návrh změny na webu magistrátu
Hodnocení vlivů na životní prostředí (závěr zjišťovacího řízení) (18.99 Kb)
Rozsudek nejvyššího správního soudu (273.67 Kb)
Pořizování změny Z 1000 (tzv. revize územního plánu Hlavního města Prahy) bylo zahájeno na základě usnesení Rady HMP ze dne 1. února 2005, zadání změny schválilo zastupitelstvo dne 1. 9. 2005 a k návrhu změny přijalo souhlasné usnesení č. 40/14 dne 14. 9. 2006. Do konce roku 2006 Rada HMP nepředložila zastupitelstvu návrh znění obecně závazné vyhlášky, tedy změnu vyhlášky č. 32/1999 Sb., o závazné části územního plánu Prahy, na základě usnesení zastupitelstva ke změně Z 1000. Dne 10. 7. 2008 byla změna Z 1000/00 územního plánu Prahy vydána opatřením obecné povahy č. 1/2008. Dne 30. Října 2008 zrušil změnu Z 1000 svým rozsudkem Nejvyšší správní soud pro rozpor se zákonem. Příprava změny Z 1000 a její projednávání tak v roce 2009 probíhá už potřetí. Součástí změny je 255 dílčích zásahů do různých území města.
Poslední termín pro podání připomínek veřejnosti: 6. srpna 2009
Změna aktualizuje současný územní plán a upřesňuje trasy některých významných komunikací, jako je pražský silniční okruh, městský okruh, vysočanská radiála nebo obchvat Zličína. Upravuje ale také trasy biokoridorů a vymezení velkých rozvojových území a aktualizuje seznam veřejně prospěšných staveb na území metropole. Původně zahrnovala i rozšíření ruzyňského letiště, město ale bude tuto část nakonec řešit zvlášť.
Koncepty změn na webu magistrátu
Usnesení zastupitelstva ke konceptům změn
Vyhodnocení vlivů změn na udržitelný rozvoj území
Celkový rozsah změn: 464 hektarů (0,94 % rozlohy Prahy - tedy plocha velká jako 73 Strahovských stadionů).
Zastupitelstvo hl. m. Prahy rozhodlo 16. 8. 2005 o pořízení sedmé vlny změn územního plánu. Návrh zadání byl poté vystaven a 24. 1. 2008 jej zastupitelstvo schválilo. Poté začal Útvar rozvoje města připravovat pro část změn koncept.
Koncept byl vystaven v létě 2009, současně probíhalo vyhodnocování vlivů změn na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí (SEA).
Pro změny, které nebyly předmětem konceptu, byl zpracován návrh. Poslední termín pro podání připomínek veřejnosti k návrhu těchto změn: 15. ledna 2010.
Změny budou veřejně projednány po zapracování připomínek. Termíny dalšího projednávání zatím nejsou známy.
Vznik nových částí Prahy:
12 nové obytné čtvrti a rezidenční komplexy v okrajových částech Prahy (satelitní městečka)
Infrastruktura:
1 řešení dopravní sítě v oblasti
1 rozšíření překladiště
| Praha 12 | 4 | Praha 8 | 1 |
| Praha 22 | 2 | Praha 9 | 1 |
| Královice | 2 | Praha 14 | 1 |
| Petrovice | 2 | Praha 15 | 1 |
| Benice | 1 | Praha 19 | 1 |
| Nebušice | 1 |
!!! Změna č. Z 909
Obytná čtvrť Kbely – východ
Praha 19 / rozsah 202 024 m2
!!! Změna č. Z 970
Komplex rodinných domů Královice
Praha – Královice / rozsah 100 063 m2
!!! Změna č. Z 1009
Výstavba rodinných domů Královice
Praha – Královice / rozsah 54 167 m2
!!! Změna č. Z 1077
Obytné domy a sportovní objekty v Komořanech
Praha 12 / rozsah 17 944 m2
!!! Změna č. Z 1211
Bytové objekty a garáže v Petrovicích
Praha 15, Praha – Petrovice / 7 425 m2
!!! Změna č. Z 1407
Rozšíření obytné zástavby, sociální služby
Praha – Petrovice / rozsah 54 048 m2
!!! Změna č. Z 1418
Soubor rodinných domů Cholupice
Praha 12 / rozsah 30 583 m2
!!! Změna č. Z 1557
Objekty pro bydlení a občanská vybavenost Cholupice
Praha 12 / rozsah 29 902 m2
!!! Změna č. Z 1637
Dopravní propojení a zrušení parku v Uhříněvsi
Praha 22 / rozsah 109 160 m2
!!! Změnač. Z 1686
Rozšíření bydlení v Cholupicích a Benicích
Praha 12 / 1 054 828 m2
!!! Změna č. Z 1713
Obytná zástavba a vybavenost v Pitkovicích a Benicích
Praha 22, Praha – Benice / rozsah 504 967 m2
!!! Změna č. Z 1868
Rozšíření bydlení v Cholupicích
Praha 12 / rozsah 758 882 m2
!!! Změna č. Z 1891
Rozšíření překladiště v Hloubětíně
Praha 9, Praha 14 / rozsah 117 244 m2
!!! Změna č. Z 1918
Dopravní propojení Kbelská – Balabenka
Praha 8, Praha 9, Praha 14 / rozsah 1 599 454 m2
Záměry s potenciálně negativním dopadem na životní prostředí jsou vyznačeny červeně (jedná se o záměry, které předpokládají zástavbu zeleně nebo orné půdy, způsobují dopravní problémy nebo mají jiný potenciálně negativní dopad na život ve městě).
!!! Změna č. 939/00
Realizace letové dráhy RWY 06R/24L – změna časového horizontu, vyhlášení veřejně prospěšné stavby
Praha 6, Praha – Přední Kopanina, Praha – Nebušice / rozsah 275 435 m2
!!! Změna č. 1175/00
„Trojmezí“ mezi ulicemi Záběhlická – Práčská a Mírového hnutí – K Horkám
Praha 10, Praha 11, Praha 15 / rozsah 950 956 m2
!!! Změna č. 1566/00
Výstavba obytného domu s parkovištěm na ploše zeleně
Praha 11 / rozsah 5 956 m2
Změna č. 2036/00
Vyhlášení revitalizace Kopaninského potoka veřejně prospěšnou stavbou
Praha – Přední Kopanina / rozsah 13 208 m2
Změna č. 2143/00
Ekologická opatření pro oddělení obytné zóny, přeložka Hornoměcholupské
Praha 15, Praha 22 / rozsah 350 164 m2
!!! Změna č. 2156/00
Rozšíření skládky Ďáblice a posunutí biokoridoru
Praha – Březiněves, Praha – Ďáblice / rozsah 90 293 m2
Změna č. 2170/00
Doplnění části nadregionálního biokoridoru ÚSES
Praha 5 / rozsah 26 186 m2
Změna č. 2177/00
Vyhlášení veřejně prospěšného opatření – mimoúrovňová křižovatka Rozvadovská spojka – Řevnická, upřesnění tvaru mimoúrovňové křižovatky
Praha – Zličín, Praha 13 / rozsah 106 801 m2
Změna č. 2188/00
Zachování sběrného dvora Puchmajerova
Praha 5 / rozsah 14 613 m2
!!! Změna č. 2215/00
Obytná zástavba
Praha 22 (Pitkovice) / rozsah 125 931 m2
!!! Změna č. 2265/00
Obytná výstavba
Praha 12 (Modřany) / rozsah 6 778 m2
!!! Změna č. 2331/00
Upřesnění tvaru a řešení mimoúrovňové křižovatky pro zajištění kapacitního příjezdu na letiště Praha – Ruzyně
Praha – Přední Kopanina, Praha 6 / rozsah 129 405 m2
!!! Změna č. 2345/00
Výstavba komunikace – změna časového horizontu a její vyhlášení veřejně prospěšnou stavbou, výstavba administrativních budov, bytová výstavba
Praha – Újezd / rozsah 132 164 m2
Změna č. 2440/00
Změna časového horizontu a upřesnění trasy metra včetně stanic a vestibulů v rozsahu úseku Pankrác – Depo Písnice, zrušení plánované stanice metra Zálesí
Praha – Libuš, Praha – Kunratice, Praha 14, Praha 4 / rozsah 8 192 m2
Změna č. 2450/00
Změna trasy vybrané komunikační sítě za účelem zjednodušení poměrů křižovatky Bělocerkevská – Ruská
Praha 10 / rozsah 11 025 m2
Změna č. 2623/00
Zalesnění pozemků
Praha – Běchovice / rozsah 20 056 m2
Změna č. 2680/00
Založení parkové plochy v souvislosti s vybudováním nové železniční zastávky a lávky spojující stanici metra se sídlištěm
Praha 14 (Kyje) / rozsah 18 730 m2
Změna č. 2741/00
Změna využití armádních objektů na funkci území smíšeného a služeb
Praha 6 (Lysolaje) / rozsah 5 109 m2
Změna č. 2742/00
Revitalizace a dostavba areálu bývalého Nuselského pivovaru
Praha 4 / rozsah 43 537 m2
!!! Změna č. 2743/00
Výstavba administrativních objektů, zrušení a zmenšení ploch určených k výstavbě mateřských, základních a středních škol
Praha 13 (Stodůlky) / rozsah 75 756 m2
Změna č. 2744/007
Rozšíření veřejné prospěšné stavby „Optimalizace traťového úseku Praha Hlavní nádraží – Praha Smíchov“ v celém rozsahu, úprava hranic funkčního využití drážních ploch
Praha 5, Praha 4, Praha 2 / rozsah 244 215 m2
Změna č. 2745/00
Vybudování odbočovacího pruhu kruhové křižovatky mezi ulicemi Kosteleckou a Tupolevovou, výstavba rodinných domů, administrativního objektu, protihlukového valu a sportoviště
Praha – Čakovice / rozsah 77 229 m2
Záměry s potenciálně negativním dopadem na životní prostředí jsou vyznačeny červeně (jedná o záměry, které předpokládají zástavbu zeleně nebo orné půdy, způsobují dopravní problémy nebo mají jiný potenciálně negativní dopad na život ve městě).
!!! Změna č. 1438/00
Nová čtvrt Neo Riviera Modřany
Praha 12 / rozsah 526 307 m2
!!! Změna č. 1774/00
Obytná zástavba v areálu mrazíren v Sedlci
Praha 6 – Sedlec / rozsah 119 458 m2
!!! Změna č. 2001/00
Nová čtvrť – Masarykovo nádraží – Florenc
Praha 8, Praha 1 / rozsah 189 383 m2
Změna č. 2048/00
Modernizace železnice – napojení nádraží Libeň na Nové spojení
Praha 9, Praha 10, Praha 15 / rozsah 42 558 m2
Změna č. 2096/00
Velké rozvojové území Dubeč – Měcholupy – Štěrboholy
Praha – Dubeč, Praha – Dolní Měcholupy, Praha – Stěrboholy / rozsah 5 075 353 m2
!!! Změna č. 2116/00
Obytná výstavba v Sobíně
Praha – Zličín (Sobín) / rozsah 200 135 m2
!!! Změna č. 2137/00
Obytná výstavba v Uhříněvsi a Kolovratech
Praha 22 (Uhříněves, Kolovraty) / rozsah 346 945 m2
!!! Změna č. 2142/00
Rozvojové území Štěrboholy
Praha – Stěrboholy, Praha 10, Praha 14 / rozsah 621 088 m2
Změna č. 2168/00
Prodloužení kanalizačního sběrače
Praha – Běchovice, Praha – Dolní Počernice / rozsah 5 355 m2
Změna č. 2176/00
Silnice z Kbel k Vysočanské radiále
Praha 14, Praha 19, Praha – Satalice / rozsah 19 533 m2
!!! Změna č. 2178/00
Mimoúrovňová křižovatka Pražského okruhu v Dolních Chabrech
Praha – Dolní Chabry / rozsah 32 862 m2
Změna č. 2179/00
Propojení Pražského okruhu s Říčany
Praha – Kolovraty / rozsah 3 597 m2
Změna č. 2222/00
Rekonstrukce ulice v Dubči
Praha – Dubeč, Praha 22 / rozsah 15 877 m2
Změna č. 2247 / 00
Nový železniční koridor III. Praha – Beroun
Praha 5, Praha – Velká Chuchle, Praha 4 / rozsah 147 252 m2
Změna č. 2266/00
Rekonstrukce a rozšíření ulice v Křeslicích
Praha 22, Praha – Křeslice / rozsah 20 860 m2
!!! Změna č. 2273/00
Mimoúrovňová křižovatka Rybářka Pražského okruhu
Praha – Suchdol / rozsah 26 114 m2
Změna č. 2274/00
Přestupní uzel veřejné dopravy Zahradní Město
Praha 10 / rozsah 217 687 m2
!!! Změna č. 2357/00
Bytová výstavba – Dolní Měcholupy
Praha – Dolní Měcholupy, Praha 15 / rozsah 98 048 m2
Změna č. 2420/00
Dostavba Hagiboru – zachování sportu a vznik náměstí
Praha 10 / rozsah 42 770 m2
!!! Změna č. 2433/00
Zástavba prostoru kolem stanice metra Strašnická
Praha 10 / rozsah 14 059 m2
Změna č. 2440/00
Změna trasy metra D – stanice Thomayerova nemocnice
Praha 12 / rozsah 2 113 m2
!!! Změna č. 2445/00
Obytná zástavba v Bohdalci
Praha 10 / rozsah 6 061 m2
Změna č. 2454/00
Park „Bečvářova vila“ ve Strašnicích
Praha 10 / rozsah 3 533 m2
Změna č. 2458/00
Páteřní cyklotrasa Slezská – Botič
Praha 10 / rozsah 5 966 m2
!!! Změna č. 2459/00
Obytná čtvrť Záběhlice s parkem
Praha 10 / rozsah 171 487 m2
Změna č. 2462
Přemístění tramvajové smyčky u Depa Hostivař
Praha 10 / rozsah 5 936 m2
!!! Změna č. 2500/00
Dopravní dispečink a stanoviště hasičů
Praha 6 / rozsah 4 288 m2
!!! Změna č. 2531/00
Nová čtvrť Bubny – Zátory
Praha 7 / rozsah 913 668 m2
Změna č. 2573/00
Prodloužení kanalizačního sběrače – Uhříněves
Praha – Dubeč / rozsah 3 770 m2
!!! Změna č. 2590/00
Obytný soubor Veleslavín – Vokovice (Strnadovo zahradnictví)
MČ Praha 6 / rozsah 57 429 m2
!!! Změna č. 2600/00
Nová čtvrť Žižkov – Vackov
Praha 3 / rozsah 424 883 m2
!!! Změna č. 2642/00
Moderní centrum obce Kbely
Praha 19 / rozsah 161 575 m2
!!! Změna č. 2646/00
Rozšíření Vršovické radnice
Praha 10 / rozsah: 4 853 m2
Změna č. 2670/00
Nová budova Muzea hl. m. Prahy a park
Praha 8 / rozsah 3 735 m2
!!! Změna č. 2710/00
Nová čtvrť – Smíchovské nádraží
Praha 5 / 965 303 m2
!!! Změna č. 2722/00
Projekt Velké Roztyly
Praha 11 / rozsah 364 865 m2
!!! Změna č. 2724/00
Rekreační zóna Radotínská jezera
Praha 16 / rozsah 790 870 m2
Změna č. 2733/00
Metodika výškové regulace zástavby
Území hlavního města Prahy
!!! Změna č. 2739/00
Hasičská stanice Čimice
Praha 8 / rozsah: 9 184 m2
!!! Změna č. 2740/00
Zrušení věznice Praha-Pankrác a nový výstavba
Praha 4 / rozsah 100 111 m2
Připomínky Arniky k I. vlně změn ÚP (250.2 KB)
Z celkem 40 navržených zadání změn územního plánu Prahy vede 20 z nich, tedy plná polovina, k úbytku zeleně. V sedmi případech změn se jedná o výstavbu nových čtvrtí Prahy, což je zásadní urbanistický počin, který výrazně ovlivní podobu města. Součástí návrhu jsou také významné infrastrukturní projekty (mimoúrovňové křižovatky a silnice), které budou mít nepochybně dopad na kvalitu životního prostředí.
Vzhledem k rozsahu i významu návrhů zadání změn ÚP se domníváme, že není vhodné projednávat tyto změny v jednom balíku. Vhodnější by bylo alespoň nejvýznamnější změny vyjmout a projednávat jednotlivě – máme na mysli zejména záměry na výstavbu nových čtvrtí města na Žižkově, v Bubnech, na Smíchově, v Modřanech a Štěrboholích. Samostatné projednávání by lépe odpovídalo povaze „celoměstsky významných změn“.
Oddělené projednání návrhu změny ÚP nám připadá vhodné také v případě výškové regulace nových staveb na území Prahy.
Domníváme se, že celá vlna celoměstsky významných změn ÚP je nesystémová. Dnes se připravuje nový územní plán Prahy, který by měl řešit právě zásadní urbanistické, stavební či infrastrukturní projekty a nabídnout vizi rozvoje hlavního města. Vytržení jednotlivých území z kontextu územního plánu v rámci celoměstsky významných změn neumožňuje komplexní posouzení a působí dojmem, že skutečným cílem změny je vytvořit v co nejkratším čase co nejvíce nových zastavitelných ploch bez ohledu na to, jak kvalitně se podaří regulovat budoucí výstavbu. To může ve výsledku město poškodit.
Všechny navržené změny mají některé shodné rysy a uplatňujeme k nim tudíž následující společné připomínky:
Návrh celoměstsky významných změn se týká 11.663.643 m 2 plochy, tedy 2,35% rozlohy hlavního města Prahy. Jak už jsme uvedli výše, v rámci změny se jedná „mimo jiné“ o výstavbě čtyř nových čtvrtí v centru Prahy, které nabídnou bydlení možná až 40 tisícům lidí a budou obsahovat desítky tisíc čtverečních metrů obchodních a kancelářských ploch.
Informování veřejnosti je ve srovnání s významem a rozsahem změn územního plánu ve zjevném nepoměru. Dá se říci, že drtivá většina obyvatel Prahy o připravovaných změnách nemá tušení, natož aby lidé věděli, zda a jak mohou k návrhům podávat připomínky.
Domníváme se, že v dalších fázích zpracování je nezbytné přistoupit k široké informační kampani, která upozorní na projednávané změny a bude obyvatele vyzývat k podávání připomínek. Je vhodné učinit opatření, která budou nad rámec zákona – např. veřejná debata, prezentace formou výstavy, webové rozhraní pro podávání připomínek, informační letáky a plakáty v informačních centrech magistrátu a městských částí apod. Navržené změny jsou natolik závažné, že ovlivňují budoucí tvář města. Jsme přesvědčeni o tom, že formulace vize a rozhodnutí o formě proměny není možná bez široké veřejné i odborné diskuse a bez aktivního zapojení veřejnosti do celého procesu.
Vyvěšení návrhů změn na internetové stránce není dostatečné, neboť zde nejsou dostupné podkladové urbanistické studie, které řeší obsahově jednotlivé návrhy změn ÚP, a laická veřejnost tak nemá možnost posoudit dopady navržené změny na prostředí konkrétního území nebo městské části.
Požadujeme, aby byly změny vzhledem ke svému rozsahu, poloze a zásahům do zeleně posouzeny z hlediska dopadů na udržitelný rozvoj území ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí (tzv. SEA – strategická EIA).
Požadujeme také, aby byly navržené změny ÚP zpracovány v různých variantách. V současné době se předkládá u každého návrhu jediná varianta, což u tak rozsáhlých a složitých záměrů není dostatečné.
Požadujeme, aby byly všechny projednávané změny zpracovány v konceptu. Tato fáze sice není podle zákona o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) povinná, nicméně s ohledem na závažnost navrhovaných změn vnímáme zpracování konceptu jako nezbytné. Za klíčové považujeme veřejné projednání návrhu změn ÚP.
V případě změn, které vytvářejí nová rozvojová území (fakticky nové čtvrti města), hrozí předimenzovaná výstavba. Návrh zadání změny ÚP ve své současné podrobnosti neřeší některé zásadní dopady změn na životní prostředí. Požadujeme, aby byly u všech změn posouzeny následující okruhy problémů a do návrhů doplněna potřebná regulační opatření:
Pro každé rozvojové území je nezbytné stanovit maximální možnou míru zastavěnosti. Příklad vývoje na Pankrácké pláni, oblasti Budějovické i nákladového nádraží Žižkov ukazuje, že nejsou-li stanovena jasná regulační opatření, investoři usilují o maximální možnou zastavěnost, a poškozují tím udržitelný rozvoj města.
Pro zakládání nových čtvrtí města i novou obytnou výstavbu je nezbytné stanovit závazný podíl veřejné zeleně v uličním parteru. Tato zeleň nesmí být zaměňována se zelenými střechami a střešními zahradami, které plní jinou funkci. Domníváme se, že v případě nových čtvrtí je vhodný podíl zeleně nejméně 30 – 50% rozlohy území. Je pak na zvážení investorů, zda vytvoří velký centrální park, umístí zeleň do vnitrobloků nebo přistoupí k založení několika menších parků.
V nových čtvrtích je nezbytné závazně určit rozsah občanského vybavení, zejména v závislosti na počtu bytových jednotek. V opačném případě hrozí, že investoři, kteří s velkými zisky prodají nové byty a kanceláře, přenesou náklady na vybudování nezbytné vybavenosti na město nebo městské části.
V souvislosti s novou výstavbou je potřebné vytvářet zejména odpovídající kapacitu škol, školek a dalších zařízení pro výchovu a vzdělávání, zařízení pro tělovýchovu a sport, kulturu a volný čas, dále též dostatečnou nabídku obchodů a služeb, stravování, sociálních a zdravotnických zařízení, veřejné správy apod.
Změny územního plánu by měly vycházet především z potřeb daného území v širších souvislostech – např. výškovými limity, ale také funkčním využitím pozemků (služby, zeleň, veřejná prostranství, kulturní a zdravotnická zařízení apod.), nikoliv primárně ze zájmů a požadavků investorů.
Při zpracování změn je nezbytné zohlednit stávající stav životního prostředí, zejména ovzduší, hlučnost, a tomu také záměry přizpůsobit.
Přestože návrh zadání změny ÚP počítá se schválením metodiky pro regulaci výšky nové výstavby v Praze, v případě velkých rozvojových území je vhodné stanovit výšková omezení explicitně v rámci změn. Může jít např. o výškový interval, nebo o stanovení maximální přípustné výšky zástavby s tím, že detaily řešení mohou být upřesněny podle nové metodiky.
V případě, se v řešeném území nacházejí památkově chráněné objekty, je nezbytné jejich zachování. Změny ÚP by měly v maximální možné míře zohlednit také objekty, které sice kulturními památkami nejsou prohlášeny, ale mají z hlediska kulturního dědictví nebo historie území podstatný význam.
Změny by měly respektovat charakter okolní zástavby, historii příslušného území a jeho celkový kontext.
U nových rozvojových území je nezbytné posoudit možné napojení na dopravní infrastrukturu. Vzhledem k současné situaci v Praze je nežádoucí další zvyšování intenzit individuální automobilové dopravy. V místech, kde dochází k překračování hygienických limitů pro emise znečišťujících látek nebo hluk, to není přípustné ani právně.
Požadujeme, aby byla pro dopravní obsluhu všech rozvojových území přednostně využívána veřejná doprava. Investoři nových urbanistických souborů by přitom měli být zavázáni příslušnou infrastrukturu pro obsluhu svých komerčních projektů financovat.
Vedle veřejné dopravy je nezbytné vytvořit kvalitní podmínky pro pěší a cyklistickou dopravu, která je z hlediska vlivů na životní prostředí i z hlediska lidského zdraví nejvhodnější.
V místech, kde se nacházejí cenné části přírody, je nezbytné stanovit regulační opatření, která zabrání poškození těchto míst. To se týká například záměrů „Laguny Radotín“, „Neoriviera Modřany“, „Obytný soubor Vokovice“, výstavby polyfunkčních budov u Michelského lesa, ale i dalších navržených změn. Změny územního plánu by neměly poškodit ani krajinný ráz řešeného území.
Předpokládáme, že zpracování konceptů změn ve variantách řešení spolu s posouzením vlivu navržených změn na udržitelný rozvoj pomohou stanovit konkrétní regulační opatření pro ochranu přírody.
Změna funkčního využití území podle urbanistické studie a podle vedení nové trasy Komořanské ulice
Praha 12 / rozsah 526.307 m2
V místě se plánuje výstavba „snad největšího stavebního projektu v historii Prahy“, jak pojmenovává projekt Neo Rivieara investor, společnost Neocity Group. Komplex má zahrnovat 2.000 bytů všech kategorií 38.000 m 2 obchodních ploch, kulturní centrum, sportovní areál a přístaviště.
Nejkontroverznější je 2. etapa projektu, která předpokládá v severním a v jižním segmentu rozvojové plochy výstavbu celkem čtyř mrakodrapů. Ačkoliv z veřejně dostupných dokumentů nevyplývá jejich výška, budovy mohou negativně ovlivnit panorama Prahy. Je proto nezbytné prověřit vizuální dopad navrhovaných staveb na horizont města a stanovit pro zástavbu výškový limit.
Předmětem dlouhodobé kritiky občanů Modřan je také plánované napojení silničního okruhu Prahy na připravovanou čtyřproudou komunikaci v oblasti „nových Modřan“. Toto řešení by způsobilo zvýšení dopravních intenzit v obytných oblastech a přispělo ke zhoršení životního prostředí. Občané se obávají zejména nárůstu tranzitní dopravy. Komunikace má navíc vést přírodně a historicky cennou lokalitou kolem Komořanského zámku, kolem statku Šabatka a po vltavském břehu. Stavba komunikace by si navíc zřejmě vyžádala kácení vzrostlých stromů a zasáhla také zámecký park. V neposlední řadě může masivní zástavba a vybudování nové komunikace negativně ovlivnit vltavské tůně.
Domníváme se, že záměr by měl závažný negativní vliv na zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny (život zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, krajinný ráz, funkce územního systému ekologické stability). Z biologického hodnocení lokality (Karel Kerouš, 2004) citujeme:
„Lokalita má v rámci pražské aglomerace zcela ojedinělý charakter, neboť je neocenitelným refugiem původní pražské fauny a posledním funkčním fragmentem lužního systému v Praze. Přes všechny záporné vlivy, kterým pomalu podléhá, je stále velmi významným stabilizačním prvkem pražského ekosystému.
V současné době území nepožívá žádné zákonné ochrany jako zvláště chráněné části přírody. Ve smyslu právní ochrany je možné hovořit pouze o obecné ochraně ve smyslu § 5 zákona č.114/1992 Sb. a § 4 téhož zákona jako významný krajinný prvek – údolní niva řeky Vltavy. V každém případě je předmětné území biotopem zvláště chráněných druhů živočichů, proto by každý stavební zásah i jiný měl být konzultován s odbornými specialisty a místně příslušnými orgány ochrany přírody a opatřit si před jakýmkoliv zásahem do tohoto území výjimky ze základních podmínek ochrany uvedených druhů.“
Přivedení vysokých intenzit automobilové dopravy do tohoto území je nežádoucí nejen z hlediska jeho ekologických hodnot, ale také hodnot rekreačních. Páteřní cyklistická trasa, která prochází po vltavském břehu, a která je hojně využívána, by se ocitla v sousedství čtyřproudé silnice.
Záměr se na první pohled jeví jako příliš intenzivní. K posouzení by bylo vhodné předložit variantní řešení zástavby i jejího dopravního napojení na komunikační síť.
Shrnutí připomínky: Požadujeme stanovit výškový limit pro novou výstavbu v řešeném území tak, aby nové budovy nemohly ovlivnit vizuální integritu historického jádra Prahy. Požadujeme, aby v rámci nového souboru tvořila 30 – 50% ploch veřejná zeleň. Požadujeme předložení variantního řešení dopravní obslužnosti území, které bude zahrnovat také využití veřejné dopravy. Požadujeme, aby byl stanoven koeficient zastavitelnosti území a byl stanoven závazný rozsah občanského vybavení v závislosti na počtu budovaných bytových jednotek. Požadujeme, aby v území byly jako nezastavitelné stabilizovány plochy, které jsou fragmentem původního lužního lesa.
Zklidnění území Sedlec, vybudování obytné zástavby
Praha 6 – Sedlec / rozsah 119.458 m2
Záměr předpokládá nahrazení všech kategorií pozemků podle současně platného ÚP funkcí OB (čistě obytné) a OV (všeobecně obytné). Zanikají přitom veškeré plochy zeleně – ZMK (zeleň městská krajinná), NL (louky a pastviny), IZ (izolační zeleň), ZP (parky, historické zahrady a hřbitovy). To považujeme za nevhodné. Budoucí zástavba by rozhodně neměla probíhat na úkor ploch zeleně a tyto by měly být zachování v současném rozsahu.
Shrnutí připomínky: Požadujeme zachování pozemků veřejné zeleně v řešeném území a závazné stanovení rozsahu veřejné zeleně v rámci nové výstavby taky, aby zeleň tvořila 30 – 50% ploch. Požadujeme, aby pro dopravní obsluhu území byly vytvořeny kapacity veřejné dopravy. Požadujeme, aby byl stanoven koeficient zastavitelnosti území a byl stanoven závazný rozsah občanského vybavení v závislosti na počtu budovaných bytových jednotek.
Začlenění území Masarykovo nádraží – Florenc do městské struktury v souvislosti s uvolněním ploch Masarykova nádraží
Praha 8, Praha 1 / rozsah 189.383 m2
Změna řeší novou funkci území po předpokládaném zrušení Masaryková nádraží pro osobní přepravu. Jak vyplývá z dostupných dopravních studií, je možné zrušení Masarykova nádraží podmíněno dokončením nového systému železniční dopravy v Praze – tzv. „průjezdního modelu“, které je možné očekávat v horizontu více než 5 let. Proto požadujeme zpracovat změnu se zachováním funkčnosti Masarykova nádraží.
Pokud by bylo Masarykovo nádraží zrušeno před tím, než dojde k vybudování dostatečně kapacitní a kvalitní náhrady, může dojít k nenahraditelné ztrátě (obnova zrušeného nádraží už nebude nikdy možná). Se zrušením nádraží není důvod spěchat.
Prostor Masarykovo nádraží – Florenc je bezesporu nejcennější rozvojovou plochou, kterou Praha disponuje. Požadujeme proto otevřít širokou veřejnou diskusi při zpracování konceptu o funkčním i prostorovém využití území, variantní zpracování konceptu a posouzení vlivu konceptu na udržitelný rozvoj území včetně nadstandardního (nad rámec zákona) projednání záměru s veřejností.
Pokud jde o vlastní návrh zadání změny ÚP, není v něm obsažen proklamovaný záměr vybudovat v ose kolejiště Masarykova nádraží centrální park, která – pokud by mělo skutečně k zástavbě řešeného území dojít – považujeme za stěžejní. Podle současného návrhu by mohlo hrozit zastavění celého prostoru kolejiště a přilehlých pozemků, což by bylo z hlediska rozvoje města nežádoucí.
V oblasti Florence je důležité zachovat autobusové nádraží, které má klíčový význam pro meziměstskou veřejnou dopravu.
Považujeme za nevhodné, že návrh ruší stávající plochu ZMK (zeleň městská krajinná). Dalším problémem je vymezení ploch typu DGP (garáže a parkoviště). To by znamenalo další zatížení historického jádra Prahy automobilovou dopravou, což je zcela nežádoucí. Protože lokalita je výborně obsloužena veřejnou dopravou a je dostupná také pěšky, jeví se budování rozsáhlé infrastruktury pro automobilovou dopravu jako zcela neopodstatněné.
Shrnutí připomínky: Požadujeme zpracovat změnu se zachováním funkčnosti Masarykova nádraží pro osobní dopravu. Požadujeme otevření veřejné diskuse při zpracování konceptu o funkčním i prostorovém využití území, variantní zpracování konceptu a posouzení vlivu konceptu na udržitelný rozvoj území, a nadstandardní projednání změny s veřejností (nad rámec zákona). Požadujeme, aby byla v území vymezena nezastavitelná plocha pro vytvoření centrálního parku. Požadujeme zachování autobusového nádraží Praha-Florenc. Požadujeme minimalizaci počtu nově budovaných parkovacích stání a vytvoření kvalitní infrastruktury pro veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu v oblasti. Požadujeme stanovení výškového limitu pro novou výstavbu tak, aby stavby nemohly ohrozit vizuální integritu historického jádra Prahy. Požadujeme, aby byly v území závazně vymezeny dostatečné kapacity občanského vybavení (kultura, volný čas, sport, vzdělávání).
Modernizace železniční tratě – vybudování 3. koleje, napojení žst. Praha – Libeň na budované Nové spojení a zajištění kapacity trati pro výhledový rozsah dopravy
Praha 9, Praha 10, Praha 15 / rozsah 42.558 m2
Návrh předpokládá zrušení řady typů ploch zeleně (ZMK – zeleň městská krajinná; LR – lesní porosty; sady, zahrady, vinice - PS; zahrádky a zahrádkové osady – PZO; zahradnictví - PZA; parky, historické zahrady a hřbitovy – ZP), dále ruší plochy SP (sportu), oddechu (SO5) apod. Je tedy nepochybné, že v lokálním kontextu se návrh zadání změny projeví zřejmě zhoršením životního prostředí, respektive vyšší dopravní zátěží a úbytkem vyjmenovaných typů ploch.
Vzhledem k tomu, že záměr je motivován rozšířením kapacity veřejné dopravy a jejím zkvalitněním (je součástí nového řešení železniční dopravy na území hlavního města), bude celkový přínos projektu pro životní prostředí Prahy jistě mnohonásobně výraznější, než negativní působení stavby přímo v místech postižených jejím trasováním.
Domníváme, se že je nezbytné zabývat se v dalších fázích přípravy záměru kompenzačními opatřeními negativních vlivů stavby na životní prostředí a také místní ekosystémy ve smyslu zákonů na ochranu přírody a ochrany lidského zdraví.
Shrnutí připomínky: Požadujeme stanovit opatření pro kompenzaci negativních vlivů stavby na životní prostředí, zejména v oblasti hluku, včetně výsadby izolační zeleně.
Změna funkčního využití ploch – velké rozvojové území
Praha – Dubeč, Praha – Dolní Měcholupy, Praha – Stěrboholy / rozsah 5.075.353 m2
Z návrhu zadání změny vůbec nevyplývá, za jakým účelem je tato změna navržena. Jedná se obrovské území s převahou různých kategorií zelených ploch a s ornou půdou, s vodní plochou uprostřed, na pomezí tří městských částí.
Pro tak velkou změnu by bylo vhodné zveřejnění urbanistické studie a její důkladné projednání s veřejností. Pro využití území musejí být stanoveny podrobné regulační podmínky. Zvláště je potřeba řešit dopravní napojení území, neboť v této části Prahy je již dnes nadměrná intenzita automobilového provozu. Území je třeba pojímat komplexně – řešit umístění zeleně, služeb, veřejných prostranství, škol, školek. Nezbytné je posouzení návrhu konceptu z hlediska dopadů na udržitelný rozvoj území.
Shrnutí připomínky: Požadujeme otevření veřejné diskuse při zpracování konceptu o funkčním i prostorovém využití území, variantní zpracování konceptu a posouzení vlivu konceptu na udržitelný rozvoj území, a nadstandardní projednání změny s veřejností (nad rámec zákona). Požadujeme stanovení míry zastavitelnosti území a závazné stanovení podílu zeleně v rozsahu 30 – 50% rozlohy území. V závislosti na funkčním využití pozemků je nezbytné vybudovat kapacity veřejné dopravy a kvalitní infrastrukturu pro pěší a cyklistickou dopravu. Dále je třeba prověřit kapacitu okolní silniční sítě z hlediska možného zásadního zvýšení intenzity individuální automobilové dopravy. Požadujeme, aby byly v území závazně vymezeny plochy a kapacity občanského vybavení (obchody a služby, kultura, volný čas, sport, základní školy a školky), a to zejména v poměru k počtu budovaných bytových jednotek. Požadujeme závazné vymezení veřejných prostranství (parky, hřiště, náměstí apod.).
Obytná výstavba
Praha – Zličín (Sobín) / rozsah 200.135 m2
Důvodem změny je obytná výstavba (zřejmě rodinné domky) na orné půdě v severovýchodní části Sobína. Obáváme se, že na vymezené ploše s největší pravděpodobností vznikne zástavba satelitního typu se všemi negativními aspekty (nekvalitní architektura, každodenní dojíždění obyvatel do centrálních částí Prahy automobilem za prací, zábavou i nákupy apod.). Vznik další zástavby satelitního typu na okraji Prahy bez dostatečné infrastruktury přímo v místě by vedl ke vzniku problémů v oblasti dopravy, životního prostředí apod.
Shrnutí připomínky: V závislosti na funkčním využití pozemků je nezbytné vybudovat kapacity veřejné dopravy a kvalitní infrastrukturu pro pěší a cyklistickou dopravu. Požadujeme, aby byly v území závazně vymezeny plochy a kapacity občanského vybavení (obchody a služby, kultura, volný čas, sport), a to zejména v poměru k počtu budovaných bytových jednotek.
Obytná výstavba
Praha 22 (Uhříněves, Kolovraty) / rozsah 346.945 m2
Předmětem změny je obytná výstavba (zřejmě rodinné domky) na orné půdě v jihovýchodní části Uhříněvsi. Výstavbu v navržené lokalitě nevnímáme jako zásadně problematickou, i když k zastavování orné půdy by mělo být přistoupeno až po vyčerpání rozvojového potenciálu jiných, již urbanizovaných ploch (zejména brownfields). Z návrhu zadání změn by měla být vyňata zelená plocha ZMK (zeleň městská krajinná), a tato by měla být zachována. Je také nutné prověřit, zda je v oblasti dostatečná kapacita infrastruktury pro výstavbu v očekávaném rozsahu.
Shrnutí připomínky: Požadujeme variantní návrh rozvoje oblasti Uhříněvsi a Kolovrat bez záboru zemědělské půdy a zeleně. V závislosti na funkčním využití pozemků je nezbytné vybudovat kapacity veřejné dopravy a kvalitní infrastrukturu pro pěší a cyklistickou dopravu. Požadujeme, aby byly v území závazně vymezeny plochy a kapacity občanského vybavení (obchody a služby, kultura, volný čas, sport), a to zejména v poměru k počtu budovaných bytových jednotek.
Změna funkčního využití ploch
Praha – Stěrboholy, Praha 10, Praha 14 / rozsah 621.088 m2
Z návrhu zadání změny vůbec nevyplývá, za jakým účelem je tato změna navržena. Jedná se obrovské území s převahou různých kategorií zelených ploch a s ornou půdou, s vodní plochou uprostřed, na pomezí tří městských částí. Pro tak velkou změnu by bylo vhodné zveřejnění urbanistické studie a její důkladné projednání s veřejností. Pro využití území musejí být stanoveny podrobné regulační podmínky. Zvláště je potřeba řešit dopravní napojení území, neboť v této části Prahy je již dnes nadměrná intenzita automobilového provozu. Území je třeba pojímat komplexně – řešit umístění zeleně, služeb, veřejných prostranství, škol, školek. Nezbytné je posouzení návrhu konceptu z hlediska dopadů na udržitelný rozvoj území.
Shrnutí připomínky: Požadujeme otevření veřejné diskuse při zpracování konceptu o funkčním i prostorovém využití území, variantní zpracování konceptu a posouzení vlivu konceptu na udržitelný rozvoj území, a nadstandardní projednání změny s veřejností (nad rámec zákona). Požadujeme stanovení míry zastavitelnosti území a závazné stanovení podílu zeleně v rozsahu 30 – 50% rozlohy území. V závislosti na funkčním využití pozemků je nezbytné vybudovat kapacity veřejné dopravy a kvalitní infrastrukturu pro pěší a cyklistickou dopravu. Dále je třeba prověřit kapacitu okolní silniční sítě z hlediska možného zásadního zvýšení intenzity individuální automobilové dopravy. Požadujeme, aby byly v území závazně vymezeny plochy a kapacity občanského vybavení (obchody a služby, kultura, volný čas, sport, základní školy a školky), a to zejména v poměru k počtu budovaných bytových jednotek. Požadujeme závazné vymezení veřejných prostranství (parky, hřiště, náměstí apod.).
Prodloužení kanalizačního sběrače H důležitého pro rozvoj obce
Praha – Běchovice, Praha – Dolní Počernice / rozsah 5.355 m2
Stavba je zřejmě vzhledem ke stavebnímu rozvoji obcí potřebná, z návrhu zadání změny územního plánu se zdá, že návrh není v kolizi s jinými veřejnými zájmy. Bez připomínek. Změna č. Z 2176/00 Komunikační propojení Kbely – MÚK Vysočanská radiála Praha 14, Praha 19, Praha – Satalice / rozsah 19.533 m 2 Stavba je součástí celkového řešení automobilového provozu v Praze a bezprostředně navazuje na stavbu Vysočanské radiály. Dopravní řešení (Vysočanská radiála a navazující dopravní stavby) musí projít hodnocením vlivů stavby na životní prostředí v procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí, v platném znění. Realizace jakékoliv kapacitní dopravní stavby v Praze ovlivňuje zásadním způsobem kvalitu životního prostředí a míru zasažení lidského zdraví.
Shrnutí připomínky: Požadujeme zpracovat koncept změny ÚP a zajistit posouzení vlivu změny na udržitelný rozvoj území.
Vymezení veřejně prospěšné stavby – mimoúrovňová křižovatka Pražského okruhu
Praha – Dolní Chabry / rozsah 32.862 m2
Stavba je součástí celkového řešení automobilového provozu v Praze a bezprostředně navazuje na stavbu Pražského okruhu. Stavba Pražského okruhu včetně všech navazujících řešení musí projít hodnocením vlivů stavby na životní prostředí v procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí, v platném znění. Realizace jakékoliv kapacitní dopravní stavby v Praze ovlivňuje zásadním způsobem kvalitu životního prostředí a míru zasažení lidského zdraví.
Shrnutí připomínky: Požadujeme zpracovat koncept změny ÚP a zajistit posouzení vlivu změny na udržitelný rozvoj území.
Propojení Pražského okruhu s Říčany
Praha – Kolovraty / rozsah 3.597 m2
Stavba je součástí celkového řešení automobilového provozu v Praze a bezprostředně navazuje na stavbu Pražského okruhu. Stavba Pražského okruhu včetně všech navazujících řešení musí projít hodnocením vlivů stavby na životní prostředí v procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí, v platném znění. Realizace jakékoliv kapacitní dopravní stavby v Praze ovlivňuje zásadním způsobem kvalitu životního prostředí a míru zasažení lidského zdraví.
Shrnutí připomínky: Požadujeme zpracovat koncept změny ÚP a zajistit posouzení vlivu změny na udržitelný rozvoj území.
Rekonstrukce ulice Bečovská – K vilkám
Praha – Dubeč, Praha 22 / rozsah 15.877 m2
Není jasné, proč má být rekonstrukce ulice řešena formou změny územního plánu. Pokud by šlo skutečně o pouhou rekonstrukci přesně ve stopě současné komunikace, nebyla by podle našeho názoru změna ÚP potřebná.
Podle dostupných podkladů záměr ruší území vymezená jako zeleň městská krajinná (ZMK), lesní porosty (LR), sady, zahrady a vinice (PS).
Shrnutí připomínky: Požadujeme zpracovat koncept změny ÚP a zajistit kompenzaci úbytku zeleně vlivem změny.
Vymezení nového železničního koridoru III. Praha – Beroun včetně souvisejících staveb, propojení dráhy na tzv. Jižní spojku včetně položení 2. trať. Koleje na Bránickém mostě
Praha 5, Praha – Velká Chuchle, Praha 4 / rozsah 147.252 m2
Předmětem návrhu je posílení železniční dopravy v západním směru z Prahy. Návrh zasahuje do ploch typu ZMK (zeleň městská krajinná); LR (lesní porosty); IZ (izolační zeleň), SP (sportu), apod. Je pravděpodobné, že v lokálním kontextu se změna ÚP projeví horšením životního prostředí, respektive vyšší dopravní zátěží a úbytkem vyjmenovaných typů ploch.
Vzhledem k tomu, že záměr je motivován rozšířením kapacity veřejné dopravy a jejím zkvalitněním (je součástí nového řešení železniční dopravy na území hlavního města), bude celkový přínos projektu pro životní prostředí Prahy jistě mnohonásobně výraznější, než negativní působení stavby přímo v místech postižených jejím trasováním.
Domníváme, se že je nezbytné zabývat se v dalších fázích přípravy záměru kompenzačními opatřeními negativních vlivů stavby na životní prostředí a také místní ekosystémy ve smyslu zákonů na ochranu přírody a ochrany lidského zdraví.
Shrnutí připomínky: Požadujeme stanovit opatření pro kompenzaci negativních vlivů stavby na životní prostředí, zejména v oblasti hluku, včetně výsadby izolační zeleně.
Rekonstrukce a rozšíření ulice
Praha 22, Praha – Křeslice / rozsah 20.860 m2
Změna předpokládá zrušení pozemků zařazených do kategorií zahrádky a zahrádkové osady (PZA), zeleň městská krajinná (ZMK), orná půda, plochy pro pěstování zeleniny (OP).
Rozšíření komunikace je zřejmě vyvoláno nárůstem dopravní intenzity v daném směru. Zatímco rekonstrukce silnice je zcela legitimní, návrh k rozšíření by měl projít hodnocením vlivů na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. V rámci procedury EIA by měly být zváženy alternativní varianty (např. rozšíření veřejné dopravy).
Shrnutí připomínky: Požadujeme zpracování konceptu změny a stanovení opatření pro kompenzaci negativních vlivů automobilové dopravy na životní prostředí, zejména v oblasti hluku a emisí, včetně výsadby zeleně.
Realizace Mimoúrovňové křižovatky Rybářka Pražského okruhu
Praha – Suchdol / rozsah 26.114 m2
Návrh předpokládá zrušení funkce pozemků zařazených jako zeleň městská krajinná (ZMK), izolační zeleň (IZ), zahrádky a zahrádkové osady (PZO), čistě obytné (OB) a vytvoření dopravní stavby na jejich ploše.
Návrh zadání změny ÚP bezprostředně souvisí s výstavbou severozápadní části Pražského okruhu v jeho tzv. jižní variantě (J). Výsledkem procesu hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) podle tehdy platného zákona č. 244/1992 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí, bylo stanovisko doporučující jednu z variant severní trasy okruhu (Ss), vzhledem k jejím menším negativním dopadům na lidské zdraví a životní prostředí. Rozhodnutí trasovat okruh variantou jižní – v rozporu se závěry expertního posouzení – proto naráží na silný nesouhlas obyvatel postižených částí Prahy i MČ Suchdol.
Pražský okruh, tak jak je dnes navržen, nebude plnit jen funkci obchvatu hlavního města, ale také propojky transevropské dálniční trasy Hamburk – Istanbul, což znamená enormní zatížení této komunikace těžkou kamionovou dopravou.
Nejvyšší správní soud nedávno zrušil opatření obecné povahy Hlavního města Prahy č. 1/2008, kterým byla vyhlášena změna Z 1000/00 Územního plánu Prahy, pro jeho rozpor se zákonem. Zrušená změna obsahovala mj. vymezení staveb, které jsou součástí Pražského okruhu v úseku Ruzyně – Březiněves.
Hlavním důvodem zrušení změny územního plánu je fakt, že zpracovatel přehlížel námitky a zájmy dotčené veřejnosti. Pokračování v prosazování jižní varianty, která má podstatně vyšší negativní dopady na životní prostředí, bude nepochybně narážet na další odpor veřejnosti, což může termín zprovoznění Pražského okruhu neúnosně oddálit. Hlavní město přitom obchvatovou komunikaci nutně potřebuje – jde o klíčovou stavbu z hlediska snížení dopravních zátěží v centrálních částech Prahy.
Domníváme se, že stavba Pražského okruhu by měla být realizována ve stopě Ss – v souladu se stanoviskem o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA), a ke změně územního plánu, která má vymezit prostor pro realizaci MÚK Rybářka tedy není důvod.
Shrnutí připomínky: Požadujeme stažení návrhu z projednávání.
Vybudování přestupního uzlu Zahradní Město: přestavba podjezdu železniční tratě a návazné řešení dopravy vyvolané budoucí železniční zastávkou
Praha 10 / rozsah 217.687 m2
Změna vychází ze záměru na vybudování přestupního terminálu mezi MHD a železnicí. Navazuje na tzv. Nové spojení a průjezdní model železnice na území hlavního města. V současné době je území tvořeno převážně železničním kolejištěm a zařízeními železniční dopravy, v menší míře se zde nacházejí sklady, nerušící výroba a služby a různé typy obytných a smíšených funkcí. Změna je pozitivní, neboť posiluje funkci veřejné dopravy na území Prahy a vede k jejímu zefektivnění a zkvalitnění.
Bez připomínek.
Bytová výstavba
Praha – Dolní Měcholupy, Praha 15 / rozsah 98.048 m2
Cílem změny je výstavba bytů na území, které je dnes určeno pro výrobu, skladování a distribuci. Vzhledem k tomu, že se jedná o urbanizované území uprostřed zastavěného a obydleného území, je změna jeho funkce ve smyslu návrhu zadání změny ÚP vhodná.
Bez připomínek.
Dokončení urbanizace území se zachováním sportu a vznikem náměstí
Praha 10 / rozsah 42.770 m2
Záměr je pozitivní, dotvoření prostoru Hagiboru je z hlediska významu tohoto území v rámci města žádoucí. Za přípustné považujeme využití pozemků pro rekreaci, sport, veřejná prostranství. V omezené míře lze v území umožnit i doplňkové služby (restaurace apod.). Řešené území je dnes tvořeno převážně nekategorizovanou zelní (zelená plocha, která není v planém územním plánu vymezena jako zeleň). Při další urbanizaci prostoru je důležité tento fakt zohlednit a existující kvalitní zeleň zachovat, stejně jako zachovat určitý poměr zeleně vůči zastavěným plochám.
Shrnutí připomínky: Požadujeme stabilizovat v územním plánu existující plochy rostlé zeleně jako nezastavitelné území. Do území povolit pouze umístění funkce zeleně, rekreace, sportu, veřejných prostranství a dalšího občanského vybavení.
Vybudování lokálního městského centra ve Strašnicích
Praha 10 / rozsah 14.059 m2
Dotvoření prostoru v okolí stanice metra Strašnická je z hlediska významu tohoto území pro oblast Strašnic žádoucí. Není však jisté, zda právě navržená změna ÚP bude mít na území pozitivní dopad.
Podle současného ÚP se v území nachází „zeleň vyžadující zvláštní ochranu“, která má být podle návrhu zrušena a převedena do funkce všeobecně smíšené (SV) a čistě obytné (OB). To je nežádoucí trend – zeleň by měla být zachována. Také funkce veřejné vybavení (VV) odpovídá lépe charakteru území. Pokud bude realizována navržená změna schválena, došlo by zřejmě k zastavěné celého řešeného území budovami.
Domníváme se, že zachování existující zeleně by umožnilo vytvoření širšího prostoru – „náměstí“ – v okolí stanice metra, což by bylo vzhledem k intenzivnímu využívání území pěšími žádoucí více než zastavění volných ploch. Zeleň hraje v území důležitou roli, neboť kompenzuje negativní vlivy silně dopravně zatížené ulice V Olšinách.
Novou výstavbu si lze bez obtíží představit ve východní části řešeného území (východně od křižovatky ulic Saratovské a V Olšinách). Naopak v západní části území je další výstavba spíše nežádoucí.
Shrnutí připomínky: Požadujeme stabilizovat exitující plochu zeleně v západní části území jako nezastavitelné území – veřejnou zeleň. V území by mělo být vymezeno veřejné prostranství (náměstí). Všeobecně smíšená a čistě obytná funkce je vhodná ve východní části řešeného území. Je vhodné, aby v nových budovách vzniklo občanské vybavení (obchody a služby). Charakter nové výstavby (zejména výška) by měl odpovídat okolní zástavbě.
Změna trasy metra D, přemístění plánované stanice
Praha 12 / rozsah 2.113 m2
Návrh změny se týká zrušení původně plánované stanice metra „Zálesí“ a přesunutí trasy metra D východním směrem. Nově má vzniknout stanice metra „Nemocnice Krč“. Změna je jednoznačně pozitivní, neboť nemocnice si nepochybně obsloužení novou trasou metra zaslouží a stanice zde bude mít větší opodstatnění, než na křižovatce uprostřed poměrně řídce obydleného území.
Bez připomínek.
Obytná zástavba
Praha 10 / rozsah 6.061 m2
Návrh směřuje ke zrušení plochy určené pro veřejné vybavení (VV) a její přeměnu v čistě obytnou funkci (OB) uprostřed obytné čtvrti na Bohdalci. Změna se na první pohled jeví jako nevhodná, neboť není zřejmé, zda zrušená veřejná vybavenost nebude obyvatelům čtvrti chybět, případně zda je možné ji vybudovat na jiných pozemcích ve stejném území a zánik této funkce tak nahradit.
Domníváme se, že prostor pro veřejné vybavení by měl být v této obytné čtvrti zachován.
Shrnutí připomínky: Požadujeme v území zachovat funkci veřejného vybavení. Pokud bude funkce území změna na čistě obytné, je třeba ve stejné lokalitě vymezit jiné pozemky pro funkci veřejného vybavení.
Vznik uceleného městského parku
Praha 10 / rozsah 3.533 m2
Podle návrhu má být převeden pozemek Bečvářovy vily i s okolními parcelami do kategorie parky, historické zahrady a hřbitovy (ZP) a zeleně vyžadující zvláštní ochranu. Jedná se o jediný případ v celém balíku návrhů zadání změn ÚP pro stavby celoměstského významu, kdy se nemění zelená plocha na zastavitelnou, ale naopak, a kdy vzniká nový ucelený park. Takový záměr je jednoznačně pozitivní.
Za velkou chybu považujeme dlouholeté chátrání všech objektů na řešených pozemcích, které nakonec vedlo k jejich zbourání. Kdysi krásnou Bečvářovu vilu nechal za první republiky postavit nejbohatší strašnický velkostatkář, a jednalo se tak o důležitou nemovitou kulturní památku, byť zřejmě nikdy nebyla jako památkový objekt chráněna. Objekt vily měl být v každém případě zachráněn a zachován. Vzhledem k současnému stavu území je však vytvoření parku logickým krokem.
Bez připomínek.
Vytvoření páteřní cyklotrasy celoměstského významu s nalezením napojení
Praha 10 / rozsah 5.966 m2
Záměr je pozitivní, neboť podporuje rozvoj cyklistické dopravy v Praze. Navržená páteřní cyklotrasa propojuje Greenway Botič s centrem města (Náměstí Míru – Slezská ulice) a vytváří tak další důležitou cyklistickou tepnu ve směru od centra Prahy k Hostivaři, Průhonicím apod.
Bez připomínek.
Urychlení urbanizace území Záběhlic, založení obytné čtvrti a městského parku v návaznosti na stávající zástavbu
Praha 10 / rozsah 171.487 m2
Návrh řeší přeměnu pozemků určených pro nerušící výrobu a služby (VN), urbanisticky významné plochy a dopravní spojení (DU) na všeobecně obytné (OV) a všeobecně smíšené (SV) území.
Vzhledem k tomu, že návrh předpokládá zachování zeleně městské krajinné (ZMK) v současném rozsahu, a doplňuje navíc funkční využití parky, historické zahrady a hřbitovy (ZP), mělo by se podařit udržet budoucí výstavbu v přiměřeném poměru k nezastavěným plochám zeleně.
Bez připomínek.
Přemístění tramvajové smyčky k přestupnímu uzlu veřejné dopravy
Praha 10 / rozsah 5.936 m2
Návrh řeší přemístění smyčky tramvaje ke stanicím metra A Depo Hostivař a budoucí městské železnice ve vazbě na parkoviště P+R. Změna ÚP má pozitivní dopad, protože zvyšuje komfort a efektivitu veřejné dopravy. Funkční přestupní multimodální terminály jsou jedním z předpokladů moderní veřejné dopravy ve městě.
Bez připomínek.
Výstavba objektu „Centrální dopravní ústředny“ a „Stanoviště záchranný složek IZS“
Praha 6 / rozsah 4.288 m2
Návrh předpokládá využití pozemku nad vjezdem do Strahovského tunelu (fakticky na betonovém překladu tunelového portálu) pro výstavbu dopravní ústředny a stanoviště IZS (plocha všeobecně smíšená, SV). Toto území je podle platného územního plánu vymezeno pro zeleň městskou krajinnou (ZMK).
Jakkoliv nepochybujeme o potřebnosti umístění obou uvažovaných staveb, jejich budování na úkor pozemků určených pro zeleň je nevhodné. Přestože daný pozemek neumožňuje založení plnohodnotné zelené plochy se vzrostlými stromy (je poddolováno tunelem), zeleň zde zřejmě podle původní představy tvůrců územního plánu měla kompenzovat negativní účinky intenzivní automobilové dopravy směřující do a ze Strahovského tunelu. Další zástavba pozemků v širším okolí MÚK Malovanka se nám vzhledem k předpokládaným intenzitám dopravy v této oblasti jeví jako nevhodné.
Domníváme se, že pro umístění navrhovaných staveb by měly být nalezeny jiné pozemky, a řešená plocha by měla být ponechána k plnění funkce městské zeleně.
Shrnutí připomínky: Požadujeme zachování funkce řešeného pozemku pro veřejnou zeleň a nalezení jiné možnosti umístění dopravní ústředny a stanoviště hasičů v lokalitě Břevnova.
Revitalizace lokality Bubny – Zátory
Praha 7 / rozsah 913.668 m2
Návrh řeší přestavbu širšího okolí nádraží Praha-Bubny mezi ulicí Argentinskou a Výstavištěm. V současné době se jedná o jedno z nejrozlehlejších rozvojových území v centru Prahy, a také o jedno z území nejcennějších. Nacházejí se zde dvě stanice metra (Vltavská a Nádraží Holešovice), vlakové nádraží, pozemky jsou ze severu a z jihu obklopeny řekou, v sousedství se nachází historická čtvrť Holešovice, dále Královská obora a Výstaviště. V území má v budoucnosti vzniknout stanice rychlodráhy na letiště a nová zastávka městské železnice.
Návrh zadání změny ÚP neupřesňuje, k jaké změně funkčního vymezení pozemků má dojít, a odkazuje na budoucí urbanistickou studii, která má záměr upřesnit. Společnost Orco Property Group, která pozemky v řešeném území koupila za 1,1 miliardy korun od Správy železniční dopravní cesty, zde předpokládá realizaci „multifunkčního projektu“ – má vzniknout „město ve městě“ s kancelářskými prostory, 2.500 byty, nákupním centrem, hotely, a dokonce s nemocnicí a univerzitou. Výstavba má být zahájena v roce 2010 a stát zhruba 72 miliard korun.
Přestože přípravy projektu jsou podle dostupných informací v pokročilé fázi, veřejnost o plánované přeměně téměř poloviny Holešovic vůbec netuší. Diskuse o podobě této nové čtvrti Prahy dosud vůbec nezačala.
Negativním signálem o úmyslech investora bylo zrušení památkové ochrany části areálu Praha – Bubny, o němž v létě 2007 rozhodlo Ministerstvo kultury ČR. Rozhodnutí je zjevně účelové, protože soubor budov podle odborníků dodnes neztratil hodnotu, pro niž byl prohlášen za památku. Hodnota areálu je především v tom, že nejde o jednotlivé stavby, ale právě o celý soubor stav drobné industriální architektury na historické Buštěhradské dráze. Při případné změně ÚP je nutné hodnotu dochovaných budov respektovat a neumožnit jejich demolici ani necitlivou přestavbu, přestože již nejsou památkově chráněny.
Potenciálně závažný problém může představovat výška nové výstavby. Holešovice se nacházejí v blízkosti historického jádra Prahy, které je památkou UNESCO, a při pohledu z některých klíčových pozorovacích bodů (např. Petřín) se budovy postavené v Holešovicích projevují v panoramatu Prahy, které je jednou z chráněných hodnot. Pokud by investor v Holešovicích usiloval o stavbu výškových budov (což v tuto chvíli není vyloučeno), mohlo by dojít k ohrožení památkově chráněného statku a střetu s Výborem světového dědictví UNESCO kvůli porušení mezinárodní úmluvy.
Vážný problém představuje napojení nové čtvrti na dopravní sítě. Holešovice leží na severojižní magistrále, a proto se jeví na první pohled jako logické využití této tepny pro automobilovou dopravu. Proti tomu ale hovoří řada argumentů. Kapacita severojižní magistrály je již v současné době vyčerpána a další dopravní zátěže vedou jedině k tvorbě kongescí a k neúměrnému zatížení centra Prahy. V oblasti Prahy 4 jsou v okolí magistrály trvale překračovány hygienické limity pro hlukovou zátěž a znečištění ovzduší, což vedlo k úspěšným soudním žalobám místních občanů proti Hlavnímu městu Praze. Z programového prohlášení Rady hlavního města Prahy pro období 2006 – 2010 mimo jiné vyplývá závazek zklidnění severojižní magistrály a její přeměny v městský bulvár. Také proto není vhodné vyvolávat další dopravní zátěže v oblasti Holešovic.
Je nezbytné, aby se obsluha rozvojového území Zátory – Bubny odehrávala v maximální možné míře veřejnou dopravou. Území k tomu má ideální předpoklady (2 stanice metra, 2 stanice železnice, možnost zavedení tramvajové trati). Území by mělo být z převážné části koncipováno jako pěší zóna s průjezdem veřejné dopravy (tramvaj). Vzhledem k příhodnému terénu a blízkosti páteřní cyklistické trasy A1 je nezbytné zajistit také vytvoření kvalitní infrastruktury pro cyklistickou dopravu.
Současný postup přípravy projektu jde zcela opačným směrem a počítá s prohlubováním negativních trendů (fakticky zastaralá dopravní koncepce 70. let minulého století). V Bubnech má být prodloužena severojižní magistrála za Hlávkovým mostem, která pak má probíhat tunelem a následně se napojit na tunelový komplex Blanka Městského okruhu. To by ve svém důsledku vyvolalo permanentní dopravní zácpy na celé délce magistrály a další zhoršení životního prostředí podél této komunikace.
Pro zajištění kvality životního prostředí je při výstavbě nové čtvrti nezbytné vymezit dostatečné plochy pro veřejnou zeleň. Ani v tomto aspektu není současná podoba projektu uspokojivá. Investor sice prohlašuje, že zeleň bude zaujímat v rámci čtvrti 40% plochy, má jít ale z velké části o zeleň na střechách budov, která neplní stejné funkce jako zeleň v uličním parteru. Domníváme se, že tak rozsáhlé rozvojové území by si zasloužilo vlastní centrální park i několik menších ploch veřejné zeleně.
Je nezbytné, aby v území byly vymezeny dostatečné kapacity pro vytvoření potřebné občanské vybavenosti – například základní a mateřské školy, ale i zařízení pro sport, kulturu a volný čas obyvatel. Kapacita těchto zařízení musí vycházet z předpokládaného počtu nových obyvatel i z potřeb okolního území (Letná a Holešovice).
Shrnutí připomínky: Požadujeme otevření veřejné diskuse při zpracování konceptu o funkčním i prostorovém využití území, variantní zpracování konceptu a posouzení vlivu konceptu na udržitelný rozvoj území, a nadstandardní projednání změny s veřejností (nad rámec zákona). Požadujeme, aby byla v území vymezena nezastavitelná plocha pro vytvoření centrálního parku, nebo několik menších ploch veřejné zeleně v uličním parteru. Dále požadujeme vymezení veřejných prostranství (náměstí). Požadujeme stanovení závazného podílu zeleně 30 – 50% z rozlohy území. Požadujeme minimalizaci počtu nově budovaných parkovacích stání, řešení převážné části území jako pěší zóny, a vytvoření kvalitní infrastruktury pro veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu v oblasti. Požadujeme stanovení výškového limitu pro novou výstavbu tak, aby nové stavby nemohly ohrozit vizuální integritu historického jádra Prahy. Požadujeme, aby byly v území závazně vymezeny dostatečné kapacity občanského vybavení (zejména obchody a služby, kultura, volný čas, sport, výchova a vzdělávání, sociální a zdravotnická zařízení).
Prodloužení kanalizačního sběrače G důležitého pro rozvoj oblasti, zrušení ČOV Uhříněves a vyplývající revitalizace
Praha – Dubeč / rozsah 3.770 m2
Stavba je zřejmě vzhledem ke stavebnímu rozvoji obcí potřebná, z návrhu zadání změny územního plánu se zdá, že návrh není v kolizi s jinými veřejnými zájmy.
Bez připomínek.
Vybudování obytného souboru s centrálním náměstím a parkem – Veleslavín
Vokovice MČ Praha 6 / rozsah 57.429 m2
Návrh řeší zástavbu bývalého areálu Strnadova zahradnictví. V této lokalitě měl podle programového prohlášení Rady MČ Praha 6 pro období 2006 – 2010 vzniknout „Centrální park Vokovice – Veleslavín“, přičemž o výstavbě nových budov nebyla řeč.
Programové prohlášení rady uvádí: „Prioritou v oblasti parků a parkových ploch jsou: zřízení centrálního parku Veleslavín. Akce zahrnuje majetkoprávní řešení v oblasti ploch bývalého Strnadova zahradnictví a zelených pásů na ně navazujících a zřízení centrálního parku pro sídelní část Veleslavína s rekreačními aktivitami navazujícími na sportovní areál ZŠ Na dlouhém lánu.“ Podle dřívějších vyjádření zástupců MČ Praha 6 měl být nově vytvoření park svým charakterem srovnatelný se Stromovkou.
V současné době se připravuje výstavba obchodního a administrativního centra Bořislavka při ulici Evropské, které doplní nákupní příležitosti obyvatel dané lokality. Naopak rozsáhlejší plocha veřejné zeleně v širším území Vokovice – Veleslavín chybí. Plánovaná výstavba obytného souboru se má odehrát přímo za hranicí pozemku základní školy a mateřské školy – právě děti budou přitom zrušením projektu na výstavbu centrálního parku postiženy nejvíce. Naopak zachování zelené plochy by rozšířilo možnosti přilehlých škol z hlediska sportu, her a rekreace dětí.
Návrh řeší změnu celého území na OV (všeobecně obytné), což v důsledku vede ke zrušení území ZMK (zeleň městská krajinná). To je zcela nežádoucí. Upozorňujeme, že v území se nachází Dejvický potok (ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jde o významný krajinný prvek – vodní tok) lemovaný stromořadím, což návrh zadání změny ÚP zcela opomíjí.
Domníváme se, že je nezbytné zelenou plochu v této oblasti zachovat. Dokážeme si představit uměřenou výstavbu v jižní polovině území (při ulici Nad novým lesem, na jih od železniční dráhy). Mnohem vhodnější než zástavba volných zelených ploch by bylo využití bronwfileds – pozemků náležejících k bývalé teplárně Vokovice, které jsou zanedbané a jejich budoucí zástavba je zřejmě jediným možným rozumným využitím. Těchto pozemků se ovšem návrh zadání změn ÚP vůbec netýká.
Důležité je posouzení dopravních zátěží, vyvolených výstavbou v řešeném území, a dopravního napojení nových objektů na silniční síť, která není v současné době na zásadní zvýšení dopravních intenzit dimenzována. Návrh zadání změn ÚP zcela opomíjí také plán MČ Praha 6 na vybudování automobilové estakády v západní části území, která má propojit Petřiny a Evropskou třídu. Není zcela zřejmé, kudy přesně tato estakáda povede a jaký bude mít vliv na uvažovanou obytnou oblast, případně Centrální park Vokovice – Veleslavín.
Návrh zadání změny ÚP se nevypořádal ani s předpokládanou novou stanicí rychlodráhy „Vokovice“ ve směru z centra města na letiště Ruzyně.
Shrnutí připomínky: Požadujeme otevření veřejné diskuse při zpracování konceptu o funkčním i prostorovém využití území, variantní zpracování konceptu a posouzení vlivu konceptu na udržitelný rozvoj území, a nadstandardní projednání změny s veřejností (nad rámec zákona). Požadujeme, aby převážná část území (všechny pozemky na sever od železniční dráhy) byla vymezena jako nezastavitelná plocha – Centrální park Vokovice – Veleslavín. Požadujeme, aby byl do územního plánu doplněn Dejvický potok. Obytnou výstavbu požadujeme situovat na pozemky náležejících bývalé teplárně Vokovice v západní části území a do jižní části území při ulici Nad novým lesem, na jih od železnice. Požadujeme, aby byla v území doplněna infrastruktura pro pěší a cyklistickou dopravu. Požadujeme, aby byl pro novou obytnou výstavbu stanoven výškový limit (odpovídající okolní zástavbě) a limit pro zastavitelnost území.
Vymístění železniční dopravy, začlenění území do městské struktury – Nákladové nádraží Žižkov a areál Vackov
Praha 3 / rozsah 424.883 m2
Návrh předpokládá zrušení nákladového nádraží Žižkov a změnu funkčního využití příslušných pozemků poté, co se nádraží vlivem rozrůstání města dostalo do těsné blízkosti centra a vlivem změny přepravních vztahů zčásti ztratilo svou funkci.
Nákladové nádraží Žižkov je po Masarykovu nádraží a nádraží Praha – Bubny třetí nejcennější rozvojovou plochou v hlavním městě. Území navazuje přímo na historický Žižkov a je dobře obslouženo veřejnou dopravou.
Pro využití pozemků nákladového nádraží existuje více urbanistických studií. První z nich (Šafer Hájek architekti, 2006) počítala se zohledněním obří stávající budovy skladů jako těžiště území, vycházela z industriální architektury a zohledňovala fenomén železnice jako výsledek technické revoluce. Obří budova skladů měla být jako hlavní prvek kompoziční strategie zachována. Druhým základním prvkem urbanistické strategie byly grandiózní veřejné parky s výrazně vymezeným centrálním zeleným náměstím. Středem území měla procházet místní dráha odkazující na někdejší nádraží. V území měly vzniknout převážně bytové domy (8.000 obyvatel), kancelářská centra a hotely. Tento projekt byl z hlediska historie území i jeho současného významu poměrně citlivý a zajímavý. Kdyby byl realizován, Praha by nejspíše získala pozoruhodnou novou čtvrť s velkým podílem zeleně, která by snesla srovnání s jinými soudobými počiny v zemích západní Evropy.
Vize využití území se později změnila. Developeři a současní vlastníci pozemků (Sekyra Group a Discovery Group) nyní přepokládají výstavbu více než 20tipodlažních mrakodrapů a nové čtyřproudé komunikace, zatímco velká centrální plocha zeleně z plánů na přestavbu nádraží zmizela. Území má mít jeden z nejvyšších stupňů zastavěnosti, má zde vzniknout bydlení pro zhruba 13.000 nových obyvatel – počet obyvatel Prahy 3 by se tedy po dokončení projektu zvýšil o celou pětinu. Tak masivní zástavba je z řady důvodů neúnosná.
Výška nové zástavby by představovala závažný problém. Nejvyšší budova má dosáhnout výšky 111 metrů (34 podlaží). Nákladové nádraží se nachází na návrší a v ochranném pásmu historického jádra Prahy, které je památkou UNESCO. Při pohledu z některých klíčových pozorovacích bodů (např. Petřín, rampa Pražského hradu, Letná apod.) se budovy postavené na území dnešního nákladového nádraží mohou projevit v panoramatu Prahy, které je jednou z chráněných hodnot statku. Pokud by investor prosadil vznik budov vysokých 100 nebo více metrů, je poškození panoramatu Prahy nade vší pochybnost. To by vedlo mimo jiné ke střetu s Výborem světového dědictví UNESCO kvůli porušení mezinárodní úmluvy. Nová představa investorů je neúnosná také z hlediska kvality bydlení. Vysoké procento zastavěnosti území bude znamenat bydlení v rušném prostředí bez dostatečného zázemí pro rekreaci a odpočinek. Masivní stavební projekt navíc vůbec nepočítá se základní ani mateřskou školou a dalšími nezbytnými prvky občanského vybavení.
Je nesporné, že výstavba nové čtvrti prakticky v centru města vyvolá nároky na dopravní infrastrukturu. Zatímco původní koncepce počítala s lokální kolejovou dopravou a přednostním využíváním prostředků dalších druhů veřejné dopravy, nová studie zahrnuje výstavbu čtyřproudé komunikace středem území a je orientována především na individuální automobilovou dopravu. Takové pojetí výstavby by přineslo zhoršení životního prostředí Žižkova a Jarova a způsobilo také další zhoršení již dnes neúnosné dopravní situace v centru Prahy.
Podle dostupných informací podala Městská část Praha 3 letos na jaře na Útvar rozvoje hlavního města Prahy dva odlišné požadavky na změnu ÚP opatřené souhlasným stanoviskem. Hlavní město Praha tak nyní bude rozhodovat mezi dvěma požadavky MČ Praha 3, z nichž ani jedna neodpovídá potřebám obyvatel této lokality.
Shrnutí připomínky: Požadujeme otevření veřejné diskuse při zpracování konceptu o funkčním i prostorovém využití území, variantní zpracování konceptu a posouzení vlivu konceptu na udržitelný rozvoj území, a nadstandardní projednání změny s veřejností (nad rámec zákona). Požadujeme, aby v území byla vymezena nezastavitelná plocha (centrální park) a byl stanoven závazný podíl veřejné zeleně 30 – 50% z rozlohy území. Požadujeme, aby v území byla vymezena veřejná prostranství a plochy občanského vybavení (zejména obchody a služby, kultura, volný čas, sportoviště, zdravotnická a sociální zařízení, základní školy a školky) – a to nejméně na 20% plochy území. Požadujeme stanovení výškového limitu pro novou výstavbu tak, aby nové stavby nemohly ohrozit vizuální integritu historického jádra Prahy a aby respektovaly okolní urbanistické struktury (činžovní domy a vilová zástavba ve směru ke Koněvově ulici) a nezamezovaly výhledu z parku Židovské pece. Požadujeme minimalizaci počtu nově budovaných parkovacích stání, řešení převážné části území jako pěší zóny, a vytvoření kvalitní infrastruktury pro veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu v oblasti.
Zrušení vymezení historického jádra obce Kbely, vybudování moderního centra
Praha 19 / rozsah 161.575 m2
Z návrhu zadání změny ÚP nevyplývá, proč má být zrušeno vymezení historického jádra obce. Vybudování moderního centra obce je nepochybně možné i přes to, že nové budovy budou vznikat na území historického jádra. Obáváme se proto, že návrh zadání změny je motivován spíše snahou odstranit regulační mechanismy a nechat novou výstavbu prakticky zcela na uvážení investorů, což se z hlediska veřejných zájmů jeví jako nevhodné.
Shrnutí připomínky: Požadujeme, aby bylo zachováno vymezení historického jádra obce. Požadujeme, aby územní plán stanovil podmínky pro rozvoj oblasti. Požadujeme, aby v území byla zachována vodní plocha a zeleň a vymezit plochy pro umístění občanského vybavení (zařízení pro obchod, služby, sportoviště, kulturní, sociální a zdravotnická zařízení). Požadujeme, aby nová výstavba respektovala původní urbanistickou strukturu území.
Rekonstrukce a rozšíření objektu staré Vršovické radnice pro potřeby městského centra
Praha 10 / rozsah: 4.853 m2
Návrh předpokládá rozšíření vršovické radnice vzhledem k potřebě vytvořit z ní městské centrum. Záměrem je umístit do rozšířeného objektu radnice obřadní síň se zázemím, prostory pro kulturní akce, restauraci s hotelem, finess centrum, bazén a obchody.
Záměr je problematický, neboť rozšíření budovy má proběhnout na úkor ploch vymezených současným územním plánem jako zeleň (ZP – parky, historické zahrady a hřbitovy).
Zatímco umístění obřadní síně vnímáme jako žádoucí a potřebné (síň zřejmě může být nevhodné postavit a provozovat jinde než v blízkosti radnice), stavbu obchodů, restaurace a fitness centra na úkor parku naopak vnímáme jako zcela nežádoucí. Pro takovou výstavbu by nepochybně bylo možné na území městské části najít jiné vhodnější pozemky (například pozemek sloužící jako povrchové parkoviště na rohu ulic Petrohradské a Vršovické).
Shrnutí připomínky: Požadujeme, aby bylo rušení pozemků s funkcí veřejné zeleně minimalizováno (na úkor zeleně by mělo být řešeno pouze nezbytné zázemí radnice – obřadní síň se zázemím a prostory pro kulturní akce). Požadujeme zpracování konceptu změny ve variantách, které navrhnou umístění komerčních funkcí na jiných pozemcích, než jsou pozemky s funkcí zeleně.
Výstavba výstavně provozní budovy Muzea hl. m. Prahy a parku s moderní úpravou, podzemního parkoviště a propojení mezi starou a novou budovou muzea
Praha 8 / rozsah 3.735 m2
Návrh řeší rozšíření Muzea hl. m. Prahy a parkovou úpravu prostoru severně od současné muzejní budovy. Projekt je z hlediska veřejných zájmů pozitivní – vedle zkvalitnění provozu a nabídky muzea návštěvníkům představuje také zatraktivnění plochy veřejné zeleně, která je dnes poměrně zanedbaná.
Bez připomínek.
Revitalizace území v souvislosti s plánovanou přestavbou železniční stanice Smíchov
Praha 5 / 965.303 m2
Návrh řeší přeměnu rozlehlého Smíchovského nádraží v novou městskou čtvrť, k jejímuž vzniku má dojít redukcí rozsahu kolejiště i množství provozních budov. Území je po Masarykově nádraží, nádraží Praha-Bubny a nákladovém nádraží Žižkov čtvrtou nejcennější rozvojovou plochou na území hlavního města.
V území má vzniknout polyfunkční a bytová zástavba, náměstí, pěší zóna a centrální park, obchodně zábavní centrum, administrativní budovy, budovy několikapodlažního parkingu a nový autobusový terminál. Investorem přestavby nádraží má být společnost Smíchov Station Development, která do projektu hodlá investovat 10 miliard korun. Pro řešení území vznikla urbanistická studie „Nejnovější Smíchov“.
Pro zástavbu území je nezbytné stanovit dostatečné regulační parametry, které zajistí jednak vysokou kvalitu bydlení v nově založené čtvrti, jednak minimalizuje možné negativní dopady nové výstavby na obyvatele Smíchova a okolních čtvrtí, a naopak přinese širšímu území chybějící občanské vybavení a další funkce.
Jedním z klíčových aspektů je řešení dopravy. Území by mělo být obslouženo především veřejnou, pěší a cyklistickou dopravou. Orientace na individuální automobilovou dopravu není žádostí, protože by zhoršilo již dnes neúnosnou situaci v centru Prahy.
Důležité je stanovit dostatečný podíl veřejné zeleně v poměru k zastavěným plochám. Regulační podmínky by se měly vztahovat také na výšku zástavby – ta by měla respektovat výškovou hladinu zástavby Smíchova, musí být navržena také s ohledem na fakt, že území se nachází v ochranném pásmu Památkové rezervace UNESCO (historické jádro Prahy).
V návrhu zadání změny ÚP musí být vymezena dostatečná kapacita pro občanskou vybavenost, a to v závislosti na počtu vytvářených nových bytů (zejména škola, školka, zařízení pro sport, kulturu, sociální a zdravotnická zařízení).
Shrnutí připomínky: Požadujeme otevření veřejné diskuse při zpracování konceptu o funkčním i prostorovém využití území, variantní zpracování konceptu a posouzení vlivu konceptu na udržitelný rozvoj území, a nadstandardní projednání změny s veřejností (nad rámec zákona). Požadujeme, aby v území byl vymezen závazný podíl zeleně 30 – 50% rozlohy ploch. Požadujeme, aby v území byla vymezena veřejná prostranství a plochy občanského vybavení (zejména obchody a služby, kultura, volný čas, sportoviště, zdravotnická a sociální zařízení, základní školy a školky) – a to nejméně na 20% plochy území. Požadujeme stanovení výškového limitu pro novou výstavbu tak, aby nové stavby nemohly ohrozit vizuální integritu historického jádra Prahy a aby respektovaly okolní urbanistické struktury. Požadujeme, aby nová výstavba respektovala památkově chráněné budovy v území a jeho historii i celkový kontext. Požadujeme minimalizaci počtu nově budovaných parkovacích stání, řešení převážné části území jako pěší zóny, a vytvoření kvalitní infrastruktury pro veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu v oblasti.
Výstavba administrativních, polyfunkčních a bytových domů, hotelu
Praha 11 / rozsah 364.865 m2
Návrh předpokládá výstavbu administrativních, polyfunkčních a bytových domů, hotelu, sportovně relaxačního centra, parkoviště P+R, vytvoření parkové plochy-bulváru a volnočasového parku a posunutí ÚSES. Na východní straně řešeného území se nachází stanice metra Roztyly, ze severu území vymezuje Jižní spojka a třída 5. května.
Změna zasahuje z velké části do území Michelského lesa – tedy veřejně přístupné zeleně, která má v hustě zastavěné oblasti nadměrně zatížené automobilovým provozem velmi důležitou rekreační i ekologickou funkci. Zasahování stavebních projektů do Michelského lesa považujeme za zcela nevhodné.
Shrnutí připomínky: Požadujeme otevření veřejné diskuse při zpracování konceptu o funkčním i prostorovém využití území, variantní zpracování konceptu a posouzení vlivu konceptu na udržitelný rozvoj území. Požadujeme, aby v území byly vymezeny nezastavitelné plochy (Michelský les). Požadujeme, aby výstavba nových objektů byla připuštěna pouze při třídě 5. května a v bezprostředním okolí stanice metra Roztyly.
Vytvoření rekreační zóny – Radotínská jezera
Praha 16 / rozsah 790.870 m2
Cílem navržené změny ÚP je vytvoření největší vodní plochy v metropoli, která bude plnit funkci rekreační zóny. Z dostupných informací vyplývá, že mají vzniknout čtyři velká jezera s plážemi, sportovišti a přístavem motorových člunů. Pláže se mají prolínat se zelenými loukami, na kterých mají vzniknout restaurace, sportoviště, cyklistické stezky, in-line dráhy a skatepark. Monumentem rekreační zóny se má stát nejdelší most v Praze, který by přetnul celé údolí (má jít o dálniční most, součást Pražského okruhu, tzv. lahovická estakáda).
V současné době jsou v území velké zahrádkářské skleníky a zemědělská půda. Vzhledem k tomu, že území se nachází v záplavové oblasti a ani do budoucna se nepředpokládá jeho protipovodňová ochrana, je rekreační využití oblasti jedním z možných využití.
Nepříznivým efektem projektu může být narušení jímací a filtrační funkce štěrkopískové vrstvy lahovické nivy, narušení režimu podzemních vod, možné ohrožení blízké přírodní památky Krňov a jejího lužního lesa a Lipanského potoka, existují také obavy ohledně nakládání s kaly vzniklými při těžbě.
Těžební prostor má podle záměru pokrývat větší území, než které je územním plánem určeno pro rekreační vodní plochy. Zbylé vytěžené plochy mají být zavezeny inertními materiály a odpady obtížně kontrolovatelného původu, což by mohlo dále narušit režim podzemních vod, kontaminovat je a narušit i rekreační funkci oblasti.
Česká inspekce životního prostředí v roce 2006 zjistila, že část území je kontaminována ropnými produkty a nebezpečnými odpady. Pokud by měly být řešené pozemky využitelné k rekreačním účelům, odhaduje Inspekce cenu za jejich vyčištění nejméně na 30 milionů Kč, což přetvoření oblasti v rekreační plochu komplikuje.
Studie „Rekreační areál na soutoku Vltavy a Berounky“ od firmy d-plus, projektová a inženýrská, a. s., Praha z roku 2005 konstatuje, že plánovaná výstavba by znamenala významný zásah do znaků a hodnot krajinného rázu. Studie upozorňuje na agresivní účinky zdejších podzemních vod (kyselostní, uhličitá, vyluhující, místy síranová), na potřebu vyjmutí většiny území ze zemědělského půdního fondu a na to, že do oblasti zasahuje ochranné pásmo 2. stupně vodárny Podolí.
Hydroprojekt Praha ve své studii z roku 2005 připomíná, že voda v Berounce je pro vysoký obsah chlorofylu obecně nevhodná ke koupání, což omezí rekreační funkci vodních ploch propojených s Berounkou. Studie navrhuje dva jezy na Berounce (na řkm 1,65 pohyblivý jez Radotín I. s malou vodní elektrárnou, malou plavební komorou, propustí pro vodáky a rybím přechodem, na řkm 5 potom jez Radotín II.) Dolní jez má snížit eutrofizaci rekreačních
vodních ploch. Pokud by se ukázalo, že je kvůli výstavbě rekreační oblasti pro Prahu nutné budování jezů na řekách, byl by zřejmě negativní dopad záměru na přírodu podstatně větší, než přínos pro rekraci obyvatel.
Z dostupných podkladů tedy vyplývá, že navržená změna je značně problematická z hlediska ochrany přírody a krajiny a může mít potenciálně řadu negativních dopadů. Proto je nezbytné důkladné posouzení záměru a pracování konceptu změny v různých variantách.
Shrnutí připomínky: Požadujeme otevření veřejné diskuse při zpracování konceptu o funkčním i prostorovém využití území, variantní zpracování konceptu a posouzení vlivu konceptu na udržitelný rozvoj území. Požadujeme důkladné posouzení záměru z hlediska vlivu na přírodu a krajinu. Požadujeme vymezit v území nezastavitelnou oblast (jižní část – pozemky s rostlou zelení).
Metodika výškové regulace zástavby
Území hlavního města Prahy
Přestože hladina zástavby v Praze se od 19. století postupně zvyšuje, historické dominanty jsou stále určujícím prvkem historického jádra a mohou jimi zůstat jedině tehdy, pokud je nová výstavba v centru Prahy a ochranném pásmu PPR nepřevýší. Zachovalé historické panorama Prahy bylo jedním z důvodů zápisu Prahy na seznam památek světového dědictví UNESCO. V Evropě se jedná o unikátní fenomén – Praha snese z hlediska dochovaného panoramatu srovnání jedině s Benátkami a Florencií.
Domníváme se, že metodika by měla sloužit jednak jako nástroj k vymezení oblastí, kde je za splnění určitých dalších podmínek (uspokojivá dopravní obslužnost území, vhodné funkční využití navrhovaných staveb apod.) možná výstavba výškových budov, a zároveň jako nástroj k posouzení, zda je navrhovaná výška nové zástavby v jakémkoliv území Prahy přípustná z hlediska ochrany historického panoramatu Prahy jako jednoho z klíčovýchatributů památky UNESCO.
Shrnutí připomínky: Požadujeme zveřejnění metodiky a její veřejné projednání. Požadujeme, aby se metodika pro výškovou regulaci zástavby stala součástí závazné části ÚP, a aby se vztahovala na všechny záměry a stavby, které v době schválení změny ÚP nebudou mít pravomocné územní rozhodnutí.
Výstavba hasičské stanice HZS hl. m. Prahy
Praha 8 / rozsah: 9.184 m2
Návrh zadání změny ÚP předpokládá vybudování hasičské stanice HZS na orné půdě při Čimické ulici. Záměr nepředstavuje žádné negativní dopady na veřejné zájmy.
Bez připomínek.
Jiné využití areálu věznice Praha-Pankrác
Praha 4 / rozsah 100.111 m2
Návrh zadání změny ÚP počítá se zrušením současné věznice na Pankráci a vytvořením území smíšeného městského jádra (SMJ) na jejím místě. Navrhované využití pozemků je vzhledem k hodnotě řešeného území vhodné a logické. Kvůli rozrůstání města a vlivem vytváření alternativního městského centra v oblasti Pankrác – Budějovická v posledních patnácti letech se věznice dostala do území, kde už nemá její existence opodstatnění a je vhodné ji přemístit jinam.
Záměr konvenuje také vyjádření Vězeňské správy ohledně nedostatečné kapacity věznice a potřebě jejího rozšíření. Pro budoucí využití areálu věznice je vhodné stanovit regulační podmínky, aby nedošlo k podobně živelnému rozvoji území, jakého jsme svědky v celé oblasti Budějovická – Pankrác, zejména pak v oblasti pankráckého „pentagonu“. Území se nachází v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace UNESCO a je zde nepřípustná výstavba, která by mohla narušit vizuální integritu pražského panoramatu. To znamená, že v území nemůže vznikat výšková výstavba (která by byla nevhodná i vzhledem k charakteru okolní zástavby).
Při zvažování budoucího rozvoje je nutné stanovit míru intenzity využití řešeného území a podíl zeleně vůči zastavěným plochám. Vzhledem k tomu, že v území není dobře vyřešeno občanské vybavení, mělo by být situováno do této nové rozvojové plochy. Původně se počítalo s umístěním občanského vybavení v oblasti pankráckého „pentagonu“, nicméně později se projekty změnily a v tomto území vznikly pouze kancelářské objekty, hotely a nákupní centrum. Zařízení např. pro kulturu, sport a volný čas, výchovu a vzdělávání, zdravotnická a sociální zařízení v oblasti dále citelně chybí.
Velkým problémem širší oblasti Pankráce je její nadměrné zatížení automobilovou dopravou. V souvislosti se změnou je potřebné řešit také dopravní napojení nového městského jádra na existující sítě. Domníváme se, že dopravní obsluhu území je nutné řešit především pomocí veřejné, pěší a cyklistické dopravy, neboť další automobilovou zátěž širší území s největší pravděpodobností nedokáže pojmout.
Shrnutí připomínky: Požadujeme otevření veřejné diskuse při zpracování konceptu o funkčním i prostorovém využití území, variantní zpracování konceptu a posouzení vlivu konceptu na udržitelný rozvoj území, a nadstandardní projednání změny s veřejností (nad rámec zákona). Požadujeme, aby v území byl závazně vymezen dostatečný podíl zeleně (nejméně 20%), veřejných prostranství a ploch občanského vybavení (zejména obchody a služby, kultura, volný čas, sportoviště, zdravotnická a sociální zařízení, základní školy a školky) – a to nejméně na 30% plochy území. Požadujeme stanovení výškového limitu pro novou výstavbu tak, aby nové stavby nemohly ohrozit vizuální integritu historického jádra Prahy a aby respektovaly okolní urbanistické struktury. Požadujeme minimalizaci počtu nově budovaných parkovacích stání, řešení převážné části území jako pěší zóny, a vytvoření kvalitní infrastruktury pro veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu v oblasti.
Připomínky Arniky k II. vlně změn ÚP (189.46 Kb)
Celkové připomínky k navrženým změnám
Z celkem 22 navržených zadání II. vlny celoměstsky významných změn územního plánu Prahy vede 5 z nich k úbytku zeleně. V jednom případě je rušena plocha určená k výstavbě sportovišť, v dalším případě se ruší územní rezerva určená pro výstavbu školských zařízení.
Ve dvou případech se jedná o založení nových čtvrtí Prahy, což je zásadní urbanistický počin, který výrazně ovlivní podobu města. Součástí návrhu jsou také významné infrastrukturní projekty (mimoúrovňové křižovatky a výstavba nové letové dráhy na letišti Ruzyně) a rozšíření skládky komunálních odpadů Ďáblice. Všechny tyto projekty budou mít nepochybně dopad na kvalitu životního prostředí.
Vzhledem k rozsahu i významu návrhů zadání změn ÚP se domníváme, že 9 z nich by mělo být z II. vlny celoměstsky významných změn vyřazeno a jejich posouzení odloženo do období projednávání nového územního plánu Prahy. Jedná se o tyto záměry:
U tak rozsáhlých záměrů je nezbytné posoudit, jaký budou mít dopad na životní prostředí a fungování organismu celého města, což je v režimu dílčích změn územního plánu nemožné.
Komplexní posouzení naopak umožňuje proces přípravy nového územního plánu, které vstoupí nejspíše na podzim do fáze zveřejnění Konceptu k připomínkám veřejnosti. Jsme přesvědčeni, že vyjmenované záměry by neměly být řešeny formou změn také proto, že v řadě případů překračují limity území a dostávají se do rozporu i s návrhy ukotvenými v Zásadách územního rozvoje Prahy i Konceptu nového územního plánu.
Obě vlny celoměstsky významných změn ÚP jsou nesystémové. Dnes připravovaný nový územní plán Prahy řeší právě zásadní urbanistické, stavební či infrastrukturní projekty a měl by nabídnout vizi rozvoje hlavního města. Vytržení jednotlivých území z kontextu územního plánu v rámci celoměstsky významných změn neumožňuje komplexní posouzení a působí dojmem, že skutečným cílem změny je vytvořit v co nejkratším čase co nejvíce nových zastavitelných ploch bez ohledu na to, jak kvalitně se podaří regulovat budoucí výstavbu. To může ve výsledku poškodit město a jeho obyvatele.
Všechny navržené změny mají některé shodné rysy a uplatňujeme k nim tudíž následující společné připomínky:
1) Zapojení obyvatel Prahy do formulace změny
Návrh celoměstsky významných změn se týká 2 731 739 m2 plochy. Jak už jsme uvedli výše, v rámci změny se jedná „mimo jiné“ o založení dvou nových čtvrtí v centru Prahy, které nabídnou bydlení desítkám tisíc lidí. Další záměry vytvářejí tisíce čtverečních metrů obchodních a kancelářských ploch.
Úroveň informování veřejnosti je ve srovnání s významem a rozsahem změn územního plánu ve zjevném nepoměru. Dá se říci, že drtivá většina obyvatel Prahy o připravovaných změnách nemá tušení, natož aby lidé věděli, zda a jak mohou k návrhům podávat připomínky.
Domníváme se, že v dalších fázích zpracování – bude-li k nim přikročeno – je nezbytné přistoupit k široké informační kampani, která upozorní na projednávané změny a bude obyvatele vyzývat k podávání připomínek. Je vhodné učinit opatření, která budou nad rámec zákona – např. veřejná debata, prezentace formou výstavy, webové rozhraní pro podávání připomínek, informační letáky a plakáty v informačních centrech magistrátu a městských částí apod. Navržené změny jsou natolik závažné, že ovlivňují budoucí tvář města. Jsme přesvědčeni o tom, že formulace vize a rozhodnutí o formě proměny není možná bez široké veřejné i odborné diskuse a bez aktivního zapojení veřejnosti do celého procesu.
Vyvěšení návrhů změn na internetové stránce není dostatečné, neboť zde nejsou dostupné podkladové urbanistické studie, které řeší obsahově jednotlivé návrhy změn ÚP, a laická veřejnost tak nemá možnost posoudit dopady navržené změny na prostředí konkrétního území nebo městské části.
2) Proces schvalování změn celoměstského významu
Požadujeme, aby byly změny vzhledem ke svému rozsahu, poloze a zásahům do zeleně posouzeny z hlediska dopadů na udržitelný rozvoj území ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA).
Požadujeme také, aby byly navržené změny ÚP zpracovány v různých variantách. V současné době se předkládá u každého návrhu jediná varianta, což u tak rozsáhlých a složitých záměrů není dostatečné.
Požadujeme, aby byly všechny projednávané změny zpracovány v konceptu. Tato fáze sice není podle zákona o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) povinná, nicméně s ohledem na závažnost navrhovaných změn vnímáme zpracování konceptu jako nezbytné. Za klíčové považujeme veřejné projednání návrhu změn ÚP.
3) Zásadní dopady rozvojových projektů na kvalitu života v Praze
V případě změn, které vytvářejí nová rozvojová území (fakticky nové čtvrti města), hrozí předimenzovaná výstavba. Návrh zadání změny ÚP ve své současné podrobnosti neřeší některé zásadní dopady změn na životní prostředí. Požadujeme, aby byly u všech změn posouzeny následující okruhy problémů a do návrhů doplněna potřebná regulační opatření:
Pro každé rozvojové území je nezbytné stanovit maximální možnou míru zastavěnosti. Příklad vývoje na Pankrácké pláni, oblasti Budějovické i nákladového nádraží Žižkov ukazuje, že nejsou-li stanovena jasná regulační opatření, investoři usilují o maximální možnou zastavěnost, a poškozují tím udržitelný rozvoj města.
Dostatečný podíl zeleně
Pro zakládání nových čtvrtí města i novou obytnou výstavbu je nezbytné stanovit závazný podíl veřejné zeleně v uličním parteru. Tato zeleň nesmí být zaměňována se zelenými střechami a střešními zahradami, které plní jinou funkci. Domníváme se, že v případě nových čtvrtí je vhodný podíl zeleně nejméně 30 – 50 % rozlohy území. Je pak na zvážení investorů, zda vytvoří velký centrální park, umístí zeleň do vnitrobloků nebo přistoupí k založení několika menších parků.
V nových čtvrtích je nezbytné závazně určit rozsah veřejného vybavení, zejména v závislosti na počtu bytových jednotek. V opačném případě hrozí, že investoři, kteří s velkými zisky prodají nové byty a kanceláře, přenesou náklady na vybudování nezbytné vybavenosti na město nebo městské části.
V souvislosti s novou výstavbou je potřebné vytvářet zejména odpovídající kapacitu škol, školek a dalších zařízení pro výchovu a vzdělávání, zařízení pro tělovýchovu a sport, kulturu a volný čas, dále též dostatečnou nabídku obchodů a služeb, stravování, sociálních a zdravotnických zařízení, veřejné správy apod.
Změny územního plánu by měly vycházet především z potřeb daného území v širších souvislostech – např. výškovými limity, ale také funkčním využitím pozemků (služby, zeleň, veřejná prostranství, kulturní a zdravotnická zařízení apod.), nikoliv primárně ze zájmů a požadavků investorů.
Při zpracování změn je nezbytné zohlednit stávající stav životního prostředí, zejména znečištění ovzduší a hlučnost, a tomu také záměry přizpůsobit.
Přestože návrh zadání změny ÚP v I. vlně celoměstsky významných změn počítá se schválením metodiky pro regulaci výšky nové výstavby v Praze, v případě velkých rozvojových území je vhodné stanovit výšková omezení explicitně v rámci změn. Může jít např. o výškový interval, nebo o stanovení maximální přípustné výšky zástavby s tím, že detaily řešení mohou být upřesněny podle nové metodiky.
V případě, se v řešeném území nacházejí památkově chráněné objekty, je nezbytné jejich zachování. Změny ÚP by měly v maximální možné míře zohlednit také objekty, které sice kulturními památkami nejsou prohlášeny, ale mají z hlediska kulturního dědictví nebo historie území podstatný význam.
Změny by měly respektovat charakter okolní zástavby, historii příslušného území a jeho celkový kontext.
U nových rozvojových území je nezbytné posoudit možné napojení na dopravní infrastrukturu. Vzhledem k současné situaci v Praze je nežádoucí další zvyšování intenzit individuální automobilové dopravy. V místech, kde dochází k překračování hygienických limitů pro emise znečišťujících látek nebo pro hluk, to není přípustné ani právně.
Požadujeme, aby byla pro dopravní obsluhu všech rozvojových území přednostně využívána veřejná doprava. Investoři nových urbanistických souborů by přitom měli být zavázáni příslušnou infrastrukturu pro obsluhu svých komerčních projektů financovat.
Vedle veřejné dopravy je nezbytné vytvořit kvalitní podmínky pro pěší a cyklistickou dopravu, která je z hlediska vlivů na životní prostředí i z hlediska lidského zdraví nejvhodnější.
V místech, kde se nacházejí cenné části přírody, je nezbytné stanovit regulační opatření, která zabrání poškození těchto míst. Změny územního plánu by neměly poškodit ani krajinný ráz řešeného území.
Předpokládáme, že zpracování konceptů změn ve variantách řešení spolu s posouzením vlivu navržených změn na udržitelný rozvoj pomohou stanovit konkrétní regulační opatření pro ochranu přírody.
Změna č. Z 939/00
Realizace letové dráhy RWY 06R/24L – změna časového horizontu, vyhlášení veřejně prospěšné stavby
Praha 6, Praha – Přední Kopanina, Praha – Nebušice / rozsah 275 435 m2
Návrh je jako změna územního plánu předložen již potřetí a ve srovnání s předchozími pokusy v prakticky nezměněné podobě. Přitom oba předchozí pokusy o prosazení záměru do územního plánu Prahy byly zrušeny rozhodnutím soudu.
Poprvé byla změna navržena v roce 2005 s označením Z 0939/05. Přes řadu nesouhlasných připomínek a námitek připravil magistrát změnu s doporučením ke schválení a Zastupitelstvo hl. m. Prahy ji usnesením č. 31/16 dne 20. 10. 2005 schválilo. Na základě žaloby dotčených občanů Nejvyšší správní soud rozsudkem 1 Ao 1/2006 - 74 dne 18. 7. 2006 tuto změnu ÚP zrušil. V odůvodnění rozsudku vytkl řadu vad při schvalování změny. Tak, jak je nyní návrh zadání změny č. Z 939/00 předložen, směřuje k opakování některých stejných vad. Na tom nic nemění ani skutečnost, že některé související právní předpisy, jako např. stavební zákon, byly mezitím novelizovány, ani to, že bude procedura projednávání změny důkladněji prováděna (např. pokud jde o vypořádání podaných námitek).
Podruhé byla změna č. Z 0939/05 předložena hned v následujícím roce 2006. Navzdory podaným vážným námitkám a připomínkám ji ZHMP schválilo usnesením č. 40/13 dne 14. 9. 2006 a v zápětí, během několika minut, na tom samém zasedání ZHMP, byla tato změna začleněna do změny č. Z 1000/00 (tzv. revize ÚP SÚ HMP). Tuto změnu pak schválilo ZHMP svým usnesením č. 40/14 opět v rámci zasedání dne 14. 9. 2006. Takto schválená změna Z 939/05 nebyla vydána jako změna vyhlášky č. 32/1999 Sb. hl. m. Prahy, o závazné části ÚP SÚ HMP (podle obsahu starého stavebního zákona), ani jako opatření obecné povahy (podle obsahu nového stavebního zákona v době jeho účinnosti). Změna č. Z 1000/00, do které byla Z 0939/05 zahrnuta, nebyla do konce roku 2006 vydána jako změna vyhlášky č. 32/1999 Sb. hl. m. Prahy, o závazné části ÚP SÚ HMP (podle obsahu starého stavebního zákona). Přes podané výhrady, připomínky a námitky, vydalo Hl. m. Praha změnu č. Z 1000/00 jako Opatření obecné povahy č. 1/2008 na základě schválení Zastupitelstva HMP usnesením č. 51 ze dne 19. 6. 2008. Na základě žaloby dotčených občanů a Městské části Praha – Suchdol, Nejvyšší správní soud svým rozsudkem 9 Ao 2/2008 - 62, ze dne 30. 10. 2008 toto opatření obecné povahy č. 1/2008 (tedy změnu č. Z 1000/00 a s ní i změnu č. Z 0939/05) zrušil. V odůvodnění rozsudku soud vytkl řadu vad při schvalování změny – konkrétně i vad, týkajících se schvalování záměru realizace paralelní RWY 06R/24L Letiště Praha – Ruzyně. Nyní předkládaný návrh zadání změny č. Z 939/00 tak vykazuje úplně stejné vady, které se již v roce 2008 staly důvodem pro zrušení takového návrhu Nejvyšším správním soudem.
Změna Z 939 není běžnou změnou územního plánu. Záměr provozování nové letové dráhy se netýká jen funkčního využití ploch vyznačených v územním plánu (tedy v návrhu změny).
Zásadní je vliv provozu, který by tato navrhovaná dráha umožnila. Ten totiž přesahuje do velké vzdálenosti od samotné funkční plochy, a lze očekávat, že toto působení bude mít významný negativní dopad na okolí. Proto musí být již ve stadiu schvalování v územním plánu posuzovány veškeré vlivy na celé území. Rozsah území zasaženého nadlimitním, ale i jen obtěžujícím hlukem, je nepochybně „limitem“ pro využití ploch, do kterých zasahuje.
Vyznačení těchto území musí být nedílnou součástí návrhu změny a musí být projednáváno spolu se změnou funkčního využití plochy samotného letiště. Tento požadavek je logický a je v souladu s ustanovením vyhlášky o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci i s obsahem příslušných ustanovení stavebního zákona. Tato významná okolnost musí být vyjádřena již v návrhu zadání změny č. Z 939/00, neboť jinak vzniká
zkreslená představa, kterých území se návrh změny týká. Jelikož v návrhu zadání nejsou naznačena území, která by byla nepochybně schválením změny ovlivněna, je zveřejněný návrh zadání změny vadný a nezpůsobilý pro další projednávání.
Není pravdou, jak je opakovaně při projednávání změny č Z 939 proklamováno, že „se jedná jen o změnu časové realizace záměru, který je již v územním plánu schválen“. Při schvalování územního plánu v roce 1999 byl záměr realizace paralelní dráhy 06R/24L (právě proto, že již tehdy byl vnímán jako kontroverzní) začleněn pouze do tzv. směrné části územního plánu (jako námět do výhledového období po roce 2010, tedy po návrhovém horizontu ÚP SÚ HMP). Protože se záměr tehdy vyhnul řádnému věcnému projednání, nemusely se k němu například vyjadřovat dotčené orgány státní správy. Záměr nebyl posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, stejně jako nebyl z hlediska těchto vlivů na životní prostředí posuzován celý územní plán. Kromě toho v roce 1999 a v předchozím období, kdy se ÚP Prahy připravoval, se odhadoval radikálně nižší nárůst intenzity letecké dopravy na letišti Ruzyně, než od té doby nastal, a hlavně, než odhad provozu, který by právě předmětná dráha umožnila. Proto je nezbytné záměr posuzovat zevrubně a s aktuálními údaji – ne jen formálně změnit termín realizace. Zásadně významným údajem je předpokládaná kapacita leteckého provozu na vlastní dráze, i celková kapacita letiště. Přitom nestačí uvažovat jen o jakési pravděpodobné prognóze, ale je nutné zohlednit technicky možnou kapacitu dráhového systému letiště s novou paralelní dráhou. Jinak by bylo nezbytné stanovit kapacitní limit provozu letiště.
Pokud je nám známo, nebyl žádným způsobem stanoven limit provozu letiště, ani není k dispozici hodnověrný údaj o technicky možné kapacitě provozu letiště po realizaci navrhované paralelní dráhy. Proto není vůbec jasné, jaký záměr by se změnou č. Z 939/00 projednával a schvaloval.
Návrh změny č. Z 939/00, který je odůvodňován potřebou realizace paralelní dráhy před rokem 2010, považujeme za zjevně nedůvodný, neboť realizace před rokem 2010 je zřejmě nereálná. Není proto zapotřebí a není vhodné projednávat tento záměr jako jednotlivou změnu územního plánu, ale za správné a koncepční považujeme tento záměr posoudit v souvislosti s právě probíhající přípravou nového územního plánu Prahy.
Na úrovni Vlády ČR je připravován prodej Letiště Praha Ruzyně. K provozování letiště jako takového, dokonce k využití všech stávajících terminálů, není vybudování předmětné paralelní letecké dráhy zapotřebí. Dráha také není zapotřebí k zajištění kapacity provozu obsluhujícího hl. m. Prahu, potažmo Českou republiku. Realizace dráhy by tedy umožnila enormní nárůst provozu ve prospěch podnikatelského záměru budoucího soukromého vlastníka letiště (jde zejména o tranzit a transfer a zvýšení nákladové dopravy, které ovšem není nezbytné a není ani žádoucí realizovat na území hlavního města s dopadem na obydlená území a na úkor životního prostředí a vlivů na zdraví jeho obyvatel).
Vliv realizace paralelní RWY 06R/24L na snížení leteckého provozu na územích hlavního města, která jsou nyní zatěžována v důsledku provozu dráhy 13/31, není zaručen a není prokazatelný. Dráha 13/31 je využívána především z důvodů povětrnostních – na tom by se v budoucnu nic nezměnilo. Dráhu je možné využívat současně s paralelními drahami. Ke snížení provozu na dráze 13/31 by snad mohlo dojít při určitém omezení celkové kapacitě
provozu letiště, ale budoucím navyšováním provozu (k čemuž záměr paralelní dráhy slouží a neodbytně vede), by brzy provoz na dráze 13/31 byl minimálně stejný jako současný. I kdyby ke snížení zátěže území pod koridorem dráhy 13/31 došlo, není možné toho docilovat způsobem, že je tato zátěž přesunuta na jiná obydlená území a to dokonce tak, že by v důsledku toho byly překračovány hygienické limity stanovené právními předpisy.
Letiště v hlavním městě je jistě možné považovat za veřejně prospěšnou záležitost, ale z výše uvedeného vyplývá, že záměr realizace paralelní RWY 06R/24L nevykazuje charakteristiky, pro které by jej bylo možné označit jako veřejně prospěšnou stavbu.
Shrnutí připomínky: Požadujeme vyřazení tohoto návrhu z II. vlny celoměstsky významných změn územního plánu Prahy vzhledem k tomu, že návrh neobsahuje vymezení celého území dotčeného touto změnou. Zároveň požadujeme, aby otázka případné výstavby paralelní dráhy letiště Praha – Ruzyně byla řešena v rámci projednávání Konceptu nového územního plánu Prahy. Pokud bude přikročeno k dalšímu projednávání záměru, požadujeme posouzení změny ÚP jako koncepce z hlediska jejích vlivů na životní prostředí (EIA).
Změna Z1175/00
„Trojmezí“ mezi ulicemi Záběhlická – Práčská a Mírového hnutí – K Horkám
Praha 10, Praha 11, Praha 15 / rozsah 950 956 m2
Změna řeší změnu využití rozsáhlého území na pozemí Prahy 10, 11 a Prahy 15, známého pod názvem „Trojmezí“. V současné době slouží toto území obsahující různé kategorie zeleně jako významné rekreační a sportovní zázemí přilehlých sídlišť. Zároveň tudy prochází ÚSES. Část pozemků slouží také jako orná půda.
Návrh změny předpokládá vymezení části pozemků pro obytnou výstavbu a výstavbu sportovních zařízení. To považujeme s ohledem na vysokou hustotu osídlení v okolních čtvrtích i vzhledem k nenahraditelné rekreační funkci „Trojmezí“ za zcela nevhodné. Na veřejnost se již dostaly architektonické studie ukazující téměř úplné zastavění dostupných pozemků rodinnou a bytovou výstavbou, a proto lze mít oprávněné obavy z motivů vedoucí k navržení této změny územního plánu.
Zástavba Trojmezí by mimo zničení významné rekreační a přírodní plochy způsobila zřejmě i další problémy spojené s nedostatečnou kapacitou infrastruktury. Není například zřejmé, jaké dopravní napojení by měly případné nově budované objekty, zda by bylo možné je napojit na zásobování vodou, teplem, na kanalizaci apod.
O změně funkčního využití je zřejmě možné uvažovat u pozemků sloužících jako orná půda. Místo jejich zastavění budovami by však bylo vhodné prověřit možnost jejich převedení do některé z kategorií zeleně, například zalesnění. V celém areálu Trojmezí je také vhodné prověřit možnost výstavby sportovních ploch pro obyvatele okolních čtvrtí.
Způsob dalšího využití lokality Trojmezí řeší velmi citlivým a logickým způsobem Zásady územního rozvoje Prahy (navrhují zde zeleň a rekreační funkce). Podobným způsobem pojímá lokalitu Trojmezí také Koncept ÚP hl. m. Prahy předložený do tzv. prvního čtení.
Navrhovaná změna územního plánu je v rozporu s oběma citovanými dokumenty, značně zvyšuje intenzitu využití území a nezohledňuje širší vazby. Proto se domníváme, že projednávání této změny by mělo být zastaveno a celé území řešeno v rámci příprav nového územního plánu Prahy.
Shrnutí připomínky: Požadujeme vyřazení tohoto návrhu z II. vlny celoměstsky významných změn územního plánu Prahy vzhledem k tomu, že změnu funkčního využití pozemků v tomto území řeší Koncept nového územního plánu Prahy i Zásady územního rozvoje. Vzhledem k rozsáhlosti řešeného území a jeho provázanosti s fungováním okolních čtvrtí není možné posoudit širší dopady případných změn funkčního využití pozemků v režimu dílčích změn územního plánu. Pokud bude přikročeno k dalšímu projednávání, požadujeme posouzení změny jako koncepce z hlediska jejích vlivů na životní prostředí (EIA).
Změna Z1566/00
Výstavba obytného domu s parkovištěm na ploše zeleně
Praha 11 / rozsah 5 956 m2
Návrh zadání změny předpokládá změnu využití pozemků vymezených jako zeleň (ZN, NL) na funkci čistě obytnou a výstavbu parkoviště. Přestože z návrhu není jasný celkový záměr, pravděpodobně má dojít k úplné zástavbě řešených pozemků, protože jinak by tuto změnu zřejmě nebylo nutné provádět.
Jak vyplývá z platného územního plánu i skutečného stavu místa, řešené území je součástí zeleného klínu směřujícího od Trojmezí směrem ke Spořilovské spojce. Pokud by pozemek byl zcela zastavěn, mělo by to negativní důsledek na propojenost zelených ploch v této části města a jejich návaznost.
Domníváme se, že v řešeném území je možná přiměřená výstavba, ovšem nikoliv na celé ploše dostupných pozemků. Ve střední části území by zřejmě mohl vyrůst nový bytový objekt, ovšem zeleň při ulici Klapálkově a také Milínské by měla zůstat v každém případě zachována.
Shrnutí připomínky: V dalších fázích projednávání změny územního plánu stanovit podíl zastavěného území a zeleně. Plocha zeleně by měla dosahovat nejméně 30 % rozlohy území. Případně budované parkoviště by mělo sloužit výhradně potřebám obyvatel nových bytových jednotek na těchto pozemcích.
Změna Z 2036/00
Vyhlášení revitalizace Kopaninského potoka veřejně prospěšnou stavbou
Praha – Přední Kopanina / rozsah 13 208 m2
Opatření má jednoznačně pozitivní vliv na přírodu a životní prostředí v území, revitalizace potoka je přínosná.
Bez připomínek.
Změna Z 2143/00
Ekologická opatření pro oddělení obytné zóny, přeložka Hornoměcholupské
Praha 15, Praha 22 / rozsah 350 164 m2
Opatření řeší částečnou změnu funkčního využití pozemků vymezených už v platném územním plánu Prahy k zástavbě v rámci dalšího rozvoje Horních Měcholup. Přeložka frekventované Hornoměcholupské ulice může do budoucna zajistit lepší životní prostředí obyvatel této části města, proto je dopad navržené změny pozitivní.
V dalších fázích projednávání změny bude nutné stanovit parametry nové výstavby a limity území z hlediska veřejného vybavení, dopravní a technické infrastruktury, apod.
Bez připomínek.
Změna Z 2156/00
Rozšíření skládky Ďáblice a posunutí biokoridoru
Praha – Březiněves, Praha – Ďáblice / rozsah 90 293 m2
Povolení rozšíření skládky v Ďáblicích o 26. sekci II. etapy skládky bylo akceptováno s tím, že se jedná o definitivně poslední sekci, po jejímž zaplnění bude následovat rekultivace celé skládky do roku 2014.
Plánované rozšíření skládky Ďáblice o III. etapu se jeví z hlediska odpadového hospodářství v Hlavním městě Praha jako nevhodné. Skládkování je totiž nejhorší možný způsob likvidace odpadu, který představuje značnou zátěž pro životní prostředí. V dnešní době se v různých zemích světa prosazují moderní přístupy, jako je např. koncept „zero waste“ – „nulového odpadu“, podpora maximální míry recyklace apod. V tomto světle není zřejmé, proč má jít Praha cestou rozšiřování komunální skládky.
Rozšíření skládky je v rozporu se schváleným Plánem odpadového hospodářství Hl. m. Prahy, který ukládá vytipování náhradní lokality pro ukládání komunálního odpadu na území Středočeského kraje do roku 2012.
Rozšíření skládky o III. etapu by způsobilo prodloužení doby skládkování o 10 až 15 let.
Povolená kapacita pro ukládání směsného komunálního odpadu na skládce Ďáblice je 1 450 mil. m3. Již dnes je přitom tato skládka největší v České republice (jsou na ní uloženy 4 miliony tun odpadu) a představuje zdravotní riziko pro obyvatele žijící na území městských částí Praha – Ďáblice, Praha – Březiněves a Praha – Dolní Chabry.
Provoz skládky je dlouhodobě předmětem kritiky obyvatel, kteří upozorňují na neplnění slibů a závazků daných provozovatelem skládky, nerespektování požadavků na minimalizaci negativních vlivů provozu skládky na životní prostředí a lidské zdraví, nedodržování provozního řádu, nedostatek užitkové vody na skrápění skládky za účelem omezení prašnosti, apod. Neexistuje žádný důvod se domnívat, že po rozšíření skládky by se tyto problémy zmírnily, spíše právě naopak.
Další provozování skládky by neúměrně zatěžovalo obyvatele Ďáblic, neboť právě přes tuto městskou část projíždějí nákladní automobily směřující ke skládce.
Podle původní představy se mělo celé těleso skládky po rekultivaci přeměnit na lokální biocentrum propojit s existujícím biokoridorem. Přemístění tohoto biokoridoru, které je součástí návrhu zadání změny územního plánu, by si mimo jiné vyžádalo také zrušení obecní polní cesty a turistické trasy Ďáblice – Zdiby, a jeví se jako zcela nevhodné.
Shrnutí připomínky: Požadujeme, aby tento závažný záměr s dopadem na fungování odpadového hospodářství celého města nebyl řešen formou změn územního plánu, protože v tomto procesu není možné komplexně vyhodnotit vliv daného rozhodnutí na životní prostředí. Navržené přemístění biokoridoru je zcela nevhodné. Záměr by měl být projednán v rámci příprav nového územního plánu Prahy. Požadujeme jeho vyřazení z II. vlny celoměstsky významných změn. Bude-li schváleno další projednávání této změny, je nezbytné posouzení jejího vlivu jako koncepce na životní prostředí v procesu EIA.
Změna Z 2170/00
Doplnění části nadregionálního biokoridoru ÚSES
Praha 5 / rozsah 26 186 m2
Opatření řeší zařazení ploch zeleně do existujícího nadregionálního biokoridoru ÚSES, a má pozitivní vliv na přírodu a životní prostředí. Doplnění biokoridoru je vhodné.
Bez připomínek.
Změna Z 2177/00
Vyhlášení veřejně prospěšného opatření – mimoúrovňová křižovatka Rozvadovská spojka – Řevnická, upřesnění tvaru mimoúrovňové křižovatky
Praha – Zličín, Praha 13 / rozsah 106 801 m2
Opatření řeší mimoúrovňovou křižovatku silnice R5 s Řevnickou ulici, pro dopravu v území je upřesnění podoby křižovatky zřejmě nezbytné.
Bez připomínek.
Změna Z 2188/00
Zachování sběrného dvora Puchmajerova
Praha 5 / rozsah 14 613 m2
Návrh zadání změny směřuje k zachování funkčního sběrného dvora, který se podle platného územního plánu nachází na pozemích vymezených jako přírodní nelesní plochy (ZN). Změna má pozitivní vliv na odpadové hospodářství – je žádoucí, aby obyvatelé okolních čtvrtí mohli nadále využívat služeb sběrného dvora.
V současné době se v jižní a západní části pozemku nachází vzrostlá zeleň, která může mimo jiné tvořit vhodnou bariéru mezi sběrným dvorem a okolním prostředím. Domníváme se, že tento funkční zelený pruh by měl být i při dalším provozu sběrného dvora v plném rozsahu zachován.
Shrnutí připomínky: V další fázi projednávání změny stanovit povinnost zachování existující zeleně v řešeném území – zachovat vymezení části území v jeho jižní a západní části jako přírodní nelesní plochy ZN.
Změna Z 2215/00
Obytná zástavba
Praha 22 (Pitkovice) / rozsah 125 931 m2
Změna řeší výstavbu nové části Piktovic, kde mají vzniknout zřejmě rodinné domy. Území je dnes tvořeno převážně ornou půdou, částečně jsou zde pozemky vymezené jako louky (NL). Výhled platného územního plánu předpokládal v tomto místě mimo jiné vznik kulturních a církevních zařízení. Zrušení této funkce se nejeví jako přínosné – územní rezerva pro tyto typy výstavby by měla zůstat zachována. Vzhledem k rozsahu záměru by bylo nepochybně vhodnější jej projednat v rámci příprav nového územního plánu, kdy bude možné také lépe vyhodnotit jeho širší dopady na prostředí města.
Shrnutí připomínky: Požadujeme vyřazení navržené změny z II. vlny celoměstsky významných změn a projednání záměru v rámci příprav nového územního plánu Prahy. Během tohoto projednání bude nezbytné stanovit závazný podíl zeleně vůči zastavěným plochám. Požadujeme zachování pozemků určených ke kulturním a církevním stavbám.
Změna Z 2265/00
Obytná výstavba
Praha 12 (Modřany) / rozsah 6 778 m2
Návrh zadání předpokládá změnu funkčního využití pozemků určených pro sport (SP) na všeobecně obytné území. Taková změna je zcela nevhodná, protože sportovních zařízení je na území Prahy nedostatek. Pokud se na jednom místě pozemky pro sport ruší, měly by na jiném místě vzniknout – to však není možné řešit v rámci dílčích změn územního plánu.
Území je navíc v současné době fakticky zelenou plochou. Pokud má vůbec být funkční zeleň zastavěna nějakými budovami, pak by rozhodně v tomto místě nemělo jít o obytnou zástavbu.
Shrnutí připomínky: Požadujeme vyřazení návrhu zadání změny z II. vlny celoměstsky významných změn. Změna je nevhodná, protože bez náhrady ruší pozemky určené původně pro výstavbu sportovních zařízení pro obyvatelstvo a vyžádala by si zničení existující zeleně.
Změna Z 2331/00
Upřesnění tvaru a řešení mimoúrovňové křižovatky pro zajištění kapacitního příjezdu na letiště Praha – Ruzyně
Praha – Přední Kopanina, Praha 6 / rozsah 129 405 m2
Opatření řeší mimoúrovňovou křižovatku zajišťující dobré dopravní napojení ruzyňského letiště, pro dopravu v území je upřesnění podoby křižovatky zřejmě nezbytné.
Bez připomínek.
Změna Z 2345/00
Výstavba komunikace – změna časového horizontu a její vyhlášení veřejně prospěšnou stavbou, výstavba administrativních budov, bytová výstavba
Praha – Újezd / rozsah 132 164 m2
Změna sice nese název „změna časového horizontu výstavby komunikace“, ale jak vyplývá ze zákresu, jejím hlavním předmětem je nepochybně rozsáhlá výstavba znamenající fakticky založení nové čtvrti. Přestože v titulu změny je uvedeno také „bytová výstavba“, v textu návrhu je celé území označeno jako smíšené obchodu a služeb (SVO), tudíž by v něm na bytovou výstavbu nebylo místo. Celý návrh zadání změny tak působí poněkud zmatečně.
Území je dnes částečně vymezeno jako zeleň v různých kategoriích (přírodní nelesní plochy – ZN, izolační zeleň – IZ).
Vzhledem k rozsahu záměru by bylo nepochybně vhodnější jej projednat v rámci příprav nového územního plánu, kdy bude možné také lépe vyhodnotit širší dopady změny funkčního využití pozemků na prostředí města.
Shrnutí připomínky: Požadujeme vyřazení navržené změny z II. vlny celoměstsky významných změn a projednání záměru v rámci příprav nového územního plánu Prahy. Během tohoto projednání bude nezbytné stanovit závazný podíl zeleně vůči zastavěným plochám a zvážit umístění ploch pro bytovou výstavbu.
Změna Z 2440/00
Změna časového horizontu a upřesnění trasy metra včetně stanic a vestibulů v rozsahu úseku Pankrác – Depo Písnice, zrušení plánované stanice metra Zálesí
Praha – Libuš, Praha – Kunratice, Praha 14, Praha 4 / rozsah 8 192 m2
Změna se týká upřesnění trasy metra D, jejíž výstavba je pro dopravní obslužnost Prahy klíčová. Stanice metra Zálesí je kompenzována novou stanicí u Thomayerovy nemocnice, kde je její umístění více logické.
Bez připomínek.
Změna Z 2450/00
Změna trasy vybrané komunikační sítě za účelem zjednodušení poměrů křižovatky Bělocerkevská – Ruská
Praha 10 / rozsah 11 025 m2
Změny řeší úpravu dopravních vztahů na silně zatížené křižovatce. Domníváme se, že tato změna by měla vycházet z celkové dopravní koncepce města, proto by bylo vhodnější ji projednat v rámci příprav nového územního plánu.
Shrnutí připomínky: Je třeba zvážit, zda opatření odpovídá celkové dopravní koncepci města, případně změnu vyřadit z II. vlny celoměstsky významných změn a přesunout její projednání do přípravy nového územního plánu Prahy.
Změna Z 2623/00
Zalesnění pozemků
Praha – Běchovice / rozsah 20 056 m2
Opatření předpokládající zalesnění pozemků vymezených jako louky a pastviny má jednoznačně pozitivní dopad na přírodu a životní prostředí.
Bez připomínek.
Změna Z 2680/00
Založení parkové plochy v souvislosti s vybudováním nové železniční zastávky a lávky spojující stanici metra se sídlištěm
Praha 14 (Kyje) / rozsah 18 730 m2
Opatření má jednoznačně pozitivní dopad na přírodu a životní prostředí.
Bez připomínek.
Změna Z 2741/00
Změna využití armádních objektů na funkci území smíšeného a služeb
Praha 6 (Lysolaje) / rozsah 5 109 m2
Nalezení vhodné funkce pro bývalý armádní objekt je přínosné. V další fázi projednávání změny bude nutné stanovit omezující podmínky, aby nové využití objektu nemělo negativní dopady na životní prostředí.
Shrnutí připomínky: V dalších fázích projednávání změny je třeba stanovit omezující podmínky, aby nová funkce příslušného pozemku nebyla spojena s negativními vlivy na životní prostředí.
Změna Z 2742/00
Revitalizace a dostavba areálu bývalého Nuselského pivovaru
Praha 4 / rozsah 43 537 m2
Jedná se o využitý bývalého průmyslového areálu, což je vhodná strategie namísto staveb na „zelené louce“. Revitalizace by měla vycházet z kulturně historických hodnot současných objektů, respektovat urbanistický rámec Nuslí a respektovat limity širšího území. V závislosti na budoucí funkci areálu je nezbytné stanovit závazný podíl zeleně a případně též závazný rozsah ploch veřejného vybavení.
Shrnutí připomínky: V závislosti na budoucí funkci areálu je nezbytné stanovit závazný podíl zeleně a rozsah ploch veřejného vybavení. Revitalizace areálu musí respektovat urbanistický kontext okolní zástavby a co do výšky, objemu a využití musí plně respektovat limity území.
Změna Z 2743/00
Výstavba administrativních objektů, zrušení a zmenšení ploch určených k výstavbě mateřských, základních a středních škol
Praha 13 (Stodůlky) / rozsah 75 756 m2
Zrušení územní rezervy pro výstavbu školských zařízení je zcela nevhodné. Je obtížné předpovídat demografickou situaci, a proto dnes nelze s určitostí říci, že rezerva pro tyto účely nebude v budoucnosti potřebná. Vzhledem k neustálému zahušťování města a odprodávání obecních pozemků ve velkém rozsahu soukromým developerům pak plochy, potenciálně vhodné k výstavbě veřejného vybavení, mizí. Proto je vhodné rezervu vymezenou platným územím plánem v každém případě zachovat.
Pokud by došlo na řešených pozemcích ke zmenšení ploch pro výstavbu školských zařízení, mělo by přinejmenším dojít k vytvoření stejně rozsáhlé plochy pro tento účel v jiné lokalitě, to je však mimo možnosti této změny územního plánu. Výstavba rozsáhlých administrativních objektů se navíc v příslušném území jeví jako poměrně nekoncepční.
Shrnutí připomínky: Požadujeme vyřazené návrhu zadání změny z II. vlny celoměstsky významných změn. Rušení územní rezervy pro výstavbu školských zařízení je vzhledem k nemožnosti předpovídat demografický vývoj zcela nevhodné. Jiné pozemky použitelné pro tento účel v budoucnu přitom téměř jistě nejsou v širším území k dispozici.
Změna Z 2744/007
Rozšíření veřejné prospěšné stavby „Optimalizace traťového úseku Praha Hlavní nádraží – Praha Smíchov“ v celém rozsahu, úprava hranic funkčního využití drážních ploch
Praha 5, Praha 4, Praha 2 / rozsah 244 215 m2
Jádrem této změny je přeměna využití části pozemků Smíchovského nádraží a jejich zástavba, respektive vymezení pozemků, které zastavěny být nemají a mají i do budoucna sloužit potřebám železnice.
Smíchovské nádraží je po Masarykově nádraží, nádraží Praha-Bubny a nákladovém nádraží Žižkov čtvrtou nejcennější rozvojovou plochou na území Prahy. Vzhledem k jejímu rozsahu je vhodné projednat plánované změny v rámci příprav nového územního plánu, což umožní koncepční zhodnocení dopadů změn na organismus celého města.
V území má vzniknout polyfunkční a bytová zástavba, náměstí, pěší zóna a centrální park, obchodně zábavní centrum, administrativní budovy, budovy několikapodlažního parkingu a nový autobusový terminál. Investorem přestavby nádraží má být společnost Smíchov Station Development, která do projektu hodlá investovat 10 miliard korun. Pro řešení území vznikla urbanistická studie „Nejnovější Smíchov“.
Pro zástavbu území je nezbytné stanovit dostatečné regulační parametry, které zajistí jednak vysokou kvalitu bydlení v nově založené čtvrti, jednak minimalizuje možné negativní dopady nové výstavby na obyvatele Smíchova a okolních čtvrtí, a naopak přinese širšímu území chybějící občanské vybavení a další funkce.
Jedním z klíčových aspektů je řešení dopravy. Území by mělo být obslouženo především veřejnou, pěší a cyklistickou dopravou. Orientace na individuální automobilovou dopravu není žádostí, protože by zhoršilo již dnes neúnosnou situaci v centru Prahy.
Důležité je stanovit dostatečný podíl veřejné zeleně v poměru k zastavěným plochám.
Regulační podmínky by se měly vztahovat také na výšku zástavby – ta by měla respektovat výškovou hladinu zástavby Smíchova, musí být navržena také s ohledem na fakt, že území se nachází v ochranném pásmu Památkové rezervace UNESCO (historické jádro Prahy).
Shrnutí připomínky: Požadujeme vyřazení záměru z II. vlny celoměstsky významných změn ÚP a otevření veřejné diskuse o funkčním i prostorovém využití území, dále pak posouzení vlivu této změny na životní prostředí a nadstandardní projednání změny s veřejností (nad rámec zákona). Změna funkčního vymezení pozemků by měla být předmětem nového územního plánu Prahy.
Změna Z 2745/00
Vybudování odbočovacího pruhu kruhové křižovatky mezi ulicemi Kosteleckou a Tupolevovou, výstavba rodinných domů, administrativního objektu, protihlukového valu a sportoviště
Praha – Čakovice / rozsah 77 229 m2
Změna řeší výstavbu nové části Čakovic, kde mají vzniknout rodinné domy a administrativní budova. Území je dnes částečně vymezeno jako zeleň v různých kategoriích (přírodní a nelesní plochy – ZN, sady a zahrady – PSZ, lesní porosty – LR).
Zástavba zeleně na území Prahy obecně je dlouhodobým trendem, který má negativní vliv na kvalitu životního prostředí. Vzhledem k rozsahu záměru by bylo nepochybně vhodnější jej projednat v rámci příprav nového územního plánu, kdy bude možné také lépe vyhodnotit jeho širší dopady na prostředí města.
Shrnutí připomínky: Požadujeme vyřazení navržené změny z II. vlny celoměstsky významných změn a projednání záměru v rámci příprav nového územního plánu Prahy. Během tohoto projednání bude nezbytné stanovit závazný podíl zeleně vůči zastavěným plochám a zvážit zachování ploch zeleně vymezených současně platným územním plánem.
Radní hlavního města Prahy rozdělili na svém zasedání dne 11. listopadu 2009 celkem 23 návrhů ke změnám územního plánu do různých kategorií - jejich další projednávání tak bude probíhat různým způsobem a různou rychlostí.
O co se přesně jedná? U některých záměrů se bude posuzovat jejich vliv na životní prostředí a lidské zdraví v takzvaném procesu SEA, část záměrů bude navíc zpracována v "konceptu", jiné se dostanou rovnou do fáze "návrhu". U záměrů "s konceptem" bude proces schvalování delší a občané budou mít více možností k podávání připomínek.
Plný text rozhodnutí městské rady včetně příloh (339.39 Kb)
| 13 | Seznam návrhů doporučených ke schválení bez dalších kroků | |
| 2 | Vznik nových čtvrtí a výstavba "na zelené louce" | |
| Újezd u Průhonic: výstavba komunikace administrativních budov, bytová výstavba | ||
| Čakovice: výstavba rodinných domů, administrativy, protihlukového valu a sportoviště | ||
| 3 | Revitalizace urbanizovaných území | |
| Revitalizace a dostavba areálu bývalého Nuselského pivovaru | ||
| Využití nevyužívaných pozemků Smíchovského nádraží | ||
| Změna využití armádních objektů v Lysolajích na funkci území smíšeného a služeb | ||
| 2 | Komerční výstavba | |
| Praha 11: výstavba obytného domu s parkovištěm na ploše zeleně | ||
| Obytná výstavba v Modřanech - čtvrť Neo Riviera | ||
| 3 | Stavby pro automobilovou dopravu | |
| Mimoúrovňová křižovatka Rozvadovská spojka – Řevnická, upřesnění tvaru křižovatky | ||
| Upřesnění mimoúrovňové křižovatky pro zajištění kapacitního příjezdu na letiště Praha – Ruzyně | ||
| Zjednodušení poměrů křižovatky Bělocerkevská – Ruská | ||
| 4 | Opatření pro ochranu přírody a životního prostředí | |
| Vyhlášení revitalizace Kopaninského potoka veřejně prospěšnou stavbou | ||
| Praha 5: doplnění části nadregionálního biokoridoru ÚSES | ||
| Zalesnění pozemků v Běchovicích | ||
| Založení parku při vybudování železniční zastávky a lávky spojující stanici metra se sídlištěm | ||
| 1 | Odpadové hospodářství | |
| Zachování sběrného dvora Puchmajerova v Praze 5 | ||
| 1 | Veřejná doprava | |
| Upřesnění trasy metra Pankrác – Depo Písnice, zrušení plánované stanice metra Zálesí | ||
| 3 | Návrhy doporučené k hodnocení vlivů na životní prostředí SEA - s konceptem | |
| 3 | Vznik nových čtvrtí a výstavba "na zelené louce" | |
| „Trojmezí“ mezi ulicemi Záběhlická – Práčská a Mírového hnutí – K Horkám | ||
| Obytná zástavba v Pitkovících | ||
| Výstavba administrativních objektů, zrušení ploch určených k výstavbě škol | ||
| 4 | Návrhy doporučené k hodnocení vlivů na životní prostředí SEA - bez konceptu | |
| 1 | Letecká doprava | |
| Realizace letové dráhy RWY 06R/24L – vyhlášení veřejně prospěšné stavby | ||
| 1 | Vznik nových čtvrtí a výstavba "na zelené louce" | |
| Obytná výstavba v Sedlci - areálu bývalých mrazíren | ||
| 1 | Dopravní stavby | |
| Ekologická opatření pro oddělení obytné zóny, přeložka Hornoměcholupské | ||
| 1 | Odpadové hospodářství | |
| Rozšíření skládky komunálního odpadu v Ďáblicících a posunutí biokoridoru | ||
Radní hlavního města Prahy vyřadili na svém zasedání dne 13. října 2009 dvanáct kontroverzních návrhů ke změnám územního plánu z dalšího projednávání. Případné rozhodnutí o změně funkce předmětných pozemků se tak pozdrží a developeři nemohou žádat o povolení výstavby.
O co se přesně jedná? Vyřazeny byly záměry na představu čtyř pražských nádraží – Masarykova, Smíchovského, Nákladového nádraží Žižkov a Nádraží Bubny. Na využívaných drážních pozemcích měly vzniknout nové čtvrti. Pozastaveno je také zrušení věznice na Pankráci a nová výstavba v Sobíně, Dubči, Dolních Měcholupech a Štěrboholích. Stavět se zatím nebude ani na Hagiboru v Praze 10.
Dalších 27 projektů doporučila městská rada k dalšímu projednávání, a už 22. října 2009 bude o těchto změnách územního plánu rozhodovat zastupitelstvo. Všechny projekty patří do tzv. první vlny celoměstsky významných změn územního plánu.
Mezi návrhy stále zůstává řada kontroverzních developerských záměrů s negativním vlivem na životní prostředí. Jedná se například o projekt tzv. Velkých Roztyl, zástavbu bývalého Strnadova zahradnictví ve Vokovicích, těžbu štěrkopísků v nivě Vltavy a několik křižovatek a dalších staveb souvisejících s Pražským okruhem.
Pozastavení projektu nezpůsobila podle médií finanční krize, ale neshody mezi developery či radnicemi městských částí. Investoři mají například různou představu o dopravním řešení jednotlivých oblastí, a nejsou schopni se dohodnout mezi sebou navzájem ani s magistrátem na tom, kdo nakonec novou infrastrukturu zaplatí a na kterých pozemcích vyroste. To se týká typicky oblasti Nádraží Bubny. Městská část Praha 1 a Praha 8 se zas nedokázaly dohodnout na propojení těchto čtvrtí při zástavbě pozemků Masarykovo nádraží.
Je pravděpodobné, že řada nyní pozastavených projektů se přesto dostane do projednávání změn územního plánu ještě před tím, než pražské zastupitelstvo schválí nový územní plán.
| 13 | Projednávání pozastaveno | |
| 3 | Vyhodnocení vlivů na životní prostředí a zpracování konceptu | |
| Obytná zástavba v areálu mrazíren v Sedlci | ||
| Přestupní uzel veřejné dopravy Zahradní Město | ||
|
Prodloužení kanalizačního sběrače – Uhříněves |
||
| 6 | Vyhodnocení vlivů na životní prostředí bez zpracování konceptu | |
| Modernizace železnice – napojení nádraží Libeň na Nové spojení | ||
| Obytná výstavba v Uhříněvsi – Kolovratech | ||
| Nový železniční koridor III. Praha – Beroun | ||
| Projekt Velké Roztyly | ||
| Rekreační zóna Radotínská jezera | ||
| Metodika výškové regulace zástavby | ||
| 18 | Schválení bez konceptu | |
| 4 | Stavby související s Pražským okruhem: | |
| Mimoúrovňová křižovatka Pražského okruhu | ||
| propojení Pražského okruhu s Říčany | ||
| mimoúrovňová křižovatka Rybářka Pražského okruhu | ||
| hasičská stanice Čimice | ||
| 3 | Infrastrukturní projekty: | |
| prodloužení kanalizačního sběrače, | ||
| páteřní cyklotrasa Slezská – Botič | ||
| přemístění tramvajové smyčky u Depa Hostivař | ||
| 2 | Rekonstrukce ulic: | |
| ulice v Dubči | ||
| rekonstrukce a rozšíření ulice v Křeslicích | ||
| 2 | Nová obytná výstavba: | |
| zástavba v Bohdalci | ||
| Obytný soubor Veleslavín – Vokovice (Strnadovo zahradnictví) | ||
|
Nová čtvrt Neo Riviera Modřany |
||
| Silnice z Kbel k Vysočanské radiále | ||
| Zástavba prostoru kolem stanice metra Strašnická | ||
| Dopravní dispečink a stanoviště hasičů | ||
| Moderní centrum obce Kbely | ||
| Rozšíření Vršovické radnice | ||
| Nová budova Muzea hl. m. Prahy a park | ||
Změna č. Z 2001/00
Nová čtvrť – Masarykovo nádraží – Florenc
Praha 8, Praha 1 / rozsah 189.383 m2
Změna č. Z 2096/00
Velké rozvojové území Dubeč – Měcholupy – Štěrboholy
Praha – Dubeč, Praha – Dolní Měcholupy, Praha – Stěrboholy / rozsah 5.075.353 m2
Změna č. Z 2116/00
Obytná výstavba v Sobíně
Praha – Zličín (Sobín) / rozsah 200.135 m2
Změna č. Z 2142/00
Rozvojové území Štěrboholy
Praha – Stěrboholy, Praha 10, Praha 14 / rozsah 621.088 m2
Změna č. Z 2357/00
Bytová výstavba – Dolní Měcholupy
Praha – Dolní Měcholupy, Praha 15 / rozsah 98.048 m2
Změna č. Z 2420/00
Dostavba Hagiboru – zachování sportu a vznik náměstí
Praha 10 / rozsah 42.770 m2
Změna č. Z 2440/00
Změna trasy metra D – stanice Thomayerova nemocnice
Praha 12 / rozsah 2.113 m2
Změna č. Z 2454/00
Park „Bečvářova vila“ ve Strašnicích
Praha 10 / rozsah 3.533 m2
Změna č. Z 2459/00
Obytná čtvrť Záběhlice s parkem
Praha 10 / rozsah 171.487 m2
Změna č. Z 2531/00
Nová čtvrť Bubny – Zátory
Praha 7 / rozsah 913.668 m2
Změna č. Z 2600/00
Nová čtvrť Žižkov – Vackov
Praha 3 / rozsah 424.883 m2
Změna č. 27100/00
Nová čtvrť – Nejnovější Smíchov
Praha 5 / 965.303 m2
Změna č. 2740/00
Zrušení věznice Praha-Pankrác a nový výstavba
Praha 4 / rozsah 100.111 m2
Návrhy změn - schválení bez konceptu 198.5 KB
Z 1438/00
Nová čtvrt Neo Riviera Modřany
Praha 12 / rozsah 526.307 m2
Změna č. Z 2168/00
Prodloužení kanalizačního sběrače
Praha – Běchovice, Praha – Dolní Počernice / rozsah 5.355 m2
Změna č. Z 2176/00
Silnice z Kbel k Vysočanské radiále
Praha 14, Praha 19, Praha – Satalice / rozsah 19.533 m2
Změna č. Z 2178/00
Mimoúrovňová křižovatka Pražského okruhu
Praha – Dolní Chabry / rozsah 32.862 m2
Změna č. Z 2179/00
Propojení Pražského okruhu s Říčany
Praha – Kolovraty / rozsah 3.597 m2
Změna č. Z 2222/00
Rekonstrukce ulice v Dubči
Praha – Dubeč, Praha 22 / rozsah 15.877 m2
Změna č. Z 2266/00
Rekonstrukce a rozšíření ulice v Křeslicích
Praha 22, Praha – Křeslice / rozsah 20.860 m2
Změna č. Z 2273/00
Mimoúrovňová křižovatka Rybářka Pražského okruhu
Praha – Suchdol / rozsah 26.114 m2
Změna č. Z 2433/00
Zástavba prostoru kolem stanice metra Strašnická
Praha 10 / rozsah 14.059 m2
Změna č. Z 2445/00
Obytná zástavba v Bohdalci
Praha 10 / rozsah 6.061 m2
Změna č. Z 2458/00
Páteřní cyklotrasa Slezská – Botič
Praha 10 / rozsah 5.966 m2
Změna č. Z 2462
Přemístění tramvajové smyčky u Depa Hostivař
Praha 10 / rozsah 5.936 m2
Změna č. Z 2500/00
Dopravní dispečink a stanoviště hasičů
Praha 6 / rozsah 4.288 m2
Změna č. Z 2590/00
Obytný soubor Veleslavín – Vokovice
MČ Praha 6 / rozsah 57.429 m2
Změna č. Z 2642/00
Moderní centrum obce Kbely
Praha 19 / rozsah 161.575 m2
Změna č. 2646/00
Rozšíření Vršovické radnice
Praha 10 / rozsah: 4.853 m2
Změna č. 2670/00
Nová budova Muzea hl. m. Prahy a park
Praha 8 / rozsah 3.735 m2
Změna č. 2739/00
Hasičská stanice Čimice
Praha 8 / rozsah: 9.184 m2
Návrhy změn - hodnocení SEA a koncept 277.5 KB
Změna č. Z 1774/00
Obytná zástavba v areálu mrazíren v Sedlci
Praha 6 – Sedlec / rozsah 119.458 m2
Změna č. Z 2274/00
Přestupní uzel veřejné dopravy Zahradní Město
Praha 10 / rozsah 217.687 m2
Změna č. Z 2573/00
Prodloužení kanalizačního sběrače – Uhříněves
Praha – Dubeč / rozsah 3.770 m2
Návrhy změn - SEA bez konceptu 294.0 KB
Změna č. Z2048/00
Modernizace železnice – napojení nádraží Libeň na Nové spojení
Praha 9, Praha 10, Praha 15 / rozsah 42.558 m2
Změna č. Z 2137/00
Obytná výstavba v Uhříněvsi – Kolovratech
Praha 22 (Uhříněves, Kolovraty) / rozsah 346.945 m2
Změna č. Z 2247 / 00
Nový železniční koridor III. Praha – Beroun
Praha 5, Praha – Velká Chuchle, Praha 4 / rozsah 147.252 m2
Změna č. 2722/00
Projekt Velké Roztyly
Praha 11 / rozsah 364.865 m2
Změna č. 2724/00
Rekreační zóna Radotínská jezera
Praha 16 / rozsah 790.870 m2
Změna č. 2733/00
Metodika výškové regulace zástavby
Území hlavního města Prahy
Návrh zadání změn na webu magistrátu
Usnesení zastupitelstva o pořízení návrhu zadání změn
Připomínky Arniky ke II. vlně celoměstsky významných změn (189.46 Kb)
Celkový rozsah změn: 273 hektarů (0,55 % rozlohy Prahy - tedy plocha velká jako 43 Strahovských stadionů). Vlna změn zahrnuje 21 záměrů - z nich je 9 problematických vzhledem k záboru ploch zeleně nebo k dalším dopadům na životní prostředí (negativní záměry zaujímají 179 hektarů).
Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo dne 26. 3. 2009 pro záměry takzvané druhé vlny celoměstsky významných změn územního plánu návrh zadání změn. K tomu mohli podat připomínky občané a městské části. Dne 10. 11. 2009 jednala o změnách Rada hl. m. Prahy a změny rozdělila do různých kategorií. Dne 26. 11. 2009 schválilo zadání změn pražské zastupitelstvo.
Po zpracování připomínek veřejnosti a městských částí magistrátem bude návrh opět zveřejněn a veřejnost k němu bude opět moci podat připomínky. Termíny dalších etap schvalování změn zatím nebyly zveřejněny.
Vznik nových čtvrtí Prahy
2 nové čtvrti (Trojmezí, Újezd)
Bytová výstavba
1 výstavba obytného domu s parkovištěm (Praha 11)
2 obytná výstavba (Pitkovice, Modřany)
Dopravní stavby
1 paralelní letová dráha letiště Ruzyně
2 mimoúrovňové křižovatky (Ruzyně, Řevnická)
1 upřesnění trasy metra D 1 zjednodušení křižovatky Bělocerkevská
1 optimalizace železničního spojení v centru
Administrativní a další výstavba
1 smíšená výstavba a služby (Lysolaje)
1 revitalizace Nuselského pivovaru
1 zrušení plochy škol, administrativa (Stodůlky)
1 rodinné domy a administrativa (Čakovice)
Odpadové hospodářství
1 rozšíření skládky Ďáblice
1 zachování sběrného dvora Puchmajerova
Životní prostředí
1 revitalizace Kopaninského potoka
1 oddělení obytné zóny a přeložka silnice (Horní Měcholupy)
1 doplnění části nadregionálního biokoridoru (Praha 5)
1 zalesnění pozemků v Běchovicích
1 založení parkové plochy v Kyjích.
|
Praha 4 |
3 |
Praha 2 |
1 |
|
Praha 5 |
3 |
Praha 12 |
1 |
|
Praha 6 |
3 |
Běchovice |
1 |
|
Praha 15 |
3 |
Březiněves |
1 |
|
Praha 10 |
2 |
Čakovice |
1 |
|
Praha 11 |
2 |
Ďáblice |
1 |
|
Praha 13 |
2 |
Kunratice |
1 |
|
Praha 14 |
2 |
Libuš |
1 |
|
Praha 22 |
2 |
Újezd |
1 |
|
Přední Kopanina |
2 |
|
|
Návrh zadání změn na webu magistrátu
Usnesení zastupitelstva o pořízení návrhu zadání změn
Posuzování vlivů na životní prostředí - druhá část
Připomínky Arniky k návhru zadání I. vlny CVZ (250.16 Kb)
Celkový plošný rozsah: 1 176 hektarů (2,37 % rozlohy Prahy - tedy plocha velká jako 186 Strahovských stadionů). Vlna změn zahrnuje 38 záměrů - z nich je 23 problematických vzhledem k dopadu na životní prostředí nebo k záboru ploch zeleně (negativní záměry zaujímají rozsah 615 hektarů).
Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo pro část záměrů dne 18. 9. 2008 zadání návrhu změn. To znamená, že na schválených změnách začal pracovat Útvar rozvoje města.
Poslední termín pro podání připomínek veřejnosti: 28. ledna 2009.
Dne 13. října 2009 rozhodla Rada Hlavního města Prahy o vyřazení celkem 12 záměrů z balíku I. vlny změn - vyřazena byla změna využití ploch Masarykova a Žižkovského nádraží, nádraží Praha-Bubny a Smíchovského náraží, a 8 dalších projektů.
Dne 22. října 2009 hlasovalo o dalším zpracování balíku I. vlny celoměstsky významných změn Zastupitelstvo Hlavního města Prahy a většinou hlasů schválilo další přípravy změn. Po dopracování návrhu zadání bude zastupitelstvo o změnách hlasovat ještě jednou.
3 městské čtvrti místo nádraží (Žižkov, Smíchov, Bubny)
4 čtvrti na okraji (Dubeč-Měcholupy-Štěrboholy, Štěrboholy, Záběhlice)
4 centra městských částí (Modřany, Hagibor, Strašnice, Kbely, Roztyly, Pankrác)
6 obytná zástavba (Sedlec, Sobín, Kolovraty-Uhříněves, Vokovice)
Stavební projekty:
2 stanoviště hasičů
1 rozšíření radnice ve Vršovicích
1 výstavba nové budovy Muzea hl. m. Prahy
Infrastruktura:
4 silnice
2 železniční tratě
2 mimoúrovňové dálniční křižovatky Pražského okruhu
2 přestupní uzly veřejné dopravy
2 prodloužení kanalizace
1 změna trasy metra D
1 páteřní cyklotrasa Náměstí Míru – Botič
Rekreační plochy:
1 park ve Strašnicích
1 rekreační zóna Radotínská jezera
Koncepce:
1 metodika výškové regulace zástavby v Praze
|
Praha 10 |
11 |
Praha 3 |
1 |
|
Praha 11 |
11 |
Praha 4 |
1 |
|
Praha 6 |
5 |
Praha 9 |
1 |
|
Praha 8 |
3 |
Praha 16 |
1 |
|
Dubeč |
3 |
Běchovice |
1 |
|
Praha 5 |
2 |
Dolní Chabry |
1 |
|
Praha 7 |
2 |
Dolní Počernice |
1 |
|
Praha 12 |
2 |
Kolovraty |
1 |
|
Praha 14 |
2 |
Křeslice |
1 |
| Praha 15 | 2 | Satalice | 1 |
| Praha 19 | 2 | Štěrboholy | 1 |
| Dolní Měcholupy |
2 |
Suchdol | 1 |
|
Praha 22 |
2 | Zličín | 1 |
|
Praha 1 |
1 |
|
|
Praha dnes připravuje nový územní plán, který by měl určit směr jejího vývoje a podobu města v příštích nejméně 20 letech. Paralelně s tím se ve zrychleném režimu změn jedná mimo veřejnou kontrolu o více než třech stovkách projektů, o které mají zájem developeři. Je to důsledek lobbingu spekulantů s pozemky a developerů a zároveň politické reprezentace, které chybí vize města a je ochotna vycházet vstříc soukromým komerčním zájmům.
Požádali jsme je o odpovědi na 5 otázek:
1/ Souhlasíte s podobou nového územního plánu Prahy?
2/ Souhlasíte s tím, aby developeři dostali výjimku až na tři sta projektů, které se schválí bez veřejné diskuse ve zrychleném režimu změn starého územního plánu?
3/ Rozhoduje vedení města o budoucnosti Prahy zodpovědně vůči našim potomkům?
4/ Kterou pražskou stavbu vzniklou po roce 1989 považujete za nejzdařilejší a proč?
5/ Jak by podle Vás měla Praha vypadat v roce 2020?
 |
 |
 |
| Vlado Milunić | Erazim Kohák | Karel Maier |
 |
 |
 |
| Leo Pavlát | David Černý | Meda Mládková |
 |
||
| Josef Štulc |
A další odpovědi pro Vás připravujeme.
Vlado Milunič
český architekt chorvatského původu, spoluautor Tančícího domu na pražském Rašínově nábřeží.
1/ Souhlasíte s podobou nového územního plánu Prahy?
Od sametové revoluce, od doby, kdy nás řídí „neviditelná ruka trhu“, je to s územním plánem v mnoha aspektech horší než za totality. Jak to říká Ludvík Vaculík: „Trh má zlú povahu, je nenasytný, sobecký a nevzdělaný“, a to, co z toho za těch dvacet let vzešlo, je nabíledni. Za totality bylo v Praze 40 % občanů vystěhováno na periferii do sídlišť a centrum města bylo neúdržbou degradováno na panoptikum šípkové Růženky. Místo toho, abychom po sametu vrátili lidi a obchody do centra, předělávaly se masově byty na kanceláře, obchod se odstěhoval spolu s koloniemi přihlouplých rodinných domů do dalších volných ploch příměstské krajiny. Současně nebyl vůbec využit obrovský potenciál konverze sídlišť na plnohodnotné čtvrtě, přestože jsou vesměs v úžasných lokalitách. Tento nesmyslný trend stále pokračuje, místo toho, aby územní plán za každou cenu udržel město v mantinelech intravilanu.
Druhou klíčovou zhoubnou zásadou ÚP je nadbíhání sobecké individuální dopravě místo jednoznačné preference veřejné městské dopravy. Individuální doprava je extrémně drahá a neefektivní a je schopná z živého města udělat neobyvatelné a mrtvé, z jeho obyvatel obézní nezdravé alergiky.
Nadbíhání individuální dopravě nemá konce. Jakýkoliv ústupek vyprovokuje ještě větší potřebu agresivní expanze. Na územním plánu je, aby odstraňoval příčiny a ne důsledky! Obchodní domy mají být v centru nad kolejišti nádraží, v návaznosti na veřejnou dopravu a zásobovány vlaky. Nad touto vrstvou mají být blíže ke slunci byty.
V situaci, kdy developer s architektem připravují výstavbu svého návrhu, je základní normou slušnosti návrh transparentně předložit laické i odborné veřejnosti. Mám v živé paměti presentaci Tančícího domu na dvou velkých výstavách, jak v Martinicově paláci na Hradčanech, včetně tiskové konference a v galerii bratří Čapků na Praze 2. Je jednoznačné, že nám tato otevřenost přístupu přinesla 68 % kladných zápisů v knize návštěv. Hlavně jsme veřejnosti ukázali, že nám nešlo o povrchní provokaci nějakým bláznivým tvarem, ale naopak o hlubokou analýzu kontextu, na který následně reagoval samotný návrh.
Na pražském Magistrátě by rozhodně měla být trvalá výstava připravovaných projektů, kterou by mohl shlédnout kterýkoliv občan včetně cizinců. Vůbec nevím, proč například podobná každoroční výstava ve stanu na Václavském náměstí trvá pouze pár dní (?). Důvodem je patrně pouze to, aby se mohlo napsat, že návrh byl veřejně presentován. Město Shanghai má velký model celého města v měřítku 1:500, kde je zájemcům názorně v kontextu předvedena každá připravovaná stavba. O takovém modelu se v Praze jalově bavíme už řadu desetiletí.
Žádné zrychlené projednání projektů starého nebo nového ÚP není přípustné!
Vzhledem k tomu, že se v oboru pohybuji více než 40 let, jsem dlouhodobě přesvědčen, že se vedení města chová ke svým potomkům velmi krátkozrace a nerozumně z důvodů, které jsem popsal.
Praha je založena na několikanásobném vrstvení, kdy jsou starší vrstvy pokud možno zachovány a doplněny vrstvou novou, která odpovídá současným potřebám. Takovým domem je například Langhans od Ladislava Lábuse.
Naopak nesnáším zbytečné bourání nebo formální konzervování domu do podoby z nějaké minulé doby, který nerespektuje to, že žijeme v úplně jiné době.
Deset let je velmi krátká doba, ale stačilo by mně, pokud by byly brány vážně dvě klíčové podmínky, které jsem popsal v otázce č. 1, tak aby si Praha zachovala svou zcela výjimečnou identitu.
Prof. Erazim Kohák, PhD.filozof, spisovatel, publicista, držitel Ceny Josefa Vavrouška
Naprosto nesouhlasím a považuji to za skandál, který je možný jen proto, že na většině MČ koalice dvou stran znamená, že v zastupitelstvech nefunguje oposice. Stavíme město na staletí, nic není tak naléhavé, aby to vyžadovalo zrychlený režim.
O tom již byla řeč. Obětovat dlouhodobý zájem občanů krátkodobému zájmu spekulantů považuji za vrchol nezodpovědnosti.
Nejsem architekt, nevedu evidence staveb. Za velmi zdařilou bych považoval Kaplického knihovnu na Letné, která byla dokonale sladěná barevně i tvarově s ondulacemi pražské kotliny a přitom poskytovala dostatečné prostory. Byla by, kdyby bývala byla, jenže ona nebyla. Za další velmi zdařilou stavbu bych považoval demolici Obecního domu a láskyplnou restauraci dvora krále Jiřího blahé paměti, jenže to ani nikdo nenavrhnul. Obecně bych za zdařilou považoval stavbu, která by zapadala do svého okolí a vytvářela celek v lidských rozměrech pro lidský život.
Tak, jak vypadá na Lanweilově modelu, ovšem s důkladně renovovanými interiéry a inženýrským zázemím, aby tak vypadala, ale aby nepáchla, jak ji popisují pamětníci. Jelikož to není v mezích možností, řekl bych, že by Praha I měla být městem pro lidi, s minimálně 50% bytových prostor, otevřenými zelenými prostorami, s výlukou automobilové dopravy (mimo zásobování 05:00-08,00),s výbornou hromadnou dopravou (elektrické minibusy ve vnitřním městě), s pracovními příležitostmi v kulturních a akademických institucích a v maloobchodech, které poskytují služby místním i turistům. Do památkově chráněné oblasti bych určitě zahrnul Karlín, obnovil karlínský přístav aspoň jako park, a vytěsnil XX. století za hranice vnitřního města. Snad postupně by bylo záhodné odstranit stopy asanace. Největší hodnota staré Prahy je historická, je to kamenná paměť národa.
Ještě štěstí, že nejsem hlavní architekt hlavního města Prahy!
český architekt , urbanista, profesor Českého vysokého učení technického v Praze
To je velmi těžká otázka. Koncept územního plánu je složité dílo, které rozhodně není dokonalé, ale to také neznamená, že je „špatně“. Zjednodušení druhů ploch a rozdílnými podmínkami využití, o které Praha usilovala, velmi „uvolňuje“ funkční regulaci. To může vést k řadě kolizí, protože Praha nepoužívá žádný další podrobnější nástroj územního plánování (regulační plán) – zejména pro území, kde se očekává rozvoj. Za pozitivní krok považuji vymezování ploch pro veřejná prostranství ve funkčních plochách a prostorovou regulaci; není mi ale jasné, zda a jak bude prostorová regulace v praxi opravdu v jednotlivých případech uplatňována vůči tlakům na nadměrnou exploataci jednotlivých částí těchto ploch (pozemků).
Co do konkrétních projektů koncept přináší řadu dalších dopravních záměrů, které jsou často důsledky předchozích dopravních investic (silniční tunel Prašný most – Podbaba jako důsledek podcenění vlivu expresního okruhu na dopravu v Dejvicích, chaotické řešení dopravy v Holešovicích zejména ve vztahu na komunikaci okruhu navazující na z tunel Blanka). Podle konceptu se Praha stane městem silničních tunelů.
Za pozitivní pokládám záměry rozvoje kolejové dopravy, bohužel klíčové tangenciální spojení Bohnice – V Podbabě je jen jako rezerva či alternativa. Na základě předchozích zkušeností ale mám pochybnosti, do jaké míry můžeme věřit, že se tuto čáry na mapě budou také realizovat.
Pokud chceme žít v právním státě, měli bychom dodržovat všechna pravidla. Výjimky by měly být opravdu výjimečné.
Někdy ano, jindy ne. Za největší problém považuji rozhodování o strategicky významných a jedinečných plochách (například nádraží Bubny, Masarykovo nádraží) a stále další a další „ukusování“ nových stavebních pozemků na okrajích zastavěného území. Praha také nedokázala účinně usměrňovat a regulovat umístění velkých projektů vytvářejících velké dopravní zátěže – konkrétně předměstská nákupní centra.
Namísto nejzdařilejší stavby bych rád uvedl revitalizaci celého prostoru Anděla. Tam se v Praze poprvé podařilo vytvořit fungující obslužné a pracovištní centrum napojené na uzel MHD. Jen je škoda, že zbytečně „padla“ celá stará Ringhoferka...
Měla by se stát „městem krátkých vzdáleností“ tak jak o to usiluje Vídeň. Měla by mít perfektní systém veřejné dopravy, s obslužnými a pracovištními centry na hlavních uzlech MHD. Měla by zpoplatnit vjezd aut do vnitřního („kompaktního“) města. Parkování by mělo být vyloučeno ze všech hlavních městských veřejných prostorů a omezeno v těchto prostorech v obytných zónách. Měla by mít kompletně zmodernizovaný a zateplený bytový fond, zejména na sídlištích. Všechny velké a významné projekty by měly před svým schválením být úplně publikovány v médiích a měly by procházet veřejnou diskusí. A měla by mít společný plánovací a koordinační orgán pro územní rozvoj s okolním regionem Středočeského kraje.
kunsthistorik, památkář, vedoucí Odboru výzkumu, metodiky a vzdělávání Národního památkového ústavu, prezident českého národního komitétu ICOMOS (International Council on Monuments and Sites - Mezinárodní rada památek a sídel)
Nejsem urbanista a návrh územního plánu jsem prohlížel jen laicky a povrchně. Myslím, že celkově není špatný, mám jen výhrady k některým územím a plochám určeným k výstavbě, které dle mého soudy by měly zůstat nezastavené. Například plochy kolejišť rušených nádraží bych ve velké části nezastavěl, ale proměnil v městskou zeleň.
Nesouhlasím! Změny územního plánu považuji za hrozný nešvar podlamující samotný smysl územního plánování. Touto cestou úřednická zvůle (ne-li něco ještě horšího) bez solidního odborného zdůvodnění jednorázově cynicky ruší práci týmů odborníků, kteří plán zpracovali, a je výsměchem občanům, kteří se k němu ve schvalovacím řízení vyjadřovali.
Nerozhoduje. Okamžité výhrady a individuální sobecké zájmy developerů jsou v hrozivé míře nadřazovány veřejnému zájmu. K tomu patří i uchování hodnot, pro které byla Praha v roce 2002 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. (Připomínám, že se souhlasem tehdejší representace města a na návrh České republiky.) Investiční tlak tyto hodnoty se souhlasem vedení města ohrožuje, zčásti již vítězně likviduje. Pokračování v zástavbě volných ploch intravilánu, v budování dálničních přivaděčů a dalších dopravních staveb těsně u památkové rezervace, ve výstavbě výškových staveb konkurujících historickým dominantám a „modernizaci“ památek cestou brutální likvidace jejich vnitřní skladby (tak zvaný fasádismus) zanechají našim potomkům Prahu znetvořenou jak v jednotlivinách, tak v charakteru městské krajiny, zbavené její krásy a poetičnosti.
Tančící dům od Franka Henryho a Vlada Miluniče. Jde o originální, velmi výrazné a přesto na daném místě plně kontextuální architektonické dílo harmonicky včleněné i do panoramatu pravobřežní Prahy.
Jsem konzervativní člověk Prahu milující a vždy znovu okouzlený její sličností. Dle mě by se od dnešního vzhledu měla co nejméně odchýlit.
český židovský novinář, spisovatel a diplomat, ředitel Židovského muzea v Praze
Podle mého názoru málo respektuje zachování a rozvoj zelených ploch, nenabízí dost sportovišť pro občany, rekreačních oblastí. Za velice krátkou současně považuji lhůtu, do níž bylo třeba předložit námitky a připomínky.
V žádném případě. Je to ukázka naprostého pohrdání názorem občanů.
Takovým podstatným rozhodnutím je nový územní plán Prahy a k tomu, jak už jsem uvedl, mám výhrady. I když žijeme ve velkoměstě, neznamená to, že beton, špína a hluk nemají dostat jasné meze. Ostatně, s tímto problémem jsem spolu s mnoha dalšími konfrontován i jaksi osobně. Jako předseda občanského sdružení Zelené Hodkovičky jsem velice zvědav, jaké domy mají vyrůst na místě dnes zelené plochy v těsné blízkosti lesoparku, která je podle nového územního plánu vyčleněna k bytové výstavbě.
Jsou stavby, které se mi líbí, ale raději řeknu, které v tak velkém městě, jako je Praha, postrádám: Dostatek plaveckých stadionů.
Měla by být zelenější, čistší, méně hlučná, s cyklistickými stezkami napříč městem. Uvítal bych více vody ve městě – vodní plochy, kašny.
Meda Mládkovásběratelka a mecenáška umění, zakladatelka Musea Kampa
Nemohu se k této otázce vyjádřit, protože jsem ty plány neviděla. Jsem již více než tři měsíce mimo Českou republiku. Vrátím se do Prahy až koncem dubna, abych se velmi aktivně podílela na kampani pro Stranu zelených.
S tím totálně nesouhlasím, považuji to až za neuvěřitelné a vůbec to nemohu pochopit, že to může být dokonce návod města…
Ty mé dvě předešlé odpovědi Vám snad jasně říkají, co si o těchto nešťastných městských rozhodnutích myslím. Stále doufám, že to bude buď odvoláno nebo alespoň diskutováno na televizi a odmítnuto národem.
Kromně “Tančícího domu“, který se mi velmi líbí neznám v Praze nové stavby, abych to mohla správně posoudit. Co se rekonstrukce týče, pak považuji Museum Kampa, které jsem založila a o jehož zmodernizovanou podobu jsem dlouho bojovala proti prakticky všemu, co jsem s mými poradci Václavem Ciglerem a Marianem Karlem navrhovala a o co jsem zoufale a tvrdě bojovala – od zachování starých krásných parket, které jsem si moc příla (ale byly vyndány a asi prodány), až ke dveřím, kterí jsem žádala vyndat z pantů, protože měly hnědé kožené čalounění a I ministr Dostál uznal, že v takových místnostech není možné vystavovat Kupku – až po nádhernou věž Mariána Karla a terasu Cíglera, o které jsem bojovala několik let, až se mi to přece jen podařilo. Dnes je Museum Kampa slavné v celém světě. Tento týden mu je věnováno celé číslo prestižního francouzského časopisu GEO, jehož zástupci přijeli do Prahy a vybrali si Museum Kampa jako nejkrásnější české museum a tak mi to dává naději a sílu bojovat dále, abych mohla Prahu obohatit o to, co mám a umím.
Už je v ní podle mého vkusu mnoho věcí pokažených, ale zůstane-li taková, jakí je dnes, pak to jistě bude úspěch a radost všech příštích generací.
Priznam se, ze sem ho jeste nevidel, ale napriklad snahy prahy 5 o zmenu divcich hradu na stavebni pozemky zadaji verejnou popravu toho tlustocha.
Ale bohuzel, jak vidim to co se prosazuje tak mam v podstate hruzu ze zmen, nebot doposavad byli skoro vzdy k horsimu.
Pravdepodobne dalsi zmrdovitost a korupce...
Tak tuto otazku povazuju spis za smesnou. Bohuzel vedeni mesta v tento moment rozhoduje zodpovedne leda vuci svym potomkum, tj snazi se je zajistit na mnoho generaci dopredu.
Knihovnu od Kaplickeho. A F. Gehry.
No, jak by mela vypadat je bohuzel irelevantni. Ale mam strach ze vypadat bude tak, ze se zpetinasobi pocet kasin a bordelu, cely centrum bude jedno velky trziste s ruskejma babuskama a sklem, to vse zcela ucpany vsude se deroucima autama, v dejvicich a na vinohradech uz budou zase nazvy ulic v azbuce, prezident paroubek na primatora dosadi kamose kocku. Mozna jsem trochu skeptik...
Zásady územního rozvoje jsou základním dokumentem pro územní plánování v Praze. Jejich úkolem je určit, kam se má rozvoj Prahy ubírat. Územní plán je musí respektovat a pokud by nebyl se zásadami v souladu, nemůže se používat. Pravidelně probíhají aktualizace zásad územního rozvoje. Ta poslední má za úkol přizpůsobit zásady Metropoltinímu plánu. Praha se i tady vydala cestou, která má přizpůsobit zásady potřebám územního plánu, aby Metropolitní plán nemusel plnit dříve schválené požadavky.
„Zásady“ jsou územním plánem pro Prahu na úrovni kraje a vymezují především veřejně prospěšné stavby a opatření, kvůli nimž lze vyvlastňovat. Určují rozvojové oblasti pro stavby či infrastrukturu, které zasahují více městských částí nebo jsou významné pro celou Prahu – všechny druhy dopravy, nové obytné a průmyslové čtvrti, ale i plochy zeleně a rekreace.
Stavební zákon rozlišuje několik typů územních plánů („územně plánovacích dokumentací“) uspořádaných hierarchicky. To znamená, že celostátní územní plán je závazný pro krajský, ten zase pro obecní a ještě podrobněji může nadřazené plány rozpracovávat tzv. regulační plán
Každý může k návrhu aktualizace podávat připomínky (i městské části), zástupce veřejnosti může uplatnit námitku, o které musí být rozhodnuto. Vlastníci námitky nepodávají. Připomínky i námitky se musejí podávat písemně.
Aktualizace se bude vydávat jako opatření obecné povahy. Dotčení vlastníci, zástupci veřejnosti nebo městské části proti němu mohou podat žalobu. Zástupce veřejnosti se může žalobou bránit proti rozhodnutí o své námitce.
Schválenou aktualizaci zásad lze napadnout žalobou. Přehled žalob proti pražským zásadám najdete zde.
Je také možné požádat o jejich přezkum Ministerstvo pro místní rozvoj.
Více informací: web magistrátu
Občané Prahy mohou zmocnit tzv. zástupce veřejnosti, aby na základě jejich věcně shodné připomínky (tj. připomínky, která se týká jedné konkrétní otázky) podal námitku. O takové námitce pak musí zastupitelé rozhodnout a rozhodnutí řádně odůvodnit. Přečtěte si náš návod "Jak chránit svá práva v územním plánování".
První Zásady územního rozvoje byly schváleny v roce 2009. K tehdejším „zásadám“ bylo ustaveno 8 zástupců veřejnosti. Těmi se stali jednotlivci a občanská sdružení, která získala více než 500 podpisů občanů pod hromadné námitky. Protože zastupitelé ignorovali velkou části námitek občanů, bylo proti dokumentu podáno několik žalob. Směřovaly zejména proti výstavbě nové vzletové dráhy na mezinárodním letišti v Ruzyni a proti vedení Pražského okruhu skrz obytné čtvrti.
Více informací: web Zásad územního rozvoje
Do 6. dubna 2009 měli Pražané možnost vyjádřit se k zásadám územního rozvoje, které plní funkci územního plánu kraje Praha. Podle nového stavebního zákona mají individuální připomínky velmi malou váhu a magistrát k nim nemusí přihlížet. Naopak velkou váhu mají hromadné námitky, které podpoří určitý počet lidí. Ty pak musí úřad vypořádat stejně, jako námitky městských částí.
Do stanoveného termínu vzniklo osmero hromadných námitek, které podpořilo celkem 9.057 občanů a zaměřují se na zásadní problémy Prahy i jednotlivé kontroverzní projekty.
Námitky požadují ochranu zeleně v širším centru Prahy, a to nejen existujících přírodních parků, parků a velkých ploch zeleně, ale i menších zelených ploch. Městská zástavba by měla být členěna plošnou i liniovou zelení. Je nutné také vytvářet nové plochy zeleně a veřejná prostranství. Nestačí přitom spoléhat na „zelený pás“ na okraji města, je nutné zabezpečit nárůst zelených ploch zejména v širším centru a hustě obydlených oblastech.
Zástupce veřejnosti: Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika
Text námitek / zeleň (148.15 Kb)
Námitky požadují zklidnění severojižní magistrály v úseku od Pankráce do Tróje, aby měla charakter městské třídy s provozem nejen aut, ale také veřejné dopravy a s prostorem pro cyklisty a pěší. Dále připomínka požaduje upuštění od výstavby severovýchodní části Městského okruhu z Holešovic do Strašnic. Finanční prostředky je nutné nasměrovat především do rozvoje veřejné dopravy.
Námitky podávají: iniciativa Auto*Mat, Pražské matky a Oživení
Zástupce veřejnosti: Michal Křivohlávek
Text námitek / magistrála a Městský okruh (55.49 Kb)
Námitky požadují, aby se v souvislosti s novou výstavbou v Praze vždy vytvářely moderní a kvalitní podmínky pro pěší dopravu. To se týká nejen výstavby nových budov a čtvrtí, ale i velkých dopravních staveb, jako je např. Městský okruh, Pražský okruh, úpravy severojižní magistrály apod. Hlavní pěší cesty je nutné napojovat na veřejnou hromadnou dopravu, důležité jsou také pěší propojení mezi jednotlivými městskými částmi.
Námitky podávají: iniciativa Auto*Mat, Pražské matky a Oživení
Zástupce veřejnosti: Michaela Valentová
Text námitek / pěší (97.10 Kb)
Námitky se týkají předpokládané nové letové dráhy na letišti v Ruzyni. Zcela nepřijatelné je rozšiřování hlukového pásma, které by zatížilo řadu obytných čtvrtí zejména Prahy 6. Dále námitky požadují vypuštění jižní varianty Pražského okruhu (trasa vedoucí přes Suchdol) z podkladů pro územní plán. V souladu s požadavky EU je třeba převést tranzitní dopravu mimo zastavěné části města.
Další informace: Iniciativa NERWY, Silniční okruh na severozápadě Prahy
Zástupce veřejnosti: Martin Skalský
Text námitek / rozšiřování letiště a Pražský okruh (182.38 Kb)
Námitky se týkají výstavby Pražského okruhu. Mimoúrovňová křižovatka Dubeč by se měla posunout dále od obytných částí Běchovic, aby neobtěžovala lidi hlukem. Zároveň je nutné na Pražský okruh napojit Českobrodskou ulici a celou oblast Horních Počernic, Xaverova a Výzkumných ústavů Běchovice. Další námitky řeší rekreační zázemí Běchovic a dalších čtvrtí, a ochranu přírody v této oblasti Prahy.
Námitky podává: Občanské sdružení Zdravé životní prostředí
Zástupce veřejnosti: Pavel Jaroš
Text námitek / rozvoj Běchovic (104.66 Kb)
Námitky požadují vymezení lokality Dívčí hrady jako rekreačního přírodního území, které naváže na Prokopské a Dalejské údolí a pomůže snížit jeho zátěž. Náhorní plošina Dívčí hrady je jedním z posledních otevřených prostorů bez zástavby v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace. Ozelenění umožní využít rekreační potenciál území a vytvoří protiváhu předpokládané rozsáhlé zástavbě na Smíchově a v oblasti Západního Města.
Zástupce veřejnosti: František Gemperle
Text námitek / Dívčí hrady (114.75 Kb)
Námitky požadují zachování zahrádkářských kolonií na území Prahy s tím, aby do textu zásad územního rozvoje byly příslušné pozemky funkčně vymezeny jako zahrádky. To by mělo předejít pozdější přeměně dnešních zahrádkářských kolonií v zastavitelné pozemky a rozvojová území pro výstavbu. V námitkách se uvádí, že zahrádky představují v intravilánu města zeleň, která doplňuje parky a jiné zelené plochy.
Námitky podává: Český zahrádkářský svaz
Zástupce veřejnosti: Josef Procházka
Text námitek / zahrádkářské osady (44.50 Kb)
Námitky požadují vymezení severojižní magistrály v úseku od Nuselského mostu až po Jižní spojku (zejména v oblasti Pankráce a Budějovické) jak rozvojovou osu Prahy nemístního významu. To by znamenalo, že na magistrále se postupně utlumí automobilové provoz a komunikace změní svůj charakter z dálnice v městský bulvár. Námitky dále požadují řešit budoucnost magistrály v kontextu celého města a stanovit dopravní regulativy.
Námitky podává: Sdružení Občané postižení severojižní magistrálou
Zástupce veřejnosti: Alžběta Rejchrtová
Do 6. dubna 2009 mají obyvatelé Prahy možnost se vyjádřit k první fázi nového územního plánu, takzvaným zásadám územního rozvoje. Individuální připomínky ovšem mají velmi malou váhu a magistrát k nim nemusí přihlížet. Naopak velkou váhu budou mít hromadné připomínky, které podpoří alespoň 500 lidí. Připojte se také Vy!
Různé občanské iniciativy sestavily čtyři hromadné připomínky k různým problémům, které se objevují v novém územním plánu. Jejich úspěch nyní závisí na tom, zda se podaří získat potřebný počet podpisů. Pokud ano, bude magistrát povinen hromadné připomínky při další práci na územním plánu zohlednit.
Platné jsou pouze fyzické podpisy na podpisových listinách. Hromadné připomínky proto není možné podpořit přes internet. Podpisové listiny si můžete stáhnout z těchto stránek, podepsat a odeslat na příslušnou adresu. K připomínkám se mohou připojit plnoletí lidé s trvalým bydlištěm v Praze. Podepsané archy je nutné doručit zástupcům veřejnosti nebo příslušným organizacím nejpozději 5. dubna.
Připomínka požaduje ochranu zeleně v širším centru Prahy. Jde nejen o existující přírodní parky, parky a velké plochy zeleně, ale i menší neregistrované zelené plochy, protože každý kus zeleně má svůj význam pro kvalitu ovzduší a rekreaci obyvatel. Městská zástavba by měla být členěna plošnými i liniovými prvky zeleně.
V městě je nutné také vytvářet nové plochy zeleně a veřejná prostranství, a to zejména v souvislosti s výstavbou nových městských čtvrtí a dalších rozsáhlých staveb. Nestačí přitom spoléhat na „zelený pás“ na okraji města, je nutné zabezpečit nárůst zelených plohc zejména v širším centru a dalších hustě obydlených oblastech.
Zástupce veřejnosti: Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika
Podpisová listina připomínky k zeleni a zmocnění zástupce veřejnosti
První připomínka se týká severojižní magistrály a požaduje její zklidnění vúseku od Pankráce do Tróje tak. Magistrála má mít charakter městské třídy s provozem nejen aut, ale také veřejné dopravy a s prostorem pro cyklisty a pěší. To znamená méně aut v centru města, čistší ovzduší a omezení dopravní zácpy.
Druhá připomínka souvisí s Městským okruhem, konkrétně jeho trasou z Holešovic přes Libeň do Strašnic. Požaduje úplné upuštění od výstavby této v podstatě dálniční komunikace v centru města, která by přivedla do obytných ulic další tisíce automobilů. Finanční prostředky je nutné nasměrovat především do rozvoje veřejné dopravy.
Hromadnou připomínku podávají: iniciativa Auto*Mat , Pražské matky a Oživení
Zástupce veřejnosti: Michal Křivohlávek
Podpisová listina připomínky k magistrále a k Městskému okruhu
Zmocnění zástupce veřejnosti / Křivohlávek (31.97 Kb)
Připomínka požaduje, aby se v souvislosti s novou výstavbou v Praze vždy vytvářely moderní a kvalitní podmínky pro pěší dopravu. To se týká nejen výstavby nových budov a čtvrtí, ale i velkých dopravních staveb, jako je např. Městský okruh, Pražský okruh, úpravy severojižní magistrály apod.
Hlavní pěší cesty je nutné napojovat na veřejnou hromadnou dopravu, důležité jsou také pěší propojení mezi jednotlivými městskými částmi. Město musí zmapovat bariéry prostupnosti území a navrhnout vhodné způsoby k jejich překonání. Infrastruktura pro chodce musí vznikat také na hlavních třídách s významnou sociální funkcí.
Hromadnou připomínku podávají: iniciativa Auto*Mat, Pražské matky a Oživení
Zástupce veřejnosti: Michaela Valentová
Podpisová listina připomínky k lepším podmínkám pro chodce
Zmocnění zástupce veřejnosti / Valentová (24.83 Kb)
První připomínka se týká rozšiřování kapacity letiště Praha-Ruzyně, konkrétně předpokládané nové paralelní vzletové a přistávací dráhy. Pokus se má letiště rozšiřovat, pak by se to nemělo dít kvůli tranzitní dopravě. Zcela nepřijatelné je rozšiřování hlukového pásma, které by zatížilo řadu obytných čtvrtí zejména Prahy 6.
Druhá připomínka požaduje vypuštění jižní varianty Pražského okruhu (trasa vedoucí přes Suchdol) z podkladů pro územní plán. V souladu s požadavky EU je třeba převést tranzitní dopravu mimo zastavěné části města. Musí také dojít k posouzení vlivu stavbu Pražského okruhu na životní prostředí.
Další informace: Iniciativa NERWY, Silniční okruh na severozápadě Prahy
Zástupce veřejnosti: Martin Skalský
Podpisová listina připomínky k nové letištní dráze a k Pražskému okruhu
Zmocnění zástupce veřejnosti / Skalský (65.85 Kb)
První připomínka se týká výstavby Pražského okruhu. Mimoúrovňová křižovatka Dubeč by se měla posunout dále od obytných částí Běchovic, aby neobtěžovala lidi hlukem. Zároveň je nutné na Pražský okruh napojit Českobrodskou ulici a celou oblast Horních Počernic, Xaverova a Výzkumných ústavů Běchovice.
Další připomínky řeší rekreační zázemí Běchovic a dalších čtvrtí, a ochranu přírody v této oblasti Prahy. Přírodní plocha Lítožnice by měla být propojena pěším a cyklistickým koridorem s Běchovicemi. Mělo by se zpřesnit také vymezení rekreační oblasti Dolní Počernice – Běchovice – Černý Most.
Připomínku podává: Občanské sdružení Běchovice
Zástupce veřejnosti: Pavel Jaroš
Podpisová listina připomínky k rozvoji Běchovic
Zmocnění zástupce veřejnosti / Jaroš (52.48 Kb)
Připomínka požaduje vymezení lokality Dívčí Hrady na území Prahy 5 jako rekreačního přírodního území, které naváže na Prokopské a Dalejské údolí a pomůže snížit jeho zátěž. Ozelenění bude stabilizovat vodní režim krajiny a posílí celoměstský systém zeleně. Území by mělo být napojeno na pěší a cyklistické trasy a veřejnou dopravu.
Náhorní plošina Dívčí Hrady je jedním z posledních otevřených prostorů bez zástavby v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace UNESCO, který je významný pro uchování panoramatu města. Ozelenění umožní využít rekreační potenciál území a vytvoří protiváhu předpokládané rozsáhlé zástavbě na Smíchově a v oblasti Západního Města.
Zástupce veřejnosti: František Gemperle
Podpisová listina připomínky k Dívčím Hradům
Zmocnění zástupce veřejnosti / Gemperle (84.84 Kb)
Připomínka požaduje zachování zahrádkářských kolonií na území Prahy s tím, aby do textu zásad územního rozvoje byly příslušné pozemky funkčně vymezeny jako zahrádky. To by mělo předejít pozdější přeměně dnešních zahrádkářských kolonií v zastavitelné pozemky a rozvojová území pro výstavbu.
V připomínkách se uvádí, že zahrádky představují v intravilánu města zeleň, která doplňuje parky a jiné zelené plochy. Navíc tuto zeleň udržují sami zahrádkáři. Kolonie mají navíc význam z hlediska ekologicky čisté maloprodukce ovoce a zeleniny, ekologické výchovy dětí a také z hlediska naplnění volného času seniorů.
Připomínku podává: Český zahrádkářský svaz
Zástupce veřejnosti: Josef Procházka
Podpisová listina připomínky k zahrádkovým koloniím
Zmocnění zástupce veřejnosti / Procházka (44.50 Kb)
Připomínka požadujevymezení severojižní magistrály v úseku od Nuselského mostu až po Jižní spojku (zejména v oblasti Pankráce a Budějovické) jak rozvojovou osu Prahy nemístního významu. To by znamenalo, že na magistrále se postupně utlumí automobilové provoz a komunikace změní svůj charakter z dálnice v městský bulvár.
Připomínkadále požadují řešit budoucnost magistrály v kontextu celého města a stanovit dopravní regulativy, aby nepokračovala současná situace, kdy obyvatelé zástavby v okolí magistrály trpí nadměrným hlukem a exhalacemi z dopravy, které překračují i platné hygienické limity.
Námitky podává: Sdružení Občané postižení severojižní magistrálou
Zástupce veřejnosti: Alžběta Rejchrtová
Podpisová listina připomínky ke zklidnění magistrály
Zmocnění zástupce veřejnosti / Rejchrtová (88.86 Kb)
Zásady územního rozvoje – dokumenty ke stažení
Pražané se mohou připojit k hromadným připomínkám (Arnika, 27. března 2009)
Pražané se mohou vyjádřit k plánu rozvoje města (Arnika, 23. února 2009)
1. přejděte na stránku konceptu územního plánu - formulář pro podávání připomínek
2. kliknutím na tlačítko se zaregistrujte. Stačí vyplnit Váš e-mail, heslo a opsat kontrolní text, ostatní políčka můžete nechat nevyplněná.
3. budete přesměrováni na stránku, kde klikněte na volbu "Založit nový dopis", vyplňte předmět dopisu a stiskněte tlačítko "pokračovat...".
4. dostanete se na samotný formulář. Zde zadejte "Připomínka" a vyplňte údaje, které víte. Nejdůležitější je pole "Obsah připomínky", kde formulujte svoje připomínky k dané lokalitě. Formulujte stručně, jasně, nevíte-li si rady, podívejte se například na stavební mapu na těchto stránkách, kde jsou popsány některé problamatické stavební záměry a ohrožené lokality.
5. můžete vyplnit i další kolonky, určitě byste ale měli jasně vymezit území, buď použitím "Vymezení funkce graficky" (otevře se vám samostatná mapa, kde můžete dané území vymezit pomocí bodů), popisem, výběrem katastrálního území nebo zaškrtnutím městské části.
6. vše uložíte a dostanete se do okna, kde můžete svoji připomínku editovat, aniž byste ji odeslali.
7. pokud chcete připomínku odeslat, klikněte na "Zpět na seznam dopisů" a tam na "Odeslat dopis".
8. můžete podávat další připomínky.
Obraťte se na poradenskou kancelář Arniky, rádi Vám s podáním připomínek pomůžeme.
 |
||
| Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.… | ||
|
