Vrch Trupelník a okolí

11.5.2006 - František Kraus | Články
V následujícím textu najdete podrobnější informace týkající se vrchu Trupelník a okolí a lokality tzv. bílé stráně na jeho svahu, kam Tým Bořena v minulosti přemístil ohrožené druhy rostlin z předpolí rostoucí Radovesické výsypky a nad níž drží v současnosti patronát.
1. Co je to bílá stráň?

Bílé stráně jsou poměrně nenápadným, ale důležitým fenoménem v celé jižní části Českého středohoří a na ni navazujících oblastech (v Poohří či Polomených horách). Jedná se o neúrodné, málo zarostlé svahy v obvodu svrchnokřídových slínovců. Typickými znaky pro tyto lokality jsou:

a) matečná hornina je svrchnokřídový slínovec (opuka)

b) reliéf tvoří svahy, které mají menší výškové rozdíly, sklonitost zhruba 10° až 30° s převážnou jižní až západní orientací a mají nejčastěji otevřenou expozici ve volné krajině

c) půdy jsou buď obnažené slínité, nebo vyvinutější rendzinovité

d) klima je většinou teplé až mírné a relativně suché

e) rostlinstvo, reliéf i půdy jsou pod trvalým vlivem eroze

f) v jejich bezprostředním sousedství jsou dost často silné antropogenní vlivy, které přímo či nepřímo ovlivňují sukcesi

g) hlavními edifikátory pro rostlinná společenstva jsou bylinné hemikryptofyty

2. Lokalizace a původ názvu Trupelník

Vrch Trupelník (355,8 m.n.m.) se nachází několik set metrů východně od osady Kučlín. Z Bíliny se sem dostanete pěšky Žižkovým údolím podél potoka Syčivky. Název vrchu Trupelník vznikl zkomolením německého názvu Trippelberg, který znamená triplový vrch. Triplit je starý odborný název pro rozsivkovou zeminu - leštivou břidlici, která byla na tomto kopci ještě v druhé polovině 20. století těžena.

3. Geologie

Vrcholové partie Trupelníku jsou tvořeny třetihorními sopečnými horninami a diatomitem (třetihorní jezerní usazeniny) a svahy potom křídovými horninami. Těžba sice přispěla k devastaci lokality, ale zároveň k významným geologickým objevům a dnes se jedná o světově známou paleontologickou lokalitu. Trupelník je nalezištěm paleogenní diatomitové mikroflóry a makroflóry, zkamenělin korýšů a obratlovců. Je významnou geologickou lokalitou dokladující tektonickou třetihorní činnost a vývoj v druhohorách.

4. Geomorfologie

Lokalitu Trupelníku a jeho okolí můžeme z geomorfologického hlediska zařadit do soustavy České středohoří, podsoustavy Milešovské středohoří. Leží na rozhraní dvou fytogeografických okresů: Podkrušnohorské pánve a Lounského středohoří v oblasti termofytika. Nachází se na okraji industrializované krajiny resp. navazuje přímo na výsypný prostor dolu Bílina (tzv. Radovesická výsypka), je jím negativně ovlivňováno (změna geomorfologie, mikroklimatu, hydrologických poměrů, likvidace botanicky cenných lokalit apod.).

5. Historie území

Využívání širšího území vrchu Trupelník je v horizontu nedávné historie spjato s drobným zemědělstvím (sady, pastva apod.). Po II. světové válce začalo být území intenzivně zemědělsky využíváno a za tím účelem byla řada pozemků „rekultivována“ pro zemědělské využívání (odvodnění vlhkých luk, rozorání mezí, hnojení, zakládání intenzivních sadů, napřímení a opevnění toků). V současné době je obhospodařována pouze část zemědělských ploch, vesměs soukromými zemědělci v katastru obce Razice. Rozsáhlé plochy dřívějších pastvin, luk a vysokokmenných sadů jsou opuštěny, jednak v souvislosti se stagnací zemědělství, jednak v souvislosti s existencí výsypky Radovesice (likvidace několika sídel ve výsypném prostoru a v jeho předpolí - Radovesice, Dřínek, Hetov, Lyskovice a Chotovenka). Stávající osídlení je soustředěno do několika málo obcí, částečně s rekreační zástavbou a využitím.

6. Vegetace

Západní svahy vrchu Trupelník jsou zalesněné. Velkou část tvoří dlouhodobě neobhospodařované louky a pastviny zarůstající křovinami a plochy se souvislými porosty křovin na bývalých loukách a pastvinách. Jižní úpatí opukového svahu (bílá stráň) má naopak stepní charakter. V této části byla v roce 2001 vyhlášena přírodní rezervace a tím zajištěna důsledná péče o toto území (likvidace dřevin, sekání). Z rostlin zde můžeme nalézt např. kopretinu bílou pravou, kostřavici vzpřímenou a při okraji lesa i hlaváček jarní. Tým Bořena sem navíc v minulosti přestěhoval z vrchu Bělák (zasypaný Radovesickou výsypkou) chráněné druhy rostlin, jakými jsou len žlutý, hvězdnice chlumní, plamének přímý, bělozářka větevnatá, sasanka lesní či hadí mord španělský. Poslední ze jmenovaných rostlin se tu nejspíše neuchytila. Ve vrcholové partii vrchu Trupelník byla dále zjištěna také např. záraza mateřídoušková, na vlhčích stanovištích potom sasanka lesní a ostřice chabá.

7. Zranitelnost území

Cenná rostlinná společenstva jsou zatlačována pronikáním plášťových keřovitých společenstev. Další problém představuje rostlina s názvem rukevník východní, který se v posledních letech šíří na svazích kopců a v příkopech na Bílinsku a Mostecku. Ohrožení představuje i Radovesická výsypka, která se nachází na východní straně bezprostředně za Trupelníkem.

Použitá literatura:

Peřinová, M. (2001): Bořeň, Syslík, Štrbický vrch a okolí (Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000)

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M. (2001): Katalog biotopů ČR, AOPK Praha.

Zelený, V. (1999): Rostliny Bílinska, Grada Publishing, Praha.

Studnička, M.(1972): Bílé stráně Českého středohoří (DP, katedra botaniky PřF UK v Praze)

www.bilina.cz/clanek.php?idc=159 - 76k

priroda.sdas.cz/lokality/kuclin.htm - 11k

www.borena.arnika.org/bilestrane

www.terranatura.cz

Fotografie vrchu Trupelník najdete: zde

Banner-stika

Sledujte nás:
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu

Arnika v zahraničí