en ru

Zajímavé lokality v okolí Bíliny

4.6.2006 - František Kraus | Články
V následujícím článku se dozvíte více informací a zajímavostí o několika lokalitách nacházejících se na Bílinsku v bezprostředním sousedství Radovesické výsypky. Na lokalitách Špičák (též Vršíček) a Chlomek (neboli Kajba) byly v roce 1952 vyhlášeny státní přírodní rezervace, které ovšem v souvislosti se sypáním Radovesické výsypky musely být o několik desítek let později zrušeny. Třetí lokalitou je potom Mrtvý vrch u Kostomlat.

Chlomek (Kajba)

1) Lokalizace

Vrch Chlomek (něm. Klomka Berg, 483 m) se nachází na východním okraji Radovesické výsypky na půli cesty mezi Kostomlaty pod Milešovkou a Štěpánovem.

2) Popis území

Chlomek a jeho okolí patří z geomorfologického hlediska do soustavy České středohoří, podsoustavy Milešovské středohoří. Leží na rozhraní dvou fytogeografických okresů, tj. Podkrušnohorské pánve a Lounského středohoří v oblasti termofytika. Podle mapy rekostruované přirozené vegetace (tj. vegetace, která by za současného klimatu danou oblast pokrývala, kdyby člověk během historie do vývoje přírody nezasahoval) se zde vyskytují šipákové doubravy, v nižších polohách subxerofilní doubravy a dubohabřiny. Z geologického hlediska se jedná o lesnatý vrch z čediče a lencitického basanitu.

3) Historie užívání území

Vrch Chlomek se nachází na okraji industrializované krajiny resp. navazuje přímo na výsypný prostor dolu Bílina (tzv. Radovesická výsypka) a je jím negativně ovlivňováno. V minulosti zde byla vyhlášena státní přírodní rezervace. Předmětem ochrany byla teplomilná lesostepní společenstva. Bohužel v důsledku sypání Radovesické výsypky musela být rezervace v roce 1987 zrušena.

4) Vegetace

V roce 1926 - 1927 tu byl proveden soustavný mikroklimatologický výzkum lesostepního porostu (první v Českém středohoří). Lesy pokrývají západní, jižní, a východní svah kopce. Jde o dub zimní a dub pýřitý. V malé míře se na severovýchodním svahu nacházejí lesy s javorem klenem a lípou. Na nevelkých ostrůvcích travnatých ploch na jižním a jihovýchodním svahu nalezneme kostřavu walliskou, ostřici nízkou, mochnu písečnou, kavyl vláskovitý, kavyl sličný, čistec přímý, hvozdík kartouzek. Při severním okraji roste kamejnice modronachová. Složení vegetace odpovídá teplomilným krátkostébelným stepním společenstvům. Také zde došlo k invazi keřových společenstev lesních plášťů s trnkou obecnou, ptačím zobem a růžemi.

Špičák (Vršíček)

1) Lokalizace

Tento zalesněný 455, 2 m vysoký kopec tvoří společně se Štrbickým vrchem a Bořněm dominantu krajiny Bílinska. Najdeme ho jižně od obce Štrbice na severním okraji Radovesické výsypky. V minulosti (podle starých vojenských map z poloviny 19. století) se severozápadně od něj nacházela osada Lyskovice a vedla pod ním silnice směrem na Bílinu. Samotný kopec byl tehdy zalesněný ještě mnohem více, než je tomu dnes, ale značná plocha lesa musela být zlikvidována budováním výsypky.

2) Popis území

Špičák a jeho okolí patří z geomorfologického hlediska do soustavy České středohoří, podsoustavy Milešovské středohoří. Leží na rozhraní dvou fytogeografických okresů, tj. Podkrušnohorské pánve a Lounského středohoří v oblasti termofytika. Podle rekonstrukční geobotanické mapy by zde převládaly šipákové doubravy, což jsou nejteplomilnější lesostepní porosty naší republiky. Z geologického hlediska se jedná o čedičový vrch na povrchu s půdami typu rendzina. Na jeho úpatí dnes můžeme spatřit četná suťová pole.

3) Historie území

Mapované území se nachází na okraji industrializované krajiny resp. navazuje přímo na výsypný prostor dolu Bílina (tzv. Radovesická výsypka) a je jím negativně ovlivňováno (změna geomorfologie, mikroklimatu, hydrologických poměrů, likvidace botanicky cenných lokalit apod.). V minulosti zde byla vyhlášena státní přírodní rezervace (zřízena 15.1.1952). Předmětem ochrany zde byla malá šipáková doubrava na jižním svahu. Bylo to jediné větší souvislé naleziště dubu pýřitého v severozápadní části Českého středohoří. Bohužel se sypáním Radovesické výsypky musela být rezervace zrušena.

4) Vegetace

Podle biologických mapování se zde před 40 lety vyskytovala na jižním a jihozápadním svahu pod vrcholem Špičáku travnatá plocha ohraničená hustým křovím a dubem šipákem s chráněnými druhy rostlin jakými byly např. hvězdnice chlumní, hořeček brvitý či koniklec luční. Dnes je vrchol zarostlý hustými keři trnky obecné, růže šípkové, srstky obecné, hlohu a vikve tenkolisté. V současnosti rostou při vrcholu statné břeky, na nezastíněných místech se udržuje kamejnice modronachová. Lesnicky jsou cenné zejména porosty na západním svahu kopce, kde dominují dub zimní, lípa malolistá a javory mléč a klen, místy s jilmem horským a bukem lesním.

Mrtvý vrch (též Šibeňák)

1) Lokalizace

Mrtvý vrch nebo také Šibeňák (439,8 m.n.m.) se nachází asi 1 km jihozápadně od obce Kostomlaty pod Milešovkou a dostanete se sem po silnici, která kdysi spojovala Kostomlaty se zbouranými Radovesicemi.

2) Historie území

Staré vojenské mapy této oblasti z konce 18. a poloviny 19. století ukazují, že vrcholové partie byly zalesněné už v této době. Pod vrchem vedla ještě v první polovině 20. století silnice do Radovesic s odbočkou do Bíliny. Okolní území bylo zemědělsky obhospodařováno. Zajímavý je německý název vrchu na mapě pocházející z roku 1847/48, který zní Paradies (Ráj). Možná celá tato oblast bývala před objevem hnědého uhlí v Podkrušnohoří rájem.

3) Geologie

Jedná se o čedičový vrchol ve spodní části tvořený usazenými horninami. Paleontologické nálezy zbytků rostlin ukazují na shodné stáří s lokalitou Trupelník. Obě lokality jsou pravděpodobně zbytkem usazenin původně rozsáhlého eocenního jezera, které se zde kdysi rozkládalo.

4) Typy vegetace

Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy

Jsou tvořené dubem letním a dubem zimním na měkkých horninách. Bylinné patro těchto porostů je druhově bohaté, obsahuje druhy teplomilných doubrav (válečka prapořitá, řimbaba chocholičnatá), dubohabřin (sasanka hajní, jaterník podléška), acidofilních doubrav (kostřava ovčí, bika hajní) aj.

Nízké xerofilní křoviny

Nízké křoviny se skalníky, především se skalníkem celokrajným, dále s druhy rodu slivoň a růže. Porosty jsou maloplošné nebo tvoří rozsáhlejší mozaiky. Zpravidla se vyvíjejí v kontaktu se suchými trávníky a suchými bylinnými lemy na výslunných svazích, skalních hranách i na hlubších půdách. Představují přechodové sukcesní stádium mezi suchými trávníky a vysokými křovinami.

5) Rostlinné druhy

Na nesekané louce pod zalesněným vrcholem rostou např. šalvěj luční, smldník jelení, jahodník chlumní, řebříček panonský, svízel syřišťový, řepík lékařský, válečka prápořitá, hvozdík kartouzek, černýš rolní, kostřava červená, divizna knotovitá, kakost krvavý, dobromysl obecná, hlaváč bledožlutý, čekánek obecný, pipla osmahlá, třezalka tečkovaná. Bohužel v současné době tato lokalita silně zarůstá křovinami.

Použitá literatura:

Peřinová, M. (2001): Bořeň, Syslík, Štrbický vrch a okolí (Závěrečná zpráva z mapování NATURA 2000).

Kolektiv (1984): Radovesická výsypka a její vliv na její okolí, studentská vědecká práce na UJEP, Brno.

Zelený, V. (1999): Rostliny Bílinska, Grada Publishing, Praha.

www.geolab.cz

priroda.sdas.cz

http://www.terranatura.cz/radovesice.htm

Fotografie zmiňovaných lokalit naleznete: zde

Zachranme Evropske reky
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu