en ru

Rozhodovací procesy a vztahy zainteresovaných stran

Z našich zjištění je možné vyvodit, že komunikace mezi příslušnými zainteresovanými stranami je špatná. Z rozhovorů jasně vyplynulo, že pravomoci subjektů přijímajících rozhodnutí nejsou přesně definovány. V některých případech to vede k tomu, že rozhodování je pomalé a nedaří se například přijmout účinná opatření proti nepovolenému vypouštění odpadních vod.

Rozdělení kompetencí mezi ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí je nesymetrické. Je tomu tak z historických důvodů a rovněž z toho důvodu, že široká veřejnost se více zajímá o sociální otázky. Aby bylo možné vytvořit více integrovanou rozhodovací strukturu, bude nutné tuto překážku překonat. Nevládní organizace se o vodohospodářské otázky v Praze zajímají, avšak nekomunikují a nespolupracují s úřady městských částí a s výzkumnými ústavy. Jejich vědecká podpora je omezená, stejně jako jejich vliv. V přehledu zainteresovaných stran (viz kapitola 3), je uvedeno, mezi kterými stranami je spolupráce špatná a bylo by ji možné zlepšit. Tímto způsobem lze rovněž zvýšit účast veřejnosti v rozhodování.

Interakce mezi pražským magistrátem a úřady městských částí je vertikální. Magistrát vydává vyhlášky a schvaluje koncepce vycházející z národních zákonů, úřady městských částí pak musí tyto koncepce ve svých územích uplatňovat. Protože úřady městských částí mají nejpodrobnější informace o situaci v konkrétních místech, měly by mít větší vliv na rozhodování. Dalším problémem je odpovědnost úřadů městských částí za obecnou kvalitu vody v jejich území. Mají totiž potíže s monitorováním a neexistencí účinných opatření ke snížení nepovoleného vypouštění odpadních vod do vodních útvarů.

Infrastruktura a technologie

Praha má dostatečně kapacitní zdroje pitné vody k uspokojení budoucí poptávky, ale infrastruktura distribuční sítě je stará, je nutné zvýšit její kapacitu a vyměnit staré části. Neexistuje žádný plán na využívání alternativních zdrojů vody, ačkoliv lidé si jejich využití přejí (například využití dešťové vody). Velkou příležitost představuje také vybudování infrastruktury pro opětovné využití vody. Odborníci jsou znepokojeni kvalitou pitné vody, pokud jde o obsah látek přítomných ve stopovém množství, jako jsou zbytky léčiv a hormonů.

Pokud jde o nakládání s odpadní vodou, v rámci nové výstavby se začaly využívat separované kanalizační systémy, ve starých částech města je však vybudování oddělené kanalizace komplikované. Plánuje se výstavba nové ústřední čistírny odpadních vod, která má řešit problémy s dusíkem a mít dostatečnou kapacitu pro budoucí rozvoj města. Některé aspekty projektu je ještě potřeba zvážit, jako je dostatek prostoru pro kalové hospodářství, finanční hledisko, poloha, kapacita, riziko povodní, přijatelnost pro veřejnost a opětovné využití vyčištěné vody.

Na dvaceti různých místech v okrajích Prahy se využívá decentralizované čištění odpadních vod. Nicméně kvalita vyčištěné vody vypouštěné z čistíren neodpovídá normám. Praha plánuje vyřešit problém tak, že tyto decentralizované kanalizační systémy napojí na ústřední ČOV.

Rozvoj města a povodně

Praze chybí systém hospodaření s přívalovou vodou. Stávající separovaný kanalizační systém vypouští odtékající vodu přímo do vodních toků, pouze na některých místech existují pro zadržení vody rybníky. V některých částech Prahy mohou být problémem povodně, například v Praze 7 a 8. V částech Prahy, kde probíhá nová výstavba, jako je lokalita Štěrboholy - Dubeč a Zličín, naopak povodně nehrozí. Pokud jde o protipovodňovou ochranu, má Praha určitá technická opatření, jako nádrže, hráze a nábřeží. Nová výstavba v Praze je příležitostí k uplatnění nových technologií vodního hospodářství.

Občané Prahy jsou ve většině případů spokojeni se současným využitím území v jejich městských částech. Z konceptu nového územního plánu jsme zjistili, že jsou plánovány tři typy velkých změn využití území. Dvě z nich jsou způsobeny urbanizací: na dnes zemědělské půdě a v území brownfieldů mají být vybudovány městské čtvrti se smíšeným využitím. Tyto změny nejsou v souladu s očekáváními občanů, protože část otevřených prostorů a zelených ploch zabere nová výstavba.

Dalším faktorem, který vyvolává tlak na změnu využití území, je riziko povodní. Podle konceptu nového územního plánu bude zřízeno nové zátopové území a nové oblasti protipovodňové ochrany. Veškerá nová výstavba by v budoucnu měla brát v úvahu kapacitu odtoku vody. Pro zajištění bezpečnosti občanů a za účelem zvýšení kapacity odtoku bude povinné zachovat určité procento zelených ploch, což je v souladu s očekáváními občanů. Je třeba také vnímat rozdílný pohled občanů a developerů na zelené plochy.

Ekosystémové služby

Z pozorování vyplývá, že lidé nevyužívají zelené plochy na maximum a využívají je hlavně pro sport a volnočasové či rekreační aktivity. Pozorované ekosystémy lze zkvalitnit a zvýšit tak i míru jejich využití. Pokud jde o výsledky dotazníkového šetření, obecně lidé přikládají nejvyšší význam pitné vodě, na druhém místě jsou zelené plochy, na třetím kanalizační systém a na čtvrtém respektive pátém místě je protipovodňová ochrana a voda na plavání. Tématy, která respondenti považovali za nejdůležitější pro budoucí rozvoj Prahy, jsou příroda a vzdělávání. Problémem je, že ne všechny funkce jsou uznávány a dostatečně brány v úvahu při plánování a rozhodování.

Porovnáním názorů odborníků a občanů jsme zjistili, že veřejnost nemá dostatek informací o ekosystémových službách. To vede k situaci, kdy se občané ani příliš neúčastní rozhodování o vodním hospodářství a netlačí na úřady, aby se vodní hospodářství vyvíjelo směrem k vyšší udržitelnosti.

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu
toxické látky
udrzitelna spotreba
verejnost
odpady
vzduch2
praha2
voda2
biodiv2
stromy