en ru

Co je to Zero Waste?

Tento název byl poprvé použit v roce 1996 v Canbeře (hlavní město Austrálie), kde se politici a veřejnost dohodli na tom, že nebudou svoje území zatěžovat skládkami a spalovnami a rozhodli se vypracovat plán nakládání s odpady, tak aby tohoto cíle dosáhli v roce 2010.

Celý koncept je v souladu s hierarchií nakládání s odpady, protože prvořadé je řešit to,  jak odpadům předcházet, nikoliv to, jakým způsobem je odstranit.

Celý koncept vychází z poznání, že ani skládkování ani spalování není konečným řešení problému odpadů. Je to jen oddálení konečného řešení na úkor znečištění životního prostředí, ztráty surovin a energie.

Podobné cíle mají některá opatření Evropské unie, ale podpora spalování odpadů je v rozporu se zásadami Zero waste. Regiony a města, které se ke strategii Zero Waste přihlásily, ji ale důsledněji uplatňují. 

Co vyžaduje Zero Waste od lidí a firem?

Zero Waste vyžaduje od lidí, aby přijali zodpovědnost za to, co nakupují a kolik odpadů produkují. Od firem Zero Waste vyžaduje, aby převzali odpovědnost za své výrobky v celém jejich životním cyklu.

Znamená Zero Waste, že nebudeme produkovat žádné odpady?

Neznamená. Jde o to, v reálném čase se tomuto cíli přiblížit. Cílem je skládkovat nejvíce 10 % zbytkového odpadu.

Kde naleznete bližší informace?

Ke koncepci Zero Waste se přihlásilo mnoho regionů a měst. Příklady z Evropy naleznete na http://www.zerowasteeurope.eu/.

Berkeley

Berkeley (USA, Kalifornie) 

Známé kalifornské univerzitní město Berkeley má 120.000 obyvatel. (Následující popis systému vznikl na základě exkurze v srpnu 2000.)

O sběr odpadu vytříděného k recyklaci se v Berkeley stará především Ecology Center. Je to atypická firma provozovaná neziskovou nevládní organizací založená lidmi, kteří pocházejí z ekologického hnutí a rozhodli se problém odpadů vzít do vlastních rukou.

Vedle Ecology Center, kde mají sběrný dvůr se speciálním oddílem na odpad ze zahrad, který štěpkují a pak odvážejí ke kompostování, existují v Berkeley ještě velké bazary, kam mohou lidé zdarma odložit staré věci anebo je do nich mohou i za nízkou cenu prodat. Dva příklady takových provozů (Urban Ore a Center for Creative Reuse) popisujeme podrobněji.

Jak funguje systém třídění?

V Berkeley se do jednoduchých beden v domácnostech třídí bioodpad, papír, nápojové plechovky a plasty.

Plechovek od pití se denně sveze 7 nákladních aut. 80 - 85 % domácností v Berkeley se zúčastní recyklačního programu. Uvnitř barevně odlišených beden, které rozdávají do domácností a provozů jsou instrukce, co, do které patří. Obsluhují 30.000 domácností. Lidi platí podle velikosti bedny - koše (mají tři typy, od 13 do 90 galonů). Většina domácností má 32 galonový koš.

Každé dva týdny sbírají vytříděný bioodpad.

Jaká je úspěšnost třídění?

Nyní dokáží zrecyklovat 42 % z celkového množství domovního odpadu.

Lidé vytřídí víceméně veškerý papír (putuje většinou k dalšímu zpracování do Asie a část se zpracovává v Kalifornii). 0,5% z celého odpadového toku jsou zrecyklované plasty. 20% plastů se jim daří zrecyklovat (zase putují většinou do Asie). Stavební odpad většinou zpracovávají lomy.

Za den svezou 75.000 liber materiálu (odpadu) k recyklaci.

Z celkového množství odpadů vyprodukovaných obyvateli města tvoří 1/3 sklo a 1/3 papír. Zbytkový směsný odpad ukládají v Berkeley na skládku. Zavedením systému třídění se již ušetřila řada let životnosti skládky.

Jak dlouho systém funguje?

Od roku 1973.

Jaké jsou celkové náklady na systém či jeho jednotlivé části?

Domácnost stojí 25 USD recyklace a 13 USD zbytek odpadu (za měsíc). Když vezou odpad na skládku, zaplatí lidi 65 USD/tunu.

Obyvatelé Berkeley platí městu. Město pak platí Ecology Center podle vykázaného množství odpadu. Z prodeje materiálů získaných z odpadů se jim vrátí cca 1/6 - 1/5 nákladů na provoz.

Kdo systém provozuje - kým je provozovatel vlastněn?

Berkeley je atypické tím, že ho obsluhují tři společnosti. Yard Debree (především velkoobjemový odpad), recyklovatelný odpad a zbytkový odpad sváží v sousedním San Franciscu jen jedna společnost.

(Jindřich Petrlík, srpen 2000)

 

Urban Ore

Provozy Urban Ore naplňující koncepci "Zero Waste". Pokud by se mohly přirovnat k něčemu v České republice, pak jde o kombinaci velkého bazaru s použitými (většinou do odpadu vyhozenými věcmi) s recyklačním dvorem, včetně recyklace stavebního materiálu. Část věcí (například nábytek) zde opravují. Všechny věci opětovně prodávají za nízkou cenu. 75 % předmětů přivezou lidé sami. V Urban Ore jim za ně zaplatí jim za ně 20 % z částky, za niž si myslí, že věc prodají. Jedná se o normální obchod, který si na sebe musí vydělat.

Manažerka a spolumajitelka Urban Ore, Mary Louise van Deventer říká: "Spalovny dělí odpad jen na dvě kategorie - spalitelný a nespalitelný. My dělíme odpad na 12 kategorií. Toto rozdělení musí být uděláno na míru každému městu."

Nechali si udělat analýzu pro každou kategorii odpadu. 85 - 90 % odpadu se dá recyklovat. "Vše, co jde na skládku, se dříve, nebo později dostane do vody (v oblasti Kalifornie třeba v důsledku zemětřesení)," vysvětluje paní van Deventer.

"Pro náš provoz jsme použili haly starého průmyslového provozu. Třídíme zde například 30 různých kategorií kovových věcí k prodeji,"říká manažerka Urban Ore. Za rok 1999 utratili 320.000 USD za nákup věcí.

V Urban Ore zakládají svůj podnik na spolupráci s jinými společnostmi tak, aby z toho měli všichni prospěch (to není běžný postup v USA). Zaměstnávají 25 lidí na plný úvazek. Začínali před 20 lety.

EPA (Environmental Protection Agency = americké ministerstvo životního prostředí) tvrdila lidem, že vybírání skládek (salvage) je nebezpečné. "Salvaging je spíš proti firmám. EPA nezná kategorii znovuvyužitelný odpad (reuseable). Nejdříve jsme museli sběr nepoužitých věcí na skládce zlegalizovat. Začínali jsme tak, že jsme sbírali věci na skládce a u vjezdu k ní je prodávali," vypráví o začátcích své firmy Mary Louise van Deventer. Později se přesunuli do města. V roce 1980 otevřeli obchod přímo ve městě (v Berkeley). Třikrát až čtyřikrát málem zkrachovali, ale nakonec vždy přežili.

Podle amerických zákonů musí Urban Ore mít na dveřích upozornění, že "věci prodávají tak, jak jsou - bez záruky na jejich funkčnost". Je to nutné kvůli pojišťovací společnosti. Brání se také koupi kradených věcí (spolupracují s policií). (Jindřich Petrlík, srpen 2000)

 

Center for Creative Reuse

- centrum pro recyklaci potřeb pro výtvarníky

Toto centrum shromažďuje především odřezky papíru, starý nábytek, staré knihy, starý textil, ale i celou škálu potřeb pro výtvarníky (různé barvy, pastelky apod.).

Většina věcí je darovaných. Centrum je nevýděleční a bez státní či nadační podpory by nemohlo existovat. Nějaké peníze dostává od Alameda County (counties jsou něco jako okresy v České republice - Kalifornie jich má 52).

Nějací místní umělci přijdou, opraví nábytek anebo s ním provedou něco nového, nápaditého. Pak ho mohou prodat.

Poskytují použité věci pro učitele - především pro výuku výtvarné výchovy, částečně i jiných předmětů. Tuto potřebu vyvolalo zkrácení rozpočtu na školství.

V Center for Creative Reuse denně dostanou 2 kubické yardy materiálu ze skládky. Mají jedno auto, které sbírá věci po domácnostech. Je to benefiční aktivita pro okres (ušetří za vybavení škol materiálem a rovněž se tak sníží množství odpadů vyprodukovaných domácnostmi).

(Jindřich Petrlík, srpen 2000)

Palárikovo (Slovensko)

Obec Palárikovo se nachází asi 14 km na západ od Nových Zámků. Je to malebná obec s množstvím zeleně a řadou kulturních památek. V obci žije 4380 obyvatel, kteří bydlí v 1223 rodinných domcích a 37 bytovkách. V nich žije 602 obyvatel.

Problém s odpady musela obec začít řešit v roce 1999, kdy došlo díky přísnější legislativě k uzavření jejich obecní skládky. Obec si tehdy mohla vybrat, buď vozit odpady na jinou skládku, přičemž zaplatí více za odvoz i za poplatky, nebo začít odpady kompostovat a recyklovat. Kromě toho nová legislativa stanovila obcím množství dalších povinností, která také bylo nutno řešit.

Prvním krokem, který obec udělala, byla analýza stávajícího stavu. Zjistila si složení komunálního odpadu v obci. Objemově 30 % zaujímal bioodpad, 25 % PET láhve, 15 % papír, 5 % sklo a dalších 5 % ostatní plasty. Obec také zjistila, že přes 17 let trvající osvětu místní lidé prakticky nechodí do místních sběrných surovin. Díky této analýze obec dospěla k závěru, že zachování stávajícího systém ukládání odpadu na skládku pro ni bude několikanásobně dražší než doposud. Dále pochopila, že pokud bude chtít po lidech, aby více třídili, musí pro ně vytvořit systém sběru, který je maximálně pohodlný. Současně ale musí takový systém být po ekonomické stránce zvládnutelný.

V roce 2000 obec začala s propagací domácího kompostování, protože bioodpad tvořil největší složku odpadu. S pomocí mladých lidí, pravidelnou propagací v rozhlase, novinách, ve škole a roznosem létáčků do domácností se jim podařilo snížit množství odpadu jdoucího na skládku z 1250 na 750 tun. Na podporu kompostování obec zakoupila i štěpkovač a v době prořezávek stromů zajistila pro občany drcení větví. V roce 2002 po průzkumu trhu, začala obec s recyklací. Třídí se pouze suroviny, na které je odbyt, podle předem uzavřených smluv. Do roku 2004 postupně zavedli separaci papíru a lepenky, tetrapaku, skla, plastů, kovových obalů, elektronického šrotu, pneumatik, baterií, kabelů, velkoobjemového odpadu, nebezpečného a drobného stavebního odpadu. Množství odpadu ukládaného na skládku kleslo v roce 2006 na 356 tun, to je skoro o 78% méně než v roce 2000.

Ke sběru vytříděného materiálu používá obec pytlový systém. Vytříděné suroviny jsou čisté a jdou lépe zpracovat. Výhodné je to i pro obyvatele, které nemusí nikam běhat, ale v době sběru položí pytle před dům.

Materiál se v obci dále zpracovává. PET láhve se třídí podle barev, ostatní plasty podle materiálu. Z počátku dotřídění probíhalo jednoduchou formou - na velkých stolech, kolem kterých byly zavěšeny pytle na materiál. Později zde založili s dalšími 24 obcemi sdružení a začali provozovat moderní regionální sběrný dvůr (pro region s 50 tisíci obyvateli).

Obec jde lidem příkladem. Na obecním úřadě třídí své odpady na sedm složek a kromě toho i kompostují. Obec dále pro obyvatele zavedla zelenou linku. Slouží k tomu, že když chce někdo vyhodit něco, co by jiný mohl ještě využít, obec tuto nabídku druhým lidem zprostředkuje. Naplňuje tím zásadu, že je nejlépe odpadům předcházet.

Důležitá je i ekonomická stimulace obyvatel. Domácnosti, které třídí, platí přibližně poloviční poplatek (6 EUR na osobu) oproti těm, co netřídí (dle vyhlášky platné od 1.1.2009).

Obec se jako první obec na Slovensku přihlásila k systému Zero Waste. Svoji produkci odpadů chce dále snižovat. Provedla nový rozbor složení směsného odpadu a zjistila, že bioodpad opět největší podíl zbytkového odpadu. Chce tedy znovu zahájit aktivity k propagaci kompostování. Jednou z těchto aktivit, je zprostředkování prodeje kompostérů obyvatelům. Díky nákupu pro celý region, lze jejich cenu významně snížit.

Do celého systému nakládání s odpady se zapojili i místní firmy. Původní obavy, že si systém bude konkurovat se sběrnými surovinami se ukázal jako mylný. Tato firma se zabývá pouze výkupem kovů. Třídí se také na poště, základní škole i v mateřských školkách. Děti se účastní soutěže ve sběru tetrapaku.

Dosáhnout tyto výsledky se podařilo díky nadšení zodpovědných lidí v čele s Ing. Ivetou Markusovou a dobrovolné pomoci mladých lidí. Obci pomohli Přátelé Země – SPZ, ekologická organizace z Košic (podrobné výsledky – viz tabulka níže).

 

Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Skládkovaný směsný odpad [t]

1250

985

750

550

470

330

356

Množství směsného odpadu/obyv./rok [kg]

285,4

224,9

171,2

125,6

107,3

75,3

81,3

Procento snížení skládkovaného odpadu [%]

0

21,2

40,0

56,0

62,4

73,6

71,5

Množství vytříděného BRO/obyv./rok [kg]

0

0

27,1

39,9

205,1

266,6

281,5

Vytříděné suroviny bez BRO/obyv./rok [kg]

0

0

27,1

39,9

60,1

72,3

80,3

Další podrobnosti o nakládání s odpady v Palárikovu si můžete přečíst v časopise Sedmá generace nebo na internetových stránkách Přátel Země z Košic (prezentace případu v pdf).

 

Naposledy upraveno dne 5.8.2014

Zpracoval Ing. Milan Havel, Arnika – program Toxické látky a odpady

Canberra (Austrálie)

Canberra je hlavní město Austrálie, region, ve kterém žije asi 300 tisíc obyvatel. V roce 1990 zde začali řešit, jak s ohledem na trvale uržitelný vývoj nakládat s odpady. V roce 1995 byl veřejnosti předložen projekt "A Waste Free Future", na základě kterého se političtí představitelé společně s občany dohodli, že nechtějí svoje území zatěžovat ani skládkami ani spalovnami. Rozhodli se vypracovat plán nakládání s odpady tak, aby tohoto cíle dosáhli v roce 2010.

Strategii, pro kterou se vžil název "zero waste", začala vláda naplňovat v roce 1996. V roce 2002 již v Canbeře zrecyklovali 64% všech odpadů - vlastně surovin - protože slovo odpad zde ztratilo svůj význam.

V roce 2002 bylo recyklováno 398.967 tun materiálu. Na skládku přišlo pouze 220.328 tun materiálu, z toho pak bylo 85.763 tun průmyslového odpadu, 59.187 tun odpadu z domácností, 53.039 tun stavebního odpadu a 22.339 tun odpadu od právnických osob. 

Finanční systém

Ekonomické nástroje jsou klíčové v realizaci celého systému. Mění se s jeho vývojem. Zavedení zero waste například vedlo k poklesu ceny za uložení odpadu na skládku a dovozu odpadu z jiných oblastí. Proto bylo rozhodnuto, že ukládání odpadů na skládku, jeho svoz a další činnosti včetně výzkumu a vzdělávání musí odrážet skutečné náklady, tak aby vybrané poplatky pokryly celé náklady systému. Na základě těchto zkušeností byla v roce 2001 stanovena cena 110 dolarů za uložení jedné tunu odpadu, z toho 34 dolarů činily náklady na emise skleníkových plynů. Domácnosti platí pouze za netříděný odpad, který odváží na skládku, a to podle objemu. Pokud množství odpadu překročí půl tuny platí poplatek dle váhy ($40 za tunu). Speciální poplatky jsou pouze za pneumatiky ($2/kus) a za matrace ($5/kus). Průmysl platí dle hmotnosti (je stanoven minimální poplatek) a typu odpadu, tak aby byl také motivován k omezování odpadu a jeho recyklaci.

Informační systém

Aby se mohl občan zapojit do systému šetrného nakládání s odpady, musí mít informace. Práce s veřejností je považována za jednu z nejdůležitějších. Příkladem mohou být semináře ke kompostování, které se konají několikrát v měsíci. Každá domácnost obdrží také brožurku o fungování systému sběru odpadů s přesných harmonogramem odvozu kontejnerů. Pro veřejné akce je zpracován systém třídění odpadů. Fungování systému se každý rok vyhodnocuje a veškeré výsledky a kontakty jsou přístupné prostřednictvím internetu.

Co se recykluje?

Recyklovat má smysl jenom to, co lze dále využít. V Canbeře recyklují stavební odpad, odpad ze zeleně, kuchyňský bioodpad, kuchyňské oleje a tuky, papír, textil, sklo, nádoby z plastů (jenom PET,HDPE, PVC), hliníku, oceli, nápojové karton, kovy, motorové oleje a ostatní využitelný odpad (baterie, pneumatiky, barvy, dřevo ap.). K tomu jsou do recyklace počítány opravené a znovuprodávané věci.

Důležitější než odpad recyklovat, je odpadu předcházet. Dobrým příkladem tohoto přístupu může být nezisková organizace REVOLVE. V jejím zařízení mohou obyvatelé Canberry odložit věci, které mohou být poškozené, ale lze je po opravě použít či recyklovat. Stejně tak sem nosí věci, které je jim líto vyhodit. Organizace je opravuje a levně odprodává. Zaměstnává pouze lidi, kteří mají oprávnění opravovat jednotlivé druhy výrobků či materiálu. Zisk je využíván k zaměstnávání dalších lidí, zabývajících se touto činností. Je zde možno odložit i dřevo, nábytek, cihly, květináče a podobně. REVOLVE sídlí v blízkosti sběrných dvorů. Na podobném principu fungují i komerční, na zisk zaměřené subjekty, jak dokazuje např. firma Aussie Junk.

Jiným příkladem jsou sběrná místa pro zahradní odpad (nikoliv kuchyňský odpad). Zde lze odložit větve, rostliny či trávu. Materiál se zpracovává na kompost, který je dále prodáván.

Dalším příkladem je přístup charitativních organizací. Přesně specifikují materiál, který potřebují a sbírají do kontejnerů, kam jej mohou občané odložit.

A jakou má možnost občan, který dostává do schránek nechtěnou komerční reklamu? Telefonicky se obrátí na organizaci, která tomu zabrání.

Canberra také zavádí program nejlepší dostupné praxe v odpadovém hospodářství. Například ve stavebnictví. Pro demolice musí být zpracován projekt. Domy jsou spíše rozebírány než bourány.

Pro podniky jsou připraveny programy jako "Ecobusiness", věnující se nejen minimalizaci a recyklaci, ale i úsporám energie či vody. Zaváděny jsou také programy čisté produkce.

Systém sběru odpadů

Organizace recyklačního systému pro domácnosti se liší podle typu zástavby. Ve vícebytové (panelové) zástavbě se používají 3 typy kontejnerů - první je pro skleněné láhve a sklenice, nápojový karton, plastové láhve a různé nádoby z PET, HDPE a PVC, hliníkové fólie a plechovky z hliníku či železa. Druhý kontejner je na papír a třetí kontejner je na kuchyňský odpad. Ten se sbírá jenom mimo oblast nákupních středisek a mimo střed města.

U rodinných domů se používá 240 litrový dvouprostorový kontejner - jeden prostor je pro papír (mimo vlnité lepenky, kterou je nutno odevzdat do recyklačního centra), druhý prostor je pro sklo, obaly typu tetrapack, vybrané druhy plastů, hliníkové fólie a plechovky z hliníku a železa (podobně jako první kontejner ve vícebytové zástavbě). Sváží se jedenkrát za 14 dní. Dále se sbírá do 140 litrového kontejneru kuchyňský odpad (nikoliv zahradní odpad). Četnost svozu je 7 dní.

Nesbírají se plastové fólie. Důvodem je různost materiálů těchto fólií, takže jdou špatně nebo vůbec recyklovat.

Na veřejných místech jsou recyklační kontejnery omezeny. V roce 2001 byly zkušebně postaveny u několika obchodních center. Výsledky zatím nejsou vyhodnoceny.

Poznámka:

Podle obalového zákona musí výrobci a dovozci zboží v letech 2001-2004 recyklovat či exportovat jako druhotnou surovinu v tomto procentuálním poměru:
HDPE - 50%
PET - 50%
Sklo - 60%
Hliníkové plechovky - 65%
Ocelové plechovky - 45%
Nápojové papírové karton - 45%
Papírové/Lepenkové obaly - 75%
Ostatní materiály - 50%
Kombinované materiály - 50%

Připravil Ing. Milan Havel, program Toxické látky a odpady sdružení Arnika

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu