en ru

Územní plánování

Abychom mohli posoudit dopady změn využití území na vodní problematiku, prováděli jsme pozorování a dotazníková šetření přímo na místech, kterých se týkají plánované změny. Studovali jsme také koncept nového územního plánu (pro období 2012–2025), který očekávané změny popisuje.

Účast veřejnosti: názory a očekávání

Abychom získali informace o názorech veřejnosti ohledně využití území a plánovaných změn, provedli jsme dotazníková šetření přímo v příslušných lokalitách. Otázky se týkaly hlavně spokojenosti občanů se současným využitím území, například množstvím zelených ploch, a rovněž jejich názorů na budoucí změny, například zda lidé chtějí více obytných domů nebo další plochy pro rekreaci (viz grafy č. 2-5).

Obrázek 6: Názory občanůGrafy č. 2-5: Názory občanů

Podle výsledků dotazníkového šetření je většina respondentů spokojena s množstvím zelených ploch (39,6 % souhlasí a 24,3 % spíše souhlasí) a rovněž se současným využitím území obecně (25,5 % souhlasí a 22,6 % spíše souhlasí). Pokud jde o názory na další výstavbu obytných domů, více než 70 % respondentů s ní nesouhlasí (54,2 % nesouhlasí a 19,4 % spíše nesouhlasí). Naopak 39,7 % respondentů by chtělo další plochy pro rekreaci, a dalších 25,1 % s tím spíše souhlasí.

Koncept nového územního plánu: navrhované změny

Růst města je zřejmě nevyhnutelným fenoménem, k němuž bude v Praze v příštích desetiletích docházet. Rozáshlá nová obytná čtvrť měla podle plánů developerů vzniknout například na loukách, sadech a polích v lokalitě zvané Trojmezí na Spořilově.Podle konceptu nového územního plánu se má město rozvíjet uvnitř svých hranic, převážně regenerací zanedbaných ploch (brownfields), na nichž mají vzniknout nové čtvrti se smíšeným využitím (bydlení a služby). Kromě toho se má město rozšiřovat mimo své hranice, kde vzniknou nové obytné soubory na místech dnešní volné krajiny. V konceptu nového územního plánu lze jako příklad najít tři různé změny využití území v lokalitách, které jsou předmětem zájmu této studie.

Prvním příadem je změna zemědělské půdy na smíšené městské využití (bydlení a služby). Na místech, jako jsou Štěrboholy a Dubeč (viz obrázek č. 2), Zličín a Praha 10, 11 a 15, se zvýší rozsah zpevněných ploch a sníží se kapacita půdy pro vsakování vody. V důsledku toho může mít plánovaná výstavba nových obytných souborů za následek vysoký povrchový odtok přívalové vody. Vodní toky se mohou zanášet bahnem v důsledku toho, že do nich bude přívalová voda přinášet prach a erodovanou půdu. Může dojít rovněž ke změnám v kvalitě vody a biologické rozmanitosti (Vymazal, 2010a). V souvislosti s těmito změnami využití území tedy vzniká potřeba vytvořit plány v oblasti vodního hospodářství. Rovněž by měly být přinejmenším zachovány ekosystémové služby, aby byla zachována spokojenost veřejnosti. Funkce ekosystémů by měly být posíleny v oblasti udržování mikroklimatu a hydrologických cyklů v regionu (Dostál, 2010).

Obrázek 7: Mapa nového rozvojového území v lokalitě Štěrboholy - DubečObrázek č. 2: Mapa nového rozvojového území v lokalitě Štěrboholy - Dubeč

Druhým typem změn je přestavba brownfieldů na městské oblasti se smíšeným využitím. Jedním z hlavních problémů je v těchto případech značné zvýšení hustoty obyvatel, což vyvolá zvýšenou spotřebu vody. Tyto změny využití území tedy s sebou nesou potřebu plánovat nové vodohospodářské služby. V Praze 7 se nachází největší brownfield ve střední Evropě – nádraží Praha - Bubny se čtvrtí Zátory. V roce 2006 koupila téměř 80 % (27 hektarů) tohoto území společnost Orco Property Group (Mirovský, 2010). Podle konceptu nového územního plánu má být na tomto místě vybudováno nové městské centrum s kancelářemi, obytnými domy, obchody a základní infrastrukturou (viz obrázek č. 3).

Mapa navrhované výstavby v Praze 7Obrázek č. 3: Mapa navrhované výstavby v Praze 7

Třetím typem očekávaných změn je přeměna volné krajiny na zóny protipovodňové ochrany, konkrétně zátopová území a ochranné zóny. Hlavním problémem v souvislosti s povodňovým rizikem je nevhodné využití území v zónách, které jsou ohroženy povodněmi. Jako příklad lze uvést, že na Libeňském ostrově se nachází velké množství soukromých zahrádek a dokonce skládka odpadu (viz obrázek č. 4). Na Rohanském ostrově v Praze 8 fungují průmyslové stavby. Pozitivním důsledkem změny území tak, aby plnilo funkci protipovodňové ochrany bude zvýšení bezpečnosti občanů žijících mimo tyto zóny. Zlepší se také schopnost ekosystémů poskytovat služby, například se zvýší jejich rekreační potenciál. Negativní je, že velkou část zóny povodňového rizika pak bude zabírat protipovodňová infrastruktura. To znemožní jakoukoliv další městskou výstavbu.

Rohanský ostrov, Praha 8Je zřejmé, že zástavba dosud nezastavěných území bude mít dvojí negativní následky. Na jedné straně zvýší riziko povodní v citlivých územích; na druhé straně prohloubí problémy související s odtokem vody v nově zastavených oblastech.

V Praze jsou vymezeny čtyři kategorie povodňových zón (Rychetský, 2010). Motolský potokJsou určeny úrovní omezení výstavby a průtoku vody, přičemž míra povodňového rizika se progresivně zvyšuje od první do poslední kategorie.  První zóna označuje oblast, ve které se nacházejí některé budovy a voda by zde měla mít možnost protéci. Zóny s nejvyšším číslem označují území, kde je výstavba zcela zakázána. Například zátopové území na Zličíně je považováno za první zónu – stojí zde budovy a mohou zůstat zachovány. Jako ochranná zóna pro stoletou povodeň se dnes využívá například zátopové území a povodí Motolského potoka (Krivka, 2002).

Mapa rozvoje oblasti Karlín - Libeň v Praze 8Obrázek č. 4: Mapa rozvoje oblasti Karlín - Libeň v Praze 8

Ekosystémové služby

Když dojde ke změně využití území, změní se i ekosystémy a s nimi funkce, které tyto ekosystémy poskytují. Některé jejich funkce se rozšíří na úkor funkcí jiných. V případě Prahy, jak vyplývá z konceptu nového územního plánu, mají být některé dnes zelené plochy nebo orná půda přeměněny na zastavěné území. To by omezilo také funkce a služby poskytované přírodními plochami.

Ekosystémovými službami jsou přímé a nepřímé příspěvky ekosystémů k pohodě lidí. Rozdělují se na podpůrné a regulační služby, poskytování statků a sociokulturní služby. Podpůrné služby jsou nutné pro poskytování všech ostatních ekosystémových služeb a jedná se například o tvorbu a udržování půdy, koloběh živin, produkci biomasy, koloběh vody, produkci atmosférického kyslíku a poskytování prostředí pro život organismů. Poskytování statků zahrnuje všechny produkty, které se z ekosystémů získávají (dřevo, dřevní vlákna, palivo atd.). Regulační služby jsou přínosy získané regulací ekosystémových procesů (zlepšování kvality vzduchu, regulace klimatu a koloběhu vody, omezování eroze, omezování znečištění, čištění vody atd.). Sociokulturními službami jsou nemateriální přínosy, které lidé získávají z ekosystémů, jako je rekreace, estetické zážitky atd. (Alcamo a Bennett, 2003). Nosná funkce označuje trvalou přeměnu původního ekosystému tak, že se prostor využije ke službám souvisejícím s infrastrukturou (De Groot, 2006).

Na základě našich pozorování a literatury (Bolund a Hunhammar, 1999), lze ekosystémy nacházející se v Praze rozdělit na umělé rybníky, jezera, potoky, řeku, zátopová území, zemědělské plochy, lesy, parky, travní porosty, malé veřejné zelené plochy, zelené brownfieldy a ochranné zóny.

V příloze VIII je znázorněn význam jednotlivých typů ekosystémů v souvislosti s funkcemi, které poskytují. Ekosystémy uvedené jako první zajišťují většinu regulačních funkcí a poskytují statky v souvislosti s vodou. Jedná se o umělé rybníky, jezera, potoky a řeku. Pokud dojde v těchto ekosystémech ke změnám, změní se rovněž služby, které poskytují. Plány budoucí výstavby by měly v souvislosti s využitím území brát tuto možnou změnu regulačních funkcí a poskytování statků v úvahu.

Hamerský rybník v Záběhlicích, Praha 10.Sociokulturní funkce ekosystémů spočívají ve využití ekosystémů pro vědecký výzkum a školní exkurze, voda hraje velkou roli v historii Prahy, s vodou souvisí činnost mnoha sdružení a hraniční oblasti modrých ploch jsou aktivně využívány pro rekreaci a sport. 

Prováděli jsme pozorování, abychom zjistili, jak lidé využívají sociokulturní funkce související s vodou a okolní přírodou, a doplnili tak údaje získané dotazníkovým šetřením. Aktivity pozorované v každé z lokalit jsme rozdělili do tří kategorií – sport (cyklistika, běh, jízda na kolečkových bruslích atd.), volnočasové aktivity (odpočinek, procházky, rybaření atd.) a kultura a vzdělávání (školní exkurze, turistické výpravy atd.).

Ohledně ekosystémových služeb ve městě je pro většinu respondentů nejdůležitějším tématem otázka pitné vody.Z pozorování vyplývá, že většina ekosystémů, které občané využívají, patří mezi modré (rybníky a řeka) a zelené plochy (parky). Na základě našich zjištění jsme vytvořili tři grafy (viz obrázky 12, 13 a 14 v příloze VI). Znázorňují průměrné hodnoty ze všech údajů získaných v jednotlivých lokalitách ohledně aktivit lidí. Maximum je vypočítáno na základě toho, v jaké lokalitě byl nejvyšší počet lidí, s vynásobením pěti (což je počet lokalit).

Mezi aktivity, které lidé provozují u rybníků, patří v prvé řadě volnočasové aktivity, na druhém místě je sport a téměř vůbec zde lidé neuskutečňovali aktivity spadající do kategorie kultura a vzdělávání. Ve srovnání s tím u řeky lidé mnohem více provozovali sport, následovaly volnočasové aktivity a kultura a vzdělávání. Podobné údaje jsme získali v případě parků, zde však byla mnohem větší četnost volnočasových a sportovních aktivit, naopak vzdělávání v parcích neprobíhalo vůbec. Z toho můžeme obecně vyvodit, že lidé využívají zelené plochy většinou pro volnočasové aktivity a sporty a nikoli pro účely vzdělávání, modré plochy však navíc využívaj právě i pro vzdělávání.

Názory občanů ohledně bezpečí před povodněmiKe zjištění, jaké mají občané názory a jak si cení služeb, které jim ekosystémy ve městě poskytují, jsme prováděli dotazníkové šetření. Ke znázornění zjištěných výsledků jsme vytvořili několik grafů. První z nich zobrazuje průměrné pořadí významnosti, kterou lidé připisují jednotlivým tématům, jež jsme zjistili dotazníkovým šetřením, znázorněné v procentech (graf č. 15 v příloze VII). Nejvyšší procento označuje nejvýznamnější téma. Prvním tématem s nejvyšším významem je pitná voda, následovaná přítomností zelených ploch.  

 

 

Graf č. 6: Názory občanů ohledně bezpečí před povodněmi

mezera

Zájem jednotlivých zainteresovaných stran o ekosystémové služby

Graf č. 7: Zájem jednotlivých zainteresovaných stran o ekosystémové služby

Podle dotazníkového šetření řadí lidé následující témata z pohledu jejich dalšího rozvoje tímto způsobem: příroda, vzdělávání, kultura, rekreace a sport (graf č. 16 v příloze VII). Zdá se, že veřejnost přikládá velký význam rekreační, kulturní a estetické funkci, poskytování statků a funkci vytváření prostoru pro biodiverzitu.

Naproti tomu odborníci se více zaměřují na regulační služby, konkrétně vsakování vody, ochranu proti povodním a otázky kvality vody. Pokud jde o vsakování vody, v zelených oblastech je odtok o 45 - 55 % nižší ve srovnání s městy, kde je málo vegetace (Bolund a Hunhammar, 1999). Podle Josefa Fuksy (2010) z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka vytváří město, jako nepropustně zpevněný povrch, překážku přirozenému vsakování a zvyšuje odtok vody. Je důležité zmínit, že různé ekosystémy posuzované jak odborníky tak veřejností mohou plnit více těchto funkcí, které se mohou dále vzájemně podporovat. V ekosystémech, které plní funkci vsakování vody, mohou stejně tak být zvýšené hladiny vody, když dojde k povodním, mohou přispívat k přirozenému čištění vody a sloužit dalším účelům, které souvisejí s výše zmíněnými zájmy veřejnosti. Vzhledem k významnosti zachování modrých a zelených ploch bude mít výstavba nebo jiné ničení těchto ploch za následek vyšší náklady než přínosy (Fuksa, 2010).

Lidé žijící na předměstích souhlasí nebo spíše souhlasí s výrokem, že jejich městská část je dostatečně zabezpečená proti povodním (81,0 %) a nesouhlasí nebo spíše nesouhlasí s tím, že by měli platit za protipovodňová opatření (51,7 %). Názor 24,3 % respondentů je neutrální. Občané žijící blízko Vltavy nesouhlasí nebo spíše nesouhlasí (34,5 %) s výrokem, že jejich městská část je dostatečně zabezpečená proti povodním, ale pouze 32,7 % lidí souhlasí nebo spíše souhlasí s tím, že by měli platit za protipovodňová opatření. Ačkoli vnímání rizika povodní se liší, zdá se, že ochota platit je v obou případech nízká.

Z uvedených výroků vyplývá, že většina občanů Prahy je spokojená se současným využitím půdy v jejich městské části. Většina lidí je spokojená s množstvím zelených ploch v jejich městské části a nechtějí, aby zde byly budovány další rekreační plochy či stavěno více obytných domů.

Podle konceptu nového územního plánu má dojít ke třem typům změn využití území. Při změně zemědělských ploch na městské plochy se smíšeným využitím (bydlení a služby) je důležité brát v úvahu snížení schopnosti vsakování vody a snížení poskytovaných ekosystémových služeb. Budoucími problémy může být vysoký povrchový odtok přívalové vody, změny kvality vody a změny biodiverzity.

Při přeměně brownfieldů na městské plochy se smíšeným využitím je důležité brát v úvahu zvýšení spotřeby vody, které výstavba na území brownfildů vyvolá. Je potřeba zároveň vybudovat nové systémy pro zásobování vodou a odvádění odpadních vod.

Nejdůležitějším tématem pro budoucí rozvoj města je podle většiny respondentů téma přírody. Ovocné sady v Trojmezí.Třetím typem změn je vytvoření zón protipovodňové ochrany a ochranných zón na dnešních otevřených plochách. To má pozitivní dopady pokud jde o statky poskytované ekosystémy, a snižuje se tím riziko povodní v okolních oblastech. Snižuje to nicméně rozlohu území, které lze využít pro rozvoj města.

Podle našeho dotazníkového šetření si občané žijící v lokalitách blízko Vltavy ve srovnání s obyvateli předměstí nemyslí, že je jejich bydliště v bezpečí před povodněmi. Vytvoření zón protipovodňové ochrany a ochranných zón může přispět k tomu, aby se občané cítili bezpečněji. Ochota platit za protipovodňová zařízení ze strany občanů je nicméně v celé Praze nízká.

Při budoucím rozvoji Prahy je potřeba brát v úvahu ekosystémové služby, aby bylo možné vyhnout se hrozícím problémům v oblasti vodního hospodářství. Existuje přitom rozdíl mezi tím, o jaké ekosystémové služby mají největší zájem občané a o jaké odborníci. Občané rovněž hodnotili
přírodu jako nejdůležitější téma budoucího rozvoje města, následovalo vzdělávání a kultura. Rekreaci a sport hodnotí lidé jako méně důležitá témata.

Při budování nových městských oblastí by se mělo brát v úvahu rovněž využití různých ekosystémů lidmi. Jak uvádíme výše, v případě rybníků jde zejména o volnočasové aktivity a sport, u řeky je nejdůležitější aktivitou sport, následují volnočasové aktivity, kultura a vzdělávání. V případě parků převažuje využití k volnočasovým aktivitám.

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu
toxické látky
udrzitelna spotreba
verejnost
odpady
vzduch2
praha2
voda2
biodiv2
stromy