en ru

30 případů rozporuplných změn Prahy ukazuje nástrahy, před kterými Metropolitní plán město neochrání

14.10.2016 - Praha | Tiskové zprávy
Arnika vydala publikaci 30 případů změn Prahy
Arnika
Arnika ve středu večer pokřtila novou publikaci „30 případů změn Prahy“, která do vzrušené debaty o budoucnosti Prahy a Metropolitním plánu může přinést nový pohled. Velkým problémem současného územního plánu je totiž obrovské množství nepřehledných změn, které byly často prosazeny za rozporuplných okolností. To vede k tomu, že mnoho plánovaných projektů připomíná spíš duel mezi veřejností a investory, než racionální rozvoj města. Arnika proto v nové publikaci zanalyzovala postup pořizování u třech desítek těch nejviditelnějších změn. Ať už jde o projekt Florentina, snahy o zastavění Strnadova zahradnictví nebo stavbu Kauflandu na Vypichu, ukazují se na jednotlivých případech nejčastější kličky a finty, kterými investoři své stavby prosazují. Současně s tím ale vyvstává podstatná otázka: obsahuje návrh Metropolitního plánu dostatečné nástroje, aby podobným změnám do budoucna zabránil?

Publikaci „30 případů změn Prahy“ můžete stáhnout zde>>

„Z pohledu mnoha architektů a investorů současný územní plán příliš detailně určuje, jak může být konkrétní parcela využita. Investoři si stěžují, že tyto požadavky jsou zastaralé, neodpovídají současným potřebám a nepřinášejí městu užitek. Proto v minulosti často prosazovali změny samotného plánu,“ říká Michal Křivohlávek z Arniky, specialista na participaci obyvatel v územním plánování.

Za dobu platnosti současného územního plánu bylo schváleno 750 změn a stovky jich jsou v různých fázích pořizování. Přitom mnohé z nich se stali nenápadnými symboly problémů Prahy, které možná mnozí vnímají, ale často jej neumí přímo pojmenovat.

„Například v případu Florentina počítal územní plán vedle kanceláří i s podílem bytů. To se však nehodilo developerovi do podnikatelského záměru. Prosadil změnu v plánu a stavbu provozuje jako kanceláře a obchodní plochy. Přitom strategické dokumenty Prahy upozorňují, že vylidňování centra od trvalého bydlení Prahu oslabuje,“ pokračuje Křivohlávek.

V jiných případech zase pokusy upravit územní plán skončily u soudů, kde po táhlých sporech často dostali za pravdu zástupci veřejnosti, a problematické změny územního plánu soud zrušil, tak jako nedávno v případě Strnadova zahradnictví na Praze 6.

Ač nyní Praha stojí před zásadní otázkou, kdo práci na Metropolitním plánu dokončí a zda to vůbec bude v jeho silách, není to důvod k zastavení kritické diskuze o návrhu plánu, tak jak jej představili jeho dosavadní tvůrci. Plán by totiž zřejmě se svými nástroji nebyl schopen účinně předcházet opakování zmíněných problémů. Jedním z nástrojů, které můžou divokým změnám plánu podle tlaků investora zabránit, jsou tzv. regulační plány. Dosavadní tým sliboval vytvoření podrobnějších regulačních plánů, jejich tvorbu ale odmítl zapracovat jako nezbytnou podmínku pro výstavbu.

„Tvůrci svobodomyslného Metroplánu svou práci opírali o argumenty založené na svobodě tvorby a podnikání. Svoboda stavební činnosti ve městě je však vždy nutně ohraničena tím, co již stojí a v čem žijí lidé. Každý zásah by měl navazovat na stávající podobu a vhodně ji rozvíjet či doplňovat. Máme mnoho špatných zkušeností s příliš důrazným prosazováním ekonomických zájmů a v budoucím plánu se s tímto tlakem musí dostatečně počítat. Praha by se měla z minulosti poučit. Příspěvkem k takové lekci je i publikace „30 případů změn Prahy“,“ dodává Křivohlávek.

  • Tiskový mluvčí: Jan Vávra, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942
jbj
podporte
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem