Město a klima

 
Změny klimatu – prodlužující se vlny letních veder se zvyšující se teplotou, přívalové deště nebo naopak dlouhá období sucha a extrémní jevy jako požáry nebo tornáda – se stále citelněji dotýkají našich každodenních životů. Mnohé z těchto změn jsou v hlavním městě Praze a především v jeho centru umocněny. Vlny letních veder jsou delší a dotěrnější, tepelný ostrov v centru města se nedokáže dostatečně ochladit ani v průběhu noci a řešení problematiky přívalových dešťů či hospodaření s dešťovou vodou jsou v ulicích Prahy náročnější. Praha je tak vůči některým dopadům klimatické změny zranitelnější než zbytek republiky.
 
Interaktivní grafika vám ukáže, jak může vypadat Praha jakodystopické město město, které není adaptované na klimatickou krizichtěli byste v takovém městě žít? Jednotlivé části města můžete jednoduchým kliknutím adaptovat a Praha se tak postupně promění na město utopické jak by mohlo vypadat město, které by bylo plně adaptované na změny klimatu a jaká opatření jsou k tomu potřeba?

zasakování vody

Pro měnící se klima je typické zvyšování extrémů – dlouhé období sucha střídá intenzivní déšť či “období dešťů”, srážky nejsou rovnoměrně rozděleny v průběhu roku, ale převládá sucho. Jeden měsíc v roce (nikoli každý rok stejný) bývá z hlediska srážek velmi nadprůměrný. Intenzivní bouřky, přívalové deště a bleskové povodně se stávají častějšími. Z hlediska provozu i klimatu města je hospodaření s vodou naprosto zásadním kritériem. Pouštět dešťovou vodu do kanalizace, která ji pak nestíhá ani odvádět, není chytré. Čím více ploch, ve kterých se voda může přirozeně zasakovat (a následně pomalu odpařovat a tím ochlazovat a zvlhčovat své okolí), ve městě bude, tím lépe budeme ve městě s vodou hospodařit a zároveň mít lepší klima. Z tohoto pohledu je důležitý každý kousek zeleně, resp. nezastavěného terénu, ale i zelené střechy a dokonce i sběrné nádrže na dešťovou vodu, která je následně využita např. pro zalévání. >>>Více o našich doporučeních pro Metropolitní plán v publikaci Klima a územní plán. >>>

regulační (podrobné) plány

Regulační plán je, zjednodušeně řečeno, podrobnější územní plán. Zatímco územní plán reguluje plochy velikosti bloku či několika bloků a stanovuje spíše funkci a kapacity zástavby, regulační plán umí stanovit podmínky pro jednotlivé domy, resp. pozemky či jejich skupiny. Může (ale nemusí) regulovat parter, výšku a funkci zástavby a mnohé další, ale hlavně může regulovat podíl zeleně na stavebních i veřejných pozemcích – může určit prostor pro stromy v ulicích i mít další požadavky na veřejná prostranství, jako je jejich materiálové řešení či možnost zasakování vody. 

Z hlediska adaptace i mitigace tak mohou sehrát regulační plány poměrně zásadní roli. Díky regulaci parteru mohou vytvořit tzv. město krátkých vzdáleností, jehož princip spočívá v tom, že obchody a služby každodenní potřeby by měli obyvatelé mít v docházkové vzdálenosti. Díky regulaci stromů, zeleně a povrchů veřejných prostranství může být zásadně zlepšeno lokální mikroklima, neboť právě stromy a další zeleň, odrazivost či akumulace tepla povrchy a zasakování a následné postupné odpařování vody na něj mají zásadní vliv. >>> Více v naší publikaci Klima a územní plán. >>>

zdroje a spotřeba energie

Energetickou náročnost města a její dopady na klima lze ovlivnit několika způsoby: snižováním energetických potřeb provozu města, proměně zdrojů energie, zkvalitněním dopravy směrem k udržitelné mobilitě a zlepšením energetické bilance budov. To, jakou energii využíváme ke svícení, topení a chlazení, i jaká je energetická efektivita domů, kde bydlíme či pracujeme, má vliv nejen na naši ekologickou stopu, ale také na naše město. Na jedné straně mitigace začíná v energetické politice státu. V případě Česka jsme stále značně závislí na neobnovitelných zdrojích energie, které je třeba co nejrychleji nahradit udržitelnými zdroji. Na druhé straně je třeba zlepšovat energetické vlastnosti budov, např. investicemi do izolací, podporou zelené energie, využíváním nových, více ekologických technologií v oblasti vytápění a cirkulace vzduchu apod. Budovy také mohou samy přispívat do energetické sítě či využívat vlastní energii např. umisťováním solárních panelů nebo pomoci šetřit vodou sběrem dešťové a šedé vody. >>> Více v naší publikaci Klima a územní plán. >>>

ekologicky adekvátní náhrada za kácení

Za pokácené stromy musí ze zákona proběhnout náhradní výsadba. Je posouzena ekologická hodnota kácených stromů a dle ní je stanoven druh a počet stromů, které mají být nově vysazeny. Jejich hodnota je ale počítána jako hodnota vzrostlých stromů, bez ohledu na to, za jak dlouho do něj (a jestli vůbec) dorostou. Náhradní výsadba musí proběhnout do pěti let a dalších deset nebo dvacet let může trvat, než strom dosáhne dospělého věku. Vzrostlé stromy více chladí, stíní a zvlhčují své okolí a také dokáží vázat více uhlíku. Stávající vegetace je tak mnohem cennější než nově založená. Je proto třeba přizpůsobit plánovanou výstavbu tak, aby vzrostlé stromy mohly být, pokud možno, zachovány. A pouze v případě, pokud to opravdu nelze, tak nahradit vzrostlé stromy větším počtem nově vysazených, které budou mít během pár let shodné schopnosti. Jinak si vytváříme dluh vůči klimatu města. I požadavek na ekologicky adekvátní výsadbu lze zakotvit do územního plánu. >>>Více o našich doporučeních pro Metropolitní plán v publikaci Klima a územní plán. >>>

hustota a kapacita zástavby bloků

S ohledem na udržitelný rozvoj a snížení závislosti na fosilních palivech je nutné směřovat kapacitní výstavbu především v docházkové vzdálenosti od stávajících či plánovaných stanic metra, tramvaje nebo vlaků. Každý developer chce na svém pozemku samozřejmě stavět co nejvýše a zastavět co největší část pozemku. Není ale rozumné plánovat kapacitní a výškovou zástavbu v odlehlých lokalitách jako je Bohdalec, Pelc-Tyrolka či Trojské údolí. Vzhledem k potřebné adaptaci města na klima jsou nezastavěné části pozemků, určené pro zeleň a zasakování vody, nenahraditelné.  >>> Více v naší publikaci Klima a územní plán. >>>

stop rozšiřování letiště

Je třeba vypustit druhou ranvej letiště z územního plánu. Výstavba nové paralelní dráhy je připravována především za účelem zvýšení kapacity letiště na úkor životního prostředí a na úkor kvality života obyvatel v přilehlých částech Prahy, kteří jsou zatíženi nadlimitním hlukem. Druhá dráha má být navíc vybudována blíže k městu, než ta stávající, čili bude zátěž obyvatel o to horší. Vybudované terminály a nové dráhy by umožnily téměř 100% nárůst počtu cestujících, letadel a přepraveného zboží – tzv. cargo. Investice do druhé paralelní dráhy je problematická i vzhledem k tomu, že podstatná část letů je do zemí, kam lze poměrně dobře dojet vlakem. Investovat veřejné peníze do zrychlení a zlepšení pohodlí udržitelné vlakové dopravy by tak dávalo mnohem větší smysl. >>> Více o kauze rozšiřování letiště. >>>

protierozní opatření a zadržování vody

Praha není jenom město a domy, ale také krajina uvnitř i vně města, včetně té zemědělsky využívané. Vzhledem ke změnám klimatu, je čím dál více důležité, aby byla využívána udržitelně, především vzhledem k hospodaření s vodou, ale také erozi půdy apod. Na to mají významný vliv často i “drobná” opatření jako jsou remízky, aleje, suché poldry apod., které sice závisí především na vlastní realizaci, ale také jsou tato opatření započítávána do tzv. koeficientu ekologické stability. Tento koeficient či povinnost jeho nesnižování může být zafixován v územním plánu. Návrh Metropolitního plánu naopak dovoluje ekologickou stabilitu nezastavěných území Prahy snižovat. Vzhledem ke změnám klimatu by bylo rozumnější ji zvyšovat nebo alespoň nesnižovat. >>>Více o našich doporučeních pro Metropolitní plán v publikaci Klima a územní plán. >>>

provětrávání a mikroklima města

Při plánování stavby nových domů, bloků či dokonce celých čtvrtí není důležitá “pouze” architektonická a urbanistická kvalita, ale rovněž tvar, objem a umístění domů a jejich souborů s ohledem na provětrávání města. Na něj mají vliv jak objektivně dané jevy (konfigurace terénu, orientace ke světovým stranám a převládající směr větru), tak i konkrétní řešení uličních profilů a jejich křížení nebo míra zastavění lokality. Provětrávání ulic, náměstí i vnitrobloků, ovlivňuje jejich mikroklima. >>>Více o našich doporučeních pro Metropolitní plán v publikaci Klima a územní plán. >>

sdružování sítí a prostor pro stromy

Na teplotu a mikroklima v ulicích mají zásadní vliv stromy, příp. další zeleň a materiálové řešení ulice. Umísťování stromů v ulicích nejčastěji brání sítě. Voda, elektřina, plyn a další kabely prošpikovávají prostor pod povrchem ulice a stromy není kde vysadit. Správci sítí většinou nejprojevují příliš ochoty sítě sdružovat a problém řešit. Jednou z možností, jak to řešit, je předepsat sdružování sítí územním plánem, který je pro všechny závazný. >>>Více o našich doporučeních pro Metropolitní plán v publikaci Klima a územní plán. >>

ochrana parků a zeleně

Širší centrum Prahy je zasaženo problémy spojenými se zvyšováním teploty mnohem více, než zbytek republiky. Tepelný ostrov města, které se nedokáže dostatečně ochladit ani v průběhu noci, je jedním z důvodů, který vyhání stálé obyvatele a zhoršuje kvalitu života. Na lokální teplotu a především na fázový posun denních a nočních teplot, kdy se centrum města, ve kterém se celý den akumuluje tepelná energie, dokáže alespoň trochu ochladit až nad ránem, mají zásadní vliv nezastavěné plochy, stromy a zeleň. Je proto potřeba v širším centru Prahy chránit a kultivovat každý parčík, každou drobnou plochu zeleně, nikoli ji považovat za zbytkovou, nevyužitou a vhodnou k zastavění. >>> Více v naší publikaci Klima a územní plán. >>>

parky v nové zástavbě

“Hurá, Praha je jedním z nejzelenějších měst na světě.” Ano, to je, ale především díky tomu, že jsou města srovnávána v administrativních hranicích. Vzhledem k tomu, že Praha má administrativní hranice poměrně daleko za městem, započítávají se jí do podílu zeleně i mnohé lesoparky a další přírodní území, které jsou v případě jiných měst (např. Mnichov), již za administrativními hranicemi. Že je Praha zelená by tedy nemělo být důvodem, aby v nové zástavbě a v nových čtvrtích nevznikaly i nové parky. Navíc je podstatné, aby obyvatelé měli parky k dispozici v každodenním dosahu. Opravdu nemá smysl zahušťovat město tak, aby nebylo k životu. >>> Více v naší publikaci Klima a územní plán. >>>

regulace využití pozemků

To, kde bude park, škola, školka, nové kanceláře nebo byty a jakou budou mít kapacitu, má zásadní dopad na to, jak budeme město využívat a jak daleko se dopravovat. Nelze říct, že bez regulace funkčního využití staveb dokážeme zařídit, že vznikne tzv. město krátkých vzdáleností. Město není jen o charakteru ulic a staveb, ale především o lidech, kteří ve městě pracují a žijí. >>>Více o našich doporučeních pro Metropolitní plán v publikaci Klima a územní plán. >>

prioritizace veřejné dopravy, pěších a cyklistů

Pro budování udržitelného a ekologicky odolného města je naprosto zásadní prioritizovat veřejnou dopravu a zlepšovat prostupnost města pro pěší a cyklisty. Obojí snižuje emise skleníkových plynů a znečištění ovzduší, a zároveň se ulice a náměstí stávají příjemnými pro život. >>> Více v naší publikaci Klima a územní plán. >>> 

podíl zeleně v blocích

Na lokální teplotu ve městě má zásadní vliv blízké okolí – podíl nezastavěné části pozemku, určeného pro stromy a zeleň, zasakování a následné odpařování vody, ale i zelené střechy, mají zásadní dopad na mikroklima a jsou tak vzhledem k adaptaci na změnu klimatu nenahraditelné.  >>> Více v naší publikaci Klima a územní plán. >>> 

Toxické látky

Prosazujeme svět bez toxického znečištění a důsledný zákaz zdraví i přírodě nebezpečných látek a odpadů

Budoucnost bez plastů Řeky bez jedů Databáze chemických látek Globální znečištění Česko bez jedů Scan4Chem Znecistovatele.cz

Odpady

Protože nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne, Arnika prosazuje prevenci vzniku odpadů a jeho recyklaci. Varujeme i před riziky spalování odpadů.

Odpadový Oskar Tipy na předcházení vzniku odpadů Kampaň Nespaluj, recykluj! Odpady v zahraničí Web Nespaluj, recykluj Web koalice Pro 3R

Praha – město pro život

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem. Soustředíme se na územní plán, který určuje, kde a co se v Praze smí stavět. Prosazujeme ochranu zeleně, informujeme obyvatele a pomáháme lidem zapojovat se do rozhodovacích procesů.

Územní plánování Město a klima Bydlení Letiště Petice Nechceme Sjezdovku Petice 30 pro Prahu Facebook Praha město pro život

Stromy

Chráníme stromy a aleje podél silnic, ve městech a obcích i ve volné krajině. Chráníme tím zdravé životní prostředí, biodiverzitu i živočichy, kteří ve stromech žijí.

Jak zachránit strom Petice za obnovu české přírody Chci dostávat stromové novinky Alej roku Tour de aleje Konference a semináře Poodří žije

Řeky

Chráníme přirozený charakter vodních toků, oponujeme ničení řek ve jménu „ekologické“ vodní dopravy. Podporujeme zavádění soustavy Natura a udržení přírodní rozmanitosti.

Živé Labe Petice za obnovu české přírody

Biodiverzita

Podporujeme zavádění soustavy Natura 2000 a udržení přírodní rozmanitosti – biodiverzity – údržbou cenných lokalit v Českém Středohoří.

Chráníme staré stromy vytvářející dutiny, které jsou domovem mnoha vzácných a ohrožených živočichů, včetně páchníka hnědého v Poodří.

Natura 2000 Bořena Petice za obnovu české přírody

Účast veřejnosti

Arnika se dlouhodobě zasazuje o účast veřejnosti v územních a stavebních řízeních a další procesech, jež souvisejí s ochranou životního prostředí, i přes opakovanou snahu toto právo veřejnosti omezit.

Vy tu stavíte, my tu žijeme Měníme klima v legislativě