Nová čtvrť - Masarykovo nádraží - Florenc

Foto: Kateřina Fialová

Masarykovo nádraží se nachází v centru Prahy na území památkové rezervace UNESCO. Jedná se jedno z nejstarších nádraží v Evropě. Vlaky odsud jezdí směrem na Kolín, Rakovník a Kralupy nad Vltavou.

V roce 2008 se objevil návrh na prostorové omezení nádraží, jednak v souvislosti s velkou cenu drážních pozemků a také s novou koncepcí - tzv. průjezdný model metropolitní železnice - Masarykovo nádraží je totiž v současnosti hlavové nádraží, tzn. neprůjezdné.

Prostor Masarykovo nádraží - Florenc je velmi cennou plochou vhodnou pro budoucí rozvoj města. O budoucnosti této části se dlouhodobě debatuje, dle návrhu by měla být část drážních pozemků uvolněna a na jejich místě by měla vyrůst nová čtvrť. V roce 2016 byly pozemky odprodány Pentě.

Nový projekt Masaryčka spojuje

V rámci projektu Masaryčka spojuje, který připravují společnosti Penta Real Estate, České dráhy a Správa železnic, proběhl na podzim roku 2018 sběr podnětů veřejnosti k tomuto návrhu. Dle ankety je největším problémem nádraží stav historických budov a nedostatečný úklid. Lidem naopak chybí kavárny a restaurace, parky a obchody. V architektonické soutěži vyhrál návrh studia Zaha Hadid, především proto, že jako jediný účastník navrhl propojení oblasti s autobusovým nádražím Florenc včetně vybudování náměstí v této části. 

Na místě má vzniknout několik nových náměstí se zelení a pěší propojení okolních ulic díky zastřešení kolejiště Masarykova nádraží. Na nevyužité ploše mezi kolejištěm a magistrálou má být postaven blok s obchody, restauracemi a hotelem. Projekt nepočítá s bytovou výstavbu, údajně kvůli hluku ze železnice.

MHMP k projektu vydal v listopadu 2017 souhlasné stanovisko EIA.

Kritika projektu

Masaryčka lidem nebo Pentě? (masaryckalidem.cz)

Předimenzovaný projekt ale čelí kritice, protože výrazně zahustí zástavbu a rozšíří tepelný ostrov. V centru s již tak hustou dopravou přibydou tisíce dalších aut denně a s nimi také vyšší prašnost a hluk. 

Nadměrná výška budov navíc narušuje hodnotný urbanistický charakter s jeho historickými dominantami. Dle architektky a viceprezidentky Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví České republiky Marie Švábové navíc Praha hazarduje se svým členstvím v UNESCO. Návrh od Zahy Hadid jde proti prostorovým zásadám města, nerespektuje parcelaci, střešní krajinu a měřítko.

Vyloučení spolků z rozhodování

Společnost Penta zažádala v lednu 2020 stavební úřad Prahy 1 o územní rozhodnutí pro první fázi projektu Central Business District – administrativní budovu v ulici Na Florenci. Stalo se tak pouhý den poté, co členové někdejší koalice Prahy 1, kteří proti projektu vystupovali s jasnými požadavky, odešli do opozice.  Stavební úřad Prahy 1 navíc obešel účastníky posuzování vlivů na životní prostředí a informaci o zahájení řízení zaslal pouze dotčeným orgánům a vlastníkům sousedních pozemků. Ze zákona však měl informovat všechny účastníky, tedy i zapojené spolky

Záměr je však součástí rozsáhlého rozvojového území, a proto podléhá procesu EIA. Spolky Arnika, AutoMat a Klub za starou Prahu, které podaly připomínky v rámci procesu EIA, trvají na obnovení územního řízení.

Stavební povolení získáno v tajnosti

V dubnu 2020 však získal projekt kladné územní rozhodnutí. Investorovi poté zbývalo pouze získat stavební povolení. Stavební úřad Prahy 1 toto rozhodnutí neoznámil na úřední desce, neoznámil ani zahájení řízení. Informoval pouze vybrané účastníky a majitele nejbližších pozemků. 

Developerovi stačilo provést drobné změny a projekt přejmenovat, aby se o povolení dvou budov rozhodlo bez návaznosti na dokončený proces EIA. Do budoucí podoby čtvrti dokonce nemohou zasahovat ani vlastníci bytů z blízkého okolí, na které bude mít stavba bezprostřední dopad.

Praha se vzdala vlivu na stavbou

Výměnou za úpravy v druhé části čtvrti u Masarykova nádraží se Praha proti územnímu rozhodnutí neodvolá. Vzdává se tak vlivu nad stavbou tohoto komplexu a nebude vymáhat vlastní předpisy. Vyplývá to z memoranda, jehož uzavření s Pentou radní schválili 4.5.2020. Spolky Arnika, AutoMat a Klub Za starou Prahu požádaly primátora, příslušné náměstky a radní i všechny zastupitele o prověření. Vedení pražského magistrátu se tím totiž vzdává vlivu na budoucí podobu nejhodnotnějšího území pro rozvoj města ve prospěch jedné soukromé firmy. 

„Pražská radnice s Pentou se pokouší veřejnost opít rohlíkem. Za více bytových ploch a více peněz na revitalizaci ulic Na Florenci a Havlíčkova náměstí měl magistrát bojovat od samého počátku. K tomu nepotřebuje žádné memorandum. Z dohody pro nás plyne, že Praha nadále hájí zájmy soukromých firem na místo zájmů obyvatel,“ shrnuje Václav Orcígr z Arniky.  Z Masarykova nádraží má navíc vést železnice na letiště Václava Havla, tento projekt způsobí ještě větší zahuštění už tak masivní výstavby právě u Masarykova nádraží. Městské části, odborníci, místní obyvatelé a spolky přitom dlouhodobě upozorňují, že takový rozvoj hlavního města povede k rozšíření tepelného ostrova a prohlubování dopadu klimatické krize.

Porota v architektonické soutěži nebyla nezávislá

V prosinci 2020 byla vyhlášena architektonická soutěž na revitalizaci náměstí u Masarykova nádraží. Jenže v porotě neseděli úplně nezávislí porotci, většina jich je napojena vyhlašovatele - developerskou společnost Penta. 

Alespoň pět z devíti členů poroty musí být architekti nepodjatí a nezávislí na zadavateli a na orgánech rozhodujících o využití výsledků soutěže. Zbylá část poroty je naopak tvořena zástupci zadavatele a místní správy. Čtyři z pěti architektů z “nezávislé” části poroty však pro Pentu opakovaně pracovali nebo pracují na probíhajících projektech.

Arnika informovala komoru architektů o tom, že rozhodování není nezávislé, ale bude odpovídat potřebám a vkusu developera. Zároveň požádala dozorčí radu komory o přešetření. Dle jejich odpovědi byla ale porota i soutěž v pořádku.

Nestrannost stavebního úřadu zpochybněna

Arnika se soudí s pražským magistrátem kvůli záměrnému a nezákonnému ignorování spolků v povolovacích řízeních. Městský soud v Praze na základě žaloby Arniky rozhodl o odkladném účinku, protože zahájením stavby podle jeho názoru hrozí újma na veřejném zájmu a stavební úřad vůbec neměl stavbu povolit.

Stavební úřad mohl vážně pochybit a řízení měl podle rozhodnutí soudu zastavit. Na dotazy Arniky odpovídal mlhavě, vydání stavebního povolení údajně nelze odhadnout z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti odpovědného úředníka. Nakonec vše podezřele urychlil a projekt dostal zelenou dříve, než soud rozhodl. Arnika se proti vydanému stavebnímu povolení odvolala, ale stavební úřad toto odvolání opět nezákonně ignoroval.

Penta začala stavět ve skutečnosti už na podzim roku 2020, kdy jí stavební úřad povolil zajištění stavební jámy archeologického průzkumu. Toto povolení ale umožňuje vybudování betonových konstrukcí až po strop podzemního podlaží. Jde o ukázkový příklad salámové metody, kdy developer postaví celou spodní stavbu ještě před stavebním povolením, které však pravděpodobně získal nezákonným způsobem. Celý proces je učebnicovou ukázkou obcházení veřejnosti a vyvolává dojem, že zákony platí jen pro někoho.

Dle ombudsmana úřady pochybyly

Ombudsman Stanislav Křeček v dubnu 2021 zveřejnil zprávu o šetření v této věci. Upozorňuje v ní na pochybení úřadů, jež rozhodly o vyloučení spolků. Součástí územního řízení mělo být i hodnocení EIA a měla jej tedy být účastna dotčená veřejnost, která hájí veřejný zájem, včetně například vlastníků sousedních pozemků. Křeček se také pozastavuje nad nezvykle krátkou lhůtou územního a stavebního povolení. „Srovnám-li povolovací řízení obdobně rozsáhlých stavebních záměrů, vyvolává to pochybnosti o tom, zda všechny procesy proběhly v souladu se zákony a s principy dobré správy,“ uvádí ve zprávě. V závěru žádá starostu Prahy 1 Petra Hejmu (STAN) a ředitele magistrátu Martina Kubelku o vyjádření a urychlené napravení situace. 

Dle finálního stanoviska ombudsmana má o věci rozhodnout soud. Bohužel soud dal za pravdu Magistrátu a Pentě a Arnika podala kasační stížnost. 

Stavba však pokračuje i nadále, podzemní patro hrubé stavby se pomalu dokončuje a už stojí i první sloupy nadzemní části.

Zdroje:

• Všechny články k Masarykově nádraží na webu Arniky
• Soutěž na revitalizaci náměstí u Masarykova nádraží je zásadně neférová. O vítězi má rozhodnout podjatá porota
• Ombudsman: Zpráva o šetření z vlastní iniciativy
• Web Masaryčka spojuje
• Klub za starou Prahu: zástavba okolí Masarykova nádraží
• A2larm: Úřady vyloučením spolků z řízení o Masaryčce pochybily, tvrdí ombudsman Křeček
• Otevřený dopis ombudsmana
• Zpráva z konzultace s veřejností návrhu revitalizace Masarykova nádraží a jeho okolí
• Masaryčka spojuje: představení projektu
• Články k revitaluzaci Masarykova nádraží
• Články hl. m. Prahy k Masarykovu nádraží
• V naprosté tajnosti: Projekt Zahy Hadid u Masarykova nádraží získal územní rozhodnutí
• iRozhlas: Praha si kvůli obměně Masarykova nádraží koleduje o vyškrtnutí z UNESCO, tvrdí architektka