Projevy a řešení

uvodni klima projevy 1

Každé větší město se potýká s celou řadou problémů způsobených změnami klimatu. Projevy jsou různorodé – může jít o zničující vedro, dlouhá období sucha, nedostatečné zasakování srážek nebo povodně. Dopady těchto jevů jsou různé – samozřejmě je nejvíce pocítíme přímo na sobě – například horkem trpí naše zdraví, ale je nutné všímat si i vlivů na přírodu a v dlouhodobém horizontu se nutně objeví dopady na bezpečnost, ekonomiku a tím i na společnost jako celek.

Pro Prahu, stejně jako jiná velká města, je typickým jevem tzv. tepelný ostrov. Ten je způsobený příliš hustou zástavbou, užíváním nevhodných materiálů na fasády domů, na silnice i chodníky. Jinou příčinou je rozsáhlé kácení dřevin a zcela nedostatečná péče o stromy, které v městském prostředí žijí za mnohem těžších podmínek než v přírodě. Přitom právě stromy mají pro zlepšení života ve městě nezastupitelný význam. Dokáží čistit vzduch a navíc, pokud jsou správně vysazeny a pokud se o ně řádně pečuje, dokáží výrazně snižovat teplotu ve svém okolí. Jiným podobným neduhem je přebujelá individuální doprava nebo naprosto nedostatečné využívání odpadních a srážkových vod.

Musíme se především snažit, aby ke klimatickým změnám nedocházelo. Pokud už ale Prahu sužují vlny veder, statisíce obyvatel se musejí vyrovnat se životem v přehřátém betonovém prostředí a dochází k neustálému plýtvání s vodou i energiemi, musíme učinit konkrétní opatření, aby bylo možné ve velkoměstě žít kvalitně. Opatření, která by ke zlepšení měla vést, se nazývají adaptační opatření. Samotná adaptace ovšem nestačí. Ruku v ruce musí jít s de facto mnohem důležitějším procesem. Projevům klimatické změny je třeba předcházet omezováním a utlumováním jejich příčin. Mezi ně patří zejména produkce skleníkových plynů. Tomuto procesu se říká mitigace. Co je možné z hlediska redukce emisí dělat v rámci měst.

Adaptace

Projevy klimatické změny ve městech je třeba urgentně řešit. Nejčastěji se mluví o dvou způsobech - adaptaci a mitigaci. Adaptací se rozumí přizpůsobení a příprava měst i krajiny na extrémy počasí, jako jsou sucho, letní vedra nebo přívalové deště a povodně. Většina evropských měst proto připravuje a realizuje politiky s vhodnými adaptačními opatřeními, která mají městům problémy způsobené klimatickou změnu zvládat.

Praha vypracovala svoji Strategii adaptace na klimatickou změnu, kterou nyní musí implementovat do svých závazných regulativů, jako jsou územní plán a další. Prosazovat cíle vytyčené Strategií adaptace je nyní hlavním úkolem metropole. Myslet je ale třeba i na zásadní omezení produkce skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek, které přispívají ke změně klimatu. O to by se Praha měla pokusit v rámci opatření souvisejících s vyhlášením stavu klimatické nouze.

Co konkrétně by měla Praha udělat? Cíle, které vyplývají ze Strategie, jsou tyto:

  • Snížit negativní vliv extrémních teplot, vln horka a městského tepelného ostrova na zdraví citlivých skupin obyvatel Prahy
  • Snížit dopady přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha a tím zajistit stabilní vodní režim na území hl. města Prahy a ve volné krajině metropolitní oblasti
  • Snížit energetickou náročnost Prahy a podpořit adaptaci budov
  • Zlepšit podmínky Prahy v oblasti udržitelné mobility
  • Zlepšit připravenost v oblasti mimořádných událostí a krizového řízení
  • Zlepšit podmínky v oblasti environmentálního vzdělávání, podpořit monitoring a výzkum dopadů klimatické změny v Praze

Mezi konkrétní adaptační opatření může být zahrnuta celá řada kroků – mohou to být opatření přírodní, jako je vytváření zelených střech, ozeleňování fasád, vytváření vodních prvků v parcích, péče o drobné vodní toky, sázení stromořadí a péče o ně, nebo tzv. šedá opatření – technická – ať už jde o barvy fasád, barvy komunikací, které nepohlcují tolik tepla jako tmavé povrchy, nebo o vhodné povrchy, které umožňují zasakování srážek anebo správná péče o volná prostranství.

Jednou z nejdůležitějších činností je však správné územní plánování, které bere v úvahu všechny možné scénáře vývoje a vytváří podmínky pro to, aby adaptační opatření fungovala.

Nejúčinnějším nástrojem, který má město ve svých rukou, je samozřejmě územní plán. V dnešním světě je třeba opustit myšlenku územního plánu jako dokumentu, který má za cíl řešit jenom architekturu. Město nejsou a nebudou jenom domy, město musí být hlavně příjemným prostorem pro život jeho obyvatel. Územní plán musí umět pracovat také s požadavkem na tvorbu adaptačních opatření. Nyní připravovaný Metropolitní plán má jedinečnou možnost do svého obsahu zařadit požadavky nejen ze Strategického plánu, ale také ze vznikající Adaptační strategie. Bohužel se zdá, že vzhledem k jeho koncepci i zpracovatelskému týmu budou schopnosti Metropolitního plánu v kontextu klimatické změny minimální.

Je třeba zohlednit fakt, že tepelný ostrov, vedra i problémy se srážkovou vodou se pojí s narůstající výstavbou a mizením volných ploch. Pokud tedy Metropolitní plán stojí na myšlence zahušťování výstavby, musí vždy říct nejen zahušťujme, ale i to, jak bude reagovat na výrazné zvýšení teplot ve městě, sucha a jaká opatření navrhuje ke zmírnění těchto dopadů. Metropolitní plán by měl říci, jak si představuje udržitelné město. Je to jeho hlavní úkol a povinnost jeho tvůrců. V dnešním světě udržitelnost spočívá ve vytvoření podmínek pro kvalitní život obyvatel města a ve snižování energetické náročnosti budov, zkvalitnění dopravy směrem k udržitelné mobilitě (zejm. s důrazem na pěší a cyklodopravu a městskou hromadnou dopravu) a jiných systémových krocích. Když je někde příliš horko nebo se tam nedá dýchat, územní plán by měl říct: tady se už nestaví! Sem patří stromy!

Vedle politických kroků a technických expertních řešení na bázi konstrukce budov nebo plánovacích dokumentů ovšem existují možnosti adaptace, které má každý z nás. I ta nejdrobnější opatření a změna chování mohou pomoci k tomu, aby se ve městě lépe žilo.

Jak na to, aby se nám v Praze žilo lépe?

  • Kupte truhlíky a osázejte balkony
  • Nemáte záhonek nebo dokonce zahrádku? Domluvte se se sousedy a založte tu svoji komunitní!
  • Chytejte dešťovku (a tím nemyslíme žížaly). Na zalévání není nic lepšího. Na zachytávání dešťové vody jsou navíc vypsané dotační výzvy.
  • Nechcete zahradu, ale máte společný vnitroblok? Udělejte z něj příjemné místo k žití!
  • Máte zahradu? Zasaďte strom.
  • Chystáte se stavět? Myslete na zelenou střechu.
  • Chtějte víc po svých zastupitelích. Ať se v Praze dobře žije.

V kontextu boje s klimatickou změnou a jejími dopady se často hovoří o důležité roli stromů. Jaké je tedy jejich role?

  • Stromy jsou filtrem škodlivých látek – zachytí ozón i polétavý prach, poradí si i s oxidy síry a dusíku.
  • Stromy některé stromy umí zneškodnit některé choroboplodné zárodky.
  • Stromy zmírňují ledový vítr v zimě a chladí v létě. Jsou ideální klimatizací.
  • Stromy (to víme všichni) vyrábí kyslík. A víte, že 1 strom vyrobí kyslík pro 10 lidí?
  • Stromy snižují hluk. Čím víc stromů, tím míň hluku. Proto je důležitá i zeleň podél silnic, které se říká izolační, a která chrání před hlukem a emisemi okolní domy.

Jak se tedy popasovat s tvorbou tzv. tepelných ostrovů ve městech?

  • Především je třeba dobře plánovat a přemýšlet na tím, co je v každé ulici potřeba.
  • Praha musí sázet stromy a pořádně se o ně starat.
  • Parky jsou prima – město jich potřebuje co nejvíc.
  • Kropit ulice nastřádanou dešťovou vodou – skvělý nápad!
  • Parkoviště z asfaltu? Špatný nápad!
  • Každý dům má fasádu a střechu. Proč je nemít zelené?
  • V létě můžeme s dešťovkou smývat prach a chladit náměstí a chodníky.
  • Můžeme s ní zalévat stromy a keře. Nebo i trávníky v parku.
  • Voda ze střech paneláků může naplnit jezírko v blízkém parku. Na takovém Černém Mostě by to bylo docela velké jezero.
  • Parkoviště nemusí být jen asfalt – existuje mnoho chytrých řešení, jak umožnit vodě, aby se vsákla tak, jak má (třeba propustné dlaždice).
  • Každá nová stavba by měla mít vsakování deště vymyšleno. Je na úřednících, aby si to pohlídali. Vy je můžete kontrolovat.
  • Kdo má okap, měl by pod ním mít sud. Je to jednoduché řešení.

O konkrétních rizicích i řešeních z praxe v Česku i zahraničí jsme napsali několik publikací. Najdete je v sekci “Publikace” anebo na této stránce.

Mitigace

Města patří mezi největší producenty emisí skleníkových plynů. Vyprodukují kolem 75 % světového objemu, což se s rostoucí urbanizací (stěhováním lidí do měst) bude ještě zhoršovat. Je to proto zcela zásadní, aby se města stala lídry v procesu redukce emisí a naplňování klimatických cílů, které si EU vytyčila.

Některé z emisních zdrojů jsou nám patrné na první pohled. Zejména velká města jsou zahlcena přebujelou dopravou, která má z lokálního hlediska významný vliv na místní klimatické podmínky. Řada měst již přistoupila na proces razantního omezování automobilové dopravy - např. zpoplatněním vjezdu do centra anebo nastavením přísnějších parkovacích poplatků, naopak výrazně podpořila hromadnou dopravu a proces jejího přechodu na zelenější energie. Pomoci může i způsob plánování - z hlediska udržitelnosti měst nemá smysl investovat do nových obřích infrastrukturních staveb, ale naopak podporovat tzv. “město krátkých vzdáleností”, decentralizovat v lokalitách služby a umožnit tak zajištění potřeb obyvatel bez toho, aby k tomu nezbytně potřebovali osobní automobil. Je třeba využívat tyto i další nástroje, aby se města stala znovu městy lidí namísto měst aut.

Jiné oblasti městské mitigace nám možná tak jasné být nemusí. Zejména jde o energetickou bilanci budov. To, jakou energii využíváme ke svícení, topení, nebo vaření, i jaká je energetická efektivita domů, kde bydlíme či pracujeme, má zcela zásadní vliv na naši ekologickou stopu. Na jedné straně mitigace začíná v energetické politice státu. V případě Česka jsme stále závislí na špinavé energii z uhlí, kterou je třeba co nejrychleji nahradit udržitelnými zdroji. Na druhé straně je třeba zlepšovat energetické vlastnosti budov, např. investicemi do izolací, podporou zelené energie, využívat nové technologie v oblasti vytápění a cirkulace vzduchu apod. Budovy mohou samy přispívat do energetické sítě či využívat vlastní energii např. umisťováním solárních panelů nebo pomoci šetřit vodou sběrem dešťové a šedé vody. Více o šetrných budovách najdete např. na stránkách asociace Šance pro budovy.

Mitigační opatření se samozřejmě musí dotknout také průmyslu. To už souvisí s širšími strategiemi a politikami na úrovni státu.

Další informace o mitigaci a adaptaci ve městech najdete v našem klimatickém letáku. V kontextu mitigace se věnujeme např. úsilí o nerozšiřování pražského letiště. O kauze se dozvíte více zde.

%MCEPASTEBIN%

Praha - publikace

Hledáte návod jak změnit své město k lepšímu, čerpáte nápady nebo si chcete zpříjemnit volno inspirativní četbou? Ponořte se do našich publikací, které nabízíme zdarma ke stažení.
Další publikace

Toxické látky

Prosazujeme svět bez toxického znečištění a důsledný zákaz zdraví i přírodě nebezpečných látek a odpadů

Budoucnost bez plastů Řeky bez jedů Databáze chemických látek Globální znečištění Česko bez jedů Scan4Chem Znecistovatele.cz

Odpady

Protože nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne, Arnika prosazuje prevenci vzniku odpadů a jeho recyklaci. Varujeme i před riziky spalování odpadů.

Budoucnost bez plastů Odpadový Oskar Tipy na předcházení vzniku odpadů Kampaň Nespaluj, recykluj! Odpady v zahraničí Web Nespaluj, recykluj Web koalice Pro 3R

Praha – město pro život

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem. Soustředíme se na územní plán, který určuje, kde a co se v Praze smí stavět. Prosazujeme ochranu zeleně, informujeme obyvatele a pomáháme lidem zapojovat se do rozhodovacích procesů.

Územní plánování Město a klima Bydlení Letiště Petice Nechceme Sjezdovku Petice 30 pro Prahu Facebook Praha město pro život

Stromy

Chráníme stromy a aleje podél silnic, ve městech a obcích i ve volné krajině. Chráníme tím zdravé životní prostředí, biodiverzitu i živočichy, kteří ve stromech žijí.

Jak zachránit strom Petice za obnovu české přírody Chci dostávat stromové novinky Alej roku Tour de aleje Konference a semináře Poodří žije

Řeky

Chráníme přirozený charakter vodních toků, oponujeme ničení řek ve jménu „ekologické“ vodní dopravy. Podporujeme zavádění soustavy Natura a udržení přírodní rozmanitosti.

Živé Labe Petice za obnovu české přírody

Biodiverzita

Podporujeme zavádění soustavy Natura 2000 a udržení přírodní rozmanitosti – biodiverzity – údržbou cenných lokalit v Českém Středohoří.

Chráníme staré stromy vytvářející dutiny, které jsou domovem mnoha vzácných a ohrožených živočichů, včetně páchníka hnědého v Poodří.

Natura 2000 Bořena Petice za obnovu české přírody

Účast veřejnosti

Arnika se dlouhodobě zasazuje o účast veřejnosti v územních a stavebních řízeních a další procesech, jež souvisejí s ochranou životního prostředí, i přes opakovanou snahu toto právo veřejnosti omezit.

Vy tu stavíte, my tu žijeme Měníme klima v legislativě