Zahrádky Vysočany

Foto: Spolek Rokytka žije

Vysočany jsou jednou z nejvíce a nejrychleji se rozvíjejících oblastí Prahy. Na masivní rezidenční výstavbě se tu podílí většina velkých developerských společností. Nová čtvrť nabízí přes 200 hektarů bývalého průmyslového území vyžadujícího revitalizaci. Přesto dochází k úbytku vzrostlé zeleně a kácení stromů ve prospěch bytové zástavby. Ztráty přirozeného původního porostu nejsou adekvátně nahrazeny a nevznikají ani odpovídající veřejné prostory, infrastruktura a občanská vybavenost. Zastavění hrozí i poslednímu zbytku původní rozsáhlé zahrádkářské osady v těsné blízkosti parku Zahrádky, proti čemuž se postavili místní obyvatelé. Případ parku Zahrádky, který je centrálním zeleným prostorem budoucí čtvrti pro více než 30 tisíc nových obyvatel, ukazuje na současný problém developmentu, kdy jsou soukromé zájmy majitelů upřednostňovány na úkor budoucí kvality života, zeleně a veřejného zájmu vůbec. 

Na konci září roku 2021 byla na Magistrát podána petice za záchranu zastavitelné zahradní plochy u centrálního parku Zahrádky jako veřejného prostoru se zachováním úrodné půdy a vzrostlé zeleně, která získala přes dva tisíce podpisů. Petice byla projednána na zastupitelstvu Magistrátu a následně proběhla navazující jednání a vyhodnocení dalších kroků, a to jak ohledně části pozemků ve vlastnictví Prahy, tak sousedních soukromých, kde je již stavební záměr. Ze strany radnice Prahy 9 byl v roce 2020 vznesen požadavek na developera, aby dospěl ke vzájemné dohodě s dotčenými obyvateli formou tzv. veřejného projednání, což se však zatím nepodařilo. Dále byla podána žádost na Magistrát, aby pozemky, které byly dříve restituovány, odkoupil. Koncem roku 2021 byl také přijat návrh vypracovat územní studii, která by byla vhodným podkladem pro správné rozhodnutí ze strany zastupitelů. Celistvá územní studie totiž i po více než 15 letech intenzivní výstavby území chybí. Ta původní, která byla dokonce několik let součástí územního plánu, byla již zneplatněna. Prodejem téměř veškerých pozemků v minulosti ztratilo město možnost kontroly nad rozvojem území a jeho infrastrukturou a samo často uznává, že nemá v rukou dostatečné nástroje k regulaci. V případě Vysočan je ze zhruba 220 hektarů rozvojových ploch jen pár z nich ve vlastnictví obce a jejich potenciál je již na počátku výstavby vyčerpán. 

Jak šel čas

Celé území na rozhraní Vysočan a Hloubětína bylo až do 19. století využíváno především zemědělsky. Od 19. století byly Vysočany průmyslovou oblastí. Začaly zde vznikat první průmyslové podniky jako Freyův cukrovar, na počátku 20. století pak velké průmyslové podniky jako ČKD (Českomoravská-Kolben-Daněk), Aero, Avia nebo Praga či Tesla. Na území dnešního centrálního parku Zahrádky a v jeho okolí byla vždy kvalitní úrodná půda, která byla využívána k zemědělství. Oblast meandru Rokytky byla navíc bohatá na vodu. V 50. letech 20. století podél Poděbradské ulice postupně vyrostly další menší průmyslové podniky a v oblasti dnešního parku - jak již název napovídá - začaly vznikat rozsáhlé zahrádkářské kolonie. Zahrádky byly využívány převážně zaměstnanci nedalekého podniku ČKD, v té době zde měla komunita také klubovnu a taneční parket, kde se lidé pravidelně scházeli. Z osady se dodnes dochovala jen malá část, většina zahrádek již zanikla. I tato malá část je však nyní ohrožena zastavěním.

Mapa ukazuje původní osídlení Vysočan a Hloubětína, mezi nimiž vznikla průmyslová čtvrť dnes nahrazovaná rezidenční výstavbou.
Zdroj: Mapy.cz, © 2nd Military Survey, Austrian State Archive, mapa z 19. století

S novým tisíciletím se Vysočany začaly postupně proměňovat v moderní rezidenční čtvrť s minimálním zachováním historických prvků. O rozvoji území se rozhodlo v době, kdy v rozvojové části čtvrti téměř nikdo nebydlel. Tehdy však byla výstavba v zanedbané pusté průmyslové oblasti v okolí malebného meandru říčky Rokytky všeobecně vítána. Kolem roku 2000 byla vypracována rozsáhlá územní studie pro celou čtvrť, která sloužila také jako podklad pro tehdejší nový územní plán z roku 1999. Tato studie však byla z územního plánu po několika letech vymazána a nebyla dle návrhu nahrazena aktuálnější verzí. Ačkoliv nezávazné, urbanistické studie jsou určitou zárukou přiměřené infrastruktury a vybavenosti, která je pro developery však drahá a neefektivní a město na tak obrovské investice nemá rozpočty. 

Foto: Zelené centrum rozsáhlých brownfields Vysočan v malebném meandru Rokytky - zanikající zahrádkářská kolonie (vpravo bývalé překladiště ČKD)
Zdroj: Mapy.cz, © Seznam.cz, a.s., 2001-2003

První bytová výstavba, tehdy jedna z největších v Praze, začala na území původní spalovny pod názvem Nová Harfa od společnosti Finep. Kolem roku 2008 pak v místě bývalého překladiště ČKD vzniká první etapa výstavby izraelské společnosti BCD Zahrady nad Rokytkou, která velmi úspěšně revitalizuje brownfield v těsné blízkosti říčky. Ačkoliv původně kolem říčky měla být výstavba do 5 pater, tento projekt byl nakonec prvním a posledním, kde se tento předpoklad územního plánování naplnil. Ve stopě původních kolejišť železniční vlečky ČKD pak vzniká několik dalších etap natlačených na nově budovanou páteřní pražskou cyklostezku A26 lemující jižní stranu zanikajících zahrádek. Původní zeleň dekorující vlečku postupně mizí a ustupuje výstavbě. V současné době je před dokončením poslední etapa projektu BCD přímo v zelené ploše původních zahrádek, na pozemku, který byl v minulosti restituován. Úrodná půda, která dle Metropolitního plánu měla být určena k rekreaci obrovské čtvrti, tak byla nedávno nenávratně zalita betonem. V parku vyrostl betonový komplex s vysokou zdí a silnicí vedoucí do garáží přímo středem centrálního parkového území. 

Foto: Počátek výstavby v okolí zeleného centra čtvrti - projekt Nad Rokytkou.
Zdroj: Mapy.cz, © Seznam.cz, a.s., 2007

Obrázek: mapa výstavby společnosti BCD v okolí Rokytky
Zdroj: https://nadrokytkou.cz/

Na mapě z roku 2012 je již zřejmé, že velká část původní zeleně v okolí říčky postupně zaniká. Pozemek s posledními ještě fungujícími zahrádkami získává v restituci dominikánská církev. Ta tu měla kdysi vlastní zahrady, stejně jako na dalších místech na území Prahy 9. Dominikáni se však rozhodli pozemek prodat, aby mohli financovat údržbu a rekonstrukci historického klášterního areálu na Praze 1. Církev uspořádala v letech 2016-17 výběrové řízení, z něhož vznikla spolupráce s developerskou společností JRD. Ta na zastavitelném pozemku při ulici Modrého, kde se nacházejí zahrádky, plánuje výstavbu bytových domů.

Foto: Zelené centrum je ohroženo výstavbou v celé jižní polovině původních zahrádek
Zdroj: Mapy.cz, © Seznam.cz, a.s., 2012

V tu dobu se již na druhém břehu připravují pozemky pro stavbu rozsáhlé rezidenční čtvrti finské společnosti YIT, kterou říčka Rokytka lemuje z jihu. Tomu předcházelo vymýcení veškeré původní přirozené zeleně na ploše několika hektarů. Historicky šlo o oblast chudinské čtvrti “Čína”, kde si zaměstnanci, kteří neměli na vysoké nájmy, budovali své dělnické kolonie. Novodobá bytová výstavba začala v roce 2016 a má mít celkem 10 etap. Původně měl být projekt dokončen do roku 2023, poté se plány protáhly až do roku 2029. První bytové domy byly šestipodlažní, postupem času a směrem ke Kolbenově ulici však domy získávají více podlaží, v poslední etapě se počítá i s výškovou budovou. Developer plánoval slibnou občanskou vybavenost a rozsáhlá veřejná prostranství. To se však zatím nenaplnilo. Například nedokončená mateřská škola je po 15 letech výstavby rozsáhlé čtvrti první vlaštovkou v oblasti vzdělávání dětí, nelze ji však zkolaudovat jako registrovanou MŠ, a tak bude fungovat jako soukromá. Slibované restaurace nad říčkou se obyvatelé zřejmě nedočkají, sportoviště, psí loučka a amfiteátr zatím rovněž nemají konkrétní kontury. Náměstíčko ožilo obchodem s potravinami a květinami, jógovým studiem, dvěma malými pizzeriemi orientovanými na jídlo “to go”, vinárnou a kavárnou, prostory jsou však velmi stísněné a v létě zde není žádný stín k posezení. 

V letech 2018-19 vznikl v meandru říčky Rokytky v místě původních zahrádek současný park Zahrádky, kterému dominuje tzv. vysočanské Mirakulum s prolézačkami a skluzavkami pro děti. Původní přirozená zeleň ustoupila i hřišti pro nejmenší děti, které je tvořeno betonovým monolitem a v teplých dnech bez stínu stromů není příliš vlídným zázemím. Tzv. amfiteátr je rovněž tvořen betonovými kostkami na kačírku. Park s rybníkem, který lemuje kvetoucí mokřadní vegetace, přitahuje návštěvníky, převážně rodiny s dětmi z celé Prahy. Za pěkného počasí je však v posledních letech přetěžován vysokou návštěvností a již dnes je zřejmé, že tak velké čtvrti s hustou zástavbou nebude brzy stačit. I proto se místní intenzivně brání dalšímu zastavění jeho přirozeně zeleného okolí.

Foto: Vznikající park Zahrádky - vykácené stromy jsou částečně nahrazeny novou výsadbou.
Zdroj: Mapy.cz, © Seznam.cz, a.s., 2016

V roce 2020 byla zahájena výstavba další rezidenční čtvrti - Nová Elektra, mezi ulicemi U Elektry a Poděbradská. Za developerským projektem stojí společnost FINEP a projekt by měl přinést nové byty, pracovní příležitosti, služby, veřejnou vybavenost i městskou zeleň. FINEP ve Vysočanech již realizoval dva velké rezidenční projekty, které jsou stále ve výstavbě - Nová Harfa a Harfa Park s výstavbou více než dvou tisíc bytů. V těsném sousedství proběhla nedávno demolice dalšího z průmyslových areálů - Barvy Tebas a výstavba více než 600 bytů s obchody a službami je v plném proudu. Central Group aktuálně buduje 1 500 jednotek v areálu bývalé Tesly v Hloubětíně při ulici Poděbradská.

Finské město je dnes z velké části hotovo, i když výstavba nadále pokračuje, stejně tak jako intenzivní zástavba od severní části parku směrem ke Kolbenově ulici (čtvrť Emila Kolbena a Vivus Kolbenova), ale i dále za ni směrem k trati a Klíčovským sadům (CPI, AFI City a Tulipa City). Jedná se převážně o mohutnější výškové bytové komplexy, které v nadcházejících letech zaplní další tisíce nových obyvatel. Postupně měly vzniknout v celé rozsáhlé rozvojové oblasti mezi dvěma hlavními železničními tahy kolem Kolbenovy a Poděbradské mezi ulicemi Freyova a Kbelská komerční prostory a tisíce bytů původně pro zhruba 20 tisíc obyvatel, očekávaný počet obyvatel však nyní narůstá až na téměř 40 tisíc. V těsné blízkosti první nově budované mateřské a základní školy U Elektry mají vzniknout dvě věže o více než 10 patrech. Na území dnešní betonárny těsně vedle cyklostezky developer aktuálně navrhuje několik 15 patrových budov (Metrostav Development). Infrastruktura se nerozvíjí adekvátně z důvodu ekonomické nevýhodnosti a nedostatečné vyjednávací pozice města. Dnešní výstavba tak bohužel neodpovídá moderním trendům inspirovaným úspěšnými strategiemi evropských měst. 

Výstavba bez koncepce

Celá čtvrť utrpěla při svém rozvoji kvůli několika zásadním faktorům. Ten hlavní je, že zde chybí komplexní a ucelená vize rozvoje. První urbanistická studie sloužila jako podklad pro nastavení dnes již zastaralého územního plánu v roce 1999 a byla dokonce několik let jeho součástí. V roce 2006 však byla smazána s tím, že bude nahrazena novou studií. Místo toho postupně vzniká řada dílčích studií financovaných ze soukromých i veřejných prostředků sloužící spíše jako podklady pro jednotlivé projekty výstavby („Poděbradská“, „Nová Elektra“, „Nová Tesla“, „Nová Harfa“, „Kolben City“, ...), které nemapují území jako celek a nezohledňují současný stav oblasti, která je už tak přetížena. Jednotlivé projekty a etapy vznikají samostatně a nenavazují na sebe, dostatečně není posuzován ani vliv každého projektu na kvalitu života a zatížení životního prostředí. 

Oranžově zvýrazněná zastavitelná plocha okolí parku Zahrádky dle platného ÚP. Červeně označeno soukromé území: zleva soukromý dům s komerčními prostory, BCD poslední etapa ve výstavbě, JRD stavební záměr - podnět k sepsání petice proti dalšímu zastavění zeleně. Vpravo první etapa BCD Zahrady nad Rokytkou I.
Zdroj: web Park Zahrádky, 2021

Dva protichůdné územní plány

Dle platného územního plánu z roku 1999 je území centrálního parku čtvrti pro tisíce obyvatel z velké části zastavitelné. Světle oranžová (OB-D) a růžovo-červená plocha (OV-E) či zatím soukromá žlutá plocha (SP) umožňuje zastavitelnost primárně pro bydlení, ale také zařízení pro děti a mládež, sportovní či kulturní zařízení, zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb či obchody a služby. Připouští také drobné vodní a zelené plochy, pěší a cyklo komunikace. Lze sem umístit i zahradnictví či doplňkové stavby pro chovatelství a pěstitelství, což by nejlépe vystihovalo současné využití. Týká se to také zbytků zahrádkové kolonie, které jsou ve vlastnictví dominikánské církve. Díky záplavovému území podél říčky Rokytky je tato plocha nezastavitelná a z části definovaná jako biocentrum, tedy jako součást pražského systému ekologické stability (ÚSES). 

Obrázek: Územní plán z roku 1999 s vyznačenými změnami
Zdroj: Platný územní plán, © IPR Praha, © 2021 ČÚZKv

Připravovaný Metropolitní plán, který by měl začít platit v roce 2023, má však s územím jiné plány. Jeho návrhová verze z roku 2018 ukazuje, že by plocha měla být nestavební s parkovým prostranstvím pro rekreační využití. “Cílem navržených regulativů je posílit charakter a rekreační využití parků U Rokytky a Podviní navržených podél potoka Rokytka zejména zkvalitněním pěší prostupnosti podél potoka a napojením na ulice okolní zástavby a doplněním mobiliáře (...) Součástí lokality je zahrádková osada ve východní části lokality,” píše se v textové části. Jde tedy o zcela rozdílnou představu o využití území okolí centrálního parku Zahrádky, na které se shodují všichni tvůrci nového územního plánu Hl. m. Prahy, ale i současní obyvatelé čtvrti.

Obrázek: Zelené centrum čtvrti jako rekreační zóna - vizi již kvůli výstavbě nelze naplnit
Zdroj: Metropolitní Plán Prahy, © 2021 IPR Praha

Nedostatek prostoru pro trávení volného času

Místní upozorňují na nedostatek veřejných prostranství, zeleně a odpočinkových zón. Většina území patří developerům, kteří vytvářejí spíše soukromé a často uzavřené zóny pro majitele bytů. Rekreační plochy jsou na svém limitu, zatímco výstavba počítá s dalšími tisíci nových obyvatel. Okolí parku Zahrádky je zatím jediným prostorem, kde lze relaxovat - ten však nestačí pro několik desítek tisíc obyvatel, převážně mladých rodin s dětmi, se kterými tu město počítá. Navíc již dnes je park atraktivní výletní destinací nejen pro obyvatele celé Prahy, ale i okolních měst a obcí. V teplých dnech je tak park o rozloze pouhých necelých 3 hektarů již nyní přetížen. Webové portály lákají rodiny s dětmi k výletu na atraktivní hřiště či sportovce na unikátní fitness tělocvičnu na přilehlé louce. Parkující návštěvníci blokují příjezdové ulice rezidencí a malé bistro, jehož výstavbu financovala společnost Finep, nabízí pro tak velký počet lidí jen velmi omezené možnosti. 

Cyklostezka A26 (tzv. Rokytka) vedoucí z Libně podél řeky přes Vysočany, Hloubětín, Černý Most až do Horních Počernic, je páteřní trasa dlouhá téměř 16 km. V teplých dnech se ukazuje, že cyklostezka je nedostatečná pro takový objem lidí - vedle cyklistů stezku používají pěší a rodiny s kočárky a malými dětmi. Jediným řešením je odklonit pěší (především ty s kočárky a psy) z cyklostezky tak, jak to bylo původně zamýšleno. To se však dlouhodobě neděje, protože cyklostezka slouží jako spojnice s mosty přes okolní hlavní tahy, navíc jako jediná poskytuje zpevněný povrch, který ocení maminky s kočárky a malými dětmi. Na vznikajících alternativních trasách už je rovněž čilý ruch a i zde se nebezpečně střetávají pěší s rychle jedoucími cyklisty.

Chybějící vybavenost

Nedostatečná je i situace, co se občanské vybavenosti týče. U podobně rozsáhlých projektů vybavenost často zaostává a naplňuje se s velkým zpožděním. Zeleň dorůstá desítky let stejně jako komunitní, kulturní, společenská a zájmová činnost. Počet obchodů, sociálních služeb či veřejných prostor je na takový počet obyvatel minimální a vznikne nejspíše až po osídlení většinou obyvatel. Dlouhodobě se příliš nedaří vytvořit vyvážený mix obslužnosti, a to tak, aby bylo možné jej obsáhnout pohodlně pěšky. Čtvrť je rozlehlá a prostory k pronájmu rozptýlené ve velkých vzdálenostech, navíc se stíženou prostupností. To je mj. způsobeno i dosud stále uzavřeným a nevyužitým rozsáhlým areálem bývalé továrny Praga, jehož historie sahá až do roku 1907 a svého času byl největším strojírenským podnikem v zemi. Dnes by měl sloužit v nové čtvrti jako obchodní, společenské, vzdělávací, kulturní a umělecké centrum plné života s bydlením typu studentského housingu i luxusních loftů. Místo naplnění slibných vizí však několik unikátních industriálních skvostů v podobě továrních hal zeje prázdnotou a chátrá. Díky iniciativě Pragovka Art District od roku 2016 dochází alespoň k částečné přeměně brownfields na centrum současného umění s živoucí komunitou se stylovou kavárnou, koncerty, projekcemi, skateparkem a vnitřní i venkovní akcemi pro veřejnost.

Některé základní služby jako pošta, knihovna či banky, ale také kulturní či zájmová a sportovní činnost jsou stále rozmístěny v okolních čtvrtích. Místní děti jsou rozloženy do několika stávajících základních škol, kde dochází k přetížení, část z nich z důvodu nedostatku kapacit dojíždí do školy mimo Prahu 9. Představa o spádové škole v pěší vzdálenosti uprostřed obydlené zóny se naplňuje až nyní, kdy je po 15 letech výstavby bytů v procesu i výstavba první státní ZŠ s MŠ. Tu nestaví developeři, ale Praha 9, která pokryje s pomocí hl. m. Prahy i většinu nákladů na prostory pro téměř 800 dětí, a to ve výši více než 400 milionů. Po dostavbě se bude jednat zřejmě o největší základní školu v Praze na tak malém pozemku. Hřiště pro děti bude na střeše, protože na něj není jinde místo. Investoři na školu přispěli, ne však např. ti, kteří nejvíce přislíbenou školu využívali při prodeji bytů. Výstavbou školy však rozvojové území přijde o jeden z mála pozemků ve vlastnictví města, a to navíc bývalých zahrádek, jejichž zeleň byla nedávno rovněž nárazově vymýcena. V současné době se díky iniciativě předsedkyně pirátské strany rýsuje možné rozšíření území pro školáky, to však bude využito pro další budovu školy namísto zeleně či venkovního prostoru pro děti a pozemky bude město muset rovněž vykoupit.

“Je naprosto nepochopitelné, jak může obec schvalovat desítky a desítky nových bytů v oblasti, kde původně nikdo nežil, aniž by paralelně zajistila odpovídající základní obslužnost,” píše se v textu elektronické petice, která vznikla již začátkem roku 2020. Města a obce se musí naučit tuto základní vybavenost po developerech vyžadovat včas a s jasnou koncepcí, přestože nemají pravomoc rozhodovat ve stavebním řízení, což je v kompetenci stavebního úřadu. Jejich role je zastupovat v řízení zájmy obyvatel a ovlivňovat tak aktivně kvalitu života v rámci svých možností. Zároveň je zřejmé, že není možné funkčnost veřejných prostor nechat napospas trhu, ale především v počátcích klíčové funkce podpořit a zajistit i přes případnou neziskovost. Developeři i obec společně po 20 letech volné výstavby dle starého plánu snad již hledají aktivně cesty, jak zlepšit životaschopnost některých veřejných služeb, a to především v počátečních fázích osidlování čtvrti. I Praha 9 začíná do procesu výstavby stále více zasahovat účelněji a s předstihem, nedávno navíc oznámila svůj záměr aktivně vstoupit do plánované revitalizace sousedního rozsáhlého území v okolí metra Českomoravská ještě v době, kdy lze budoucí podobu realizace ovlivnit. Studie projektu inspirovaná Hamburkem by měla být závazná a celkový přístup se jeví již více koncepční. Jen čas však ukáže, zda tentokrát zastupitelé svou roli zvládnou lépe.

Likvidace zeleně 

Rezidenční výstavbě ustoupil velký objem vzrostlé a husté zeleně, která na téměř neobydleném území převážně v širším okolí říčky Rokytky po desetiletí přirozeně a nerušeně rostla. Zdravá zeleň je zbytečně kácena, aniž by byla doplňována adekvátní náhradou. Místo bohaté a různorodé flory jsou zde stále častěji travnaté stráně, trávníky v předzahrádkách, jež jsou převážně zelenými střechami garáží, betonové prvky, plochy zpevněné či s kačírkem a minimum vzrostlých stromů s větší korunou, která by poskytovala potřebný stín. Častým argumentem úřadů je, že jde o bezcenné náletové dřeviny. A to i přes to, že jich jsou hektary, což je ztráta, která významným způsobem ovlivní místní faunu, mikroklima a atmosféru. Další obhajobou je fakt, že zeleň vzniká i v rámci výstavby. Její kvalita je však s přirozenou letitou zelení neporovnatelná. 

Také samotná revitalizace parku Zahrádky probíhala tak, že byla nejdříve vykácena velká část původních vzrostlých zdravých stromů. Na jejich místě pak vznikla vodní plocha a zpevněné chodníky, hřiště, betonové prvky či bistro. Nová výsadba proběhla jen v některých částech parku a nedokáže plně nahradit původní přirozenou zeleň, i když esteticky působí velmi atraktivně a má velmi dobrou péči v kontrastu k mnohým developerským územím. 

Společnou charakteristikou zástavby na bývalých územích tzv. brownfields je typicky městská řídká zeleň doplněná spíše zpevněnými povrchy, trávníky, dekorativní zelení a stromy s menší korunou. Vizualizace developerských projektů slibují stromy, keře, zeleň, parky, ve skutečnosti se však existující zeleň vykácí, s velkým zpožděním se pak vysází zeleň nová, která v prvních letech trpí nedostatečnou péčí. Lze očekávat, že za několik desítek let dojde k zmohutnění zeleně, nelze ji však považovat za srovnatelnou s letitým přírodním biokoridorem kolem Rokytky. “Byla zde zbytečně vykácená zeleň až k břehům Rokytky se zachováním pouze několika starých stromů, jež zatím nebyla nahrazena bujnou zelení viditelnou na prodejních vizualizacích developera. Velmi smutný je pohled na kontrast u okolních strání – původní bujná zeleň, jež ustupuje domům, mj. kvůli výhledu a slunci, přechází v holé stráně s retenčními nádržemi,” píše se v textu online petice o projektu tzv. finského města Suomi. Obyvatelé opakovaně upozorňují obec na to, že nedochází k plánované výsadbě a developer se o zeleň dostatečně nestará. Město šetří rozpočet tím, že zeleň ani další veřejné prostory výstavby nepřebírá do své péče, ale ztrácí tak nad ní kontrolu. 

Zdroj: web Park Zahrádky, 2021

Biocentrum v Zahrádkách

Park Zahrádky se nachází na území lokálního biocentra a navazuje na přírodní biokoridor říčky Rokytky. Biocentrum a biokoridor jsou základními články Územního systému ekologické stability (ÚSES) a označují oblasti, které svým stavem a velikostí umožňují existenci a migraci přirozeného, původního ekosystému. Kromě přírodní části parku a břehů říčky jsou právě zákoutí komunitních zahrádek přirozeným prostředím pro vzácnou faunu a flóru, která se zde nachází - jsou to například chráněná ještěrka obecná a vzácné včely samotářky, které zde již dlouhá léta přezimují ve stovkách dutin v půdě. Na jaře pak vylétají a opylují zdejší ovocné stromy. V tůňkách, které zahrádkáři vytvořili, se každoročně líhnou vážky, které pak poletují v parku. Zázemí tu mají veverky, ježci a množství ptáků. Území zahrádek je jedním z posledních nedotčených území v okolí, které nabízí úrodnou půdu a vzrostlou, bohatou zeleň, a má nenahraditelnou hodnotu pro kvalitu života čtvrti o velikosti okresního města.   

Letitá zeleň v okolí parku Zahrádky vytvořila neobyčejné kouzlo, které přitahuje tisíce lidí. Ta však každým rokem mizí, ať už kvůli zastavění nebo necitlivé kultivaci. Na jeho území městská část postupně vybudovala několik hřišť, bistro či betonový amfiteátr. Ve staré jabloňové aleji přiléhající k fitness louce navazující na park dokonce v současné době se souhlasem radnice vzniká rozšíření nežádoucího parkoviště místního rugby klubu, který již dlouhodobě potřebuje přístup i parkování na opačné straně řeky bez znehodnocení rekreační zóny provozem aut. 

Okraje parku by s další výstavbou lemovaly zdi a parkoviště, celé zastavitelné území by bylo zasypáno a zalito betonem garáží a zeleň uvnitř projektů mívá převážně podobu zelených střech garáží či sklepů, které nelze v blízkosti vodního toku dostatečně zahloubit. Obyvatelé si přejí v tomto místě rozšíření nedostatečného parku s klidovým komunitním prostředím a přirozenou zelení. Upozorňují i na fakt, že původní zahrádky dali parku jméno, a pokud by měly zaniknout i jejich poslední zbytky, nebude již nic připomínat původ tohoto názvu.

Foto: Poslední fungující zahrádky u parku Zahrádky ohrožené výstavbou
Zdroj: web Park Zahrádky, 2021

Aktuální vývoj

Výstavbu, kterou JRD plánuje v zahrádkách u parku, aktuálně platný územní plán z roku 1999 umožňuje. Připravovaný Metropolitní plán vede území již jako rekreační plochy zeleně, avšak kvůli průtahům s přípravou je zatím neplatný. Místní občané, kteří se proti této výstavbě postavili a sepsali petici za záchranu pozemků bývalých i stávajících zahrádek jako veřejné zeleně, požadují změnu územního plánu v souladu s jeho zatím neschválenou rozpracovanou novou verzí. Místní rovněž kvitují důležitý krok ze strany starosty Prahy 9, který požadoval od developera dohodu s místními a po sepsání petice požádal Magistrát o odkup dotčených pozemků. Probíhají rovněž jednání o možných a reálných řešeních na úrovni všech zúčastněných stran - Magistrát, Praha 9, developer jako zástupce majitele, architekti, zástupci místních (organizátoři petice). Ti upozorňují na postupný úbytek zeleně a nedostatek přírodních rekreačních prostor i občanské vybavenosti dosavadní výstavby na území Vysočan. Plánovaný projekt v místě u centrálního parku totiž s žádnou přidanou infrastrukturou nepočítá. Klub Pirátů Prahy 9  navrhl zastupitelům zadat vypracování nezávislé územní studie, která posoudí celkovou koncepci budoucího rozvoje lokality, především však vhodné využití pozemků původní i stávající zahrádkářské kolonie. Pro místní obyvatele i Pražany navštěvující oblast Rokytky je to šance na záchranu kvality života území, kterou ještě ovlivnit lze.  

V současné době Praha plánuje výstavbu na dalších rozvojových územích podobného charakteru. Je velmi pravděpodobné, že pokud se nepoučíme z vývoje, který ve Vysočanech započal před více než 20 lety, a to ne zcela vhodným ukotvením územního plánu, kterému předcházelo rozprodání ploch bez závazných podmínek ovlivňujících kvalitu života budoucích obyvatel, budeme čelit podobným problémům jako dnešní čtvrť o velikosti okresního města uprostřed Prahy. Obyvatelé apelují na více pozornosti a obezřetnosti ze strany úřadů a zastupitelů či architektů, důraz na jasné a závazné stanovení koncepce výstavby, posílení kapacity úřadů, odborného poradenství a lepší plánování rozpočtů na infrastrukturu v rozvojových oblastech. Upozorňují také na to, aby se budoucí majitelé bytů nenechali zlákat marketingovými triky a vizualizacemi, ale pečlivě studovali platný územní plán a sledovali průběžně vývěsku dané čtvrti, kde se dozví o jeho případných změnách či stavebních řízeních včas, a to ideálně ještě před podpisem rezervační či kupní smlouvy. 

Obrázek: Mapa výstavby v rozvojové čtvrti na rozhraní Vysočan a Hloubětína (aktuální bytová výstavba v procesu či ve fázi záměru)
Zdroj: web Park Zahrádky, 2021

Zdroje

• Petice proti nekoncepční masivní výstavbě v oblasti Vysočany/Hloubětín na úkor zeleně a vybavenosti
• Web Parku Zahrádky
• Facebook Petice Rokytka