Bydlení

Ceny bydlení se v Praze vyšplhaly na neúnosnou mez. Ať už bydlíte v nájmu nebo ve vlastním, pro většinu obyvatel se bydlení v metropoli stává drahé a zatěžující. Příčiny a řešení krize bydlení jsme rozebrali zde:

Proč je v Praze tak drahé bydlení

Praha je koncentrovanou metropolí Česka. Ročně se do hlavního města stěhuje kolem 15 tisíc lidí, každoročně je zde navíc ubytováno mnoho studentů, pracujících i turistů. Nároky na bydlení v Praze jsou tak vysoké, že pro investory představují velmi lákavou příležitost pro zhodnocení kapitálu. Spor, který někteří vidí ve vnímání bydlení jako domova, místa pro život, a bydlení jako obchodního artiklu, komodity, je v metropoli velmi živý. Před vedením města leží náročný úkol vybalancování sociálních a ekonomických požadavků na bytovou situaci.

Ceny se v Praze za poslední roky vyšplhaly v průměru přes 100 tisíc Kč za metr čtvereční v nové výstavbě, ve starší zástavbě širšího centra jsou ceny často ještě mnohem vyšší. Nájmy se v Praze pohybují v průměru kolem 350 korun za metr. Bydlení v hlavním městě si přestává moci dovolit i střední třída, a to vede k zásadním dopadům na život v Praze. 

Příčiny vysokých cen jsou velmi komplexní. Nejčastěji se mluví o neschopnosti trhu poptávku uspokojit v důsledku pomalé výstavby. To ale zdaleka není jediným důvodem, i tak jsou ceny bydlení často využívány jako univerzální argument pro povolování škodlivých nebo předimenzovaných projektů. Do značné míry totiž záleží, kdo si nové i stávající byty kupuje, a jak je s nimi nakládáno. Podle některých vyjádření se v Praze na investice kupuje až 40 % bytů. V nových projektech, aktuálně např. v pražských transformačních územích (tzv. brownfieldech) neexistuje prakticky žádná regulace cen bydlení tak, aby byl zajištěn sociální mix v nových čtvrtích, což představuje jedno ze základních pravidel zdravého a udržitelného urbanismu. 

Jedním z dalších zásadních faktorů, který ceny bydlení udává, je globální situace na trhu s bydlením související s procesy financialziace a komodifikace bydlení. Právě vtělení nemovitostí do páteřní infrastruktury globálních finančních trhů způsobilo, že ceny bytů jsou mnohem více vázané na globální finanční trhy, než se dříve mohlo zdát. Tím spíše je zřejmé, že samotná výstavba současnou krizovou bytovou situaci nezlepší. Je třeba vytvořit škálovanou nabídku bydlení pro různé příjmové skupiny, kterou musí podpořit výstavba městských bytů a podpora alternativních forem bydlení jako jsou družstva, baugruppen, a další. Komplexně jsme příčiny drahého bydlení v Praze zanalyzovali v podrobné studii.

Jak řešit krizi bydlení

Oproti městům v Rakousku a Německu, která bývají často dávána Praze za příklad v otázkách bytových politik, má česká metropole zásadní nevýhodu spočívající v porevolučním dědictví privatizace. Díky tomu vlastní jen minimální podíl pozemků a bytů, a tím má v tržním nastavení bytového systému ztíženou pozici. I tak má stále dost nástrojů, jak nepříznivou bytovou situaci ovlivnit.

Primárně je třeba oživit městskou bytovou výstavbu. Praha zahájila projekty podpory družstevního bydlení a baugruppen a založila Pražskou developerskou společnost, která má rozvoji městských bytů pomoci vytipováváním pozemků a přípravou nových bytových projektů. Nové projekty městského bydlení ovšem zatím žádné nevznikly. I proto je důležité, aby Praha postupovala důsledně zejm. v současných projektech transformace pražských brownfieldů, a podíly dostupného bydlení vyjednávala se soukromými developery, kteří z naprosté většiny nejcennější pozemky v Praze vlastní.

Je klíčové, aby města ve spolupráci se státní správou efektivně zamezili spekulacím s nemovitostmi, a aktivně podporovali alternativní formy bydlení. Vedle městských bytů to mohou být např. družstva nebo tzv. baugruppen - skupiny obyvatel se zájmem o výstavbu vlastních projektů, které mohou být obohaceny i o specifické přidané hodnoty, jako jsou komunitní prostory nebo důraz na environmentální aspekty výstavby. Příklady a podporou těchto forem výstavby se zabýváme v rámci projektu Technologické agentury ČR. 

V neposlední řadě má smysl podporovat sektor nájemního bydlení a v jeho rámci zajistit bydlení pro různé příjmové skupiny. V tom může vydatně pomoci např. také účinná regulace krátkodobých pronájmů. Např. Berlín neuspokojivou situaci nájemního bydlení řeší pětiletým zastropováním nájmů ve městě. Naše návrhy jsme shrnuli v analýze bytové situace v Praze.