Plasty

Plasty jsou relativně novým materiálem. K jejich většímu využití dochází až v druhé polovině dvacátého století. Dnes jsou všudypřítomné. Jejich spotřeba se od roku 1960 zdvacetinásobila. Více jako polovina plastů byla vyrobena po roce 2000. Nárůst produkce a spotřeby plastů přináší řadu problémů, které je třeba řešit. Nejviditelnějším problémem je zamoření oceánů, plastová vlákna se však nachází ve vzduchu, který dýcháme i ve vodě, kterou pijeme. Většina plastů se skládkuje a spaluje, což vede ke ztrátě surovin, energie a znečištění životního prostředí.

Jaké dosud byly přijaty kroky v EU a ČR?

EU řadí problematiku plastů mezi priority. Byla přijata strategie pro plasty. K hlavním cílům patří používat plastů méně a efektivněji, vytvořit funkční trh pro recykláty a důraz je kladen na jejich kvalitu. Jen tak mohou nahradit primární suroviny.

V rámci prvního akčního plánu pro oběhové hospodářství byla schválena nová legislativa, která stanovuje požadavky na vyšší materiálové využití plastových obalů (55 % v roce 2030), jejich recyklovatelnost (od roku 2030 musí být všechny plastové obaly recyklovatelné) a byl také stanoven povinný obsah recyklátu v PET lahvích (první výrobce rPET v ČR). Dále byly omezeny výrobky na jedno použití (v ČR zákon dosud není schválen, přehled výrobků na webu MŽP).

Nyní se začínají realizovat cíle druhého akčního plánu, které navazují na předchozí kroky. Pozornost je věnována nejen podpoře recyklace (až 4x má vzrůst kapacita recyklačních linek), ale i exportu plastů a jejich bezpečnosti z hlediska chemických látek.

Od roku 2021 EU zdanila nerecyklované plastové obaly a to částkou 800 EUR/t (cca 20 Kč/kg). Daň má být novým příjmem EU. Daň by mohla podpořit využití recyklátů. Jejich odbyt ovlivňuje cena ropy. Například cena rPET se pohybuje od 1150 do 1350 EUR/t. Cena primárního PETU při nízkých cenách ropy může být i 600 EUR/t.

Čemu se v oblasti plastů věnujeme v Arnice

Podpora prevence a recyklace

Snažíme se podporovat prevenci a třídění plastů na úrovni obcí a to jednak pomocí osvěty, jednak přímým poradenstvím obcím. Omezení spotřeby plastů má mnohem větší dopad, než jejich třídění. I z důvodu, že část plastů prostě dnes nelze recyklovat. Průměrný obyvatel ČR ročně vyprodukuje 1 až 2 žluté 1100 litrové kontejnery plastů. To je dost.

Toxické látky v plastech

Sledujeme obsah škodlivých chemických látek v plastech. Relativně bezproblémové jsou obalové plasty, hlavně PET, polyetylen a polypropylen. Řada jiných plastů obsahuje škodlivé chemické látky, z nichž mnohé jsou toxické pro člověka a životní prostředí. Mnohé z těchto látek se v životním prostředí nerozkládají, naopak se ukládají v živých organizmech. Během používání se uvolňují z produktů a mohou se uvolňovat i během recyklace a z recyklovaných produktů. Mezi problematické plasty řadíme PVC či stavební polystyren, ty nepatří ani do kontejnerů na tříděný sběr. Problematická je recyklace plastů z elektroodpadu či autovraků.

Nakládání s plastovým odpadem

Z metod recyklace plastů podporujeme především jejich mechanickou recyklaci. Podle dostupných informací je to nejlepší způsob. Podle prezentace OECD z roku 2020 je i tento způsob spojen s nejnižšími emisemi skleníkových plynů (graf).

graf plasty

 

 

 

 

 

 

 

Z grafu je vidět, že spalování plastů není z hlediska emisí skleníkových plynů vůbec dobrý nápad. Nutno však zvážit více faktorů. V každém případě by pomohlo, kdyby se snížil sortiment používaných plastů v jednotlivých oblastech spotřeby. Umožnilo by to jejich lepší dotřiďování a materiálovou recyklaci.

Chemická recyklace jako snadné řešení nakládání s plastovým odpadem

Vedle mechanické recyklace je dnes často zmiňována i tzv. „chemická recyklace“ jako řešení problému znečištění plasty. Jako chemická recyklace se obvykle označují technologie, kterými se pomocí určité kombinace tepla, tlaku, omezení přístupu kyslíku, katalyzátorů a/nebo rozpouštědel štěpí použité plasty buď na palivo, nebo na stavební kameny pro nové plasty. Chemickou recyklací se však do životního prostředí uvolňují toxické látky. Plasty obsahují celou řadu toxických látek a při zpracování plastů při vysokých teplotách se zároveň vytvářejí další. Tyto toxické látky zůstávají v produktech i vedlejších produktech a nakonec se uvolňují do životního prostředí jako emise do ovzduší a toxické zbytky, zejména v případě, že se produkty spalují. Chemická recyklace je navíc vysoce uhlíkově náročná. Většina provozů pálí své produkty jako palivo. I u nejpokročilejších technologií se jen z velmi malé části odpadního plastu skutečně stává nový plast.

Vývoz plastů do zemí Afriky a jihovýchodní Asie

Plastový odpad často putuje do rozvojových zemí. Ty ale nemají pro jejich zpracování odpovídající technologii. Zpracovávají se tam za daleko horších podmínek než u nás a představují nebezpečí pro zdraví lidí i životní prostředí. Vývoz plastů sice byl od 1. ledna částečně omezen Basilejskou úmluvou (reguluje přepravu odpadů mezi státy), neziskové organizace, které se touto problematikou zabývají, to stále považují za nedostatečné.

Problém s plasty není jen problémem nakládání s odpady. Plasty jsou příliš levné ve srovnání s přírodními materiály, jejich produkce proto exponenciálně roste. Je třeba ho řešit snížením produkce, a to zejména snižováním produkce jednorázových plastových výrobků a obalů.

Publikace

Ponořte se do našich publikací na téma předcházení vzniku odpadů, jejich recyklace a nakládání s nimi.
Další publikace

Toxické látky

Prosazujeme svět bez toxického znečištění a důsledný zákaz zdraví i přírodě nebezpečných látek a odpadů

Řeky bez jedů Plasty Databáze chemických látek Globální znečištění Česko bez jedů Scan4Chem Znecistovatele.cz

Odpady

Protože nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne, Arnika prosazuje prevenci vzniku odpadů a jeho recyklaci. Varujeme i před riziky spalování odpadů.

Odpadový Oskar Tipy na předcházení vzniku odpadů Kampaň Nespaluj, recykluj! Odpady v zahraničí Web Nespaluj, recykluj Web koalice Pro 3R

Praha – město pro život

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem. Soustředíme se na územní plán, který určuje, kde a co se v Praze smí stavět. Prosazujeme ochranu zeleně, informujeme obyvatele a pomáháme lidem zapojovat se do rozhodovacích procesů.

Územní plánování Město a klima Bydlení Letiště Petice Nechceme Sjezdovku Petice 30 pro Prahu Facebook Praha město pro život

Stromy

Chráníme stromy a aleje podél silnic, ve městech a obcích i ve volné krajině. Chráníme tím zdravé životní prostředí, biodiverzitu i živočichy, kteří ve stromech žijí.

Jak zachránit strom Alej roku Tour de aleje Konference a semináře Poodří žije

Řeky

Chráníme přirozený charakter vodních toků, oponujeme ničení řek ve jménu „ekologické“ vodní dopravy. Podporujeme zavádění soustavy Natura a udržení přírodní rozmanitosti.

Živé Labe

Biodiverzita

Podporujeme zavádění soustavy Natura 2000 a udržení přírodní rozmanitosti – biodiverzity – údržbou cenných lokalit v Českém Středohoří.

Chráníme staré stromy vytvářející dutiny, které jsou domovem mnoha vzácných a ohrožených živočichů, včetně páchníka hnědého v Poodří.

Natura 2000 Bořena

Účast veřejnosti

Arnika se dlouhodobě zasazuje o účast veřejnosti v územních a stavebních řízeních a další procesech, jež souvisejí s ochranou životního prostředí, i přes opakovanou snahu toto právo veřejnosti omezit.

Vy tu stavíte, my tu žijeme Měníme klima v legislativě