Příběhy

Našeho průzkumu v rámci projektu Zvaž to, který probíhal v roce 2022, se zúčastnilo 13 domácností - rodiny, spolubydlící či páry. Vážili 2 měsíce jednotlivé druhy odpadů a díky tomu, že si odpady více "osahali", si dokázali představit, jaká kvanta odpadu skutečně jako domácnosti vyhazujeme.

A mají pro všechny jeden vzkaz: "Zvládli jsme snížit produkci odpadu pod průměr Pražana, zvládnete to i Vy!"

Každá domácnost je specifická a v průzkumu nás zajímalo hlavně to, jak lidé zacházejí s bioodpadem, jaké mají nákupní zvyky a jaké jsou jejich osobní triky a zkušenosti, jak vytvářet méně odpadu.

Ze 13 domácností jsme vybrali 5, které vás, doufejme, nejvíce inspirují.

Jan žije v bytovém domě spolu s přítelkyní. S bioodpadem chodí do komunitního kompostéru a jeho silnou stránkou je snaha využít věci na maximum. Aby ke vzniku potravinového odpadu vůbec nedošlo, Jan si píše nákupní seznam, zamražuje pečivo, kontroluje, jestli mu potraviny neprochází a pokud se nejedná o maso, tak potraviny s prošlou trvanlivostí kontroluje pohledem, čichem nebo ochutnáním, zda jsou ještě v pořádku. Jan posílá tip, že mírně kyselé mléko využije na palačinky.
Během průzkumu se Jan stěhoval a tak se stalo, že měl přebytečné, ale ještě funkční věci, jako jsou bytové doplňky, nábytek, oblečení atp. Vše daroval a tak ušetřil 7kg směsného odpadu – to je jako Janova produkce směsného odpadu 3,5 měsíce. Pomohli mu v tom aplikace Nevyhazuj to, Vše za odvoz a charitativní obchod Restart. Zároveň se snaží používat věci dokud co nejdéle a pokud to jde, opravovat je. Sám cítí rezervy v produkci plastových obalů, a tak si na nákupy bere vlastní tašku i sáčky, na ovozel sáčky nepoužívá vůbec a sýry a salámy kupuje ve větších baleních.

Mária žije se svým přítelem a pejskem v bytě. Alda ale není jediné zvířátko, co s nimi žije, doma mají kompostér s žížalami neboli vermikompostér. Takže sama doma přemění bioodpad na humus a místo likvidace odpadu vzniká cenná surovina a aby ze surovin vytěžila co nejvíce, sbírá čisté slupky kořenové zeleniny a před zkompostováním z nich uvaří vývar. Mária také zamrazuje ovoce v sezóně a v průběhu roku konzumuje. Tip od Márie uvaří luštěniny ve větším množství než potřebuje a pak část zamrazí a luštěniny má vždy po ruce bez plánování namáčení a bez odpadu z obalů. Bohužel se jí někdy nedaří vyhnout se zelenině v plastovém obalu, kvůli nabídce nedalekého obchodu. Vynahrazuje si to nákupem trvanlivých potravin v bezobalovém obchodu, kde si naplní vlastní obaly. Mária má ráda módu, nakupuje oblečení z druhé ruky, swapuje nebo nakupuje od lokálních tvůrců. Je to udržitelný způsob, jak si užívat svou zálibu a zároveň má velmi originální a přitom sladěný šatník. Sama Mária stále uvažuje o vylepšování přístupu ke spotřebě a z ní vznikajících odpadů, i když z našeho průzkumu vyšla jako absolutní vítěz s nejnižší produkcí odpadu.

Veronika žije s manželem a roční holčičkou v domě se zahradou. Kompost mají tedy po ruce a tak je 53 kg bioodpadu ročně jednoduše přesměrováno z popelnice na zahradu. Pro předcházení vyhazování potravin má Veronika zvyk, kontrolovat lednici a z vadnoucí zeleniny či produktů blížících se k datu spotřeby vařit jako první. I Jan to zmínil jako takovou kulinářskou výzvu. Jako maminka malého dítěte, které roste před očima hojně využívá swapy, kde oblečení a pomůcky vyměňuje s ostatními maminkami a doporučuje i lokální facebookové skupiny, kde měníte/prodáváte/darujete/získáváte mezi sousedy. Minimalistický styl života jí souzní nejen s ekologií, ale usnadňuje i život a odlehčuje hlavu. Veronika někdy využívá služby online supermarketu a preferuje zálohované tašky před papírovými. I když je tu vidina recyklace papíru, prevence je asi 3x efektivnější. Jde o to najít si při nákupech ekologické způsoby, které jsou v našich možnostech. Ocenila by srozumitelnější označování obalů ohledně recyklace popřípadě propojení QR kódů na popelnicích s aplikací, celkově se jí zdá, že na problém nadprodukce odpadů je směrem k veřejnosti málo komunikován.

Pavlína žije v bytě v panelovém domě se svojí sestrou a kočkou. Všechno až na bioodpad poctivě třídí a průzkum jí donutil zamyslet se i nad jeho tříděním. Dokázala by tak ze směsného odpadu odklonit i polovinu hmotnosti a to už stojí za řeč. Na závěr průzkumu si pořídila bokashi kompostér a na výsledky se teprve těší. K bokashi kompostéru si chce pořídit i vermikompostér, aby objem odpadu nejen zmenšila, ale proměnila ho na humus. Pavlína přiznává, že se nechá zlákat slevami, ale vždycky se rozmyslí, zda potraviny stačí spotřebovat. Pro zásoby a nejen trvanlivých potravin, ale i drogerie chodí do bezobalového obchodu, šetří tak těžké obaly od drogerie a díky tomu se dostává s produkcí plastového odpadu na nízká čísla. Díky průzkumu více zhodnocovala, zda je textilní odpad skutečně k vyhození nebo ho lze ještě opravit, upcyklovat na jinou funkci nebo využít alespoň na úklid. Stejně tak přistupuje i ke skleněným obalům a snaží se je upotřebit nebo darovat a tak úspěšně snižuje produkci skleněného odpadu.

Michaela bydlí s dalšími 5 spolubydlícími v bytě, což je výzva sama o sobě. Pojďme si přečíst, co během výzkumu zažila ona. Michaely domácnost třídila vše až na bioodpad a díky účasti v průzkumu se rozhodla to změnit a majiteli bytu poslala e-mail s prosbou a odkazem přímo na formulář pro objednání popelnice na bioodpad https://bio.praha.eu/formular/. A dopadlo to úspěšně a popelnici měli během chvíle u domu. Nakonec se jí ukázalo, že právě bioodpadu jejich domácnost produkuje nejvíce. Bydlet s tolika lidmi je výzva, ale má to i své výhody. Jako na příklad spotřeba jídla. Pokud navaří/nakoupí více než zvládne spotřebovat, má vždy komu nabídnout přebytky, Michaely tip je nabídnout nespotřebované jídlo na facebookové skupině Sdílení jídla Praha/Food sharing Prague , popřípadě lokálních skupinách nebo charitativním oragnizacím jako je Food not bombs. V domácnosti potřebovala poučit spolubydlící, jak lépe třídit a pomohla jí s tím stránka „Má to smysl, třídím odpad“. Některé obchody nenabízí nebalený ovozel a proto Michaelu trápila produkce plastových obalů. Vynahrazuje to ale občasnými nákupy v bezobalovém obchodě. Jelikož ho má ale z ruky, cestu si zpříjemňuje. Udělala si se spolubydlícím takový rituál, že si cestou tam zajdou na zmrzlinu.

Možností, jak snížit vlastní produkci odpadu je spousta, stačí si jen vybrat. Pokud je problém složitý, rozdělte jej na části a začněte pracovat na nich. A kde začít? Já doporučuji tam, kde vás problematika odpadu nejvíce pálí. Někdo cítí rezervy u potravinového odpadu, někdo u skleněných či kovových obalů. Jakmile se soustředíte na jednu věc, bude pro vás její řešení snazší. Dosáhnete tak kýženého úspěchu, který vás nakopne dělat další změny a tak se klidným tempem bez stresu dostanete na cestu k pomyslnému nulovému odpadu, na cestu k zero waste.

Pokud vás zajímá víc, přečtěte si otázky, které jsme účastníkům během průzkumu položili, a jejich odpovědi na ně.

Na obrázku vidíte porovnání objemu jednotlivých skupin odpadů.

Co Vás při vážení domácího odpadu nejvíc překvapilo?

"Na začátku jsem byla zvědavá, jak si ve skutečnosti naše domácnost stojí v porovnání s průměrem. Když jsem na konci prvního měsíce vážení zjistila, že vyprodukujeme zhruba 4x méně směsného odpadu a cca o 40 % méně tříděného odpadu než průměrný Pražan, přišlo mi šokující, jaké hordy odpadků tím pádem vznikají v ostatních domácnostech. Také pro mě bylo obohacující se dozvědět, jak obrovskou část v celém objemu tvoří bioodpad (necelých 5 kg na osobu za první měsíc vážení), hádala bych mnohem méně. Při vážení mě však napadalo, jak vypovídající je údaj o tříděných odpadech v kilogramech, když plast neváží skoro nic (a přitom je ho celý pytel), zatímco obyčejná skleněná lahev od piva váží téměř 3/4 kila." Veronika T.

"Nejspíš to, jak rychle se naplní koš s komunálním odpadem o víkendu nebo v dny, kdy jsme byli všichni doma. Největší podíl na tom mají samozřejmě pleny a bioodpad, takže naprosto vážně uvažuji o možnosti, jak u nás bioodpad separovat. A taky mi došlo, že snížení odpadu v domácnosti v době nepřítomnosti neznamená, že odpad neexistuje, jenom jsem ho vyhodila jinde." Petra B.

 Jaká je vaše motivace nevytvářet odpady?

"Ekologická. Planeta je zaplavena odpadem a lidstvo neustále vytváří nový. Pokud se na zemi neuvaříme, tak nás odpad sežere." Veronika K.

"Rád věci využívám na maximum a z věci, která vypadá jako odpad se často dá ještě něco vyrobit. Taky chci mít čisté svědomí." Jan Š.

"Moje motivace je čistě environmentální. Jelikož se v oboru pohybuju a tak vím, jaké je nakládání s odpady a že magicky nezmizí z povrchu planety odjezdem popelářského auta." Petra B.

"Řekla bych, že to bude stejné jako u všech. Záleží mi na životním prostředí. Pozoruji, jaké negativní dopady na něj má lidské chování a je mi smutno z toho, jak si lidé myslí, že si můžou dělat co chtějí. Chci, aby další generace mohly dýchat čerstvý vzduch a koupat se v mořích, aniž by se brodily odpadky." Michaela H.

 Víte / přemýšlíte, co se dál děje s vytříděným odpadem? Co by podle Vás mohlo míru recyklace zvýšit?

"Když se zamyslím, co se asi děje například s oblečením, které vyhodím do kontejneru na textil, vždy mě to motivuje ho nevyhazovat, protože si myslím, že jej ještě dokážu více využít. Předně si myslím, že bychom se měli zaměřit spíše na snížení produkce odpadu než na zvýšení míry recyklace. Nicméně v mém případě mě po přestěhování začaly od třídění velmi odrazovat podzemní kontejnery, které mají nevhodně vyřešené vhozové otvory a velmi často jsou ucpané." Jan Š.

"Již roky sleduji facebookovou stránku "Má to smysl, třídím odpad!", takže se snažím tyto informace číst a případně i šířit mezi ostatní." Michaela H.

"Míru recyklace by mohlo zvýšit i to, že by se některé odpady házely dohromady (např. hliník, tetrapaky, plasty) - v některým městech se to tak dělá a třídí se to až na lince - doma bych pak nemusela mít pět krabic na tříděný odpad." Veronika K.

 Jaké změny ve vašem každodenním chování vážení odpadu způsobilo?

"Stal se z toho už takový jakýsi rituál. Udělala jsem si na to čas, vše si krásně připravila a začala zaznamenávat. Stalo se to pro mě tak trochu i hra, kdy jsem se snažila v průběhu týdnů vytvářet toho odpadu méně, aby i ta čísla byla nižší." Pavlína P.

"Dost jsem vylepšila náš koš na směsný odpad – udělala jsem ho menší, aby v něm odpadky dlouho nesmrděly, a schovala ho do kuchyňské linky na dveře. Dávám do něj igelitové sáčky, které se beztak nachomýtnou v domácnosti. Taky jsem začala víc kupovat potraviny, kterým brzo projde trvanlivost nebo jsou už poškozené. Naše večerka takhle posílá dál ovoce a zeleninu zabalené v igelitu, kterého jsem se dřív štítila. :D Tak možná paradoxně mám doma víc plastu, ale ten pak využiju do toho odpadkového koše. A nemusí se vyhodit jídlo." Monika B.

"Nosím zpět i "odpadní" tašky na papír či kartony, do kterých doma separuji, dokud nejsou roztrhané či znečištěné. Dříve jsem papírové tašky (pořád nevím kde se nám doma berou...) vyhozovali s první várkou papíru do kontejneru. Dál se snažím zredukovat množství kosmetiky a čistících prostředků, abychom neměli 10 různých čističů/krémů, které procházejí a je potřeba je znovu pořizovat, ale ideálně 1-2, které se dají doplňovat bezobalově. Od dubna do teď jsem přešla na pratelné odličovací tamponky, ušila jsem si je ze zbytků látek a nové vatové už nekupuji. Do budoucna na seznamu k úpravě v domácnosti mám dětské pleny (přechod na látkové) a mentruační pomůcky bez jednorázových odpadů. Je to obecně větší zájem a zjišťování možností. Jen jsem došla k tomu, že nejsem schopná vše změnit hned, ale musím jít postupně." Jana S.

 Co vám brání v třídění a předcházení vzniku odpadu? Máte nějaké tipy a triky, jak se s tím vypořádat?

"Brání mi hlavně moje lenost. Například recyklace látek. Ty popelnice někde po Praze jsou, ale moje lenost zapříčiní, že ji ani nejdu nikam hledat. Ale díky tomu se zas snažím vytvářet aspoň méně toho odpadu, když v blízkosti nemám tu danou popelnici. Místo toho abych tu látku vyhodila, tak ji ještě využiju. Něco si z toho ušiju nebo to jde jako hadr na podlahu. Snažím se na ty věci vymyslet jiné využití, ale když by ten proces byl moc složitý, tak to zas vyhodím do směsi. Myslím, že hlavní můj trik je být tak trochu kutil. Kouknout se na ten "odpad" a začít přemýšlet jestli se to ještě na něco jiného nehodí. Nestává se mi to u všeho, ale když mě něco napadne, tak se to snažím zrealizovat." Pavlína P.

"Teoreticky nic, myslím, že třídit může snad každý. Občas je problém, kde tříděný odpad vyhodit. To může někoho odradit. Přece jen je jednodušší vyhodit pytel odpadu do popelnice před domem než jít půl kilometru a hledat nádobu na tříděný odpad. Mě osobně dost pomohla stránka https://ksnko.praha.eu/map-separated/. " Veronika K.

 Co pozitivního vám experiment s vážením odpadů přinesl?

"Asi mi to nejvíc dalo pokoru. Nebo spíš sklopené uši. Myslela jsem si, že budeme mít pár kilo měsíčně, nikoliv desítky kil. Jednoznačně mi to potvrdilo, že hromadu plastu zlikviduju jedině tím, že si ji nebudu pouštět do bytu. Zároveň vidím, že i přes zájem o tematiku máme fakt velké limity – holt se do domácnosti dostává jednorázový odpad všema možnýma způsoby a nejčastěji z pohodlnosti (zapomenu tašku na nákup, nestíhám a kupuju na Rohlíku apod). Během experimentu s vážením jsem se cítila víc motivovaná dělat dceři znovu plnitelné kapsičky s ovocnou přesnídávkou, jenže ty mi pravidelně házela na hlavu, na rozdíl od těch kupovaných. Vážení odpadků mě vlastně trochu uklidnilo, protože u kapsičky jde pořád o relativně malé gramy... aspoň to plastové víčko důsledně třídím. :) " Monika B.

"Hodně mi to ukázalo, kolik toho reálně za ten měsíc vyhodím. Člověk tak automaticky vyhazuje věci, potom to sebere a zase vyhodí do jiné popelnice a tenhle koloběh se opakuje a opakuje a člověk potom ztrácí přehled o tom co a kolik toho vyhazuje. Díky tomu projektu už přemýšlím dvakrát jestli to je něco opravdu na vyhození nebo se na to ještě dá najít využití. Vidím také ty reálná čísla odpadu. Například u plastu: v nějakém článku, který bych si četla může být napsáno " tuna plastu" a mě by bez toho projektu nenapadlo, kolik toho reálně může být. Díky tomu, že jsem plast pravidelně vážila a vyhazovala, tak vím, že plast je hodně lehký a je ho potřeba velké množství, aby to dalo tunu. Musím říct, že mě to bavilo a přemýšlím, že si v tom i budu pokračovat." Pavlína P.

"Asi jsem to již zmiňovala na naší úvodní schůzce, ale před začátkem vážení jsem požádala správce budovy, ve které bydlíme o zařízení popelnice na bioodpad, což obratem učinil. Díky tomu jsme tento druh odpadu začali doma třídit (a podle všeho více lidí v baráku). Nakonec se ukázalo, že tento odpad produkujeme snad nejvíce ze všech a máme radost, že ho už nehážeme do směsného odpadu." Michaela H.

"Super pocit, když jsme po stěhování kupovali 2 skříně, jednu novou a jednu bazarovou a díky té bazarové, jsme ušetřili "3 kg obalového materiálu", který byl použit na novou skříň. Právě díky vážení mě to množství praštilo do očí." Jana S.

Doufáme, že příběhy našich sousedů vás také inspirují ke snižování vlastní produkce odpadu. Pokud budete chtít nějakou nápovědu, jak začít, stáhněte si naší příručku Jak na odpady v Praze plnou informací, dat, tipů a rad či odkazů na tématické projekty, knihy nebo podcasty, nejen pro Pražany. Pokud se vám bude líbit, můžete sdílet odkaz ke stažení.

Ke stažení: Jak na odpady v Praze