Motivační systémy
Motivace občanů ke snižování množství produkovaných odpadů může mít řadu podob, od regulace objemu nádob na směsný odpad nebo omezení frekvence jeho svozu, přes zavádění inovativních způsobů třídění a svozu odpadu (např. "door to door" systému), až po různé typy finanční motivace. Nedílnou součástí a velmi efektivním způsobem prevence je podpora domácího a komunitního kompostování. Nezbytná je samozřejmě také osvěta, které se nicméně věnujeme v jiném, samostatném článku.
Finanční motivace
Nově přijatá legislativa v oblasti odpadového hospodářství, zahrnující novelu zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, dává obcím možnost volby mezi dvěma systémy poplatků – poplatkem za obecní systém (sem patří mimo jiné i systém MESOH) a poplatkem za odkládání odpadu z nemovité věci ("pay as you throw", zkráceně PAYT). Většina obcí v České republice stále využívá poplatek za obecní systém, který stanoví jednotnou částku na obyvatele nebo majitele rekreačního objektu bez vazby na skutečné množství vyprodukovaného odpadu. Tento systém lze doplnit finančními pobídkami, například slevou za množství vytříděného odpadu, za omezení frekvence svozu, za domácí kompostování či splnění jiných podmínek stanovených obcí.
Motivační systém ISNO / MESOH
Inteligentní systém nakládání s odpady (ISNO) poprvé začala zavádět firma STKO Mikulov ve své svozové oblasti, v Mikulově a okolí (11 obcí). Cílem ISNO / MESOH je maximalizovat třídění a minimalizovat produkci směsného komunálního odpadu při zajištění maximálního možného komfortu pro uživatele systému a tím přispět k zachování udržitelné míry nákladů na jeho provoz. V praxi to znamená, že domácnosti mají nádoby na tříděný sběr přímo u svého domu a jsou obcí aktivně motivovány k třídění a prevenci.
První článek, ve kterém jsme systém MESOH oceňovali jako příklad sobré praxe v rámci soutěže Odpadový Oskar, vzniknul již v roce 2014, a jednalo se o článek právě o systému STKO Mikulov. Druhý článek v řadě popisuje vývoj odpadového hospodářství v Novém Bydžově, kde nejprve zavedli systém s čárovými kódy a v současné době aplikují právě systém MESOH. Dalšími pozitivními příklady efektivity systému MESOH, oceněnými Odpadovým Oskarem, jsou obce Březí, Dolní Věstonice nebo Milíkov.
V současné době systém MESOH zavádí více firem, nejvíce se o jeho propagaci ovšem zasazuje jeho autor, Ing. Radek Staňka (Moje odpadky).
Motivační systémy s čárovými kódy
Motivační systém s čárovými kódy zavedlo jako první v České republice město Letohrad. Díky tomuto finančnímu motivačnímu systému, kdy se domácnostem snižují náklady na odpady v závislosti na množství vytříděných surovin, město v krátké době výrazně navýšilo úroveň třídění a dosáhlo postupně i výrazného snížení produkce směsného odpadu. Po nějaké době se však pokles objemu směsného odpadu zastavil a město hledalo další nástroje, jak ho podpořit. Nakonec se mu to podařilo, když upravilo (snížilo) frekvenci svozu tohoto odpadu. Podrobnosti o vývoji odpadového hospodářství Letohradu najdete v tomto článku.
Systém s čárovými kódy dnes v České republice nabízí více firem, například firma JRK (která převzala dříve známou firmu Jiří Bárta Software) nabízí systém zvaný ECONIT.
Systém PAYT ("pay as you throw")
Systém PAYT ("pay as you throw" - "zaplať, kolik vyhodíš") je založen na principu platby za skutečné množství vyprodukovaného odpadu. Tento systém je považován za jeden z nejúčinnějších nástrojů k prevenci a snižování odpadů. V zahraničí i v České republice dosahují obce s PAYT systémem výrazně nižší produkce směsného odpadu (například až 60 kg na obyvatele ročně). V České republice ho má přesto zavedeno jen asi 15 % obcí, přičemž jsou mezi nimi jak menší obce, tak velká města.
Příklady dobré praxe ukazují, že zavedení PAYT vyžaduje další podpůrná opatření, jako jsou dostupnost sběrných dvorů a komunitních kompostáren (viz Mikulčice), nabídka různých velikostí nádob a frekvencí svozu (viz Fulnek) nebo zavedení "známkového systému", kdy si domácnosti kupují známky na každý svoz (viz Chvalšiny).
Systém "door to door"
Systém sběru odpadů "door to door", někdy ve zkratce označovaný jako "D2D", je systému, kdy je odpad tříděn a sbírán přímo u domu. Zaváděn bývá zejména u rodinných domů nebo menších bytových domů. Motivací může být kromě zvýšení objemu vytříděného odpadu a snížení objemu odpadů obecně získání kvalitnější suroviny.
Zavádění systému door to door se v ČR zabývá více firem. Kromě již zmíněné firmy JRK máme ověřeny také reference firmy Aspha. Tato firma pomáhala například v obci Telnice (Odpadovým Oskarem oceněný příklad dobré praxe). Podobné služby nabízí také firma Tectronik. Její aplikaci Moje popelnice využívají například Technické služby Malá Haná. Výstupy aplikace si můžete prostudovat v prezentaci Ing. Olgy Dočkalové na webu Svazu měst a obcí ČR.
Vážení odpadu
Data o odpadech jsou pro obce naprosto klíčová. Poskytují obcím přesný přehled o množství, složení a způsobu nakládání s odpady, a jen díky nim můžeme efektivně identifikovat problematické oblasti, jako jsou domácnosti s vysokou produkcí směsného odpadu nebo nedostatečnou mírou třídění. Pouze přesné a detailní informace umožňují nastavit cílená opatření. Data o odpadech také pomáhají vyhodnocovat úspěšnost přijatých opatření a dlouhodobě snižovat náklady spojené s odpadovým hospodářstvím. V neposlední řadě také mohou zvyšovat transparentnost vůči obyvatelům a míru jejich informovanosti. Nejjednodušším způsobem sběru dat o odpadech je vážení odpadů.
V oblasti digitalizace odpadového hospodářství na našem trhu působí celá řada firem. Význam přesných dat o odpadech velmi dobře dokládá například práce společnosti Obce jinak, která již několik let optimalizuje odpadové hospodářství například v obci Průhonice. Díky vážení popelnic zjistili například to, že mnoho domácností přistavuje popelnice skoro prázdné. Celou analýzu naleznete v jejich blogu, případně v této případové studii.
Detaily o těchto i dalších motivačních systémech, příklady dobré praxe z obcí a další zajímavé tipy najdete v naší nové příručce:
Odpadové hospodářství obcí 2024