Kazachstán

Podle Global Carbon Atlas se Kazachstán v roce 2019 umístil na dvacátém prvním místě mezi největšími světovými znečišťovateli a je jednou z ekonomik s největší uhlíkovou stopou na světě, přičemž hlavním producentem emisí CO2 je energetický sektor. V dobách Sovětského svazu byl nejen místem táborů nucených prací pro politické vězně, ale také dějištěm zemědělského experimentu s rozoráváním stepí na nekonečné celiny nebo obracením toků řek pro zavlažování bavlníkových plantáží, kvůli němuž vyschlo Aralské jezero. Bez varování obyvatel se zde testovaly jaderné bomby, ve velkém se těžilo uhlí a budovaly obří hutě. Kazachstán tak dnes patří k nejznečištěnějším zemím světa. Zatímco staré ekologické zátěže nejsou dodnes odstraněny, přibývají k nim nové – například znečištění Kaspického moře kvůli těžbě ropy.

Usilujeme o zmírnění klimatické změny

Zemědělství, lesnictví a vodní zdroje země jsou vůči změně klimatu mimořádně zranitelné. Zvýšená četnost a rozsah povodní a sucha představují vážné riziko pro hospodářství země a obživu obyvatel. Cílem našeho projektu, realizovaného s kazašskou nevládní organizací EcoMuseum, je zapojit veřejnost do opatření zmírňujících klimatickou změnu s důrazem na zapojení mladých lidí. Toho dosahujeme díky pořádání seminářů a workshopů pro studenty a studentky. Zvláštním grantem podpoříme také nejšikovnější novináře a novinářky, kteří se tématu klimatické změny věnují. Vrcholem projektu bude sepsání regionální strategie pro zmírňování klimatické změny v Karagandské oblasti.

Kazachstán bez jedů

Pomáháme identifikovat horká místa znečištění životního prostředí a odhalovat jejich vliv na lidské zdraví – například kvůli kontaminaci slepičích vajec a velbloudího mléka nebo zamoření písku na dětských hřištích. Sestavili jsme žebříček největších znečišťovatelů a pomohli řadě občanských iniciativ řešit místní ekologické problémy. Ve městě Aktau jsme například docílili uzavření nevyhovující skládky komunálních odpadů.

Zachránili jsme irbise a sajgu!

Sajga tatarská je kriticky ohrožená antilopa. Politici a těžaři přesto chtějí v přírodní rezervaci Usťjurt v západním Kazachstánu dobývat zemní plyn. Je to jedno z mála míst, kde sajga zimuje. Odborníci prosazují zápis této náhorní plošiny na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO kvůli skalním výchozům, stepní přírodě, neobvyklým horám i unikátním podzemním mešitám. Nechceme, aby sajgu postihl stejný osud jako geparda indického, kterého lidé v této části světa před pár dekádami vyhubili. Podporujeme kampaň místních odborníků a nevládních organizací za důslednou ochranu Usťjurtu.

Irbis neboli levhart sněžný. Poslední dvě stovky těchto velkých kočkovitých šelem, jež žijí v Kazachstánu, měly v roce 2017 přijít o část svého domova. Developeři napojení na politiky chtěli ukrojit pozemky národního parku Ile-Alatau poblíž bývalého hlavního města Almaty a postavit zde luxusní turistický resort pro deset tisíc návštěvníků denně. Místo divokých lesů, luk a skalnatých hor sjezdovky, lanovky, bazény a desítky budov. Naši petici proti projektu podepsalo přes patnáct tisíc lidí. Díky podpoře veřejnosti a organizací z celého světa se podařilo devastační projekt zastavit.

Podrobnější informace najdete v angličtině na https://english.arnika.org/kazakhstan, v ruštině na https://arnika.org/ru/kazakhstan a v ruštině a kazaštině na stránkách https://ecocitizens.kz 

Naši práci podporuje Evropská Unie, mezinárodní síť IPEN a Global Greengrants Fund.