Stockholmská úmluva


V roce 2001 spatřila ve Stockholmu světlo světa mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci nejvýznamnějších perzistentních organických látek (POPs), tedy látek setrvávajících dlouhodobě v životním prostředí a ohrožujících lidské zdraví už při jejich velice nízkých koncentracích. Úmluvu dosud ratifikovalo anebo k ní přistoupilo přes 180 zemí světa včetně České republiky a Evropské unie (v květnu 2021 to bylo konkrétně 184 států).

Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách je mezinárodní právně závazná dohoda o řešení globálního chemického znečištění pod hlavičkou OSN. Byla přijata 22. května 2001 a vstoupila v platnost 17. května 2004 poté, co ji ratifikovalo 50 zemí.

Cílem Stockholmské úmluvy je chránit lidské zdraví a životní prostředí před perzistentními organickými látkami neboli POPs. K těmto látkám patří pesticidy, průmyslové chemické látky používané v plastech i dalších materiálech a průmyslových procesech a vedlejší produkty vznikající převážně v chemickém průmyslu, spalováním odpadů či v hutnictví a v dalších oblastech lidské činnosti. Stockholmská úmluva dnes zakazuje anebo jinak reguluje celkem 30 látek či skupin látek. Toto číslo platí od května 2019, ale již v květnu 2021 víme, že na cestě je doplnění seznamu o další srovnatelně nebezpečné látky.

Všechny POPs mají společné vlastnosti, jimiž je toxicita, perzistence, bioakumulace a dálkový přenos v životním prostředí. Většinou nepůsobí jako bezprostřední jed zabíjející vše živé, ale vážně poškozují zdraví organismů, ve kterých se postupně hromadí a téměř se nerozkládají.

Stockholmská úmluva si klade za cíl zastavit produkci, používání a emise těchto látek do životního prostředí a zároveň zabránit produkci nových chemických látek s vlastnostmi podobnými POPs. Současně je její náplní zajistit ekologickou likvidaci odpadu s obsahem POPs.

Rozvojovým zemím je pak v rámci Stockholmské úmluvy poskytována technická a finanční pomoc za účelem naplňování jejich závazků.

Prvních 12 zakázaných látek - tzv. “Dirty dozen”

Mezi první dvanáctkou nejnebezpečnějších POPs pokrytých Stockholmskou úmluvou bylo osm látek používaných jako pesticidy, dvě průmyslové sloučeniny a polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany, vznikající mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek. Pesticidy a průmyslové látky tato úmluva zakázala dále vyrábět a používat (s výjimkou DDT, které lze omezeně používat) a zdroje úniků polychlorovaných dioxinů a furanů, polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu navrhla eliminovat.

Mezi pesticidy, které úmluva hned v počátku zakázala anebo omezila jejich použití, patřily: aldrin, dieldrin, endrin, hexachlorbenzen (HCB), heptachlor, chlordan, mirex a toxafen. Na seznamu zakázaných či regulovaných průmyslových látek byly od počátku polychlorované bifenyly a hexachlorbenzen. Pesticid DDT (dichlordifenyltrichloretan) slouží k tzv. vektorovému použití především v oblastech postižených malárií (je zařazen do Přílohy B Stockholmské úmluvy).

Další zakázané látky (tzv. nové POPs)

V roce 2009 přibylo na černý seznam Stockholmské úmluvy dalších devět látek: hexabrombifenyl (HBB), zpomalovače hoření penta- a oktabromdifenyléter (pentaBDE, oktaBDE), pentachlorbenzen, lindan, α- a β-hexachlorcyklohexan, chlordekon, PFOS a jeho soli. Poslední jmenovaná skupina látek, PFOS a jeho soli jsou stejně jako DDT zatím v Příloze B úmluvy a je tedy povolené je používat pro některé vyjmenované činnosti.

V roce 2011 doplnil seznam endosulfan. O dva roky později, v roce 2013, to pak byl další bromovaný zpomalovač hoření hexabromcydklododekan (HBCD). V roce 2015 se v Příloze A (tedy látek zákazaných) objevily další tři látky či jejich skupiny: hexachlorbutadien (HCBD) používaný dříve jako pesticid, pentachlorfenol a jeho soli (PCP) a polychlorované naftaleny (PCN), předchůdci PCB v transformátorových olejích.

K dalšímu rozšíření pak došlo v roce 2017 o další zpomalovač hoření patřící do skupiny polybromovaných difenyléterů (PBDE) - dekabromdifenyléter (dekaBDE), chlorované parafíny s krátkým řetězcem (SCCP) a hexachlorbutadien byly dodatečně zařazeny i do Přílohy C úmluvy, tedy uznány jako látka vznikající jako vedlejší produkt různých procesů, stejně jako například dioxiny anebo PCB.

V roce 2019 pak na seznam zakázaných látek přibyla další perfluorovaná látka používaná jako prekurzor pro výrobu fluoropolymerů včetně teflonu a Goretexu - kyselina perfluoroktanová (PFOA) a pesticid dicofol.

Na seznam zakázaných látek jsou pro další zasedání úmluvy navrženy tyto látky: skupina perfluorovaných látek PFHxS a její soli, zpomalovač hoření Dechlorane Plus a pesticid metoxychlor.

Naplňování Stockholmské úmluvy v ČR

Česká republika patřila mezi první signatáře Stockholmské úmluvy. Za Českou republiku ve Stockholmu 23. května 2001 tuto úmluvu podepsal ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Parlament ČR ji ratifikoval 5. února 2002 a 6. srpna téhož roku byly oficiálně doručeny české ratifikační listiny sekretariátu úmluvy.

85. stranou úmluvy se stala Evropská unie, která k její implementaci přijala před vlastní ratifikací Nařízení č. 850/2004 o perzistentních organických látkách (tzv. POPs Regulation). Tento legislativní předpis byl v roce 2019 zásadně přepracován a má nové číslo 2019/1021. Je průběžně aktualizován podle toho, jak se seznam látek regulovaných Stockholmskou úmluvou rozrůstá anebo jak se mění míra znalostí o jejich škodlivosti v odpadech.

Každá země, která tuto mezinárodní dohodu ratifikovala (včetně České republiky), musela vytvořit plán eliminace toxických látek na jejím seznamu a připravit potřebné legislativní úpravy, včetně plánu likvidace jejich zásob anebo vyčištění odpadů, které je obsahují, tzv. Národní implementační plán Stockholmské úmluvy. I ten se musí průběžně aktualizovat v souvislosti s nárůstem počtu látek a vědomostí o nich.

Arnika pomáhá naplňovat Stockholmskou úmluvu v mezinárodním měřítku

Arnika se od vzniku Stockholmské úmluvy aktivně účastní vyjednávání a spolu s dalšími nevládními organizacemi sdruženým v mezinárodní síti IPEN (International pollutants elimination network) pracuje na co nejrychlejším a nejefektivnějším zákazu navrhovaných látek mezinárodním právem.

Arnika koordinuje projekty nevládních organizací v regionu střední, západní a východní Evropy (včetně balkánských států) směřující k naplnění Stockholmské úmluvy v těchto oblastech. Na naplňování Stockholmské úmluvy jsou orientované i zahraniční projekty Arniky realizované ve spolupráci s nevládními organizacemi především v rozvojových zemích či zemích s rozvíjející se ekonomikou: Arménii, Bělorusku, Číně, Gabunu, Ghaně, Indonésii, Kamerunu, Kazachstánu, Keni, Pákistánu, Srbsku, Uruguayi, Tanzanii a Thajsku. V pražské kanceláři Arniky sídlí od roku 2001 sekretariát Pracovní skupiny IPEN pro dioxiny, PCB a odpady, která se zaměřuje především na prevenci vzniku perzistentních organických látek při nakládání s odpady a na eliminaci průmyslového znečištění těmito látkami.

Toxické látky

Prosazujeme svět bez toxického znečištění a důsledný zákaz zdraví i přírodě nebezpečných látek a odpadů

Řeky bez jedů Plasty Databáze chemických látek Globální znečištění Česko bez jedů Scan4Chem Znecistovatele.cz

Odpady

Protože nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne, Arnika prosazuje prevenci vzniku odpadů a jeho recyklaci. Varujeme i před riziky spalování odpadů.

Odpadový Oskar Tipy na předcházení vzniku odpadů Kampaň Nespaluj, recykluj! Odpady v zahraničí Web Nespaluj, recykluj Web koalice Pro 3R

Praha – město pro život

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.

Územní plánování Petice Žižkov lidem

Stromy

Chráníme stromy a aleje podél silnic, ve městech a obcích i ve volné krajině. Chráníme tím zdravé životní prostředí, biodiverzitu i živočichy, kteří ve stromech žijí.

Jak zachránit strom Alej roku Tour de aleje Konference a semináře Poodří žije

Voda a biodiverzita

Chráníme přirozený charakter vodních toků, oponujeme ničení řek ve jménu „ekologické“ vodní dopravy. Podporujeme zavádění soustavy Natura a udržení přírodní rozmanitosti – biodiverzity – i prakticky údržbou cenných lokalit v Českém Středohoří.