Metropolitní plán
Praha má jako každé jiné město nebo obec svůj územní plán. Metropolitní plán je jen "krycí název" pro nový územní plán metropole, který se aktuálně připravuje. Metropolitní plán by měl splňovat všechny podmínky, které jsou kladené na obyčejný územní plán. Zastupitelé mohou schválit jen takový plán, o kterém si budou jisti, že je v souladu se zákonem. Měl by vycházet z požadavků ve stavebním zákoně a jeho prováděcích předpisech. Namísto toho přišli tvůrci Metropolitního plánu ze vznosnými frázemi a vlastní metodikou. Zdá se, že hlavním cílem připravovaného územního plánu je spíše přizpůsobit člověka a přírodu architektuře, nikoli architekturu člověku a přírodě. Architektura je jediným cílem plánování. Tento přístup je dobře vidět v návrhu Metropolitního plánu a také třeba v tzv. Duchu plánu - základních tezích jeho hlavního autora, architekta Romana Kouckého.
Takový přístup je pro město nebezpečný - nehledí na klíčové kvality, jako jsou dostatek zeleně nezbytné pro adaptaci města na zhoršující se klimatické podmínky, dostupnost bydlení nebo dostatek veřejné vybavenosti a služeb. Základním principem je určit fyzickou strukturu města, přičemž její náplň už vytvoří město samo - zjednodušeně volný trh. Z územního plánování se tak touto formou stává jednostranná politická i odborná vize.
Metropolitní plán úplně opustil tzv. funkční rozdělení města - to znamená plánování, jak ho známe dnes. Dnešní územní plán určuje jednotlivým pozemkům určité využití - někde může být bydlení, ale nesmí tam být obchod, jinde mohou být kanceláře, ale ne rušící provoz, jinde zase smí být jen zeleň a ne stavby pro bydlení. Tato regulace je poměrně striktní.
Na rozdíl od současného územního plánu nevymezuje plochy pro veřejnou vybavenost, některé plochy zeleně (dnes nezastavitelné), jsou vymezeny jako zastavitelné lokality, byť jde v žargonu Metropolitního plánu o "parkový les". Metropolitní plán umožňuje velmi snadno přepínat mezi tím, jak má být lokalita využita a nedává území ani stabilitu, ani jistotu vlastníkům pozemků.
Kdo Metropolitní plán připravuje?
Metropolitní plán pořizuje magistrát Prahy. Úředníci sami ale nemohou napsat celý návrh. To má na starost Kancelář Metropolitního plánu Institutu plánování a rozvoje (IPR). IPR by měl fungovat jen jako dodavatel návrhu a měl by respektovat požadavky, které vůči němu město uplatní. To se však doposud nedělo a IPR pod vedením architekta Romana Kouckého nerespektoval požadavky, které jsou na něho kladeny. Změna přišla s novou politickou reprezentací - pozici náměstka primátora pro územní rozvoj zaujal bývalý ředitel IPRu Petr Haváček, který naopak i ke svým vazbám na Institut a autory plánu otevírá tomuto kontroverznímu dokumentu dveře. Protože je většina autorů Metropolitního plánu zaměstnaci Institutu plánování a rozvoje, neexistuje pořádná smlouva, která by zajistila kupř. finanční odpovědnost za odevzdání nekvalitní práce nebo soustavné protahování termínu odevzdání přepracovaného návrhu nového územního plánu. Od schválení zadání už proto uteklo téměř 10 let a stále ještě nemáme výsledný návrh, o kterém bychom mohli říct, že může být projednán a schválen zastupitelstvem dle požadavků stavebního zákona.
Kritika Metropolitního plánu
První verze návrhu plánu pro tzv. společné jednání, neboli první kolo projednání s veřejností dle zákonného postupu, byla připravována extrémně dlouho a po většinu času za zdmi Institutu plánování a rozvoje. Až po nátlaku mj. Arniky a dalších občanských organizací a expertů se příprava plánu částečně veřejnosti otevřela, byla uspořádána veřejná setkání, a nakonec připraven finální návrh. K němu se ovšem sešla zásadní kritika občanů, nevládních organizací, expertů, městských částí i dotčených orgánů státní správy. Co Metropolitnímu plánu vytýkají, se můžete podívat zde. Prezentaci Metropolitního plánu a jeho témat na stránkách Institutu plánování a rozvoje, najdete zde. Podrobně se můžete seznámit s naší kritikou Metropolitního plánu v sekci Připomínkujeme Metropolitní plán.
