Připomínkujeme Metropolitní plán

Metropolitní plán je připravovaný nový územní plán Prahy, který stanoví pravidla pro výstavbu na další desítky let a jediná možnost pro veřejnost ho ovlivnit je nyní. V celé Praze se budou měnit podmínky pro zástavbu, může se stát, že ve vašem okolí bude moci vzniknout vysoká či kapacitní stavba, která například podle platného územního plánu nemůže. Pokud jste se k takové změně nevyjádřili do 30. června 2022, s vysokou pravděpodobností už později nebudete moci. Jednalo se totiž o deadline pro podání připomínek a námitek. Aktuální harmonogram přípravy Metropolitního plánu najdete zde.

Bylo velmi důležité, aby námitky podalo co nejvíce subjektů a proto jsme ve spolupráci s dobrovolníky uspořádali několikadenní Burzu připomínek na Mariánském náměstí na které jsme pomáhali desítkám spolků a iniciativ sbírat podpisy pod jejich zmocnění. Děkujeme všem za jejich odhodlání! 

Metropolitní plán jsme připomínkovali i my v Arnice a to dle tematických okruhů. Kompletní námitky ke stažení najdete níže. 

Výšková (de)regulace

Metropolitní plán řeší výškovou regulaci především z hlediska kompozice, dle názoru jeho autorů Praha potřebuje doplnění vedut. Ministerstvo kultury sice vyjednalo, aby výškové stavby nebyly viditelné z vyhlídkových míst Pražské památkové rezervace, na těch ostatních ale zůstaly – Jižní Město, Bohdalec–Slatiny, Vysočany, Trojské údolí a další lokality tak mohou být atakovány až 100 metrovými věžemi. Pro výškové budovy (věže) navíc plán neurčuje využití – namísto dostupného bydlení mohou vznikat kanceláře či hotely, využití určí trh. Metropolitní plán nebrání veřejný zájem proti vytěžování území pro co největší zisk. Kromě věží může být výšková regulace určovaná systémem čtverců o rozměrech 100 × 100 m, které však nerespektují strukturu lokalit Metropolitního plánu a např. v některých lokalitách s nízkopodlažní zástavbou může být nově možné zástavbu výrazně navýšit, protože přes část území zasahuje čtverec s regulací výšek dle charakteru jiné lokality a umožní navýšení zástavby. Dle autorů plánu se při určování výškové hladiny nemá postupovat pouze podle čísla ve „čtverečku“, ale vycházet ze stávajícího charakteru lokality – to ovšem bude v praxi obtížně vymahatelné, protože stavební úřady neumí odůvodnit zamítnutí stavebního záměru, pokud se nemohou odkázat na přesně definované kritérium (například koeficientem podlažních ploch). 

(Ne)zastavitelnost

Metropolitní plán přiřazuje jednotlivým plochám různé atributy – území dělí na zastavitelné a nezastavitelné, jednotlivé „bloky“ pak na stavební a nestavební. Některé parky tak mohou mít atribut nestavebního bloku v zastavitelném území. Hrozí, že developeři si regulaci vyhodnotí jako zastavitelnou a budou se soudit, navíc i v takových plochách je v „ojedinělých“ případech zástavba umožněna. Plán zároveň umožňuje výstavbu i v nezastavitelných územích. Dalším problémem je, že podíl zastavěnosti bloku u některých struktur (bloková, rostlá, hybridní) se nevztahuje na první nadzemní podlaží (přízemí). Pokud bude navržen např. objekt se dvorem, dvůr bude posazen na konstrukci střechy a bude tak zdemnohem horší poměry pro sázení zeleně a vsakování dešťové vody – a tím ochlazování okolí. Metropolitní plán nepodmiňuje výstavbu ani ve velkých rozvojových územích schválením regulačního plánu (podrobnější územně plánovací dokumentace) ani územních studií pořizovaných městem. Je tedy možné, že výstavba i na těchto strategických územích bude probíhat podle územní studie, kterou přinese developer – postačí mu splnit stanovenou parametrickou regulaci (podíl pozemků ponechaných pro veřejná prostranství a veřejnou vybavenost – ta však tak může skončit na nejhorších místech). 

(Ne)dostupné bydlení

Krize bydlení se nevyřeší jednodušše tím, že se postaví tisíce bytů. Metropolitní plán sice vymezuje obrovské množství zastavitelných ploch, nereguluje však jejich funkci. V území se tak může postavit cokoli, nikoli jen bydlení. I to však často slouží především jako investice pro firmy z celého světa. Pokud se má stavět nové bydlení, musí být především dostupné, což mohou zajistit obce, družstva, neziskoví developeři či developeři s limitovaným ziskem, nebo příp. regulace nájmů. Typ investora či formu vlastnictví územní plán regulovat nemůže, může však podmínit novou výstavbu schválením regulačního plánu či územní studie, v rámci jejichž projednávání si město může vyjednat převedení podílu bytů či pozemků do svého vlastnictví. Metropolitní plán však nic takového nestanovuje a připravuje tak město o tuto jedinečnou příležitost.

Příspěvky developerů(m)

Praha, po vzoru mnoha západních měst, nedávno schválila pravidla pro příspěvky developerů do městského rozpočtu. Pokud chce investor stavět, musí městu zaplatit stanovenou částku dle velikosti projektu, která pomáhá financovat dopravní a technickou infrastukturu nutnou k obsluze projektu, ale také potřebnou veřejnou vybavenost. To však platí pouze v případě, že je pro daný záměr nutná změna územního plánu – developer totiž platí zlomek ceny z výrazného zhodnocení pozemku, které vznikne změnou jeho využití, kterou schvalují pražští zastupitelé. Vzhledem k charakteru Metropolitního plánu už však změny nebudou nutné a developeři tak budou moci stavět, aniž by se podíleli na vybudování parků či infrastruktury, která bude muset být hrazena z městského rozpočtu. Přitom by stačilo, kdyby Metropolitní plán používal podmíněnost výstavby regulačními plány nebo územními studiemi pořizovanými městem – spolu s nimi by totiž město zároveň vyjednalo finanční příspěvky na infrastrukturu.

Klimatická opatření?

Praha se ve svých strategiích i klimatickém plánu zavázala prosazovat zásadní opatření na zmírnění dopadů klimatické krize i předcházet jejímu dalšímu prohlubování. Metropolitní plán však jako závazný a nejdůležitější nástroj územního plánování na tyto hrozby nereaguje. Na teplotu v lokalitě a zasakování vody má zásadní vliv např. míra zpevněných ploch, uspořádání veřejných prostranství či řešení parků a drobných ploch zeleně. Metropolitní plán ale naopak umožňuje hustou zástavbu v širším centru města a na většině transformačních lokalit; v centru města, které trpí problémem tepelného ostrova, nezahrnuje v podstatě žádná adaptační opatření.

 Zpracoval Ing. arch. Petr Klápště

Zeleň?

Metropolitní plán výrazně snižuje podíl zeleně, podíl parkových ploch klesne s ohledem na plánované navýšení počtu obyvatel z 16 m2 na 14 m2 na obyvatele. Vzroste tak počet uživatelů stávajících parků a sníží se jejich komfort. Plán umožní dokonce výstavbu v části parků či lesoparků nebo sídlištní zeleni – některé jejich části totiž mění na zastavitelné – ať už formou vymezení transformačních území nebo rozšiřováním ploch navazujících na stávající zástavbu na úkor zelených ploch. Paradoxně Metropolitní plán označuje nově jako parky např. i zarostlé pásy podél silnic, které mají sloužit pouze jako izolační zeleň pro ochranu sousedství před prachem. Na brownfieldech a dalších rozvojových územích plán často nevymezuje zeleň vůbec, případně nedostatečně – pouze parametrem. Stávající zeleň v „opuštěných“ lokalitách, která se však může vyznačovat vysokou biodiverzitou i ekologickou stabilitou, územní plán nijak nechrání.

Veřejná (ne)vybavenost

Praha se již potýká s problémy nedostatku míst ve školách a školkách, nedostupností služeb pro seniory, přeplněnými ordinacemi lékařů, ale i nedostatkem bazénů a koupališť nebo nutností cestovat přes půl města za dalšími volnočasovým a sportovními aktivitami. Bude-li schválena současná podoba Metropolitní plánu, situace se ještě zhorší. Plán totiž počítá s navýšením počtu obyvatel ze současných 1,3 milionu až na 1,9 milionu, odpovídající plochy pro veřejnou vybavenost však nevymezuje. Zároveň nedostatečně reflektuje stávající deficity v území a demografické trendy, jako je např. stárnutí populace. Metropolitní plán také nepracuje s nástrojem tzv. veřejně prospěšných staveb, díky kterému by město získalo předkupní právo na pozemky potřebné pro veřejnou vybavenost.

Město krátkých vzdáleností?

Metropolitní plán sice jako jeden z principů koncepce uvádí „návrat ke středu“, tzn. rozšíření celoměstského centra, a zároveň uvažuje o posílení subcenter, blíže však subcentra nevymezuje, a ani pro ně nestanovuje specifickou regulaci – a tudíž nepodporuje ani jejich rozvoj, ani stabilizaci či vznik nových. Plán tak nesleduje obecný trend města krátkých vzdáleností, pro něž je vytváření subcenter u stanic kolejové dopravy základním kritériem. Tato lokální centra, v nichž je dostupná základní veřejná vybavenost, by měla být v docházkové vzdálenosti z obytných celků. Flexibilní parametrickou regulací velkých transformačních území a nových i stávající čtvrtí nelze město krátkých vzdáleností vytvořit.

Udržitelná doprava?

S ohledem na udržitelný rozvoj a snížení závislosti na fosilních palivech je nutné směřovat výstavbu především v docházkové vzdálenosti od stávajících či plánovaných stanic metra, tramvaje nebo vlaků. Metropolitní plán sice často navrhuje zástavbu v blízkosti stanic metra, zároveň však plánuje kapacitní i výškovou zástavbu v odlehlých lokalitách jako je Bohdalec, Pelc-Tyrolka či Trojské údolí. Neprioritizuje veřejnou dopravu, ale naopak umožňuje realizaci řady sporných staveb pro automobilovou dopravu. Prostupnost města pro pěší a cyklisty v podstatě neřeší.

Kompletní znění námitek ke stažení 

Metropolitní plán - šance nebo věc k předělání?

Metropolitní plán: debata o vlivu plánu na lokality I.

První debata z cyklu v městské knihovně 25.5.2022.

Hosté
Anna Vinklárková – Je Metropolitní plán moderním územním plánem pro Prahu 21. století?
Karel Maier – Stabilizace? Charakter lokalit a veřejná vybavenost v Metropolitním plánu.
Ondřej Tošner – Jak číst plán? Jak ho připomínkovat? Návod pro veřejnost.

Metropolitní plán: Jak můžeme ovlivnit budoucnost Prahy? II.

Druhá debata z cyklu v městské knihovně 22. 6. 2022.

Hosté:
Petra Humlíčková – Jak číst plán? Jak ho připomínkovat? Návod pro veřejnost
Petr Klápště – Ochrana klimatu a adaptace na změny klimatu v Metropolitním plánu
Anna Vinklárková – Problematické okruhy a připomínky Arniky

Metropolitní plán: návod k použití

9. 6. 2022, přednášející: Ing. arch. Anna Vinklárková

Pracovní prezentace týmu Petra Hlaváčka pro spolky o principech Metropolitního plánu

 22.4.2022, přednášející: Ing. arch. Filip Foglar

Projekt "Možnosti implementace adaptačních opatření do nástrojů územního plánování" je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy. Obsah publikace nemusí vyjadřovat stanoviska dárce.

Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.