Problémy Metropolitního plánu

Metropolitní plán ovlivní na desítky let podobu Prahy a život jejích obyvatel. Přináší zcela nový způsob plánování, který obsahuje mnoho zásadních problémů a nejasností. Aktuální verze jeho návrhu pochází z roku 2018. Sešlo se k ní mnoho tisíc připomínek veřejnosti, expertů, městských částí i státních institucí. Ty nyní prošly vypořádáním pod vedením Magistrátu a Institutu plánování a rozvoje. Nový návrh bude zveřejněn 26.4.2022 v Centru plánování a architektury a vystaven do konce června 2022. V tomto období bude možné návrh připomínkovat. 

Vzorové připomínky k aktuálnímu návrhu zveřejníme během května 2022.

I. PŘIPOMÍNKY ARNIKY z roku 2018

Arnika k návrhu připravila svoji vlastní sadu připomínek k nejzávažnějším koncepčním problémům. Na jejich sestavení pracoval tým odborníků z oblastí práva, architektury, urbanismu, sociálních věd, geografie i dalších příbuzných oborů. Připomínky využili pro podání vlastních připomínek stovky Pražanů a pražských občanských spolků. Jaké jsou tedy ty největší problémy připravovaného územního plánu Prahy?

1) Nové plochy k zastavění

Nové plochy k zastavění Metropolitní plán přichází se zcela novým pohledem na zastavitelné území. To jsou plochy, kde obvykle územní plán předpokládá rozvoj nové zástavby. Metropolitní plán zahrnul do zastavitelného území téměř všechnu zeleň. Hrozí, že v budoucnu dojde k mnoha snahám o zástavbu okrajů Obory Hvězda, o snahu stavět na dnešních volných prostranstvích - na sídlištích jako je to Ďáblické. Z Metropolitního plánu se může zdát, že problém není tak velký. Mnoho pozemků je přece nadále značeno zelenou barvou, a ta znamená nejrůznější zeleň. Nenechte se ale zmást. Jde sice o tzv. nestavební bloky, ale pořád v zastavitelném území. Do budoucna stačí jedna nepatrná a jednoduchá změna územního plánu, a stavět se bude třeba právě ve vašem parku.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

2)Veřejná vybavenost: Škola, školka nebo sportoviště? Metropolitní plán nezajímají.

Metropolitní plán chrání jen minimálně veřejný zájem a zájmy Pražanů. Hlavním problémem je, že Metropolitní plán nevymezuje téměř žádné plochy, na kterých má být veřejná vybavenost – tedy školky, školy, polikliniky, domovy pro seniory, ale také sportoviště. Vše prakticky ponechává na dohodě mezi stavebním úřadem a investory a investory navzájem. V těch nejcennějších lokalitách (označuje je za transformační a rozvojové) určuje jen procento z celkové plochy, které má připadnout pro veřejnou vybavenost. Co to znamená? V praxi takový způsob regulace přinese soutěž o to, kdo nejdřív zastaví svoje pozemky tak, jak chce, aniž by musel postavit cokoli pro občany. Škola zbude na pozemky toho, kdo si nepospíší. Taková ne-regulace je samozřejmě naprosto špatně. Územní plán musí přímo podle stavebního zákona určit, kde budou plochy pro občanské vybavení a musí je chránit před tím, aby na nich mohly vyrůst třeba byty nebo kanceláře. Občanské vybavení je totiž pro město a život v něm nepostradatelné.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

3)Praha bez stromů?

Zeleň má ve městě mnoho důležitých funkcí. Nejen estetickou a rekreační, ale poskytuje domov různému hmyzu, ptákům a drobným savcům, čistí ovzduší a napomáhá vrovnat se s vysokými teplotami. Metropolitní plán odmítá dnešní pojetí městské zeleně. Striktně rozděluje zeleň na tu, co je uvnitř zastavitelného území – parky, a na tu, co je vně – volnou krajinu. Před zelení upřednostňuje zástavbu. Vyprahlé centrum Prahy by přitom potřebovalo co nejvíc zelených oáz. Metropolitní plán je hrozbou také pro zeleň na sídlištích. Vymyslel pro ni nové jméno – park ve volné zástavbě a umožnil, aby se na této zeleni rozšiřovaly stávající stavby. Rozšiřovat se mohou i stavby v parcích. Metropolitní plán na mnoha místech, kde je dnes zeleň, povoluje nové zastavitelné plochy. Tvrdí sice, že u mnoha z nich půjde o rekreační využití lokalit, ale je jasné, že pozemky zastavitelné jsou zkrátka zastavitelné, a to neznačí pro zeleň nic dobrého. Metropolitní plán dokonce tvrdí, že některé lokality jako zastavitelné vymezit musí. To ovšem není pravda. Územní plán Prahy by přitom měl v maximální míře dochovanou zeleň – vnitrobloky, parky i parčíky, proluky, zahrady u domů a podobné zelené plochy respektovat a skutečně chránit před zástavbou.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

4)Brownfields: cenná území bez regulace

Brownfields neboli plochy bývalých průmyslových center nebo dopravních uzlů, patří mezi klíčová pražská území, která by měla projít procesem transformace a vytvořit nové kapacity pro bydlení. Lokality, kde se dnešní pražské brownfieldy nacházejí (jde kupř. o Letňany, Vysočany, Rohanský ostrov, Malešice, Nákladové nádraží Žižkov, Nový Opatov nebo Bubny či Masarykovo nádraží a několik dalších území), jsou ovšem mnohdy zatíženy nevyhovujícím stavem ovzduší, nadměrným hlukem, nedostatkem ploch zeleně (ať už kvůli ochlazování okolí nebo pro zlepšení vsakování dešťových vod nebo jen pro samotnou rekreaci obyvatel) nebo naprosto nevyhovující infrastrukturou - chybějící školy, školky, polikliniky, knihovny nebo kulturní zařízení. Metropolitní plán žádný z problémů neřeší. Z některých území prostě snímá stavební uzávěry, aniž by přinesl nějaká pravidla pro developerskou výstavbu. Problém má být řešen skrze tzv. územní studie - ty ovšem nepřinášejí závaznou regulaci a výsledným pravidlem bude vždy územní plán. Proto je nezbytné, aby pro tyto plochy přinesl pečlivou a podrobnou regulaci.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

5)Zahrádkové osady: likvidace nebo záchrana?

Zahrádkové osady jsou zelenými plícemi města a jsou malým koutem živé přírody mezi domy a kancelářemi. Jsou to unikátní místa, kde řada seniorů i rodin tráví volný čas. Jsou místem setkávání a rekreace. Dávají i lidem z velkého města možnost vypěstovat si vlastní zeleninu, ovoce a trávit čas v přírodě. Představují zkrátka území, která jsou cenná z mnoha důvodů. Přesto jim hrozí zástavba víc než kdy dřív. Metropolitní plán je vymezuje jako zastavitelné plochy. Zahrádkáři se oprávněně obávají toho, co by schválení Metropolitního plánu přineslo. Ačkoli zástupci IPRu i Magistrátu opakovaně deklarovali ochranu zahrádkových osad v Praze, kolonie z pražské mapy mizí velmi rychlým tempem. Leží totiž často na cenných územích v rámci vnitřního města, a jsou proto dlouhodobě v hledáčku investorů. Regulace nastavená v Metropolitním plánu k jejich ochraně ovšem nepřispěje.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

6)Doprava v Metropolitním plánu

Zajímá vás, jak Metropolitní plán řeší dopravní situaci v Praze? Jak to vidí s parkováním, jak s ježděním autem nebo MHD - metrem, tramvají nebo autobusem? Jak to bude s příměstskými vlaky? A co pěší chůze? Stane se v Praze z kola konečně normální dopravní prostředek nebo se nadále na cyklisty hledí jako na víkendové rekreanty a se začleněním cyklistické dopravy do města se nepočítá? Přečtěte si o dopravě a Metropolitním plánu více! Za laskavého svolení spolku Auto*Mat zveřejňujeme jejich dokument nazvaný Koncepce dopravy v Metropolitním plánu hlavního města Prahy (verze 4.0): analýza a rizika.města Prahy (verze 4.0): analýza a rizika.

7)Metropolitní plán a regulace (nejen) sídlišť

V nedávno zveřejněném návrhu Metropolitního plánu chybí potřebné mantinely pro rozhodování úředníků. Nesplňuje nejdůležitější úkol územního plánu (tj. měl by být jasným vodítkem pro stavební úřady k rozhodování o výstavbě) a neříká, co se v konkrétních čtvrtích může nebo nesmí stavět. Autoři plánu sice tvrdí, že udělají z Prahy město živé a příjemné pro plnohodnotný a kvalitní život všech generací, ale plán samotný nic takového nezajistí. Dobrým příkladem jsou pražská sídliště, na kterých bydlí více než třetina obyvatel hlavního města. Místo aby Praha napravila dlouholeté zanedbávání potřeb jejich obyvatel, chce pravidla zrušit a umožnit neřízenou zástavbu. Je možné, že právě na sídlištích za několik let budou chybět malé obchody, parky nebo dětská hřiště.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

8)Jak Metropolitní plán bojuje se suchem, vedry a přívalovými dešti?

Metropolitní plán je jedním z nejdůležitějších dokumentů, které mohou a mají Prahu připravit na budoucnost. Je nutné, abychom právě teď udělali vše proto, aby se v hlavním městě dobře žilo v roce 2030 i v roce 2050. Velká města sužují sucha a vedra, kdy rozžhavený beton sálá ve dne i v noci a z mnoha míst jako je třeba okolí Masarykova nádraží se v červenci stane výheň, přes kterou se nedá málem ani projít. Praha se potýká s velmi silným znečištěním ovzduší a mnoho Pražanů trpí neustálým překračování hlukových limitů. Metropolitní plán nedělá vůbec nic pro řešení této neblahé situace, naopak ji zhoršuje. Parky mají být zastavitelné, stejně jako zeleň okolo silnic, která zajišťuje alespoň mírnou úlevu od hluku z dopravy. Moderní město by podle Metropolitního plánu změnám klimatu čelit nemohlo. To je zapotřebí změnit.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

9)Výšková regulace

Metropolitní plán přišel s novou, dosud nevyzkoušenou regulací výšek. Nad Prahu rozložil síť čtverců a v každém z nich určil počet podlaží. Taková pravidla ale nejsou dostatečně podrobná. Vytváří rozsáhlý prostor pro to, aby se rozhodování přeneslo až na stavební úřad, který může být vystaven mnoha korupčním tlakům. Ohroženy jsou například dnešní školky na sídlištích. Tyto záměrně nízké budovy se mohou změnit na mnoho desítek metrů vysoké bytovky. Klidní by neměli zůstat ani obyvatelé vilových čtvrtí - v jejich těsné blízkosti se patry také nešetří a nejasné mantinely navíc umožňují, aby vysoké stavby pronikaly i mezi rodinné domy. Koncepce výškové regulace v Metropolitním plánu je kritizována i institucemi památkové péče.

Přečtěte si celou odbornou připomínku

10)Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj

Stejně jako každý územní plán, i Metropolitní plán prochází tzv. Vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj. Arnika připomínkovala i tento dokument vztahující se k první verzi návrhu. Text připomínky najdete zde.

II. PŘIPOMÍNKY MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ z roku 2018

Úkolem městských částí je sledovat potřeby a zájmy jejich obyvatel, což by se mělo promítnout i v jejich zájmu o územní plán a jeho podobu. Řada městských částí sleduje Metropolitní plán s obavami, protože se navrhuje nejen zrušení mnoha ploch zeleně, ale nemají být chráněny ani plochy určené pro školy, školky, polikliniky, domovy pro seniory nebo třeba hřiště a sportoviště. Uplatnili proto množství koncepčních i konkrétních připomínek. Dostupné z nich jsme shromáždili a zde do nich můžete nahlédnout.

III. STANOVISKA DOTČENÝCH ORGÁNŮ z roku 2018

Dotčené orgány státní správy představují instituce s klíčovou rolí pro přípravu územního plánu. Jejich stanoviska jsou totiž pro přípravu závazná a je nutné je do Metropolitního plánu zapracovat. Není možné, aby byl schválen územní plán, který by byl se stanovisky v rozporu. Když se stane, že jsou stanoviska záporná a dotčeném orgány s návrhem územního plánu nesouhlasí, je třeba, aby se magistrát pokusil s dotčenými orgány domluvit. Mezi dotčené orgány patří např. ministerstva, odbory magistrátu, hasiči nebo místní hygienická stanice. Stanoviska dotčených orgánů jsou pro územní plánování důležitá, protože jejich prostřednictvím chrání úřady významné veřejné zájmy - lidské zdraví, životní prostředí nebo třeba ochranu města před povodněmi. Ve stanoviscích mohou dotčené orgány např. vymezit podmínky, za jejichž splnění je pro ně plán přijatelný. Stanoviska jsme si od dotčených orgánů vyžádali a shromáždili je k nahlédnutí zde.

Přečtěte si odborný právní podklad k roli stanovisek dotčených orgánů

• Ministerstvo kultury ČR Stanovisko 
• Ministerstvo životního prostředí ČR Stanovisko
• Mnisterstvo dopravy ČR Stanovisko
• Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Stanovisko
• Ministerstvo obrany ČR Stanovisko
• Ministerstvo vnitra ČR Stanovisko
• Hygienická stanice hl. m. Prahy Stanovisko
• Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy Stanovisko
• Obvodní báňský úřad pro území hl.m. Prahy a kraje Středočeského Stanovisko
• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Stanovisko
• MHMP odbor ochrany prostředí Stanovisko
• MHMP odbor RED – oddělení krizového managementu Stanovisko
• Vojenský lesní úřad Stanovisko