Poslanci Drobil (ODS), Lukša (TOP O9) a poslankyně Kočí (VV) předložili malou novelu zákona o ochraně ovzduší, která především umožní obcím zavést tzv. nízkoemisní zóny k regulaci dopravy. Tento dobrovolný nástroj je užitečný, zabývá se ale jen jednou ze tří hlavních příčin znečištění a není známo nakolik jej budou obce využívat (1). Nízkoemisní zóny navíc podle návrhu mohou být uplatněny teprve až po roce od jejich vyhlášení obcí. V příštích dvou zimních sezonách se tedy občanům od smogu z dopravy nijak neuleví.
Hlavním zdrojem prachového znečištění v nejpostiženějším Moravskoslezském kraji není doprava, ale velký průmysl. Ekologické organizace proto již koncem září požádaly poslankyně a poslance, aby u ministra Drobila urgovali urychlené předložení nového zákona o ovzduší, který by chránil zdraví lidí před škodlivými emisemi z velkých průmyslových podniků. Nový zákon loni ministerstvo životního prostředí dokončilo, úřednická vláda jej nestačila projednat. Zákon by zrušil poplatky pro menší zdroje a výrazně je zvýšil těm velkým, což mimo jiné koresponduje s ideou ministra „zaměřit se na velké znečišťovatele a nepostihovat zbytečně ty malé“. Ekologické organizace považují takovou cestu omezování emisí z velkých průmyslových podniků za velmi efektivní (2), proto trvají na tom, aby ministr návrh nového zákona urychleně předložil.

Poznámky:

1) Podobně krajské úřady mohou již dnes - prostřednictvím změny tzv. integrovaného povolení - uložit velkým podnikům přísnější emisní limity, než stanovuje zákon. Výsledek tohoto dnes používaného postupu ovšem závisí na úvaze konkrétních úředníků a používají jej jen velmi omezeně.
2) Ekonomické nástroje jsou naopak zcela objektivní a transparentní neboť nezávislé na úředním uvážení (ochotě či neochotě úřadu), proto se u nás využívají ke snižování znečištění vod, omezení skládkování či záborů zemědělského půdního fondu. Obsahuje je také platný zákon o ovzduší, ovšem v dnes již zcela nefunkční podobě.