bis(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP)

  • CAS

    117-81-7
  • Vzorec

    C24H38O4

  • Stručná charakteristika

    Di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP) je bezbarvá až lehce nažloutlá kapalina bez zápachu. V plastových výrobcích se DEHP používá především jako změkčovadlo, setkat se s ním ale můžeme i v široké paletě dalších produktů (od tekutých mýdel po střelivo). 90% veškeré spotřeby DEHP v Evropské unii je použito k výrobě měkčeného PVC. DEHP může představovat až 40% (v některých případech i více) finálního produktu z PVC. DEHP má schopnost bioakumulace v potravních řetězcích; vazba na tukovou tkáň. Pozření je nejnebezpečnější cestou expozice. DEHP patří mezi podezřelé lidské karcinogeny (2B IARC), snižuje plodnost, poškozuje endokrinní systém a způsobuje mutace plodu.

    Do prostředí DEHP uniká především při vlastní výrobě, zpracování a skladování. V prostředí se DEHP váže především na organické látky, často je tedy pevně vázáno v půdě, nebo v sedimentech. V atmosféře se rychle rozkládá vlivem slunečního záření.

  • Podrobná charakteristika

    Di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP) je bezbarvá nebo lehce nažloutlá kapalina bez zápachu patřící mezi perzistentní organické polutanty (POP). Rozpouští se snadněji v tucích než ve vodě (lipofilní charakter). DEHP se používá jako změkčovadlo v plastových výrobcích (např. zdravotnické pomůcky - hadičky, vaky apod.; podlahové krytiny, tapety, obalové materiály včetně potravinových, hračky, ubrusy, polstrování, koupelnové závěsy, pláštěnky, obuv, drobné součástky v automobilovém průmyslu, spotřební elektronice, apod.). 90% veškeré spotřeby DEHP v Evropské unii je použita k výrobě měkčeného PVC. DEHP může představovat až 40% (v některých případech i více) finálního produktu z PVC. V České republice DEHP vyrábí DEZA Valašské Meziříčí.

    Neexistují přirozené zdroje DEHP. Mezi hlavní antropogenní emisní zdroje patří především výroba a distribuce DEHP a výroba a nakládání s měkčenými plasty jako takovými (spalování a skládkování). Při spalování za vysokých teplot dochází k rozkladu ftalátů na netoxické látky, rizikové je proto nedokonalé spalování při nízkých teplotách. Vysoké koncentrace DEHP se z pravidla vyskytují v blízkosti průmyslových areálů a skládek, s vyšším obsahem DEHP se díky jeho uvolňování z měkčených plastových výrobků ale můžeme setkat i v uzavřených prostorech.

  • Účinky na zdraví lidí a zvířat

    DEHP je dle platné evropské legislativy (Nařízení Evropské komise č. 1272/2008) klasifikován jako látka toxické pro reprodukci, kategorie 1B, což znamená, že existují dostatečné vědecké důkazy o jejich toxicitě u zvířat. Jedná se o druhý nejvyšší stupeň rizika toxicity pro reprodukci. Současně je to pravděpodobný lidský karcinogen, který se podílí na vzniku rakoviny jater.Jedná se o jeden z nejvíce studovaných ftalátů.
     
    DEHP se v lidském těle metabolizuje na mono-etylhexyl ftalát (MEHP) a další metabolity, které člověk vylučuje v moči z těla ven. 
     
    V současné chvíli existuje jednak více než 20letá vědecká práce dokazující toxicitu DEHP u zvířat, jednak bylo provedeno několik dlouhodobých studií, které dokazují, že DEHP a některé další ftaláty s podobným chemickým složením blokují mužské hormony, tzv.androgeny. Důsledkem je tzv.demaskulinizace populace. Samci u zvířat vykazují nižší počty spermií, nesestouplá varlata či vrozené vady penisu.
     
    Mezi nejcitovanější patří studie provedená v roce 2005 pod vedením Shanny Swan, která našla „významnou souvislost“ mezi množstvím metabolitů DEHP v těle těhotné matky a změnách pohlavního ústrojí u jejich synů. Ženy s nejvyššími hodnotami ftalátu v moči měly spíše syny s nesestoupenými varlaty a menšími penisy. Současně objevila, že postižení chlapci vykazovali kratší vzdálenost mezi řitním otvorem a genitáliemi (tzv.anogenitální vzdálenost), která je u chlapců zhruba 2x větší než u děvčat. To je považováno za jeden ze znaků mužského pohlaví. Zkracováním této vzdálenosti dochází tedy podobně jako u zvířat k tzv.demaskulinizaci mužského potomstva podobně jako to bylo dokázáno ve studiích na zvířatech. 


    DEHP je podle studií prováděných na zvířatech také znám jako jedovatá látka způsobující vrozené vady (např. kosterní vady, oční vady, vady nervového seskupení tvořícího základ nervové soustavy staršího embrya), kardiovaskulární problémy a neplodnost. DEHP rovněž poškozuje ledviny a játra, kde se hromadí.

    Vystavení vlivu DEHP dochází z potravin, vody, okolního vzduchu a zdravotnických pomůcek vyrobených z PVC (polvinylchloridu) a měkčených DEHP, přičemž pro průměrného dospělého jedince jsou hlavním zdrojem expozice potraviny. Tučné potraviny jako olej, mléko, sýry, maso a ryby obvykle obsahují výrazně vyšší rezidua DEHP než ostatní potraviny, protože DEHP se snadno rozpouští v tucích.

    Studie vědců J. D. Meekera, A. M. Calafata a R. Hausera z Bostonu a Atlanty v USA dospěla k závěru, že mono(2-ethylhexyl)ftalát (MEHP), tedy látka vznikající z ftalátu DEHP může ovlivňovat hladiny thyroidu v lidském těle.

  • Hodnocení karcinogenity podle IARC

    2B - možná karcinogenní pro lidi
  • Výskyt v životním prostředí

    DEHP se dostává do životního prostředí prostřednictvím emisí z továren, které vyrábí DEHP (v České republice např. DEZA Valašské Meziříčí) či jej používají (v České republice např. Spolana, a.s. Neratovice – výroba PVC; Spolchemie, a.s. Ústí nad Labem – výroba pryskyřic), během likvidace odpadu, uvolňováním z plastových výrobků, které jsou měkčeny DEHP. V nejvyšších koncentracích se proto DEHP nachází v okolí podniků vyrábějících / používajících DEHP, v okolí podniků nakládajících s plastovými odpady a v okolí skládek. 

  • Synonyma


    Obchodní názvy používané pro DEHP: Plantinol DOP, Octoil, Silicon 150, Bisoflex 81, Eviplast 80, Staflex DOP
  • Limity pro ovzduší

    Limit pro ovzduší není stanoven.

  • Limity pro vodu


    Povrchové vody:

    10 µg/l (nařízení č. 61/2003 Sb., příloha č. 3, kategorie nebezpečné a zvlášť nebezpečné látky)

    Podzemní voda:

    Podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP 3/1996) pro ftaláty v ug/l: A = 1, B = 5, C = 10.

    Vysvětlivky k limitům Metodického pokynu MŽP z roku 1996: Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek. Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření. Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.

  • Limity pro půdu

    Limity pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP 3/1996) pro ftaláty (suma) v mg/kg sušiny: A = 0,01, B = 30, C (obyt.) = 40 a C (prům.) = 80.

  • Limity pro potraviny

    Evropské normy také regulují použití DEHP v plastových obalech na potraviny, a to jednak absolutní hodnotou, která nesmí překročit 0,1% hmotnostního podílu, jednak migračními limity. DEHPse smí používat jen jako změkčovadlo v materiálech a výrobcích určených pro opakované použití. Dále se smí používat jako změkčovadlo v materiálech a výrobcích na jedno použití, které přichází do styku s beztukovými potravinami, kromě kojenecké výživy. Jeho koncentrace v konečném výrobku je limitována na 0,1 %, přičemž SML (specifický migrační limit viz dále) u DEHP na 1,5 mg/kg potraviny. Tyto limity jsou stanoveny vyhláškou č. 38/2001 Sb  o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, která byla pozměněna vyhláškou č. 271/2008 Sb.

  • Ostatní limity

    DEHP je podle směrnice EU 67/548/EHS o klasifikaci a označování nebezpečných látek klasifikováno jako látka jedovatá z hlediska reprodukce. (K označení nebezpečí se používají tzv. R věty - viz. výše.)  

    Ftaláty nově podléhají systému Evropské chemické politiky známé pod zkratkou REACH. (Registration, Evaluation, Authorisation of Chemicals). DEHP patří mezi 4 ftaláty - DEHP, DBP, BBP, and DIBP, které se ocitly na tzv. kandidátní listině pro autorizaci. Na kandidátní listině se ocitly ty chemické látky, které představují velké riziko pro lidské zdraví a životní prostředí a které budou muset být autorizovány jen pro specifické užití tam, kde pro ně neexistují alternativy. 
     
    DEHP se nesmí používat v hračkách v koncentraci vyšší než 0,1% hmotnostního podílu. Tento zákaz platí již od roku 1999 (podle rozhodnutí Komise 1999/815/ES, na základě článku 9 směrnice Rady 92/59/EHS), kdy byl poprvé přijat pro výrobky určené dětem do 3 let. Tento zákaz byl periodicky obnovován až do roku 2007, kdy byl přijat zákaz ftalátů v hračkách a předmětech pro děti bez omezení věku. Každá hračka, uvedená na trh Evropské unie, musí splnit  technické požadavky (tzv. základní požadavky) uvedené v evropské směrnici 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (implementovaná do nařízení vlády č. 86/2011 Sb. z 9.3.2011).
     
    DEHP jako látka poškozující plodnost – je zakázán používat v kosmetice a přípravcích určených pro péči o tělo, a to podle evropské směrnice 1223/2009, která vstoupila v platnost 11.7.2013.  
     
    Na základě evropské směrnice 2007/47/EEC, která modifiovala směrnici o zdravotnických prostředcích 93/42/EEC musí být od března 2010 značeny zdravotnické pomůcky tak, aby na nich bylo zřetelně uvedeno, že obsahují látky toxické pro reprodukci (CMR látky), kam spadá i DEHP. Pokud zdravotnické pomůcky určené např. k administraci léků, tekutin, krve do těla používají i pro děti, těhotné a kojící ženy, musí výrobce ospravedlnit použití toxických ftalátů v technické dokumentaci.

    DEHP je uveden v Seznamu prioritních látek v oblasti vodní politiky v Příloze X rámcové směrnice 2000/60/ES, a to jako prioritní látka, která představuje významné riziko pro vodní prostředí.

  • Výstražné symboly

    piktogram nebezpeci

  • R věty

    R 60 - Může poškodit reprodukční schopnost, R 61 - Může poškodit plod v těle matky
  • Limitní dávky

    Zdravotně významné limity jsou dosud stanoveny pouze pro součet metabolitů DEHP v moči, který nemá u dětí přesahovat 500 μg/l a u žen 300 μg/l moči.

  • Tabulka

    Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.

    č. číslo CAS ohlašovaná látka ohlašovací prahy v kg/rok více informací
         

    A

    (ovzduší)

    B

    (voda)

    C

    (půda)

    D

    (odpady)

    o seznamu najdete
    70  117-81-7  di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP)  10  1  1  100 zde

    Vysvětlivky:
    A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
    B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
    C = ohlašovací práh pro emise do půdy
    D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech

  • Odkazy


    1) Environmental Health Criteria 131 - Diethylhexyl Phthalate

    2) Toxicological Profile for DEHP - Agency for Toxic Substances and Disease Registry

    3) Ftaláty - profil ftalátů v databázi Chemických látek 

  • Literatura


    1) ATSDR 2002: Toxicological Profile for di(2-ethylhexyl)phthalate, U.S.Department of Health and Human Services, Public Health Service, Agency for Toxic Substance and Disease Registry, September 2002.

    2) MŽP ČR 2004: Di(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP). Část G: Programy pro jednotlivé relevantní nebezpečné látky. Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha 2004.

    3) IPCS 1992: Environmental Health Criteria 131, Diethylhexyl Phthalate, Published under the joint sponsorship of the United Nations Environment Programme, the International Labour Organisation, and the World Health Organization; World Health Orgnization, Geneva, 1992

    4) Růžičková K., Cobbing M., Rossi M., Belazzi T. 2004: Preventing Harm from Phthalates, Avoiding PVC in Hospitals, Health Care Without Harm, anglická verze – Praha, červen 2004.

    5) The Danish EPA. Phthalate Strategy. Copenhagen, Denmark. 2012.

    6) Gray, L.E. et al. 2000. Perinatal exposure to the phthalates DEHP, BBP, and DINP, but not DEP, DMP, or DOTP, alters sexual differentiation of the male rat. Toxicol Sci 58(2): 350-365.

    7) Main, K.M. et al.2006. Human breast milk contamination with phthalates and alterations of endogenous reproductive hormones in infants three months of age. Environmental health perspectives 114(2): 270-276.

    8) Swan, S.H. et al. 2005. Decrease in anogenital distance among male infants with prenatal phthalate exposure. Environmental health perspectives 113(8): 1056-1061.

    9) Engel, S. et al. 2009. Prenatal exposure to low molecular weight phthalates and childhood behavior and executive functioning. Epidemiology 20, S14.

    10) Bornehag, C.-G. et al. 2004. The association between asthma and allergic symptoms in children and phthalates in house dust: a nested case-control study. Environmental health perspectives, 1393-1397.

    11) M. Černá, A. Krsková, A. Grafnetterová, K. Forysová, K. Vrbík, M. Malý. Ftaláty: expoziční zdroje, zdravotní rizika; expozice české populace. Prezentace výsledků biomonitoringové humánní stuide DEMOCOPHES. Státní zdravotní ústav, Praha. Ústav obecné hygieny, 3. LF UK. Krajská hygienická stanice Liberec. 2012

  • Autor

    Mgr. Karolína Brabcová, Ing. Petr Válek
  • Email

    Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


jbj
  • Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
    183 Kč
    Cena se slevou183 Kč
    Prodejní cena183 Kč
    Prodejní cena bez DPH183 Kč
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

zachranme-irbise