Stručná charakteristika
Bisfenol A (BPA) je průmyslová chemická látka, která se využívá při výrobě běžných umělých hmot – polykarbonátu a epoxidových pryskyřic.
Jedná se o endokrinní disruptor, který napodobuje působení přirozeně produkovaných hormonů, blokuje v buňkách receptory hormonů, ovlivňují syntézu, transport, metabolismus a vylučování hormonů.
Podrobná charakteristika
Je syntetická látka na bázi uhlíku. Bisfenol A se připravuje chemickou reakcí fenolu s acetonem v kyselém prostředí.
Bílá až světle hnědá látka, rozpustná ve vodných alkalických roztocích, v etanolu a v acetonu, málo rozpustný v tetrachloru, prakticky nerozpustný ve vodě.
Více než polovina produkce BPA nachází uplatnění při výrobě polykarbonátů, a ty se využívají při výrobě CD a DVD, barelů na vodu, sportovních pomůcek, plastových příborů, dóz na potraviny, ve stomatologii, stavebnictví, elektronice nebo medicíně.
Dále se BPA využívá při výrobě epoxidových pryskyřic. Těmi se potahují vnitřky kovových výrobků – plechovek, konzerv, víček od lahví, kompozitů, lepidel, nátěrových hmot nebo laků na nehty.
Menší část produkce BPA je použito při výrobě dalších produktů - pesticidních přípravků, antioxidantů, retardérů hoření, brzdových kapalin, stabilizátorů gumy a PVC, vodovodních trubek, zubních plomb, vodovodních filtrů, vyztužených trubek, podlahového materiálu a elektrické izolace.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
BPA je charakterizován jako reprodukční toxická látka kategorie 1B. To znamená, že pravděpodobně působí negativně na schopnost reprodukce u člověka, což dokládá dlouhá řada vědeckých studií na zvířatech. BPA dokáže napodobit estrogen, ovlivňovat procesy v tělech živočichů a negativně působit na zdraví. Podle řady nezávislých studií může způsobovat tyto problémy:
Narušuje přirozené hladiny hormonů v těle a tím může poškodit endokrinní systém. Může ohrozit vývoj plodu, miminek i dětí.
Podle některých studií existuje jistá souvislost mezi vystavením organismu Bisfenolu A a rizikem karcinomu v pozdějším období. BPA zvyšuje i odolnost karcinomu proti případné chemoterapii.
Vystavení plodu účinkům BPA (i v malých dávkách) v perinatálním období mění vývoj prsní tkáně a zvyšuje riziko rakoviny prsu.
Jedna ze studií prokázala, že BPA potlačuje metylaci DNA, která se podílí na epigenetických změnách. To má souvislost s řadou onemocnění – včetně rakovinného bujení a šířením civilizačních chorob.
Studie ukázaly i problémy s oběhovým systémem. Dospělí s vysokými hodnotami BPA se potýkali s vyšším výskytem srdečních problémů.
Výzkum z roku 2008 prokazuje, že BPA působí na nervovou soustavu a u dětí způsobuje hyperaktivitu, problémy s pozorností a zvýšenou náchylnost na zneužívání návykových látek.
Byla zjištěna i souvislost mezi vyšší koncentrací BPA v organismu a rizikem obezity, cukrovky atd.
Výzkum prováděný u mužských zaměstnanců továren vystavených vysokým koncentracím BPA prokázal, že se tito muži potýkají s problémy s erekcí, ejakulací, se snížením sexuální touhy a s celkovou nespokojeností se sexuálním životem.
Pro zvířata ve vodním prostředí je BPA škodlivá zejména kvůli svým teratogenním účinkům. BPA je schopen feminizovat samce obojživelníků a ryb. Může také přispívat k výskytu intersexu např. u dospívající parmy (Barbus sp.). BPA může měnit i časování reprodukce u volně žijících ryb.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
3 - neklasifikovatelná jako lidský karcinogenVýskyt v životním prostředí
BPA je součástí mnoha běžných spotřebních výrobků. Je to velmi nestabilní sloučenina a z výrobků se snadno uvolňuje do prostředí a kontaminuje ho. Značné množství bylo naměřeno v ovzduší, řekách, pitné vodě, potravinách. Do potravin se BPA uvolňuje z plastových obalů (plastové nádobí, lahve, konzervy s epoxidovou výstelkou).
Synonyma
BPA; p,p'-isopropylidenebisphenol; 2,2-bis(4-hydroxyphenyl)propane.Limity pro ovzduší
Nejsou.
Limity pro vodu
Podle současné legislativy (na základě nařízení vlády č. 401/2015 Sb.) byla pro BPA v České republice stanovena NEK-RP pro povrchové vody 0,035 μg/l.
Normy environmentálni kvality jsou vyjádřeny jako celkové koncentrace v celém vzorku vody, pokud není uvedeno jinak.
NEK-RP: norma environmentálni kvality vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota. Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech izomerů. Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím NEK-RP rozumí, že aritmetický průměr koncentrací naměřených v různých časech průběhu roku v žádném reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu.
Limity pro potraviny
V roce 2023 snížila Evropská agentura pro bezpečnost potravin tolerovatelný denní příjem pro BPA. Vědci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) dospěli v novém přehodnocení k závěru, že expozice bisfenolu A (BPA) v potravinách představuje zdravotní riziko pro spotřebitele všech věkových skupin. V porovnání s předchozím hodnocením z roku 2015 odborný panel úřadu EFSA výrazně snížil tolerovatelný denní příjem (TDI) BPA, tedy množství, které lze denně přijímat po celý život, aniž by představovalo znatelné zdravotní riziko. Vědci úřadu EFSA stanovili TDI ve výši 0,2 nanogramu (0,2 miliardtiny gramu) na kilogram tělesné hmotnosti za den, čímž nahradili předchozí dočasnou úroveň 4 mikrogramy (4 miliontiny gramu) na kilogram tělesné hmotnosti za den. Nově stanovená hodnota TDI je přibližně 20 000krát nižší.
Ostatní limity
V roce 2011 bylo ve všech zemích EU zakázáno používání Bisfenolu A v kojeneckých lahvích. Od roku 2020 se nesmí používat v termopapíru (například účtenky v obchodech), kde byl bohužel nahrazen jiným bisfenolem, a to bisfenolem S (BPS). Pouze modré účtenky bisfenoly neobsahují. Dále je BPA zakázán v hračkách a výrobcích pro děti do 3 let.
Ve Švédsku rozšířili tento zákaz i na obaly potravin, které jsou určeny dětem do 3 let věku.
Francie v roce 2013 zakázala přítomnost BPA v obalech potravin pro děti do 3 let, v roce 2014 pak tento zákaz rozšířila na všechny obaly na potraviny. V roce 2012 francouzský senát schválil zákaz výroby, vývozu i dovozu a uvádění na trh obalů na potraviny s obsahem této látky.
V Connecticutu (USA) zakázali BPA nejen v kojeneckých lahvích, ale i v dalších výrobcích pro děti. Od roku 2015 by měly být v tomto státě všechny pokladní účtenky bez Bisfenolu A.
V roce 2013 Kalifornie přidala BPA na seznam karcinogenních látek a látek narušujících hormonální soustavu. V návaznosti na toto opatření musí být na výrobcích s vyšším obsahem BPA uvedeno varování.
Výstražné symboly
Látka nebezpečná pro zdraví
Látka nebezpečná pro vodní organizmy
Dráždivá látka
Korozivní a žíravá látka
R věty
R 37 - Dráždí dýchací orgány, R 41 - Nebezpečí vážného poškození očí, R 43 - Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží, R 52 - Škodlivý pro vodní organismy, R 62 - Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnostiS věty
S 2 - Uchovávejte mimo dosah dětí, S 36 - Používejte vhodný ochranný oděv, S 39 - Používejte osobní ochranné prostředky pro oči a obličej, S 46 - Při požití okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení, S 36/37 - Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukaviceLimitní dávky
V Evropské unii je od ledna 2015 stanoven limit 4 µg/kg tělesné hmotnosti /den.
Literatura
Welcome to the Bisphenol-A Website. BisphenolA [online]. ©2003-2014 [cit. 2014- 04-24]. Dostupné z: http://www.bisphenol-a.org/
DEKANT, Wolfgang a Wolfgang VÖLKEL. Human exposure to bisphenol A by biomonitoring: Methods, results and assessment of environmental exposures. Toxicology and Applied Pharmacology. 2008, vol. 228, issue 1, s. 114-134.
DUCHÁČEK, Vratislav. Polymery: výroba, vlastnosti, zpracování, použití. Vyd. 2., přeprac. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 278 s. ISBN 80-708-0617-6.
LOCHOVSKÝ, Petr a POSPÍCHALOVÁ. Některé zdroje kontaminace vodního prostředí alkylfenolovými látkami a bisfenolem A. In: VTEI: Vodohospodářské technicko-ekonomické informace [online]. Praha: Vodní hospodářství, 2011 [cit. 2014-04-24]. ISSN 0322-8916. Dostupné z: http://www.vuv.cz/fileadmin/user_upload/pdf/vtei/2011/vtei_5-2011.pdf [15] CRAIN, D. Andrew, Marcus ERIKSEN, Taisen IGUCHI, Susan JOBLING, Hans LAUFER, Gerald A. LEBLANC a Louis J. GUILLETTE. An ecological assessment of bisphenol-A: Evidence from comparative biology. Reproductive Toxicology. 2007, vol. 24, issue 2, s. 225-239
NOHELOVÁ, Gabriela. Bisfenol A ve vodním ekosystému. Brno, 2014. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně. Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí. Vedoucí práce doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc..
Odkazy
https://en.wikipedia.org/wiki/Bisphenol_A#Health_effects
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bisfenol_A
http://avocados.cz/clanek/bpa-bisfenol-a
https://bezpecnostpotravin.cz/efsa-bisfenol-a-v-potravinach-predstavuje-zdravotni-riziko/
