chlór

  • CAS

    7782-50-5
  • Vzorec

    Cl2

  • Stručná charakteristika

    Chlór je přírodní, vysoce reaktivní plyn s typickým štiplavým zápachem. Pro současnou průmyslovou společnost je chlor nenahraditelný. Velká část chlóru je spotřebována na výrobu PVC a tisíců dalších organických i anorganických polotovarů a výrobků. Do prostředí se chlór uvolňuje během průmyslové produkce, při spalování paliv i odpadů, nebo při jeho užití k dezinfekčním účelům. Pro živé organizmy je nebezpečný především jako akutní ohrožení. Při vdechnutí dochází k reakci chlóru s vlhkostí a tvorbě nebezpečného chlorovodíku (kyselina chlorná). Následky mohou být jen v mezích krátkodobého podráždění sliznic očí a horních cest dýchacích, při dlouhodobější expozici však může nastat i jejich trvalé poškození.

    S chlórem se setkáváme tatktéž v dezinfekčních a bělících prostředcích. V prostředí chlór okamžitě reaguje a mění se na chloridy, případně kyseliny, v atmosféře taktéž fotodegraduje. U chlóru nedochází k jeho akumulaci v půdě ani v živých organizmech.

    Pomozte chránit zdraví lidí v Česku před škodlivými účinky toxických látek darem podle vašich možností. Děkujeme!

    nebo
    ,- Kč
    darujme
  • Podrobná charakteristika

    Chlór je široce využívaný, vysoce reaktivní plyn. Je to prvek přírodního původu, ovšem využívaný k výrobě celé škály často velice složitých anorganických i organických chemických sloučenin. Ve sloučeninách se chlór vyskytuje v mocenství Cl−I, ClI, ClIII, ClV a ClVII.

    Největší část vyrobeného chlóru končí jako surovina k výrobě etylendichloridu jako suroviny pro výrobu polyvinylchloridu (PVC). Velké množství chlóru se spotřebuje také k výrobě ostatních organických i anorganických polotovarů a výrobků jako jsou např. chloroform, trichlorbenzeny, tetrachlorethylen a trichlorethylen, propylenoxid, fosgen a tetrachlorid křemičitý. Chlór a ostatní sloučeniny odvozené od chloru se používají pro bělení buničiny, papíru a celulózy. K dezinfekci pitných a lázeňských vod je stále běžné užití elementární chlóru. Ten i v malých koncentracích hubí baktérie a jeho nadbytek lze z vody odstranit probubláním vzduchem. V modernějších úpravnách pitné vody se chlór k dezinfekci nepoužívá.

    Chlór se vyrábí z chloridu sodného (kuchyňské soli) v podstatě třemi možnými postupy: amalgámovou elektrolýzou, diafragmovým procesem anebo membránovým procesem. Z těchto procesů je k životnímu prostředí nejšetrnější membránový. Více se o postupech výroby chlóru můžete dočíst zde. Velkého rozmachu dosáhla chlórová chemie díky strategickému významu chlóru jako bojového plynu. Poprvé byl chlór jako bojová látka použit v první světové válce. Chlór slouží také jako surovina pro výrobu dalších bojových látek - fosgenu (dichlorid karbonylu, CCl2O) a yperitu (bis(2-chlorethyl) sulfid, C4H8Cl2S).

    Organické sloučeniny chlóru jsou v přírodě výjimečné a naprostá většina organických molekul obsahujících atom chlóru, s nimiž se kolem sebe setkáváme vznikla chemickou syntézou. Řada z nich je ohlašována do integrovaného registru znečišťování samostatně. Výroba chlorovaných uhlovodíků v průběhu 20. století dosahovala produkce tisíců tun nejrůznějších sloučenin a dodnes představuje řada těchto produktů velkou ekologickou zátěž pro naši planetu. Řada sloučenin byla v době svého objevu pokládána za prakticky neškodné a teprve po mnohaletém masovém používání se ukázalo, že jejich dlouhodobé působení v přírodě může mít katastrofální následky.

    Při styku s vodou a vodními párami chlór rychle reaguje na základní anorganickou sloučeninu chlorovodík. Ten je také hlavní sledovanou sloučeninou v emisích ze zdrojů znečišťování a ekvivalent této sloučeniny se také ohlašuje jako "chlór a anorganické sloučeniny" do integrovaného registru znečišťování v únicích do ovzduší.

    Elementární chlór vyrábějí v České republice dvě chemičky: Spolana Neratovice a Spolchemie v Ústí nad Labem. V obou se používá zastaralý proces výroby amalgámové elektrolýzy, který spotřebovává vysoká množství toxické rtuti a zároveň je velkým zdrojem znečištění životního prostředí tímto toxickým kovem a jeho sloučeninami. Ve starších provozech docházelo při výrobě chlóru ke vzniku vysokého množství vysoce nebezpečných dioxinů. Jimi jsou vedle rtuti zamořeny i provozy starých amalgámových elektrolýz jak ve Spolaně, tak ve Spolchemii.

  • Účinky na zdraví lidí a zvířat


    Chlór se do našeho těla dostává se znečištěným vzduchem či kontaminovanou vodou a potravinami. Ve své elementární podobě ani jednoduchých sloučeninách se nehromadí v těle.

    Dopady vystavení chloru na zdraví jedince závisí na koncentraci této látky, na délce a frekvenci opakování expozice. Důsledky také závisí na zdravotním stavu jedince a na podmínkách v prostředí při úniku chloru.

    Opakované vdechování malých dávek chloru během krátké doby má negativní dopad na dýchací soustavu. Projevuje se od kašle, přes bolest na hrudi až po vodu na plicích. Chlor dráždí kůži, oči a dýchací ústrojí. Tyto projevy se nedostavují za nízkých (pozaďových) hodnot chloru v prostředí za normálních okolností.

    Laboratorní studie ukazují, že opakovaná expozice chlóru v ovzduší může vést k nevratnému poškození imunitního systému, krve, srdce a dýchacího ústrojí živočichů. Plynný chlor narušuje oxidací tkáně živočichů i rostlin. Je speciálně nebezpečný pro organismy žijící ve vodě a v půdě.

    Vzduch, obsahující 0,5 – 1,0 % chloru, způsobuje člověku rychlou smrt, vyvolanou hlavně vznikem chlorovodíku v dýchacím ústrojí. Plynný chlor se používal jako jedovatý plyn v první světové válce.

  • Výskyt v životním prostředí


    Chlór okamžitě reaguje jakmile je smíšen s vodou s ostatními chemickými látkami v ní a vytváří chloridy (soli kyseliny chlorovodíkové). Při úniku do ovzduší se chlor drží při zemi (je těžší než vzduch), ale také celkem rychle reaguje s ostatními látkami přítomnými ve vzduchu za vzniku chloridů a kyselin. Díky své vysoké reaktivitě se nedá očekávat, že by se kumuloval v půdě anebo dostal do podpovrchových vod. Ve své elementární formě se nekumuluje se v rostlinách ani živočiších. Ve vodě může vytvářet organické sloučeniny.

    Chlor poškozuje životní prostředí již v malých koncentracích.

    Obr. 3. Únik chloru ze Spolany Neratovice patrný jako žlutý opar -15. 8. 2002
    (v době povodní). Foto: Václav Vašků (Greenpeace).

  • Synonyma

    chlorine
  • Limity pro ovzduší


    Emisní limit:

    Pro kategorie látek 8.13 chlor a 8.14 chlor a jeho anorganické sloučeniny, včetně Cl2 podle bodu 8.13, vyjádřené jako Cl platí podle Přílohy č.1 k vyhlášce č. 356/2002 Sb. následující limit:

    Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 500 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.

    Pro spalování odpadů platí pro plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako HCl podle nařízení vlády č. 354/2002 Sb. emisní limit 10 mg/m3.

    Imisní limit:

    Není stanoven.

  • Limity pro vodu


    Pitná voda:

    0,3 mg/l nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro volný chlór (vyhl. č. 252/2004 Sb.)

    Pozn. Obsah volného chloru, chloritanů či ozonu se stanovuje pouze v případě použití chloru nebo prostředků obsahujících chlor, oxidu chloričitého nebo ozonu při úpravě vody. Za úpravu se považuje i dezinfekce vody. V případě využití vázaného aktivního chloru (např. ve formě chloraminů) pro dezinfekci, platí pro celkový aktivní chlor mezní hodnota 0,4 mg/l.

    Povrchové vody:

    Imisní limit 0,005 mg/l* (celkový chlor HClO (příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.)

    * Přírůstek teploty vody v toku na konči mísící zóny vlivem vypouštění oteplených odpadních vod nesmí být vyšší než 3°C.

    Odpadní vody:

    Emisní standardy: přípustné hodnoty znečištění pro odpadní vody vypouštěné ze strojírenské a elektrotechnické výroby:

    1 mg/l* (celkový chlor - HClO (nařízení 61/2003 Sb.)

    * platí pro povrchovou úpravu kovů a plastů; tepelnou úpravu kovů; elektrotechnickou výrobu

  • Ostatní limity


    Pracovní prostředí:

    PEL (přípustný expoziční limit): 0,5 mg/m3 (pro dlouhodobou expozci) (nařízení 361/2007 Sb.)

    NPK-P (nejvyšš přípustná koncentrace: 1,5 mg/m3 (nařízení 361/2007 Sb.)


    Integrovaný registr znečišťování:

    Ohlašovací práh pro emise do ovzduší: 10 000 kg/rok (platí pro chlor a anorganické sloučeniny (jako HCl)

  • Výstražné symboly

    toxickynebezpecny-pro-zp

  • R věty

    R 23 - Toxický při vdechování, R 50 - Vysoce toxický pro vodní organismy, R 36/38 - Dráždí oči a kůži
  • S věty

    S 9 - Uchovávejte obal na dobře větraném místě, S 45 - V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení), S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy, S 1/2 - Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí
  • Tabulka

    Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.

    č. číslo CAS ohlašovaná látka ohlašovací prahy v kg/rok více informací
         

    A

    (ovzduší)

    B

    (voda)

    C

    (půda)

    D

    (odpady)

    o seznamu najdete
    80   chlor a anorganické sloučeniny (jako celkové HCl) 10000       zde

    Vysvětlivky:
    A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
    B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
    C = ohlašovací práh pro emise do půdy
    D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech

  • Odkazy


    1) http://bezjedu.arnika.org/postupy-vyroby-chloru.shtml (Postupy výroby chlóru.)

    2) http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/ustinadlabem (Stránky o jedné ze dvou chlórových chemiček v ČR.)

    3) http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/spolana (Stránky o jedné ze dvou chlórových chemiček v ČR.)

    4) http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=208407 (Seznam stručná charakteristika perzistentních organických látek, z nichž je velká část sloučeninami obsahujícími chlór.)

    5) http://www.dioxin.cz (Stránky o dioxinech a dalších perzistentních organických látkách.)

  • Autor

    RNDr. Jindřich Petrlík, Ing. Petr Válek
  • Email

    Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

zachranme-irbise