Stručná charakteristika
Chlorované parafíny s krátkým řetězcem, neboli chloralkany (SCCP), jsou uměle vytvořené organické sloučeniny používané převážně v průmyslových aplikacích jako náhrada problémových polychlorovaných bifenylů (PCB). Díky nehořlavosti a dobrým mazacím schopnostem je většina těchto látek používána v strojírenském průmyslu (broušení, řezání, vrtání apod.). SCCP jsou v prostředí velmi perzistentní, kontaminují i vzdálené lokality, mají významnou schopnost bioakumulace v rámci potravních řetězců. Při akutní intoxikaci může dojít k lokálnímu podráždění kůže, popřípadě kůže. U savců byl po dlouhodobé expozici sledován negativní vliv na funkci jater, ledvin a thyroidních hormonů. Byl zaznamenán výskyt rakoviny jater a štítné žlázy. SCCP jsou řazeny do kategorie 2B IARC (možný lidský karcinogen).
Jako nehořlavá a samozhášecí přísada nalézají uplatnění taktéž v gumárenském průmyslu, úpravě textilií a kůží. Hlavním zdrojem SCCP v prostředí je samotné použití v průmyslových provozech, popřípadě nevhodná manipulace a likvidace. V atmosféře v řádech dnů reagují s hydroxylovými radikály, navázány na pevné částice jsou schopny přenosu na velké vzdálenosti. V půdě jsou pevně vázány, netěkají, neprosakují do podzemních vod. Ve vodě se nerozpouští, váží se na pevné částice a sedimentují. SCCP nepodléhají snadno hydrolýze ani biodegradaci.
Podrobná charakteristika
Chlorované parafíny s krátkým řetězcem neboli chlorované alkany C 10-13 mají obecný vzorec CxH(2x-y+2)Cly, kde x = 10 až 13 a y = 1 až x. Vyráběny jsou od roku 1930 chlorací n-alkanů za vysokých teplot a přítomnosti UV záření. V závislosti na množství chlóru se jedná o bezbarvé nebo nažloutlé, olejnaté kapaliny, nebo pevné látky. SCCP jsou většinou ve vodě nerozpustné, ale schopné tvořit emulze. SCCP jsou dobře rozpustné s organickými látkami, jako jsou alkoholy, tuky, oleje. Jsou většinou nehořlavé. Při hoření vznikají páry toxické kyseliny chlorovodíkové, nebo jiné nebezpečné sloučeniny chlóru. Netěkají.
Od 80. let 20. století se používají jako náhrada za PCB pro srovnatelné fyzikálněchemické vlastnosti. Polychlorované parafíny spotřebovává nejvíce strojírenský průmysl (71%) a gumárenský průmysl (10%). Mají využití jako plastifikátory, lubrikanty, zpomalovače hoření (flame retardants), jako aditiva při výrobě barviv, tmelu, adhesiv aj. Vzhledem k množství sloučenin v technických směsích jsou jen základní informace o jejich přítomnosti v životním prostředí.
Hlavní zdroje úniků: Výroba obuvi: chlorované alkany C10-C13 se v ČR používají pro úpravu podešví (1 podnik). Průmysl nátěrových hmot: Chlorované alkany C10-C13 se používají jako chemicky odolné změkčovadlo pro fyzikálně zasychající nátěrové hmoty se zvýšenou odolností vůči vodě, kyselinám a zásadám. Zbytky nátěrových hmot z výroby jsou likvidovány spalováním ve spalovnách. Změkčovadla se mohou z nátěrů vyluhovat do vody (nátěry bazénů, jímek, požárních nádrží atd.).
Podle státní evidence, vycházející z § 22 zákona 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, je v ČR evidován jeden podnik dovážející chlorované alkany C10-13. Na trh jich byla v ČR uvedena v jednotlivých letech následující množství: v roce 2000 to bylo 107 t, v roce 2001 pak 105 t, za rok 2002 nebylo oznámeno žádné množství a v roce 2003 to bylo 24 t. Podle evidence Registru průmyslových zdrojů znečištění vod (VÚV T.G.M.) se tyto látky používají výhradně jako pomocná látka v omezeném rozsahu (3 podniky).
Od roku 2009 jsou SCCP zařazeny do přílohy D Stockholmské úmluvy, v této příloze jsou látky, které by měly být po dostatečném zhodnocení zařazeny do jedné ze tří regulativních příloh této úmluvy. SCCP jsou taktéž na kandidátním seznamu nařízení REACH, což je první krok regulace těchto látek na evropském trhu a v evropském životním prostředí. Podle Integrovaného registru znečištění byly v roce 2013 nahlášeny úniky SCCP pouze do odpadních vod, celkově přibližně 82 kg. Úniky nahlásily pouze ČOV v Praze a Pardubicích.
Je potřeba udělat alespoň základní seznam zdrojů, kde se tyto látky používají a také provést monitoring jejich přítomnosti v životním prostředí a lépe nastavit monitorování jejich úniků. Likvidaci jejich zbytků ve spalovnách považují NNO za nevyhovující, protože při ní mohou vznikat další POPs.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Mají vysoký bioakumulační potenciál. Pozorované vlivy na lidské zdraví byly u pracovníků ve strojírenství dermatitida a respirační onemocnění. Vliv na lidské zdraví při dlouhodobém vystavení nízkým koncentracím není dostatečně prozkoumán. Směs chlorovaných parafínů C12 s 60% obsahem chlóru je IARC hodnocena jako možný karcinogen pro lidi.
Jsou vysoce toxické pro vodní organismy, mohou vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Toxicita na vodní organismy byla prokázána v rozmezí koncentrací 0,12 – 1,45 ug/l (zdroj: MŽP ČR 2004).
Zatížení obyvatel těmito látkami se zatím nemonitoruje. Rozbory nabízí Národní referenční laboratoř pro POPs ve Frýdku Místku.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
2B - možná karcinogenní pro lidiVýskyt v životním prostředí
Monitorují se povrchové vody na 15 a 36 profilech na přítomnost 1-chlordodekanu a 1-chlordekan. V roce 2002 byly monitorovány podpovrchové vody na 11 objektech. Nárazově byly monitorovány i plaveniny v roce 2001 sedimenty v letech 2001 a 2002.
Výsledky měření:
půda - nemáme k dispozici
voda (povrchová) - 1-chlordekan (byl měřen na 36 profilech): 0.37 ng/l (Labe, Lysá nad Labem, 15. prosince 2001 a Labe, Valy, 9. ledna 2002), ovšem v některých případech měření na jiných profilech a v jiných datech byla i 1.5 ng/l. 1-chlordodekan byl měřen v 15 profilech koncem roku 2002 a v první třetině roku 2002, v žádném nepřekročil mez stanovitelnosti, která byla 2.0 ng/l (zdroj: ČHMÚ)
mateřské mléko - nemáme k dispozici
ryby - nemáme k dispozici
vejce - nemáme k dispozici
Další výsledky měření:
Plaveniny: sledování bylo provedeno pouze jednorázově v roce 2001 ve 4 profilech (Labe-Valy, Labe-Děčín, Odra-Bohumín, Jizera-Tuřice). Všechny hodnoty byly pod mezí stanovitelnosti 4 ng/g. Podpovrchová voda byla v roce 2002 analyzována na 11 objektech. 1-chlordekan a 1-chlordodekan nikde nepřekročily mez stanovitelnosti. (Zdroj: MŽP ČR 2004) V letech 2001 a 2002 byly ve sladkovodních sedimentech v ČR sledovány také koncentrace chlorovaných parafínů s krátkým řetězcem (C10 - 13). Bylo odebráno 42 vzorků sedimentů: Košetice (14), Zlín (10), Beroun (18). Zjištěné koncentrace byly následující: Košetice: ∑ C11-C13: 24 – 45.78 ng/g sušiny
Zlín: ∑ C10-C13: 16,30 – 180.75 ng/g sušiny, (6 vz. > 100 ng/g sušiny)
Beroun: ∑ C10-C13: 4.58 – 34 ng/g sušiny (jen v 5 vzorcích za rok 2001). (Zdroj: Holoubek, I. et al. 2004, Přibylová, P. et al. 2005).
Synonyma
1-chlordekan, 1-chlordodekan, short chain chlorinated paraffins, chlorované parafíny s krátkým řetězcem, chlorované alkany
Limity pro ovzduší
Limit pro ovzduší není stanoven.
Limity pro vodu
Povrchová voda:
NEK-RP: 0,4 µg/l, NEK-NPK: 1,4 µg/l.
Limity pro půdu
Limitní hodnoty pro alifatické chlorované uhlovodíky pro zemědělskou půdu (vyhl. č. 13/1994 Sb.):
Jednotlivé: 0,1 mg/kg sušiny
Celkem (součet všech chlorovaných alifatických uhlovodíků): 0,1 mg/kg sušiny.
Limity pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP 3/1996) pro jednotlivé chlorované alifatické uhlovodíky v mg/kg sušiny:
A = 0,001, B = 15, C (obyt.) = 20, C (rekr.) = 30, C (prům.) = 50.
Ostatní limity
Chloralkany (podle vyhlášky č. 540/2006) se nesmějí uvádět na trh nebo do oběhu pro použití jako látky nebo jako složky jiných látek nebo přípravků v koncentraci vyšší než 1 % :
- při zpracování kovů
- při povrchové úpravě kůže
Vyhláška č. 540/2006 Sb. dále stanovuje omezení chloralkanů v oblasti léčiv, veterinárních přípravků a kosmetických prostředků.
Vyhláška č. 26/2001 Sb. zařazuje chloralkany na seznam látek, které nesmějí být součástí složení kosmetických prostředků.
Integrovaný registr znečišťování:
Ohlašovací práh pro emise do ovzduší: nestanoven
Ohlašovací práh pro emise do vody: 1 kg/rok
Ohlašovací práh pro emise do půdy: 1 kg/rok
Ohlašovací práh pro přenosy mimo provozovnu: 10 kg/rok
Mezinárodní úmluvy a legislativa
Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.
Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.
Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.
Výstražné symboly
R věty
R 40 - Podezření na karcinogenní účinky, R 48/23/24/25 - Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požívánímS věty
S 2 - Uchovávejte mimo dosah dětí, S 24 - Zamezte styku s kůží, S 60 - Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad, S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy, S 36/37 - Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukaviceTabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| 31 | 85535-84-8 | chloralkany (C10-13) | 1 | 1 | zde | ||
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Vysvětlivky
*Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.
Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.
Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.
Literatura
1) Přibylova, P., Klanova, J., Holoubek, I., Coelhan, M. 2005: Chlorinated paraffins in the sediment from the Czech Republic. Chemosphere 2005.
