en ru

1,2-dichlorethan (DCE)

  • CAS

    107-06-2
  • Vzorec

    C2H4Cl2

  • Stručná charakteristika

    1,2-dichlorethan je syntetická, v přírodě se přirozeně nevyskytující látka. Do prostředí se 1,2-dichlorethan uvolňuje během průmyslové výroby a skladování, popřípadě z dostatečně nezabezpečených skládek odpadu. Kontaminuje atmosféru, půdu i vodu. Hlavní cestou expozice člověka je vdechnutí 1,2-dichlorethanem znečištěného vzduchu. Riziko představuje takéi pití kontaminované vody a přímý kožní kontak. Po expozici 1,2-dichlorethanu může dojít k poškození dýchacích cest, trávicí soustavy, jater, ledvin, může se projevit jeho neurotoxický účinek, nebo poškození kardiovaskulárního systému vedoucí až k srdečnímu selhání. V neposlední řadě může dojít k rozvoji rakoviny.

    Za normálních podmínek jde o čirou kapalinu s příjemnou vůní a sladkou chutí. Přibližně 80% světové produkce je používáno na výrobu vinylchloridu, který dále slouží jako základní surovina široké palety plastových produktů. V menší míře se používá i jako rozpouštědlo. Stopové množství 1,2-dichlorethanu bylo změřeno v rostlinách, rybách, mléce a lidské moči. V atmosféře je mobilní, poločas rozpadu je více jak 5 měsíců. V půdě jen pomalu degraduje. Nebezpečné je vypařování 1,2-dichlorethanu z plastových produktů denní potřeby. Klasickým příkladem mohou být nekvalitní plastové hračky či jiné domácí potřeby. V současnosti je snaha nahradit 1,2-dichlorethan jinými, bezpečnějšími látkami. 1,2-dichlorethan podléhá REACH autorizaci.

  • Podrobná charakteristika

    1,2-dichlorethan je syntetická, v přírodě se přirozeně nevyskytující látka. Za normálních podmínek jde o čirou kapalinu s příjemnou vůní a sladkou chutí. Přibližně 80% světové produkce je používáno na výrobu vinylchloridu, který dále slouží jako základní surovina široké palety plastových produktů. Dále se 1,2-dichlorethan používá jako rozpouštědlo na tuky, klihy, lepidla, oleje, pryskyřice, vosky a při výrobě acetyl celulosy a tabákových extraktů. V medicině se užívá jako inhalační anestetikum, v zemědělství jako součást pesticidů a fumigantů. Ve strojírenství je v prostředcích na odmašťování kovů, setkáme se s ním také v čisticích prostředcích na oděvy a v některých adhesivech (lepidlo na tapety apod.).

    Do prostředí se 1,2-dichlorethan uvolňuje především během samotné výroby a skladování, popřípadě z dostatečně nezabezpečených skládek odpadu. Většina 1,2-dichlorethanu je uvolňována do atmosféry. Tato látka však byla zjištěna i v půdě a povrchové i podpovrchové vodě, z které má ale velmi silnou tendenci se opět odpařit zpět do atmosféry. Doba setrvání v atmosféře se odhaduje na více jak 5 měsíců, díky atmosférickým jevům je proto možné nalézt 1,2-dichlorethan i daleko od místa své produkce. V půdě byl sledován velmi pomalý rozklad této látky pomocí půdních mikroorganizmů; stopové množství 1,2-dichlorethanu bylo změřeno v rostlinách, rybách, mléce, nebo například v lidské moči.

    Vdechnutí 1,2-dichlorethanem znečištěného vzduchu je bezesporu pro člověka hlavní cestou expozice. Riziku se můžeme vystavit i pitím kontaminované vody, případně přímým kožním kontaktem. V závislosti na typu expozice nadměrnému množství 1,2-dichlorethanu může dojít k poškození dýchacích cest, trávicí soustavy, jater, ledvin, může se projevit jeho neurotoxický účinek, nebo poškození kardiovaskulárního systému vedoucí až k srdečnímu selhání, v neposlední řadě může dojít k rozvoji rakoviny. Nebezpečné je vypařování 1,2-dichlorethanu z plastových produktů denní potřeby. Klasickým příkladem mohou být nekvalitní platové hračky či jiné domácí potřeby. V současnosti je snaha nahradit 1,2-dichlorethan jinými, bezpečnějšími látkami. 1,2-dichlorethan podléhá REACH autorizaci.

    Zdroji úniků 1,2-dichlorethanu do vod jsou v České republice Synthesia Pardubice, Spolchemie Ústí nad Labem, Lučební závody Draslovka Kolín, Spolana Neratovice, Pliva – Lachema,a.s. Brno, Cebo,a.s Zlín a další.

  • Účinky na zdraví lidí a zvířat

    U lidí, kteří byli při nějaké nehodě vystaveni velkému množství 1,2-dichloroethanu v ovzduší nebo kteří nešťastnou náhodou spolkli tuto látku, došlo k poruchám nervového systému a k onemocnění jater a ledvin. Takoví lidé často zemřeli na selhání srdce. Není známo, jak velké koncentrace 1,2-dichloroethanu vedly k těmto následkům. Poruchy nervového systému a onemocnění ledvin po nadýchání se či spolknutí velkého množství této látky potvrdily také pokusy na zvířatech, u nichž byla v této souvislosti zaznamenána také snížená obranyschopnost proti infekcím, u lidí se však takové příznaky neobjevily. Onemocnění ledvin se u zvířat dostavilo i při dlouhodobějším vystavení nižším dávkám 1,2-dichloroethanu.

    Podle údajů z pasportu látky na stránkách ČHMÚ je 1,2-dichlorethan mutagenní. Přímá mutagenita byla prokázána na několika úrovních - na buněčné linii lidských lymfoblastů a na lidských somatických buňkách (lymfocyty).

    U laboratorních zvířat, krmených velkými dávkami této chemikálie byla zjištěna rakovina. Když byl 1,2-dichloroethan aplikován na kůži pokusných zvířat, objevily se u nich nádory plic. Rakovinu může u zvířat způsobovat také příjem 1,2-dichloroethanu dýcháním. S ohledem na zjištění týkající se rakoviny u zvířat nelze vyloučit tuto nemoc rovněž u lidí. Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) jde o látku, jež může mít na lidi rakovinotvorné účinky. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) označila 1,2-dichloroethan za pravděpodobný karcinogen.

    Lidé jsou působení 1,2, dichlorethan vystaveni především tehdy, když jej dýchají nebo pijí vodu obsahující tuto látku. K působení na lidi dochází většinou v důsledku nesprávného zacházení s touto chemikálií nebo když je při nehodě např. vylita na zem.

    1,2-dichlorethanem jsou nejvíce ohroženi zaměstnanci v oborech, kde jsou vystaveni jeho působení. K takovým skupinám patří pracovníci v chemickém průmyslu, automechanici, zdravotní sestry, mechanici pracující s těžkou technikou a strojaři. Dlouhodobý expoziční limit pro pracovní prostředí je 10 mg/m3, krátkodobá koncentrace by neměla překročit 20 mg/m3.

    Pokusy na zvířatech také ukázaly, že po snězení nebo vdechnutí se 1,2-dichloroethan dostane do mnoha tělesných orgánů, ale během jednoho až dvou dnů opustí tělo s vydechovaným vzduchem. Látky, na něž se 1,2-dichloroethan v organismu rozkládá, opustí tělo rychle spolu s močí.

    V sousedství skládek nebezpečných odpadů a chemických provozů je člověk této chemikálii vystaven zejména dýcháním kontaminovaného vzduchu spíše než dotykem s kontaminovanou zeminou. Případně může být ohrožen kontaminovanými zdroji pitné vody.

  • Hodnocení karcinogenity podle IARC

    2B - možná karcinogenní pro lidi
  • Výskyt v životním prostředí

    K únikům 1,2-dichlorethanu do životního prostředí dochází v průběhu jeho výroby, při přípravě na transport, přepravě nebo při používání výrobků, které ho obsahují. Většina této látky unikne do ovzduší, část také do řek a jezer. Při nehodě může dojít i k vylití velkého množství do půdy a vody.

    Z půdy a vody se 1,2-dichlorethan velmi rychle vypařuje do vzduchu, kde pak reaguje na oxid uhličitý a chlorovodík. Ve vzduchu přetrvává po dobu 47 až 182 dní. Z ovzduší se dostává také prostřednictvím deště či sněhu. Protože ale v ovzduší zůstává dost dlouho, může být pomocí větru přemístěn na velké vzdálenosti.

    Je rozpustný ve vodě, kde se velmi pomalu rozpadá a většina se ho vypaří do vzduchu. Jen velmi malé množství se dostane do rostlin nebo do tkání ryb a ptáků. Neví se přesně, jak dlouho 1,2-dichlorethan zůstává ve vodě, ale je známo, že v jezerech přetrvává delší dobu než v řekách.

    Z půdy se 1,2, dichlorethan buďto vypařuje do vzduchu, nebo pronikne do podzemní vody. Malé organismy žijící v půdě mohou tuto látku přeměnit na jiné primárně méně škodlivé složky, ale tato přeměna má pomalý průběh. Když se velké množství této chemikálie dostane do půdy v důsledku nehody nebo unikne ze skládky či z úložiště nebezpečných odpadů, může pod povrchem dlouho putovat a přitom kontaminovat studny s pitnou vodou. To je například případ Spolany Neratovice.

    Odhadované úniky do životního prostředí jsou z 95% do ovzduší a ze 4,8% do vody, zbytek se pak ukládá v půdách a sedimentech.

    Během povodní uniklo ze Spolany Neratovice podle odhadů České inspekce životního prostředí cca 50 kg 1,2-dichlorethanu. Do životního prostředí se uvolňuje i za běžného provozu chemiček jako je Spolana Neratovice či Spolchemie Ústí nad Labem.

    Nejvyšší hodnota C90 byla v roce 1995 naměřena v řece Bílině při jejím ústí do Labe a rovnala se 71 100 µg/l. V Libišské strouze byly v srpnu 2002 po povodních zjištěny koncentrace 1 900, respektive 2 700 µg/l. To jsou hodnoty přesahující limit pro koncentrace 1,2-dichlorethan v povrchových vodách (1 µg/l) v řádu tisícinásobků. Nejvyšší hodnota ročního aritmetického průměru koncentrace látky v podpovrchových vodách na monitorovacích místech ČHMÚ byla zjištěna na objektu na katastru obce Libiš (VP0699) pro rok 1999 a rovnala se 820 000 µg/l. V USA byl ve 12% vzorků povrchové vody a podzemní vody odebraných na 2 783 úložištích nebezpečných odpadů zaznamenán v průměrné koncentraci 175 ppb (µg/l).

    S 1,2-dichlorethanem se můžeme setkat i v bytech, když narazíme na staré výrobky obsahující tuto chemikálii, jako jsou např. čistící prostředky, pesticidy a lepené tapety nebo koberce.

  • Synonyma

    Ethylenchlorid, ethylendichlorid, ethylenchloride, ethylendichloride, ethylene dichloride, 1,2-dichloroethane, 1,2-Dichloroethane, glycoldichloride, sym-dichloroethane, glycol dichloride, ditril, dutch oil, Freon 150, Fumigans, EDC, 12A, ethylene-dichloride, glycol-dichlorid, ethylene-chloride, Brocide, Dutch-liquid, alpha,beta-dichloroethane, Aethylenchlorid, 1,2-Bichloroethane, Bichlorure d'ethylene, Borer sol, Chlorure d'ethylene, Cloruro di ethene, 1,2-Dce, Destruxol borer-sol, 1,2-Dichlor-aethan, Dichlor.
  • Limity pro ovzduší

    Emisní limit:
    Pro těkavé organické látky (VOC) platí obecný emisní limit 50 mg/m3 pro celkovou hmotnostní koncentraci těchto látek (vyhláška č. 356/2002 Sb.).

    Limity v odpadním plynu:
    1,2-dichlorethan náleží podle vyhl. č. 356/2002 Sb. do skupiny 4. „Organické sloučeniny klasifikované podle nařízení vlády 25/1999 Sb. jako karcinogeny, mutageny nebo jedy pro reprodukční proces“, obsahující dále hydrazin, nitrosodimethylamin, o-toluidin (2-methylanilin), toluidiny (metatoluidin, paratoluidin) a trichlormethan (chloroform). Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 100 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 20 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. Koncentrace těchto látek je vyjádřena jako celkový organický uhlík (TOC).

    Referenční koncentrace
    Pro 1,2-dichlorethan byla stanovena referenční koncentrace 1 µg/m3 (roční průměr) pro jeho koncentraci ve venkovním ovzduší.

    Praconví prostředí
    PEL (přípustný expoziční limit): 10 mg/m3 (pro dlouhodobou expozici) (nařízení 361/2007 Sb.)

    NPK-P (nejvyšší přípustná koncentrace: 20 mg/m3 (nařízení 361/2007 Sb.)

  • Limity pro vodu

    Pitná voda:
    3 µg/l (nejvyšší mezní hodnota) (vyhl. 252/2004 Sb.)

    Povrchová voda:

    Normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod (nařízení vlády 401/2015).
    NEK-RP: 10 µg/l, NEK-NPK: nepoužije se
     
    NEK-RP: norma environmentální kvality vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota. Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech izomerů. Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím NEK-RP rozumí, že aritmetický průměr koncentrací naměřených v různých časech průběhu roku v žádném reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu.
    NEK-NPK: norma environmentální kvality vyjádřená jako nejvyšší přípustná hodnota je nepřekročitelná. Není-li NEK-NPK stanovena nejvyšší přípustné hodnoty se nepoužijí.

    Odpadní voda:
     
    Emisní standardy pro odpadní vody jednotlivých průmyslových odvětví stanovuje nařízení vlády 401/2015.
     
    Přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod s obsahem uvedených zvlášť nebezpečných látek - Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot.
     
    1. 1,2-dichlorethan 1)
    1.1 Výroba 1,2-dich orethanu, bez zpracování a používání na místě 2),3) 
     měsíční průměr 2,5 g/t, 1,25 mg/l b) 
     denní průměr 5 g/t, 2,5 mg/l b)
    1.2 Výroba 1,2-dich orethanu včetně zpracování a používání na místě (mimo 11.5)3),4) 
     měsíční průměr 5 g/t, 2,5 mg/l b)
     denní průměr 10 g/t, 5 mg/l b)
    1.3 Přepracování 1,2-dichlorethanu na jiné látky než vinylchlorid 3),5),6) 
     měsíční průměr 2,5 g/t, 1 mg/l b) 
     denní průměr 5 g/t, 2 mg/l b)
    1.4 Užití 1,2-dichlorethanu k odmašťování kovů (mimo 11.2), s vypouštěním nad 30 kg/rok 
     měsíční průměr 0,1 mg/l b)
     denní průměr 0,2 mg/l b)
    1.5 Užití 1,2-dichlorethanu při výrobě iontoměničů 7),8)
     měsíční průměr 2 g/t, 10 mg/l b)
     denní průměr 4 g/t, 20 mg/l b)
    1.6 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok7),9) 
     měsíční průměr  0,2 mg/l b)
     denní průměr  0,4 mg/l b)
    1.7 Užití 1,2-dichlormethanu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok7),9) 
     přípustná hodnota „p“  0,5 mg/l b)

    a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
    b) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.
    1) Vzhledem k těkavosti 1,2-dichlorethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem 1,2-dichlorethanu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.
    2) Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t čisté výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2 m3/t rafinační výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu.
    3) Čistá výrobní kapacita 1,2-dichlorethanu zahrnuje tu část 1,2-dichlorethanu, která není zpracovávána na vinylchlorid v příslušném provozu výrobního závodu, a která je recyklována. Výrobní nebo zpracovatelská kapacita je úředně stanovená kapacita nebo nejvyšší roční množství vyrobené nebo zpracované ve čtyřech letech předcházejících udělení povolení. Úředně stanovená kapacita by se neměla příliš lišit od běžné výroby.
    4) Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny vg/t čisté výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu. Překročí-li však zpracovatelská kapacita kapacitu výrobní, vztahují se přípustné hodnoty na celkovou výrobní a zpracovatelskou kapacitu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2,5 m3/t výrobní a zpracovatelské kapacity 1,2-dichlorethanu.
    5) Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny vg/t spotřeby 1,2-dichlorethanu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2,5 m3/t zpracovatelské kapacity 1,2-dichlorethanu.
    6) Zejména jedná-li se o výrobu ethylendiaminu, ethylenpolyaminu, 1,1,1-trichlorethanu, trichlorethenu, a tetrachlorethenu.
    7) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní.
    8) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity iontoměničů.
    9) Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l.
     
    Prahová množství vypouštěných uvedených zvlášť nebezpečných látek obsažených v průmyslových odpadních vodách, při jejichž nedosažení není nutné vyžadovat denní 24 hodinové sledování
    30 kg/rok
     
    Podzemní voda :

    0,15 μg/l - hodnota indikátoru* znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.
  • Limity pro půdu

    Hodnoty indikátorů* znečištění pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).

    Průmyslové plochy: 2,2 mg/kg sušiny, ostatní plochy:  0,43 mg/kg sušiny.

    Hodnoty indikátorů* znečištění půdního vzduchu dle pokynů MŽP (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).

    Průmyslová území: 0,47 mg/m3, ostatní území: 0,094 mg/m3.

     

  • Limity pro odpady

    Vyhláška č. 387/2016 Sb. stanovuje pouze limity pro EOX (Cl), tedy extrahovatelné organicky vázané halogeny.

  • Ostatní limity

    Kosmetika:
    Dle vyhlášky 26/2001 Sb. nesmí být DCE součástí kosmetických prostředků.

    Integrovaný registr znečišťování:
    Ohlašovací práh pro emise do ovzduší: 1000 kg/rok
    Ohlašovací práh pro emise do vody: 10 kg/rok
    Ohlašovací práh pro emise do půdy: 10 kg/rok
    Ohlašovací práh pro přenosy mimo provozovnu: 100 kg/rok

    Limitní dávky
    Limit Zdroj
    Bakterie LC50 924 mg/l ČHMÚ
    Korýši LC50 65 mg/l ČHMÚ
    Ryby LC50 106 mg/l ČHMÚ
  • Mezinárodní úmluvy a legislativa

    Nepřímo Protokol o těkavých organických látkách (VOC) k Mezinárodní úmluvě o znečištění ovzduší přesahujícím státní hranice (LRTAP). Více viz: http://www.unece.org/env/lrtap/vola_h1.htm.

  • Výstražné symboly

    HorlavelatkyDrazdivelatky

  • R věty

    R 11 - Vysoce hořlavý, R 22 - Zdraví škodlivý při požití, R 45 - Může vyvolat rakovinu, R 36/38 - Dráždí oči a kůži
  • S věty

    S 45 - V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení), S 53 - Zamezte expozici - před použitím si obstarejte speciální instrukce
  • Tabulka

    Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.

    č. číslo CAS ohlašovaná látka ohlašovací prahy v kg/rok více informací
         

    A

    (ovzduší)

    B

    (voda)

    C

    (půda)

    D

    (odpady)

    o seznamu najdete
    34  107-06-2  1,2-dichlorethan (DCE)  100  10  10   zde

    Vysvětlivky:
    A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
    B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
    C = ohlašovací práh pro emise do půdy
    D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech

  • Odkazy


    1) http://www.recetox.muni.cz/index.php?id=23 (Chemie životního prostředí III. Atmosféra, hydrosféra a pedosféra. Znečištění. Těkavé organické látky - stránky TOCOENu.)

    2) http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts38.html (Profil 1,2-dichlorethanu na stránkách ATSDR - Agency for Toxic Substancy and Disease Registry)

  • Vysvětlivky

    *Indikátory znečištění nenahrazují stanovené limitní koncentrace ostatních legislativních předpisů a v případech, kdy jsou tyto legislativní předpisy aplikovány, není použití indikátorů znečištění doporučeno.


    Smyslem indikátorů znečištění je indikace míst s přítomností chemických látek vyžadující další zkoumání a hodnocení, zda výskyt škodliviny nereprezentuje riziko pro lidské zdraví. Obecně platí, že v místech, kde jsou koncentrace chemických látek nižší než hodnoty indikátorů, není další zkoumání vyžadováno.


    Toto pravidlo neplatí pro: 1) významné plošně zvýšené koncentrace hodnocené chemické látky, které nepřekračují hodnotu indikátoru znečištění, 2) případy překročení příslušných legislativních ukazatelů (i když nebyla překročena hodnota indikátoru znečištění, 3) případy významného rizika nepříznivého vlivu na ekosystémy. V případech, kdy je prioritou ochrana ekosystému, je kromě indikátorů znečištění možné aplikovat jiné indikační hodnoty relevantní pro hodnocení ekologických rizik.

    Půdní vzduch:

    Kritéria A – jsou stanovena s ohledem na meze citlivosti analytických stanovení
    Kritéria C – překročení kritérií C pro půdní vzduch znamená, že zemina v místě odběru může být významně znečištěná. Kritéria C jsou vytvořena jako intervenční hladiny, při jejichž překročení je nezbytné provést další průzkum, případně analýzu rizika.

  • Literatura

    1) Klein W. a kol.: Revised Proposal for List of Priority Substances in the Context of the Water Framework Directive (COMMPS Procedure). Fraunhofer-Institut Umweltchemie und Ökotoxikologie, Schmallenberg 1999.

  • Autor

    RNDr. Jindřich Petrlík, Mgr. Jarmila Přibylová, Ing. Petr Válek
  • Email

    Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha