dioxiny (PCDD/PCDF)

  • Stručná charakteristika

    Pod zažitým zkráceným termínem dioxiny se skrývají dvě rozsáhlé skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF). Dioxiny nemají žádný užitek a nebyly nikdy cíleně vyráběny. Jako nechtěný produkt vznikají při spalování fosilních paliv a odpadu, do prostředí se také uvolňují během průmyslové výroby, která má co dočinění s chlórem (chemický, textilní, papírenský průmysl), svým dílem přispívá i metalurgie. Dobře se váží na tukovou tkáň, k jejich bioakumulaci tak dochází především u živočichů. Pro člověka je riziková především konzumace kontaminované potravy. Dlouhodobé působení dioxinů vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Otrava vysokými dávkami se projevuje jako tzv. chlorakné.

    Obecně se jedná o organické sloučeniny s podobnou chemickou strukturou obsahující chlór. Přirozeně mohou dioxiny vznikat při lesních požárech nebo sopečných erupcích. Dioxiny patří mezi perzistentní organické polutanty (POPs) a v životním prostředí jsou takřka všudypřítomné. Ve vodě jsou málo rozpustné, málo těkavé, dobře se váží na pevné částice a jen zvolna podléhají rozkladu. Mezi nejvíce dioxiny zatížené komodity patří rybí produkty ze Severního a Baltského moře. Některé dioxiny jsou silně karcinogenní, teratogenní a reprotoxické.

    Pomozte chránit zdraví lidí v Česku před škodlivými účinky toxických látek darem podle vašich možností. Děkujeme!

    nebo
    ,- Kč
    darujme
  • Podrobná charakteristika

    Pod zažitým zkráceným termínem dioxiny se skrývají dvě rozsáhlé skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF). Obecně se jedná o organické sloučeniny s podobnou chemickou strukturou obsahující chlór. Dioxiny nemají žádný užitek a nebyly nikdy cíleně vyráběny. Jako jedinou výjimku lze zmínit herbicid, který byl jako složka přípravku s názvem „Agent Orange“ používán k odlistění džunglí americkou armádou ve vietnamské válce (tzv. defoliant). Tento herbicid obsahoval 2,3,7,8,–TCDD jako znečisťující příměs. Dioxiny vznikají jako nechtěný produkt při spalování fosilních paliv a odpadu, do prostředí se také uvolňují během průmyslové výroby, která má co dočinění s chlórem (chemický, textilní, papírenský průmysl), svým dílem přispívá i metalurgie. Přirozeně mohou dioxiny vznikat při lesních požárech nebo sopečných erupcích.

    Do skupiny dioxinů patří 75 kongenerů PCDD a 135 kongenerů PCDF. 17 kongenerů, které jsou chlorované v polohách 2, 3, 7 a 8, případně dalších, jsou toxikologicky nejzávažnější a spolu s tzv. koplanárními PCB (u nichž žádný chlór není v orto poloze) jsou zahrnuty do celkového toxikologického ekvivalentu TEQ. Naopak PCDD/F obsahující jeden až tři atomy chlóru nejsou považovány za toxikologicky závažné.

    Svými fyzikálně-chemickými vlastnostmi se PCDD/F řadí mezi typické POPs (= perzistentní organické látky). Jsou velmi málo rozpustné ve vodě (především ty více chlorované), málo těkavé, ochotně se sorbující na povrch pevných částic a jen zvolna podléhající rozkladu. Likvidace dioxinů je velice obtížná. Je možné jejich spalování za velmi vysoké teploty (nad 1200 °C), ale i pak dochází k tzv. syntéze de-novo. Existují i specializované technologie chemického rozkladu dioxinů (BCD, GPCR.) Zdroje úniků dioxinů pro Českou republiku shrnuje například Národní inventura POPs v ČR (Holoubek, I. a kol. 2003).

    Aktuální situaci kontaminace potravinového řetězce dioxiny za rok 2014 je možné shlédnout v informačním bulletinu Státní veterinární správy ZDE (http://eagri.cz/public/web/file/370027/SVS_ib_01_2015.pdf)

    Více informací o dioxinech najdete například na stránkách "Dioxiny".

  • Účinky na zdraví lidí a zvířat

    Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle.“ (zdroj: Státní zdravotní ústav – „Dioxiny v potravinách“)

    Otrava vysokými dávkami dioxinů se projevuje tzv. "chlorakné". Typickým příkladem jsou případy dětí ze severoitalského Sevesa či z Vietnamu. Z poslední doby je znám případ otravy ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka.

    Do lidské potravy se PCDD/F dostávají prostřednictvím potravních řetězců, přičemž nejvýznačnější cesta vede přes vodní ekosystémy do rybího masa a tuku, které jednak slouží přímo jako potravina, a též slouží jako přísada krmivových směsí hospodářských zvířat, přes která se dostávají do jejich masa a mléka. Dalším významným vstupem PCDD/F do potravin je objemová píce hovězího dobytka, do které se dioxiny dostávají depozicí z ovzduší. Nejvíce kontaminovanými potravinami a krmivy jsou rybí maso, tuk a moučka pocházející z Baltského moře, a dále pak ze Severního moře. Obsah PCDD/F je v těchto oblastech až 10 x vyšší než u ryb z jižní polokoule a Tichomoří.

    2,3,7,8 tetrachlordibenzo-p-dioxin je klasifikován jako prokázaný karcinogen pro lidi (kategorie 1). Ostatní látky řazené do skupiny dioxinů byly IARC zařazeny do kategorie 3.

  • Hodnocení karcinogenity podle IARC

    3 - neklasifikovatelná jako lidský karcinogen
  • Výskyt v životním prostředí

    Dioxiny jsou v životním prostředí téměř všudypřítomné vzhledem ke své chemické stálosti. Váží se na prachové částice a na tukové tkáně. Proto je najdeme spíše v sedimentech nežli ve vodách a spíše se s nimi setkáme ve vzorcích živočichů nežli ve vzorcích rostlin. Z hlediska celkové zátěže prostředí je lépe provádět měření zátěže živočichů nežli například měření koncentrací v ovzduší, které jsou značně proměnlivé a vzhledem k vysoké náročnosti měření nemají takovou vypovídací hodnotu jako hladiny dioxinů zjištěné právě ve vzorcích živočichů anebo lidí.

    Za pozaďovou hodnotu pro půdy v ČR vypočítali Holoubek a Čupr (2004) koncentraci 2,5 pg I-TEQ/g sušiny. Podrobnější hodnocení zátěže půd pak provedli následovně (všechny koncentrace jsou v pg I-TEQ/g sušiny):
    14 – 1,6 – půdy se silnou fluviální zátěží, se silnou imisní zátěží a půdy s dlouhodobou opakovanou aplikací kalů ČOV,
    1.3 – 0.5 – půdy z oblastí se smíšenou zátěží i oblastí relativně čistých (především vyšších nadmořských poloh),
    0.4 – 0.1 – půdy z převážně čistých území, místy však i území s výskytem průmyslu.

    Koncentrace dioxinů zjištěné v ovzduší se pohybují od několika femtogramů I-TEQ/m3 až po 10 746 fg I-TEQ/m3 naměřené v roce 1996 na Náměstí Republiky v Praze. (1 fg = 10-15 g)

    Řadu informací o přítomnosti dioxinů v životním prostředí ČR a způsobu jejich měření obsahují stránky http://arnika.org/dioxin/mereni.shtml.

    Graf zachycuje porovnání koncentrací dioxinů v potočních a říčních sedimentech z různých lokalit v České republice.

  • Synonyma

    Polychlrované dibenzo-p-dioxiny (dibenzoparadioxiny) a dibenzofurany, dioxiny a furany, PCDD, PCDF, PCDD/F, PCDD/DF.
  • Limity pro ovzduší

    Obecný emisní limit (PCDD/F):

    0,1 ng I-TEQ/m3 (vyhl. č. 356/2002 Sb., příloha 1)

    0,1 ng I-TEQ/m3 (limit pro emise do ovzduší ze spaloven odpadů a z provozů pro spoluspalování odpadů (nařízení č. 354/2002 Sb.)

    Imisní limit:

    *20 fgI-TEQ/m3
    * Doporučený (nezávazný) imisní limit pro venkovní ovzduší

  • Limity pro vodu

    Odpadní vody:

    0,3 ng TE/l (dioxiny v odpadních vodách z čištění spalin ze zařízení pro spalování odpadů (nařízení č. 354/2002 Sb., př. 4)

    Podzemní voda:

    A=10, B=25, C=50 (limity v pg I-TEQ/l, metodický pokyn MŽP (Věstník MŽP 3/1996)

  • Limity pro půdu

    Limity pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP 3/1996) pro PCDD/F v mg/kg sušiny:

    A = 0,001, B = 0,1, C (obyt.) = 0,5, C (rekr.) = 10, C (prům.) = 30

    Pro zemědělské půdy není limit pro dioxiny uzákoněn.

  • Limity pro odpady

    15 μg/kg (max. přípustná koncentrace v opadu (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1195/2006, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)

    *5 mg/kg (NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 172/2007, kterým se mění příloha V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)

    *Tento limit se uplatní výhradně na skládky nebezpečného odpadu a nevztahuje se na trvalé podzemní uskladňovací prostory pro nebezpečné odpady, včetně solných dolů a vztahuje se na:

    ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ;

    STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST);

    ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD UMÍSTĚNÝCH MIMO MÍSTO JEJICH VZNIKU A Z PŘÍPRAVY VODY PRO LIDSKOU SPOTŘEBU A VODY Z PRŮMYSLOVÉHO POUŽITÍ

  • Limity pro potraviny

    Nařízení komise (ES) 1881/2006 stanoví následující maximální limity PCDD/F v živočišných produktech:
    (vyjádřeno jako suma dioxinů (WHO PCDD/F-TEQ)

    Maso a masné výrobky (kromě poživatelných drobů) z těchto zvířat: skot a ovce / drůbež / prasata (3,0 pg/g tuku / 2,0 pg/g tuku / 1,0 pg/g tuku)

    Játra suchozemských zvířat a produkty z nich vyrobené (6,0 pg /g tuku)

    Svalovina ryb a produkty rybolovu a výrobky z nich, kromě úhoře. Maximální limit se vztahuje na korýše kromě hnědého krabího masa a kromě masa z hlavy a hrudi humra a podobných velkých korýšů (4,0 pg/g čerstvé hmotnosti)

    Svalovina úhoře říčního (Anguilla anguilla) a produkty z ní vyrobené (4,0 pg/g čerstvé hmotnosti)

    Syrové mléko a mléčné výrobky včetně máselného tuku (3,0 pg/g tuku)

    Slepičí vejce a produkty z nich vyrobené (3,0 pg/g tuku)

    Tuk z těchto zvířat: skot a ovce / drůbež / prasata (3,0 pg/g tuku / 2,0 pg/g tuku / 1,0 pg/g tuku)

    Směsné živočišné tuky (2,0 pg/g tuku)

    Rostlinné oleje a tuky (0,75 pg/g tuku)

    Tuk z mořských živočichů (rybí tuk, tuk z rybích jater a tuky z dalších mořských živočichů určené k lidské spotřebě) (2,0 pg/g tuku)

  • Ostatní limity

    Integrovaný registr znečišťování:

    Ohlašovací prahy v g/rok (jako TEQ):

    emise do ovzduší = 1
    emise do vody = nestanoven
    emise do půdy = 1
    přenosy mimo provozovnu = 1

    2,3,7,8 tetrachlordibenzoparadioxin je na seznamu látek, které nesmějí být podle vyhlášky č. 26/2001 Sb. součástí složení kosmetických prostředků.

    Pentachlorfenol a jeho soli a estery uváděné na trh nesmějí obsahovat hexachlordibenzoparadioxin (HCDD) v koncentraci vyšší než 0,0002 % hmot. (podle vyhl. č. 221/2004 Sb.)

  • Mezinárodní úmluvy a legislativa

    Stockholmská úmluva, POPs protokol k LRTAP konvenci.
    Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.

    Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.

    Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.

  • Tabulka

    Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.

    č. číslo CAS ohlašovaná látka ohlašovací prahy v kg/rok více informací
         

    A

    (ovzduší)

    B

    (voda)

    C

    (půda)

    D

    (odpady)

    o seznamu najdete
     47    PCDD+PCDF (dioxiny+furany) (jako TEQ)  0,0001  0,0001  0,0001  0,001 zde

    Vysvětlivky:
    A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
    B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
    C = ohlašovací práh pro emise do půdy
    D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech

  • Odkazy

    1) http://www.dioxin.cz (Stránky "Dioxiny" spravované sdružením Arnika)

    2) http://arnika.org/dioxin/who.htm (Vyhodnocení zdravotního rizika dioxinů, zpráva WHO v českém překladu)

    3) http://www.chpr.szu.cz/monitor/tds02c/5chem/org/DIOXIN02.pdf („Dioxiny v potravinách“ - stránky SZÚ)

    4) http://arnika.org/dioxin/vietnam.shtml (Dioxiny ve Vietnamu - překlad článku o důsledcích použití Agent Orange ve Vietnamu)

  • Vysvětlivky

    Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.

    Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.

    Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.

  • Literatura

    1) WHO 1998: Vyhodnocení zdravotního rizika dioxinů. Přehodnocení přípustného denního příjmu (TDI). Konzultace WHO 25. - 29. května 1998, Ženeva, Švýcarsko Evropské centrum pro životní prostředí a zdraví při WHO. Mezinárodní program pro chemickou bezpečnost.

    2) Holoubek, I. a kol. 2003: Národní inventura perzistentních organických polutantů v České republice. TOCOEN, Brno 2003.

    3) Holoubek, I., Čupr, P. 2004: Zhodnocení výskytu PCDDs/Fs v půdách ČR a srovnání s nalezenými hodnotami v lokalitě Lysá nad Labem. TOCOEN Brno 2004.

  • Autor

    RNDr. Jindřich Petrlík, Ing. Petr Válek
  • Email

    Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


jbj
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
  183 Kč   Přidat do košíku
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

zachranme-irbise