Dívčí Hrady jsou výjimečným krajinným útvarem s mohutnou náhorní plošinou a zelenými svahy. Významně přispívají k rázu Pražské kotliny, neboť zelený horizont kontrastuje s hustě zastavěným historickým centrem města a je nepřehlédnutelný z řady vyhlídkových bodů. Dívčí Hrady navazují na několik přírodních území s různým stupněm ochrany a jsou oblíbený cílem vycházek, místem pro pikniky i sportovní aktivity nejen obyvatel okolních čtvrtí. Roky se uvažuje o výstavbě vysokoškolského kampusu v západní části lokality. V roce 2009 pronikl na veřejnost plán zastavět celou oblast komerčním bydlením, a dostal se i do podkladů pro tvorbu územního plánu.
Plošinu mezi Radlickým a Prokopským údolím dnes pokrývá tráva, kterou probleskují i květy chráněných rostlin. V týdnu se tu potkávají ranní běžci a lidé z okolí, kteří tu venčí své psy, o víkendu na Dívčí hrady míří výletníci z celé Prahy. Na podzim platí Dívčí hrady za jedno z nejlepších míst, kde se v Praze dají pouštět draci.
Dívčí Hrady je druhým názvem pro návrší Děvín spadající do katastrálních území Jinonice a Radlice. Jako Dívčí Hrady se označuje zejména severní část kopce, k vilové čtvrti z jihu pak přiléhá přírodní památka Ctirad. Jižní část kopce s vrcholem Děvín patří do přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí a jižní úbočí do Národní přírodní rezervace Prokopské údolí.
Panoramatický pohled na Dívčí Hrady.
Bydlení na Děvíně
V dubnu 2008 zadali radní Prahy 5 pěti projekčním ateliérům zpracování námětů pro nový územní plán hlavního města. Všechny náměty navrhovaly rozsáhlou zástavbu volných ploch Dívčích hradů a radnice je pak předložila Útvaru rozvoje města (referoval o tom například sever Marketing a Media nebo Pražský deník).
Architekti se na přání radnice Prahy 5 zabývali nejen Dívčími Hrady, ale i Vidoulí – která je druhou náhorní plošinou v této oblasti, a také tu určili k zástavbě. Využití Dívčích Hradů přitom byla navržena ve dvou variantách – jako úplná zástavba plošiny a alternativa s polovičním rozsahem. Střídmější varianta nicméně nenabízí skutečnou alternativu, jde prakticky jen o realizaci poloviny původního záměru.
Projekt ateliéru JKA Helika (2007)
Náměty Prahy 5 pro nový územní plán
Záměr vzbudil velkou vlnu nevole, lidé organizovali dokonce protestní pochod. Proti zástavbě náhorní plošiny se vyslovila například i Ekologická sekce Akademie věd ČR.
aa
Dívčí Hrady v územním plánu
Současný územní plán vymezuje Dívčí Hrady jako zelenou plochu. Když se připravoval koncept nového územního plánu, nyní už odmítnutý, předpokládalo se, že v západní, jižní a jihovýchodní části náhorní plošiny v budoucnu vyroste vysokoškolský kampus Karlovy Univerzity s kolejemi pro 6 tisíc studentů a přednáškové sály pro 10 tisíc posluchačů. Areál měl navázat na existující objekty Armády ČR. Návrh počítal také s vybudováním lanovky z Radlic.
Koncept územního plánu přímo říkal: „Území je koncipováno bez zemědělského využití. Celou východní část včetně pohledově exponované hrany vltavského údolí vyplňují rozsáhlé plochy zeleně, západní část (v návaznosti na dnešní zástavbu Jinonic) je určena pro vysokoškolský areál s podmínkou, že bude dodržen dostatečný odstup od Prokopského údolí. Nové pozemky pro vysoké školy jsou vymezeny zpravidla plochou veřejného vybavení a současně jsou vymezeny jako veřejně prospěšné stavby."
Takové využití území je únosné a může do něj přinést nový život. Plány Prahy 5 věnovat celou náhorní plošinu komerčnímu bydlení se tehdy do konceptu územního plánu nedostal.
Kdy vyroste kampus?
Univerzita Karlova veřejně potvrdila, že v nejbližších deseti letech nebude mít k výstavbě nového kampusu na Dívčích Hradech finanční prostředky. V územním plánu by tak plochy veřejného vybavení v této lokalitě měly být přesunuty do výhledu nebo rezervy. Jinak hrozí, že se Praha 5 nebo nějaký soukromý developer pokusí dosáhnout změny regulací a území již vymezené k zástavbě promění v plochu pro komerční bydlení. Původní plán radnice k zástavbě náhorní plošiny tak stále hrozí.
V období, než bude Univerzita Karlova schopna začít stavět svůj nový areál, může pražský magistrát zpracovat podrobný regulační plán k využití území a projednat jeho budoucnost s obyvateli okolních čtvrtí.
Námitky Arniky ke konceptu nového územního plánu.
Připomínky Sdružení za krajinu kolem nás.
Radlická lanovka
Koncept nového územního plánu Prahy počítal také s lanovkou na Dívčí hrady. Trasa o délce necelého kilometru měla zpřístupnit toto území z terminálu MHD u stanice metra Radlická. Praha 5 nicméně s lanovkou nesouhlasila.
Vyjádření Útvaru rozvoje města k lanovce.
Metropolitní plán a změny
Území Dívčích Hradů neuniklo pozornosti ani v pozdějších letech. Týkala se ho i změna územního plánu Z 2761, jejíž projednávání však bylo v na podzim 2013 zastaveno (zastupitelé Prahy 5 však se změnou souhlasili).
Přitom v prosinci 2013 se stejní zastupitelé vyjadřovali k tzv. Rozvaze o charakteru území městské části Praha, šlo o analýzu možností pro budoucí územní rozvoj městské části (tyto analýzy mají být podkladem pro práci na Metropolitním plánu). V tomto dokumentu se uvádí:
„Pro stabilizaci budoucího vývoje navrhujeme pro celá území zpracovat podrobná řešení, která jednoznačně stanoví rozsah zastavitelného a nezastavitelného území. Dále určit charakter zástavby, výškové a hmotové uspořádání s ohledem na pohledové souvislosti, kompoziční principy a obsluhu území. Pro nezastavitelná území stanovit na základě krajinářského řešení způsoby využití území, přírodních ploch, rekreace, parkových úprav a výsadby zeleně. Koncepci je třeba řešit v souvislosti okolního přírodního i urbanizovaného území,“ vysvětlil starosta Miroslav Zelený.
Obě lokality totiž v návrhu Metropolitního plánu zahrnují nejen stávající zeleň, ale i širší dnes zastavěné okolí. Dívčí hrady pak představují jedno z nejsložitějších nedořešených území v celé Praze, v přímé vazbě na Pražskou památkovou rezervaci. „Vedení Prahy 5 proto doporučilo magistrátu vývoj těchto území projednat ve veřejné a odborné diskuzi. K problematice by měl být uspořádán workshop a vývoji koncepce by měla předcházet mezinárodní veřejná urbanistická soutěž,“ řekl Tomáš Homola (bez PP).
Historie Dívčích Hradů
O samotném hradu Děvíně (z něj odvozen název Dívčí hrady) píše již kronikář Kosmas. Pověst vypráví, že si hrad vystavěly ženy po smrti kněžny Libuše. Z protějšího Vyšehradu vedl proti nebezpečně samostatným a soběstačným ženám boj kníže Přemysl. Středověký hrad byl v roce 1553 v rozvalinách a sloužil tak jako ideální terč při cvičných střelbách z nového hmoždíře. Zbytky hradu se dochovaly až do druhé poloviny 19. století. Od vodárenské věže Děvín vede po vrstevnici stezka k přírodní památce Ctirad, která dále klesá do Prokopského údolí a starých Hlubočep.
Další informace najdete na webu Místa u nás nebo Archeo Praha.
O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>