ftaláty

  • Vzorec

    Vzorec DEHP jako příklad strukturního vzorce ftalátů

  • Stručná charakteristika

    Ftaláty (estery kyseliny ftalové) jsou organické sloučeniny používané jako změkčovadla plastických hmot bezmála sto let. Uplatňují se především při výrobě PVC a výslednému materiálu propůjčují měkkost, pevnost, průhlednost, průsvitnost i odolnost. S ftaláty se může setkat v kosmetice, adhezivech, barvách i pesticidech. Jedná se o skupinu asi 40 látek s různými chemickými i toxikologickými vlastnostmi. Ftaláty s nízkým počtem uhlíků jsou již většinou nahrazeny „bezpečnějšími“ ftaláty s počtem uhlíků větším než 6. Globálním cílem je snaha o používání jiných než ftalátových změkčovadel. Do prostředí se dostávají během celého životního cyklu: výrobě, spotřebě i likvidaci. V materiálech nejsou pevně vázány a unikají do okolního prostředí. Chování v prostředí je závislé na typu ftalátu. Často se jedná o perzistentní látky schopné bioakumulace. Člověk je ftalátům vystaven především vdechnutím a pozřením. Některé ftaláty jsou neškodné, jiné toxické. Ty nebezpečné poškozují reprodukční a endokrinní (hormonální) systém.

    Pomozte chránit zdraví lidí v Česku před škodlivými účinky toxických látek darem podle vašich možností. Děkujeme!

    nebo
    ,- Kč
    darujme
  • Podrobná charakteristika

    Ftaláty neboli estery kyseliny ftalové jsou organické sloučeniny používané jako změkčovadla plastických hmot bezmála sto let. Uplatňují se především při výrobě PVC a výslednému materiálu propůjčují měkkost, pevnost, průhlednost, průsvitnost i odolnost. S ftaláty se může setkat v kosmetice, adhezivech, barvách i pesticidech. Jedná se o skupinu asi 40 látek s různými chemickými i toxikologickými vlastnostmi. Ftaláty s nízkým počtem uhlíků jsou již většinou nahrazeny „bezpečnějšími“ ftaláty s počtem uhlíků větším než 6. Globálním cílem je snaha o používání jiných než ftalátových změkčovadel.

    Za normálních podmínek jsou ftaláty hustou, bezbarvou kapalinou s nízkou rozpustností ve vodě, dobře rozpustnou v tucích. Ftaláty jsou jen omezeně těkavé. Ve finálním produktu nejsou pevně vázány a mohou unikat do okolního prostředí. Výroba ftalátů probíhá většinou reakci anhydridu kyseliny ftalové s vhodným alkoholem.

    V Integrovaném registru znečištění jsou sledovány úniky di(2-ethylhexyl) ftalátu (DEHP). V roce 2013 byla v tomto směru největším znečišťovatelem společnost SVITAP J.H.J., s.r.o. s více jak 26 tunami DEHP uniklými do odpadních vod. Obecně je zdrojem ftalátů v ČR chemický průmysl (výroba plastů a pryží), druhotně pak vystupují jako zdroj znečištění ČOV.

    Další podrobné informace hledejte na stránkách věnovaných jednotlivým ftalátům:

    di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP)

    di-isononyl ftalát (DINP)

    dibutyl ftalát (DBP)

    Přehled ftalátů, s nimiž se můžete nejčastěji setkat

    Název Zkratka Chemický vzorec Identifikační číslo CAS
    Dimethyl ftalát DMP C6H4(COOCH3)2 131-11-3
    Diethyl ftalát DEP C6H4(COOC2H5)2 84-66-2
    Diallyl ftalát DAP C6H4(COOCH2CH=CH2)2 131-17-9
    Di-n-propyl ftalát DPP C6H4[COO(CH2)2CH3]2 131-16-8
    Di-n-butyl ftalát DBP C6H4[COO(CH2)3CH3]2 84-74-2
    Diisobutyl ftalát DIBP C6H4[COOCH2CH(CH3)2]2 84-69-5
    Butyl cyklohexyl ftalát BCP CH3(CH2)3OOCC6H4COOC6H11 84-64-0
    Di-n-pentyl ftalát DNPP C6H4[COO(CH2)4CH3]2 131-18-0
    Dicyklohexyl ftalát DCP C6H4[COOC6H11]2 84-61-7
    Butyl benzyl ftalát BBP CH3(CH2)3OOCC6H4COOCH2C6H5 85-68-7
    Di-n-hexyl ftalát DNHP C6H4[COO(CH2)5CH3]2 84-75-3
    Diisohexyl ftalát DIHxP C6H4[COO(CH2)3CH(CH3)2]2 146-50-9
    Diisoheptyl ftalát DIHpP C6H4[COO(CH2)4CH(CH3)2]2 41451-28-9
    Butyl decyl ftalát BDP CH3(CH2)3OOCC6H4COO(CH2)9CH3 89-19-0
    Di(2-ethylhexyl) ftalát DEHP C6H4[COOCH2CH(C2H5)(CH2)3CH3]2 117-81-7
    Di(n-oktyl) ftalát DNOP C6H4[COO(CH2)7CH3]2 117-84-0
    Diisooktyl ftalát DIOP C6H4[COO(CH2)5CH(CH3)2]2 27554-26-3
    n-oktyl n-decyl ftalát ODP CH3(CH2)7OOCC6H4COO(CH2)9CH3 119-07-3
    Diisononyl ftalát DINP C6H4[COO(CH2)6CH(CH3)2]2 28553-12-0
    Diisodecyl ftalát DIDP C6H4[COO(CH2)7CH(CH3)2]2 26761-40-0
    Diundecyl ftalát DUP C6H4[COO(CH2)10CH3]2 3648-20-2
    Diisoundecyl ftalát DIUP C6H4[COO(CH2)8CH(CH3)2]2 85507-79-5
    Ditridecyl ftalát DTDP C6H4[COO(CH2)12CH3]2 119-06-2
    Diisotridecyl ftalát DIUP C6H4[COO(CH2)10CH(CH3)2]2 68515-47-9
  • Účinky na zdraví lidí a zvířat

    Zatímco některé z ftalátů zřejmě nepoškozují zdraví ani životní prostředí, jiné jsou pro zdraví lidí nebezpečné. Jsou to zejména ftaláty klasifikované jako toxické pro reprodukci (patří mezi CMR látky) - benzyl butyl ftalát (BBP), dibutyl ftalát (DBP), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), di(2-methoxylethyl) ftalát (DMEP), diisobutyl ftalát (DIBP), jejichž použití bylo omezeno například v obalových materiálech na potraviny nebo v kosmetice. Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém.

    V současné chvíli existuje více než 20letá vědecká práce dokazující toxicitu ftalátů u zvířat. Bylo také provedeno několik dlouhodobých studií na lidech, které dokazují, že ftaláty blokují mužské hormony, tzv.androgeny. Důsledkem je tzv.demaskulinizace populace. Samci u zvířat vykazují nižší počty spermií, nesestouplá varlata či vrozené vady penisu.Mezi nejcitovanější patří studie provedená v roce 2005 pod vedením Shanny Swan, která našla „významnou souvislost“ mezi množstvím ftalátů a jejich metabolitů v těle těhotné matky a změnách pohlavního ústrojí u jejich synů. Ženy s nejvyššími hodnotami ftalátů v moči měly spíše syny s nesestoupenými varlaty a menšími penisy. Současně objevila, že postižení chlapci vykazovali kratší vzdálenost mezi řitním otvorem a genitáliemi (tzv.anogenitální vzdálenost), která je u chlapců zhruba 2x větší než u děvčat. To je považováno za jeden ze znaků mužského pohlaví. Zkracováním této vzdálenosti dochází tedy podobně jako u zvířat k tzv.demaskulinizaci mužského potomstva podobně jako to bylo dokázáno ve studiích na zvířatech.

    Další longitudinální studie z USA prokázala vliv ftalátů na neurobehaviorální vývoj dětí. 9 let trvající studie z Mount Sinai School of Medicine v New Yorku poukázala na vyšší výskyt agrese, emoční lability, poruchy pozornosti a deprese. Vědci měřili množství ftalátů a jejich metabolitů v moči matky ve 3.trimestru. Pokud se v jejich moči našlo vyšší množství ftalátů, byla u jejich dětí objeveny poruchy chování ve větší míře než u matek s nízkými koncentracemi ftalátů. Další studie, tentokrát provedená švédskými lékaři, zjistila, že děti vystavené vyšším koncentracím ftalátů měřené v prachu z jejich domovů, byly spíše náchylné k alergiím, ekzému a astmatu. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve.

    Vlivy na lidské zdraví je nutné u ftalátů hodnotit individuálně, protože se u různých ftalátů liší. Bližší informace proto hledejte na následujících stránkách věnovaných jednotlivým ftalátům:

    di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP)
    di-isononyl ftalát (DINP)
    dibutyl ftalát (DBP)

    Sedm nejvíce studovaných ftalátů jsme se pokusili ve stručnosti charakterizovat v následující tabulce:

    Tabulka 1: Charakteristika jednotlivých ftalátů. Základní tabulka použita z publikace „Viele Kitas stark mit weichmachen belastet – BUND fordert Verbot der Schadstoffe im Umfeld von Kindern“ (BUND 2011) a doplněna.

    Změkčovadlo

    REACH (1)

    Hormonální disruptor (2)

    Vliv na zdraví

    TDI (mg/kg tělesné hm.) (5)

    Zákaz ve výrobcích

    DEHP – di(2-ethylhexyl)ftalát

    x

    Kat. 1

    toxický pro reprodukci (3), vyvolává alergie a astma

    0,05

    hračky, výrobky pro děti, kosmetika

    DBP – di-n-butylftalát

    x

    Kat. 1

    toxický pro reprodukci (3), toxický pro vývoj

    0,01

    hračky, výrobky pro děti, kosmetika

    DIDP – di-isodecylftalát

     

    Kat. 2

    poškození jater

    0,15

    hračky určené pro vkládání do úst

    BBP – benzylbutylftalát

    x

    Kat. 1

    toxický pro reprodukci (3), toxický pro vývoj

    0,50

    hračky, výrobky pro děti, kosmetika

    DINP – di-isononylftalát

     

    Kat. 2

    poškození jater, vyvolává alergie a astma

    0,15

    hračky určené pro vkládání do úst

    DIBP – di-isobutylftalát

    x

    Kat. 2

    toxický pro reprodukci (3), toxický pro vývoj

    není známo

    -

    DNOP– di(n-oktyl)ftalát

     

    -

    poškození jater

    -

    hračky, výrobky pro děti

    DPP – dipentylftalát

    x

    -

    toxický pro reprodukci, toxický pro vývoj (4)

    -

    -


    Vysvětlivky:

    1. Tyto materiály jsou navrženy pro zákaz podle nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH).
    2. Předběžný seznam látek hodnocených jako endokrinní disruptory (Evropská komise 2010), tedy narušujících hormonální systém. Látky hodnocené jako endokrinní disruptory (látky poškozující hormonální systém člověka) (Evropská komise 2010). U látek uvedených v kategorii 1 byl škodlivý účinek zjištěn alespoň u jednoho pokusného zvířete. V kategorii 2 jsou látky s hormonálně nepříznivým účinkem v modelových experimentech (In vitro testy).
    3. Reprodukční toxicita zahrnuje poškození reprodukčních schopností a poškození dělohy
    4. Podle Hannase a kol. (Hannas, Furr et al. 2011) může být DPP ještě nebezpečnější z hlediska vlivu na vývoj samčího pohlavního ústrojí než jiné dlouhodoběji studované ftaláty
    5. TDI: Tolerovatelný denní příjem podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA)

    Ftaláty byly také sledovány Státním zdravotním ústavem v porovnávací studii v jednotlivých členských zemích EU. Odborníci ze SZÚ měřili koncentrace ftalátů a jejich metabolitů v moči a zjistili, že se u Čechů objevují ve vyšší koncentraci než je průměr v ČR, a to i u dětí. U dětí se koncentrace běžně pohybovala kolem 70 mikrogramů na litr moči, přičemž evropský průměr byl kolem 50 mikrogramů. Vyšší koncentrace se objevovaly u mladších dětí a zejména chlapců, častěji pak tam, kde měli byt vybaven PVC podlahami a tapetami či proběhla rekonstrukce v posledních 2 letech.

  • Limity pro ovzduší

    Limit pro ovzduší není stanoven.

  • Limity pro vodu

    Limity pro podzemní vodu podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP 3/1996) pro ftaláty (suma) v ug/l: A = 1, B = 5, C = 10. Vysvětlivky k limitům Metodického pokynu MŽP z roku 1996: Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek. Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření. Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.

    11 ftalátů bylo klasifikováno jako toxické pro reprodukci a jsou proto zařazeny na seznam zvláště nebezpečných látek a regulovány tzv. vodním zákonem 253/2001 Sb. 

  • Limity pro půdu

    Limity pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP 3/1996) pro ftaláty (suma) v mg/kg sušiny: A = 0,01, B = 30, C (obyt.) = 40, a C (prům.) = 80.

  • Limity pro potraviny

    Evropské normy také regulují použití ftalátů (BBP, DEHP, DBP, DINP and DIDP) v plastových obalech na potraviny, a to jednak absolutní hodnotou, která nesmí překročit 0,05-0,1% hmotnostního podílu, jednak migračními limity. Záleží na druhu potraviny, zda je přímo v kontaktu s jídlem a zda se jedná o obaly na jedno či vícero použití.
     
    Základní právní předpis, který se týká potravinových obalů, je vyhláška č. 38/2001 Sb  o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, která byla pozměněna vyhláškou č. 271/2008 Sb (ta nabyla platnost 15. 8. 2008.
  • Ostatní limity

    Ftaláty nově podléhají systému Evropské chemické politiky známé pod zkratkou REACH. (Registration, Evaluation, Authorisation of Chemicals). Dosud bylo chemickým průmyslem zaregistrováno zhruba 26 ftalátů, které jsou vyráběny v množství více než 1 tuna ročně (na jednoho výrobce či dovozce).  V letech 2014-2015 probíhá autorizace 7 ftalátů, které byly označeny za velmi rizikové pro lidské zdraví a životní prostředí z důvodu jejich působení jako endokrinní disruptory (ovlivňují produkci a funkci hormonů). Z toho 4 ftaláty - DEHP, DBP, BBP, and DIBP - se ocitly na tzv. kandidátní listině pro autorizaci. Na kandidátní listině se ocitly ty chemické látky, které představují velké riziko pro lidské zdraví a životní prostředí a které budou muset být autorizovány jen pro specifické užití tam, kde pro ně neexistují alternativy. Současně pro tyto látky může kterýkoli členský stát EU podat návrh na úplný zákaz použití v Evropské Unii.  V roce 2011 podalo Dánsko návrh na restrikci 4 ftalátů označených jako toxických pro reprodukci na základě poznatků o jejich kumulativních negativních účincích na lidské zdraví. Dánsko provedlo rozsáhlou biomonitoringovou studii právě za účelem zmapování své populace z hlediska zatížení ftaláty. Evropská chemická agentura (ECHA) však dánský návrh v roce 2012 zamítla s odůvodněním, že není dostatečná pro stanovení rizika pro celou evropskou populaci. Současně bylo Dánsku zakázáno učinit zákaz ftalátů na národní úrovni.

    U dalších 3 ftalátů, tedy DINP, DIDP a DNOP se rozšíření zákazu mimo hračky a výrobky pro děti neplánuje vzhledem k tomu, že u nich nebyla prokázána toxicita pro reprodukci. Z důvodu předběžné opatrnosti však Evropská Unie nepřistoupila ani ke zrušení jejich zákazu ve výrobcích pro děti a hračkách.
     
    Ftaláty DEHP, DBP and BBP se nesmí používat v hračkách v koncentraci vyšší než 0,1% hmotnostního podílu. Další 3 ftaláty DINP, DIDP a DNOP jsou omezeny v hračkách, které jsou vkládány do úst. (Entry 51,52 Annexu XVII v rámci  REACHe). Tento zákaz platí již od roku 1999 (podle rozhodnutí Komise 1999/815/ES, na základě článku 9 směrnice Rady 92/59/EHS), kdy byl poprvé přijat pro výrobky určené dětem do 3 let. Tento zákaz byl periodicky obnovován až do roku 2007, kdy byl přijat zákaz ftalátů v hračkách a předmětech pro děti bez omezení věku. Každá hračka, uvedená na trh Evropské unie, musí splnit  technické požadavky (tzv. základní požadavky) uvedené v evropské směrnici 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (implementovaná do nařízení vlády č. 86/2011 Sb. z 9.3.2011). 2 ftaláty – DEHP a DBP jako látky poškozující plodnost – jsou zakázány používat v kosmetice a přípravcích určených pro péči o tělo, a to podle evropské směrnice 1223/2009, která vstoupila v platnost 11.7.2013.  
     
    Na základě evropské směrnice 2007/47/EEC, která modifiovala směrnici o zdravotnických prostředcích 93/42/EEC musí být od března 2010 značeny zdravotnické pomůcky tak, aby na nich bylo zřetelně uvedeno, že obsahují látky toxické pro reprodukci (CMR látky). Pokud zdravotnické pomůcky určené např. k administraci léků, tekutin, krve do těla používají i pro děti, těhotné a kojící ženy, musí výrobce ospravedlnit použití toxických ftalátů v technické dokumentaci.
  • Odkazy

    1) Ftaláty ve školních pomůckách 2014: http://arnika.org/do-skoly-bez-toxickych-ftalatu-jde-to-kdyz-se-vyhnete-pvc

    2) Ftaláty ve školních pomůckách 2010: http://arnika.org/skolni-potreby-nejsou-proste-nebezpecnych-ftalatu.

    3)http://www.irz.cz/sites/default/files/Souhrnna_zprava_2013_IRZ_C_web.pdf

  • Literatura

    The Danish EPA. Phthalate Strategy. Copenhagen, Denmark. 2012.

    Gray, L.E. et al. 2000. Perinatal exposure to the phthalates DEHP, BBP, and DINP, but not DEP, DMP, or DOTP, alters sexual differentiation of the male rat. Toxicol Sci 58(2): 350-365.

    Main, K.M. et al.2006. Human breast milk contamination with phthalates and alterations of endogenous reproductive hormones in infants three months of age. Environmental health perspectives 114(2): 270-276.

    Swan, S.H. et al. 2005. Decrease in anogenital distance among male infants with prenatal phthalate exposure. Environmental health perspectives 113(8): 1056-1061.

    Engel, S. et al. 2009. Prenatal exposure to low molecular weight phthalates and childhood behavior and executive functioning. Epidemiology 20, S14.

    Bornehag, C.-G. et al. 2004. The association between asthma and allergic symptoms in children and phthalates in house dust: a nested case-control study. Environmental health perspectives, 1393-1397.

    M. Černá, A. Krsková, A. Grafnetterová, K. Forysová, K. Vrbík, M. Malý. Ftaláty: expoziční zdroje, zdravotní rizika; expozice české populace. Prezentace výsledků biomonitoringové humánní stuide DEMOCOPHES. Státní zdravotní ústav, Praha. Ústav obecné hygieny, 3. LF UK. Krajská hygienická stanice Liberec. 2012

  • Autor

    RNDr. Jindřich Petrlík, Ing. Petr Válek
  • Email

    Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


jbj
  • Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
    183 Kč
    Cena se slevou183 Kč
    Prodejní cena183 Kč
    Prodejní cena bez DPH183 Kč
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

zachranme-irbise