Ftaláty, neboli estery kyseliny ftalové, jsou skupinou asi 40ti chemických látek. Mají různé vlastnosti a, zatímco některé z nich zřejmě nepoškozují zdraví ani životní prostředí, patří mezi ně i skupina ftalátů, které jsou pro zdraví lidí nebezpečné (viz Účinky na lidské zdraví a na zvířata). Ftaláty se nejčastěji používají jako změkčovadla PVC, našly však své uplatnění v kosmetice, jako insekticidy či adheziva. Používají se také v barvách.

K nejvíce rozšířeným ftalátům patří di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), který se nejčastěji používá jako změkčovadlo ve výrobcích z PVC. Ftaláty můžeme nalézt například v podlahovinách, stavebních materiálech, interiérech domácností, potrubních rozvodech, ale také v kosmetice a mnoha dalších produktech.

Další informace hledejte také na stránkách věnovaných jednotlivým ftalátům:
di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP)
di-isononyl ftalát (DINP)
dibutyl ftalát (DBP)

Zatímco některé z ftalátů zřejmě nepoškozují zdraví ani životní prostředí, jiné jsou pro zdraví lidí nebezpečné. Je to hlavně šest ftalátů (di-isononyl ftalát (DINP), di-n-oktyl ftalát (DNOP), di-iso-decyl ftalát (DIDP), benzyl butyl ftalát (BBP), dibutyl ftalát (DBP), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), jejichž použití bylo kvůli negativním zdravotním důsledkům omezeno například při výrobě hraček a výrobků pro děti nebo v kosmetice. Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém, mohou oslabit imunitu. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve. S jejich zvýšenými koncentracemi v prostředí může souviset také nárůst astmatu a alergií u dětí.

Vlivy na lidské zdraví je nutné u ftalátů hodnotit individuálně, protože se u různých ftalátů liší. Bližší informace proto hledejte na následujících stránkách věnovaných jednotlivým ftalátům:
di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP)
di-isononyl ftalát (DINP)
dibutyl ftalát (DBP)

Limity pro podzemní vodu podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP 3/1996) pro ftaláty (suma) v ug/l: A = 1, B = 5, C = 10. Vysvětlivky k limitům Metodického pokynu MŽP z roku 1996: Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek. Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření. Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.

1) http://www.bezjedu.arnika.org/clanky-a-studie/ftalaty. (Starší článek o ftalátech).