en ru

Golfové hřiště v Klánovickém lese

Praha 21 - Klánovice | Kauzy - Územní plán Prahy | Aktualizováno 10.1.2017
Foto: Jan Losenický
Les nebo golf? Takto vyhraněný byl mnohaletý spor o to, zda v Klánovicích postavit golfové hřiště. Na jedné straně stála akciová společnost Forest Golf Resort Praha, na druhé drtivá většina místních občanů a několik občanských sdružení. Jak silná je tato podpora se ukázalo v místním referendu, které proběhlo v listopadu 2009: zúčastnilo se 62,5% oprávněných voličů, z nichž 81% se stavbou golfového hřiště v lese nesouhlasí.
Prvorepublikový golf

Společnost Golf Club Praha našla za první republiky v Klánovicích vhodnou lokalitu a získala od rodiny Lichtensteinů pozemky o rozloze 86 hektarů. Architekt Josef Charvát sem v roce 1929 vyprojektoval 18jamkové hřiště; trvalo ale dlouho, něž se začalo stavět. Teprve v roce 1937 byl zahájen provoz, a to pouze na šesti jamkách. Nakonec se podařilo shromáždit peníze na celkem 9 jamek. Hřiště s klubovnou bylo otevřeno v roce 1938.

Po válce se začaly budovat další jamky, v roce 1950 jich bylo v plném provozu 15. Hřiště přešlo do majetku České obce Sokolské a posléze pod ČSTV. Golf byl ale záhy označen za buržoazní sport a tak bylo hřiště v roce 1952 zrušeno. Většina herních ploch byla rozorána a znovu zalesněna.

Obnova hřiště nebo devastace lesa?

Obnovený Golf Club Praha získal po revoluci pozemky zpět a v roce 1991 inicioval obnovu golfového hřiště. Tehdy k tomu však nedošlo. V roce 1995 dokonce záměr výstavby golfového hřiště získal kladné stanovisko podle starého zákona EIA a pražský magistrát dokonce vydal investorům územní rozhodnutí. Realizace záměru ale nevyšla. Při schvalování územního plánu ale zůstaly pozemky Klánovického lesa zahrnuty do funkce oddechu, konkrétně s využitím pro golfová hřiště.[1]

V roce 2005 byla založena akciová společnost Forest Golf Resort Praha[2], která si pronajala pozemky v okolí hřiště od Lesů ČR a v roce 2006 koupila objekt klubovny s přilehlými pozemky. Od té doby se snaží se golfové hřiště obnovit. Věc ale měla podstatný háček. Hřiště by se nacházelo na území přírodního parku Klánovice-Čihalda, v části přírodní rezervace Klánovice-Cyrilov a z části také na území NATURA 2000. Znovuzřízení hřiště by si vyžádalo vykácení zhruba 300 hektarů vzrostlého lesa a drtivá většina obyvatel Klánovic s tím pochopitelně zásadně nesouhlasí.

V místě vzniklo několik občanských sdružení (Újezdský strom nebo Občanské sdružení Za Klánovický les, v jedné fázi se zapojilo i NESEHNUTÍ nebo Český svaz ochránců přírody), která se účastní různých jednání a povolovacích řízení a požadují zachování lesa. Když se občané dozvěděli o osudu Klánovického lesa, sepsali petici, kterou podpořilo více než 1000 lidí. Petice byla předána v roce 2005 Poslanecké sněmovně, pražskému magistrátu i zastupitelům.[3] V roce 2008 vyletěla do světa druhá petice. Tu podpořilo už 23 000 občanů. Místní pokračovali v demonstracích i setkávání s politiky.

Na nové golfové hřiště běžela nová EIA. V rámci tohoto procesu, který vedlo Ministerstvo životního prostředí, byl záměr předložen ve dvou variantách – osmnáct a devět jamek. Závěrem zjišťovacího řízení bylo, že záměr bude mít významný vliv na životní prostředí a že má být posouzen. To bylo v půlce roku 2008. Ke kompletnímu posouzení ale nikdy nedošlo.

Společnost z původního ambiciózního záměru postupem doby ustoupila a snažila se prosadit pouze 9-ti jamkové golfové hřiště. I to by však bylo značným zásahem do veřejně přístupného lesa a znamenalo rozsáhlé odlesnění.

Golf a územní plán

Městská část Klánovice se také postavila proti golfu. V roce 2005, v září, přijala nesouhlasné stanovisko s vybudováním golfového hřiště.[4] Dalším výrazným krokem MČ bylo podání podnětu na změnu územního plánu, která by, jako jedna z mála, chránila zeleň. Z pozemků pro golf se měly stát pozemky lesní. Tuto žádost podala městská část v září 2005 a podnět se pdo číslem Z 1733 zařadil do sedmé vlny změn v roce 2006. Městská část se také zasloužila o zrušení starých rozhodnutí, které povolovaly výjimky z podmínek ochrany vzácných druhů živočichů a rostlin. Magistrát této žádosti vyhověl a výjimky zrušil.[5]

Klánovice podpořily i jiné městské části – např. Úvaly nebo Újezd nad Lesy. Je však třeba přiznat, že jiné městské části naopak podpořily golf. Mezi ně patřili tehdejší starostové Běchovic, Kolovrat nebo Horních Počernic.

O celé věci se nakonec podařilo uspořádat referendum, které se naštěstí ukázalo jako nejsilnější nástroj prosazení vůle občanů. To se konalo v roce 2009 spolu s komunálními volbami. Občané Klánovic měli odpovídat na otázku: „Souhlasíte s výstavbou golfového areálu na pozemcích, které jsou v současné době lesními pozemky v katastrálním území Klánovice?“. Vzhledem k tomu, že v referendu hlasoval potřebný počet občanů, byly jeho výsledky platné. Jasně se ukázalo, jaké názory místní zastávají.

Zajímavé praktiky Forest Golf Resort

V roce 2010 se Forest Golf Resort pokusila získat územní rozhdonutí podle staré EIA z roku 1995.[6]

V roce 2012 se v systému EIA znovu objevuje oznámení týkající se klánovického golfu. Řízení však bylo ukončeno z rozhodnutí Forest Golf Resort. Zastupitelstvo Klánovic se na svém zasedání usneslo, že bude uplatňovat stanovisko, podle kterého má golfové hřiště, byť devíti jamkové, negativní vliv na lokalitu (tehdejší ředitel odboru životního prostředí Josef Pavlík magistrátu přitom investorovi potvrdil, že záměr negativní vlivy nemá).[7]

Změna územního plánu schválena

Mezitím čekala na své schválení změna Z 1733. Zadání prošlo zastupitelstvem v roce 2011. Začátkem roku 2013 pražští zastupitelé napříč politickými stranami dali  za pravdu místním občanům, schválili potřebnou změnu územního plánu a potvrdili, že v Klánovicích zůstane les.

Proč golf vadil?

Od první republiky se v Klánovicích mnohé změnilo. Tamní les je dnes největším zeleným komplexem na území Prahy a má významné přírodní a ekosystémové hodnoty. V roce 1991 byl vyhlášen Přírodní park Klánovice – Čihadla, jehož součástí je celé katastrální území Klánovic. Klánovický les (Vidrholec), který zaujímá plochu zhruba 900 hektarů, je nejpodstatnější částí tohoto přírodního parku.

Značnou část lesa navíc zaujímá prostor evropské soustavy chráněných přírodních oblastí Natura 2000 – Evropsky významná lokalita Blatov a Xaverovský háj.

Podle společnosti Forest Golf Resort by stavba hřiště znamenala vykácení asi jen 1 % lesa, což je srovnatelné s rozsahem těžby dřeva, jež v Klánovickém lese již probíhá. Toto tvrzení ale nezohledňuje skutečnost, že provoz golfu by měl vliv na mnohem větší plochu, než jakou sám o sobě zaujímá – mohlo by jít až o desetinu celého Klánovického lesa.

Prostor mezi greeny by nebylo možné z biologického hlediska považovat za les – byly by to úzké pásy zeleně, kde by docházelo k intenzivnějšímu sešlapávání půdy, zanesení nepůvodních rostlin, okolí hřiště by ovlivňovalo hnojení, apod. V projektu nebyly zohledněny značné pohyby těžké mechanizace při výstavbě, sporná byla také slibovaná náhradní výsadba zeleně. Investor sliboval vysázet 8 hektarů zeleně na území Prahy, konkrétní lokality ani kvalita zeleně však nebyly známy.

Hřiště by mimo jiné zasahovalo do chráněného území Natura 2000 a ohrozilo by tak unikátní vlhké acidofilní bezkolencové doubravy. Část hřiště se měla nacházet na podmáčeném území a jeho vysoušení by ovlivnilo hydrologické podmínky i v okolním lese.


[4] Usnesení zastupitelstva MČ Klánovice č. usnesením č.30/2005 ze dne 8. 9. 2005

[7] Viz zápis ze zasedání zastupitelstva MČ Klánovice, 6. 3. 2012

O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>

DarekProPrirodu-zeleny
kalendář 2018
Vykročte do roku 2018 s kalendářem od Arniky.
95 Kč Vstoupit do e-shopu
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
podporte