Stručná charakteristika
Hexachlorbutadien (HCBD) je uměle vyrobená, organická sloučenina vznikající především jako meziprodukt výroby jiných chemických látek. Do prostředí uniká především při výrobě jiných chlorovaných uhlovodíků, zdrojem HCBD mohou být i skládky a spalovny odpadů. HCBD je toxický pro vodní organizmy. HCBD schopen významné bioakumulace v potravních řetězcích. Člověk může být této látce vystaven vdechnutím, pozřením i kožním kontaktem. Toxické účinky HCBD nejsou u člověka doposud přesně popsány. U zvířat bylo sledováno podráždění horních cest dýchacích, poškození ledvin, jater, mozku. Studie na potkanech naznačují, že dlouhodobá expozice HCBD zvyšuje riziko vzniku rakoviny ledvin. IARC považuje HCBD za pro člověka nekarcinogenní látku.
HCBD je také meziproduktem výroby gumy a lubrikantů, může být součástí hydraulických a chladicích kapalin. V atmosféře existuje jen v plynné fázi, reaguje s hydroxylovými radikály, poločas rozpadu je odhadován na 534 dní. V půdě je pevně vázán, z lehčích, písčitých půd může docházet k jeho odparu do ovzduší, nebo průsaku do podzemních vod. Ve vodě je HCBD vázán na pevné částice, sedimentuje. Podléhá biodegradaci, v řekách je poločas rozpadu odhadován na 3 až 30 dnů, v stojaté a podzemní vodě až na 300 dnů.
Podrobná charakteristika
Hexachlorbutadien (perchlorbutadien, HCBD) je uměle vyrobená, organická sloučenina vznikající především jako meziprodukt výroby jiných chemických látek. Za normálních podmínek je HCBD bezbarvá kapalina mírně zapáchající po terpentýnu. Bod varu HCBD je 215 °C, bot tání pak -21 °C. Ve vodě je jen omezeně rozpustný, dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech (alkoholy, étery apod.). HCBD není hořlavý.
HCBD vzniká jaké vedlejší produkt průmyslové výroby řady chlorovaných uhlovodíků. Uplatnění nachází jako rozpouštědlo v gumárenském průmyslu a při výrobě lubrikantů. V omezené míře bývá složkou chladicích kapalin (transformátory), hydraulických kapalin a kapalin uvnitř gyroskopů.
V provozu Spolchemie Ústí nad Labem vzniká jako vedlejší produkt při výrobě perchloretylenu a tetrachlormetanu perchlorací. Po destilaci perchloretylenu se destilační zbytek obsahující 60 % hexachlorbenzenu převádí do úseku stáčení taveniny, kde se zahušťuje ve dvou odparkách a následně se tavenina stáčí do sudů, které se odvážejí ke spálení do spalovny nebezpečných odpadů. Spalováním HCBD vznikají další perzistentní organické látky. Ve Spolaně Neratovice vzniká HCBD v procesu výroby etylendichloridu (EDC) a vinylchloridu monomeru (VCM). Zdrojem emisí do vod jsou běžné a specifické vytékající proudy z výroben EDC/VCM.
V současnosti je HCBD v procesu zkoumání vhodnosti zařazení této látky do seznamu regulovaných perzistentních organických polutantů v rámci Stockholmské úmluvy.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Bohužel nejsou k dispozici žádné studie, které by se zabývaly vlivem hexachlorbutadienu na lidi. Většina jeho dopadů na lidské zdraví je tak založena na studiích provedených na zvířatech.
Studie myší prokázaly podráždění horních cest dýchacích po vdechnutí vysokých koncentrací během krátké doby. Další efekt provázející expozici HCBD dýcháním prokázaný na zvířatech bylo snížení váhy plodu u matek, které vdechovaly vysoké koncentrace látky.
Hexachlorbutadien je prokázaným nefrotoxinem (poškozuje ledviny a játra). Ukázaly to studie krys, kterým byly podávány nízké dávky látky ve vodě. Nebyly prokázány vlivy na reprodukční systém. Poškození ledvin a jater prokázaly také studie králíků, kteří přišly do kontaktu s chemikálií kůží po krátkou dobu.
Zatímco Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny neklasifikuje HCBD jako lidský karcinogen, US EPA jej zařadila na seznam látek potenciálně karcinogenních pro člověka. Rakovinotvorný účinek byl prokázán studiemi na zvířatech. Podobně byl prokázán genotoxický účinek.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
3 - neklasifikovatelná jako lidský karcinogenVýskyt v životním prostředí
Hlavními vstupy hexachlorbutadienu do životního prostředí jsou odpadní vody a emise z nebezpečných odpadů (IPCS 1993).
Poločas rozpadu HCBD je podle ATSDR v ovzduší je 60 dní a ve vodě 30 dní. V půdě se zdá, že nepřetrvává (ATSDR 1995). Rozdílná data uvádí IPCS (1993), který udává poločas rozpadu této látky v ovzduší až 2,3 roku. Hexachlorbutadien má vysokou schopnost bioakumlace prokázanou například u prstruhů (IPCS 1993).
Hexachlorbutadien byl zjištěn ve zvýšených koncentracích v urbanizovaných oblastech (do 0.5 µg/m3, pozaďové koncentrace byly pod 1 pg/ m3).
HCBD byl v České republice analyzován na 15 profilech – 12 v Čechách, 3 na Moravě. Hexachlorbutadien byl nad mezí stanovitelnosti na všech sledovaných profilech. Maximální hodnota je na Bílině v Ústí nad Labem 242 000 ng/l. V roce 2001 bylo provedeno také 21 analýz říčních sedimentů na 17 profilech. Výsledky se pohybovaly v rozmezí 500 – 134 000 ng/kg sušiny (Labe-Děčín 12 200 ng/kg, Vltava-Zelčín 3 900 ng/kg). Nejvyšší hodnota (134 000 ng/kg) byla změřena na profilu Bílina-Ústí nad Labem (MŽP ČR 2004). V evropských jezerech a řekách byly naměřeny koncentrace do 1000 ng/l s průměrnými hodnotami většinou pod 100 ng/l. V oblasti Velkých jezer byly zjištěny mnohem nižší hodnoty hexachlorbutadienu ve vodách - kolem 1 ng/l (IPCS 1993).
V několika vodních živočišných druzích žijících ve znečištěné vodě byly zjištěny koncentrace přes 1000 µg/kg čerstvé váhy HCBD, u jednoho druhu potom koncentrace 120 000 µg/kg tuku. Vedle vodních živočichů byl HCBD detekován také v moči, krvi a tkáních člověka.
Synonyma
1,3-hexachlorobutadiene, 1,1,2,3,4,4-hexachloro-1,3-butadiene, perchlorobutadiene.
Limity pro ovzduší
Limit pro ovzduší není stanoven.
Limity pro vodu
Pitná voda:
Limit není stanoven.
Povrchové vody:
NEK-NPK: 0,6 µg/l
Podzemní voda:
0,26 μg/l - hodnota indikátoru znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.
Odpadní vody:
1 Hexachlorbutadien (HCBD)
1.1 Výroba tetrachlorethenu a tetrachlormethanu chlorací1)
denní průměr 3 g/t, 3 mg/l b)
1.2 Výroby trichlorethenu a tetrachlorethenu jinými procesy2)
denní průměr 3 g/t, 3 mg/l b)
1.3 Závody používající hexachlorbutadien pro technické účely s vypouštěním nad 1 kg/rok3),4)
měsíční průměr 2 g/t 1 mg/l b)
denní průměr 4 g/t 2 mg/l b)
1.4 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 1 kg/rok3),5)
měsíční průměr 1,5 mg/l b)
denní průměr 3 mg/l b)
a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 12 odst. 2. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot.
Limity pro půdu
Hodnoty indikátorů* znečištění pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).
Průmyslové plochy: 22 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 6,2 mg/kg sušiny.
Limity pro odpady
Je stanoven pouze souhrnný limit pro AOX.
Limity pro potraviny
Není stanoven.
Ostatní limity
Integrovaný registr znečišťování (NV č. 368/2003 Sb.): ohlašovací prahy v kg/rok pro emise do ozduší = nestanoven, pro emise do vody = 1, pro emise do půdy = 1 a pro přenosy mimo provozovnu = 5.
Mezinárodní úmluvy a legislativa
Úmluva o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje. Úmluva pro Českou republiku vstoupila v platnost 22. října 1998.
Výstražné symboly
Tabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| 43 | 87-68-3 | hexachlorbutadien (HCBD) | 1 | 1 | zde | ||
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Vysvětlivky
*Indikátory znečištění nenahrazují stanovené limitní koncentrace ostatních legislativních předpisů a v případech, kdy jsou tyto legislativní předpisy aplikovány, není použití indikátorů znečištění doporučeno.
Smyslem indikátorů znečištění je indikace míst s přítomností chemických látek vyžadující další zkoumání a hodnocení, zda výskyt škodliviny nereprezentuje riziko pro lidské zdraví. Obecně platí, že v místech, kde jsou koncentrace chemických látek nižší než hodnoty indikátorů, není další zkoumání vyžadováno.
Toto pravidlo neplatí pro: 1) významné plošně zvýšené koncentrace hodnocené chemické látky, které nepřekračují hodnotu indikátoru znečištění, 2) případy překročení příslušných legislativních ukazatelů (i když nebyla překročena hodnota indikátoru znečištění, 3) případy významného rizika nepříznivého vlivu na ekosystémy. V případech, kdy je prioritou ochrana ekosystému, je kromě indikátorů znečištění možné aplikovat jiné indikační hodnoty relevantní pro hodnocení ekologických rizik.
Literatura
1) IPCS 1993: Hexachlorobutadiene. Geneva, World Health Organization, International Programme on Chemical Safety (Health and Safety Guide No. 84).
2) Maxa M. a kol. 2002: Nebezpečné látky v odpadních vodách z chemického průmyslu České republiky (Odvětvová situační studie). TECHEM, Praha, prosinec 2002.
3) Rieder, M. a kol. 2003: Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře ČR. Závěrečná zpráva projektu VaV/650/3/00. ČHMÚ Praha, únor 2003.
4) MŽP ČR 2004: Hexachlorbutadien. Programy pro jednotlivé relevantní nebezpečné látky. Praha 2004.
5) Environment Canada and Health Canada 2000: Canadian Environmental Pro-tection Act, 1999. Priority Substances List Assessment Report Hexachlorobuta-diene.
6) Plassche, E.J. van de, Schwegler, A.M.G.R. 2004: Preliminary Risk Profile Hexachlorobutadiene. Preliminary Risk Profile prepared for Ministry of Housing, Physical Planning and the Environment (VROM) in the framework of the project Risk Profiles III. Nijmegen 2004.
Odkazy
1) http://www.inchem.org/documents/hsg/hsg/hsg084.htm (Profil HCBD na stránkách IPCS)
2) http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts42.html (Profil HCBD na stránkách ATSDR)
3) http://www.epa.gov/ttn/atw/hlthef/hexa-but.html (US EPA: Hazard Summary-Created in April 1992; Revised in January 2000)
