Jaké úspory mohou přinést spravedlivé poplatky za odpad?

15.7.2013 - ČR | Novinky
Většina z nás každý den vyhodí do koše aspoň jednu malou drobnost, každý z nás platí každoročně poplatky za svoz komunálního odpadu. Za naši pětistovku až tisícovku ročně se město nebo obec, často prostřednictvím odpadové firmy, postará o přemístění odpadu z našich popelnic jinam. Obvykle bohužel na skládky či do spaloven. Co vytřídíme do barevných kontejnerů, pak putuje k dalšímu zpracování, město za separované suroviny získá peníze a může je použít třeba na snížení poplatku za popelnice. Podpořte prosím petici za spravedlivé poplatky svým podpisem zde.

Nejen v rámci celé Evropy, ale i u nás existuje několik způsobů, jak obce a města s odpady zacházejí. Drtivá většina obyvatel ale bohužel platí stejné poplatky, ať odpad třídí a nosí jej do správných kontejnerů nebo si s tím hlavu neláme a vše odhazují do jedné popelnice. Takto nastavené poplatky za svoz odpadu nejsou spravedlivé a ani motivační. Následující analýza ukazuje, kolik by mohla při důsledné recyklaci a předcházení vzniku odpadů ušetřit průměrná rodina na poplatcích.

Vývoj nákladů měst a obcí na odpadové hospodářství

Vývoj nákladů v obcích v českých korunách na 1 obyvatele na odpadové hospodářství:

Naklady obci OH 2011

Zdroj: EKOKOM, RNDr. Martina Vrbová, Ph.D.

Jak vidíme v grafu náklady na svoz odpadů se každý rok zvyšují. Celkové náklady lze snížit důsledným uplatňováním zpětného odběru, tedy zavedením povinnosti výrobců postarat se o své výrobky poté, co se stanou odpadem. Příkladem může být povinnost firmy EKOKOM hradit obcím tříděný sběr obalů či povinnost sběru elektroodpadu či baterií. V zahraničí je zpětný odběr zaveden i na další komodity jako jsou grafické papíry, nábytek, nebezpečný odpad z domácností. V ČR se diskutuje o zavedení zpětného odběru na reklamní letáky.

Zpětný odběr převádí náklady za likvidaci odpadů z občanů na výrobce zboží, případně jeho distributory. Výrobce je tak nucen zamýšlet se nad výrobky, které produkuje, z pohledu celého životního cyklu. Obce mají příjem ze služeb zajišťujících sběr komodit, na které se vztahuje zpětný odběr a tím menší náklady na tříděný sběr. U některých komodit si zajišťují sběr výrobci sami, případně do tohoto sběru zapojí jiné organizace (například na sběru pneumatik mají významný podíl autoservisy).  V obou případech tyto náklady neplatí obyvatelé a snižují se tak náklady na odpadové hospodářství obce.

Náklady na likvidaci směsného komunálního odpadu (toho co zbyde v popelinici) a na tříděný sběr (papír, plasty, sklo...)

V roce 2011 byly průměrné náklady na likvidaci směsného komunálního odpadu (SKO) v ČR 515 Kč/obyvatele. Protože průměrná produkce směsného odpadu (dle údajů EKOKOM) byla 217,4 kg/obyvatele, byly průměrné náklady na likvidaci 1 tuny SKO cca 2 369 Kč (Zdroj: EKOKOM). Přibližně polovina  ceny je tvořena náklady na svoz odpadu a druhá polovina náklady za likvidaci na skládce či ve spalovně. 

Spalování komunálního odpadu je oproti jeho skládkování dražší asi o 200 Kč na tunu. Z důvodu větších přepravních vzdáleností u spaloven jsou tak větší náklady na transport.

Náklady na tříděný sběr obcím částečně hradí společnost EKOKOM. Příspěvek obcím na jednoho obyvatele činí 50 až 200 Kč, průměr v roce 2011 byl 98,20 Kč na 1 obyvatele. Díky tomuto příspěvku jsou náklady obcí na tříděný sběr asi 1200 až 1400 Kč/tunu suroviny.

Plnění skládkové směrnice (snižování množství ukládaného biodpadu, snižování emisí metanu)

Z biologicky rozložitelného odpadu se do ovzduší uvolňuj významné množství metanu, proto směrnice EU o skládkách požaduje, aby se na skládky ukládálo menší množství biologicky rozložitelných odpadů (v roce 2013 max 50 %, v roce 2020 max 35 % z celkové produkce tohoto odpadu). Pro ČR je splnění této směrnice velmi náročné. Hlavním důvodem je, že v evidenci z roku 1995 nebyl evidován odpad ze zahrad a parků, jehož množství lze odhadnout na 120 kg/ob./rok. Mezi biologicky rozložitelný odpad počítáme odpad ze zahrad a parků, kuchyňský odpad, odpad z restaurací, papír, dřevo, přírodní textilní materiály apod. Za rok 1995 tak bylo vykázáno pouze 148 kg biologicky rozložitelných odpadů na 1 obyvatele. Např. sousední Německo nahlásilo pro rok 1995 produkci BRO ve výši  346 kg/ob. To je téměř dvou a půl násobek české produkce biologicky rozložitelného odpadu.[1]

Nakládání s bioodpadem

Z ekonomického hlediska je lepší podporovat domácí a komunitní kompostování a to z důvodu vyšších nákladů na svoz bioodpadu. Svážet bioodpady je v podstatě stejně nákladné jako svážet směsný odpad. Rozhodující je přepravní vzdálenost na kompostárnu. Pokud je daleko, mohou být náklady na svoz bioodpadu i výrazně vyšší než na odvoz směsného odpadu.

Produkce směsného odpadu v ČR a porovnání se státy EU, kde jsou na tom lépe či mají zaveden PAYT

Produkce směsného odpadu z domácností se v ČR pohybuje kolem 220 kg/ob./rok. V Rakousku je to 168 kg/ob./rok, V Německu  166 kg/ob./rok, ve Flandrech 150 kg/ob./rok a nejlepší regiony mají produkci do 70 kg/ob./rok Podrobnější údaje naleznete v naší zpráve na: http://arnika.org/v-rade-evropskych-zemi-konci-v-popelnicich-mnohem-mene-odpadu-nez-v-cesku.

Nejmenší produkci odpadů mají tam, kde je zaveden lidé platí za odpady podle jejich váhy a tam kde je zaveden tzv. systém door to door (odvoz od dveří). Zavedení takovýchto systémů má významný vliv na nárůst recyklace a pokles množství směsného odpadu.

Po zavedení PAYT klesá produkce směsného komunálního odpadu, roste recyklace, a co je také důležité, klesá celková produkce odpadů a to o 10 až 30 %.

Varianty úspor domácností:

1) dojde k poklesu produkce odpadu o 10 až 30 % a víc se nezmění - to znamená pokles SKO o 22 až 66 kg/ob./rok – tj. při cenách roku 2011 úspora o 52 až 156 Kč/ob.

2) dojde k poklesu odpadu až o 60 kg (úroveň Rakouska), ale současně k nárůstu recyklace – bude úspora nižší – tj. cca. 56 Kč/ob./rok

3) dojde k poklesu produkce odpadu o 10 až 30 % a současně k nárůstu recyklace, takže produkce směsného odpadu klesne na úroveň 70 kg/ob./rok (tedy pokles směsného odpadu o 66 kg/ob/rok díky prevenci a pokles množství směsného odpadu o 84 kg/ob. díky recyklaci, bude úspora při cenách roku 2011 přibližně 240 Kč/ob.).

Z údajů je vidět, že podstatně větší ekonomický přínos přináší pokles produkce (téměř 3násobný). Důvodem jsou náklady na recyklaci.

Výpočet úspor uvedený v bodech 1) a 2) platí jako průměr. Skutečné úspory mohou být podstatně vyšší. Je to dáno tím, že prostě někdo neuspoří nic, někdo bude muset zaplatit více, protože jeho stávající produkce odpadů je velká a ti co produkují málo odpadů, uspoří mnohem více. To platí tehdy, pokud se nezmění celkové náklady obce, ale pokud je správně nastaven systém recyklace, tak by náklady obce s růstem recyklace měli klesat. Často slyšíme tvrzení, že produkce odpadů závisí na našich příjmech. V tom případě je platba podle množství spravedlivá = větší příjem = více odpadů = více platím za odpady.

Další výhodou motivačních plateb je i to, že lidé mohou svobodně ovlivňovat svoje výdaje a nesou si za ně odpovědnost.

Upraveno 13.9.2013, upravil Milan Havel.

 

jbj
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
  183 Kč   Přidat do košíku
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

zachranme-irbise