en ru

Kontaminace rtutí stojí miliardy korun ročně. Ztráty vyčíslil výzkum, na kterém se podílela Arnika

13.6.2017 - Praha | Tiskové zprávy
Kontaminace rtutí je vážný problém - ekologický, zdravotní i ekonomický
Arnika
Praha – Jedná-li se o lidské zdraví, jdou peníze stranou a jeho hodnota je nevyčíslitelná. Pokud ale hovo-říme o celých komunitách, jejichž zdraví je ohroženo kontaminací rtutí (1), můžeme se o vyčíslení ztrát pokusit. Výsledky takového výpočtu jasně potvrzují, že i z čistě ekonomického hlediska se vyplatí řešit tento ekologický problém co nejrychleji a nejdůsledněji. Z mezinárodní studie, kterou zveřejnil renomo-vaný vědecký časopis The Journal of Environmental Management (2), vyplývá, že roční ekonomické ztrá-ty, dopadající na zkoumané komunity, které čelí znečištění rtutí, dosahují 77-130 milionů amerických dolarů, to znamená až 3 miliardy korun. Většinou jde navíc o rozvojové země, pro které jsou tyto ztráty ještě bolestivější. Čísla se přitom vztahují pouze k 17 komunitám zahrnutým do výzkumu. Práce kolektivu autorů pod vedením doktora Leonarda Transanda je vůbec první studií na toto téma uveřejněnou v renomovaném odborném periodiku. Na koordinaci výzkumu se přímo podílela i Arnika.

Vyčíslitelné ekonomické ztráty vycházejí z poklesu IQ, které nepopiratelně rtuť při působení na lidský organizmus způsobuje. Autoři studie vyhodnocovali koncentraci rtuti ve vzorcích vlasů 236 lidí ze 17 komunit v 15 zemích světa.

"Výsledky výzkumu ukazují jen špičku ledovce ekonomických ztrát spojených se znečištěním rtutí,” říká Jindřich Petrlík z Arniky, spoluautor výzkumu. „Jak se ukázalo, odhadované ztráty se pohybují od 16,400 USD ročně v malé komunitě poblíž opuštěné továrny na chlor a PVC v Albánii až po 54,7 milionů USD v kamerunské Douale, kde se nachází hned několik zdrojů znečištění. Výzkum se sice zaměřoval na rozvojové země, ale nezapomínejme, že i ČR má se rtutí vlastní zkušenosti. Stačí vzpomenout mnohaletou snahu Arniky o to, aby chemičky Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí nad Labem upustily od výroby chloru za pomoci rtuti,“ pokračuje Petrlík.

Česká organizace Arnika ve spolupráci se sítí IPEN (3) a Institutem pro výzkum biodiversity (4) koordinovala sběr vzorků a podílela se i na vytipování komunit, které byly zkoumány. (5)

MERCURY COSTS CZ

Všichni lidé, kteří výzkumníkům poskytli své vlasy, žijí v blízkosti zdrojů znečištění toxickou rtutí, které pokrývá takzvaná Minamatská úmluva. Tato mezinárodní úmluva zavazuje své signatáře, aby provedli kroky ke zmírnění a zastavení znečištění rtutí a chránili tak lidské zdraví a životní prostředí. Minulý měsíc Minamatskou úmluvu ratifikovala padesátá země a 16. srpna by se tak konečně měla stát mezinárodním zákonem.

„Za znečištění rtutí platíme vysokou cenu. Minamatská úmluva proto musí být ratifikována a skutečně naplňována, abychom zabránili tragickým dopadům na zdraví a ekonomický potenciál tisíců komunit, jaké jsou představeny ve studii. Rtuť je závažná mezinárodní hrozba pro lidské zdraví a výzkum ukazuje, že navíc zatěžuje I ekonomiku,“ uvádí Joe DiGangi, vědecký a technický poradce mezinárodní sítě IPEN a spoluautor výzkumu.

61% účastníků studie mělo ve vlasech hladinu rtuti vyšší než je bezpečná referenční hladina uváděná Americkou agenturou pro ochranu životního prostředí (1 ppm = 1 částice na milion). Podíl lidí s vysokým obsahem rtuti v těle by byl ještě vyšší, pokud by byla použita nižší hodnota 0,58 ppm, která byla navržena ve světle informací poukazujících na škodlivé účinky při nižších množstvích rtuti.

„Tato studie ukazuje důležitost monitorování znečištění rtutí. Je to poprvé, kdy byla provedena globálně koordinovaná a standardizovaná analýza zatížených míst s účelem zjistit závažnost problému. Je důležité pokračovat v monitorovacích aktivitách, abychom zjistili možný dopad na komunity a životní prostředí,“ řekl David Evers, výkonný ředitel Institutu pro výzkum biodiversity a spoluautor výzkumu.

Studie měřila množství rtuti ve vlasech darovaných lidmi žijícími poblíž malých zlatých dolů a průmyslových provozů. Mezi ty patřily chlorové chemičky, uhelné elektrárny, spalovny odpadů, slévárny, cementárny a kombinované zdroje znečištění rtutí.

Rtuť je škodlivá pro nervovou soustavu, ledviny a kardiovaskulární systém a nejtvrdší účinky má na člověka ve fázi před narozením a během raného dětství. Podle Světové zdravotnické organizace u dětí, které byly před narozením vystaveny působení organické rtuti, způsobuje poškození nervového systému a má vliv na kognitivní myšlení, paměť, pozornost, řeč a jemné pohybové a vizuálně-prostorové schopnosti. Lidé jsou působení rtuti vystaveni hlavně skrze konzumaci kontaminovaných ryb, kontaminované rýže a také přímým vdechováním rtuťových výparů.


Poznámky:

(1) Studie: Economic implications of mercury exposure in the context of the global mercury treaty: hair mercury levels and estimated lost economic productivity in selected developing countries, Journal of Environmental Management
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27594689

(2) Rtuť: http://arnika.org/rtut-a-zdravi

(3) IPEN je síť organizací působících ve více než 100 zemích, jejímž cílem je snižovat množství toxických chemikálií a omezovat poškozování zdraví lidí a životního prostředí těmito chemikáliemi. Více informací viz www.ipen.org 

(4) Institut pro výzkum biodiversity je nezisková ekologická výzkumná skupina, jejímž cílem je posuzovat vznikající hrozby pro ekosystémy a volnou přírodu pomocí kolaborativního výzkumu a využívat vědecká zjištění ke zvyšování ekologického povědomí www.briloon.org 

(5) Vzorky vlasů byly sbírány podle standardizovaného protokolu skupinami spolupracujícími s organizací IPEN. Laboratoře Institutu pro výzkum biodiversity zajistily analýzy vzorků.

 

ipen          bri

  • Tiskový mluvčí: Jan Vávra, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942
jbj
podporte
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

sajga-baner