Tetrachlorethylen byl zjištěn také v Labi pod Spolanou po povodních v roce 2002. Jde o látku, která je obecně považována za karcinogenní – podle klasifikace Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny řazenu do skupiny 2B (možný lidský karcinogen). U lidí, kteří mu byli dlouhodobě vystaveni v čistírnách, kde se hojně používal, byli zjištěny také časté případy poškození nervového systému a u žen pak zvýšená potratovost a narušení menstruace. Do lidského organismu se dostává nejenom z kontaminované vody, ale také z ovzduší a potravinami.
Obsah tetrachlorethylenu je tedy nutné kontrolovat nejen ve vodě a odpadech. Proto se nabízí otázka: Co vše bude možné vyčíst o pohybu perchloru a dalších chemických látek z připravovaného integrovaného registru znečišťování? Český registr v sobě sloučí několik stávajících informačních systémů o nebezpečných chemických látkách: - vstupujících do výrobního procesu, - vypouštěných do ovzduší, - končících v odpadních vodách, - obsažených v odpadech či odpadních surovinách. V situacích podobných té v Kouřimi pak bude snažší hledat viníka, protože údaje o pohybu perchloru v jednotlivých podnicích budou přístupné na internetu. To se zřejmě představitelům Svazu chemického průmyslu nelíbí a snaží se přípravy registru bojkovat a lobbují za zrušení paragrafů v zákoně o integrované prevenci znečištění, které nařizují jeho zavedení v České repbulice. Pokud se nepodaří to, usilují alespoň o to, aby na seznamu látek povinných pro ohlašování jich bylo co nejméně. Prostě nechtějí zpřístupnit veřejnosti data o toxickém znečištění.
To, že integrovaný registr znečišťování pomůže identifikovat viníky ekologických havárií už jsem zmínil. Ale, když dojde k havárii už je pozdě. Proto si určitě každý položí otázku, zda může takový čistě informační nástroj pomoci haváriím a únikům látek do prostředí předcházet. Zkušenost ze Spojených států říká, že ano. Integrovaný registr znečišťování totiž funguje trochu jako fotbalová liga průmyslových podniků. S tím rozdílem, že vyšší čísla (tedy množství vypouštěných látek) jsou spíše známkou prohry toho kterého znečišťovatele. A tak se snaží příští rok dopadnout lépe. Přitom ho to nemusí ani moc stát, naopak. Například firma General Motors uvádí, že prevencí znečištění zavedenou po zahájení provozu integrovaného registru znečišťování dosáhla značné úspory. Jeden její podnik ušetřil 600.000 USD za rok na nákladech za skládkování odpadů. Zjistil například, že v opadech končí cenné suroviny, které lze recyklovat. Z tohoto pohledu je postoj Svazu chemického průmyslu zpátečnický a nepochopitelný.
Jindřich Petrlík
Tímto článkem otevíráme sérii příspěvků na téma toxických látek v našem životním prostředí jako příspěvek k diskusi o přípravě integrovaného registru znečišťování. Je součástí projektu "Zapojování veřejnosti do rozhodování o životním prostředí" finančně podpořeného z programu Phare - Access Evropské unie.
