Autoři Metropolitního plánu označili zahrádkářské kolonie jako takzvanou zastavitelnou zeleň. Občanský spolek Arnika upozorňuje, že tento krok zbavuje zahrádkové osady veškeré ochrany. Praha by schválením Metropolitního plánu dobrovolně vydala lukrativní parcely, například na Ořechovce, Libeňském ostrově nebo na Jenerálce, napospas developerům, kteří o ně usilují už desítky let. Některé osady již tlaku developerů podlehly.
Proti návrhu se ohradili zahrádkáři z Ořechovky, kteří čelí dlouhé roky tlaku developerů. Tentokrát je vyslyšelo vedení Městské části Praha 6 a přislíbilo, že bude na magistrátu požadovat, aby byly zahrádky i nadále vedeny jako nezastavitelné.
„Kolonie Ořechovka přežila všechny režimy, devadesát let! Autoři územního plánu Prahy ji teď ale předhazují developerům jako dárek. K likvidaci zahrádek v Praze přitom dochází masově a trend bohužel pokračuje,“ komentuje situaci Josef Procházka, předseda zahrádkářské kolonie Ořechovka.
Původně zahrádkyi, ii stály na okraji hlavního města, ale rozpínáním Prahy se ocitly v širším centru. Ze zelených oáz, kde tráví čas mladí i staří a svépomocí pěstují zeleninu, se tak staly lukrativní pozemky. Nyní se dostaly do středu pozornosti Metropolitního plánu, který předpokládá zahušťování města. Neblahý osud již potkal například zahrádkářskou osadu v Hrdlořezích. Kolem roku 2000 byly zahrádkářům vypovězeny smlouvy, pozemky získal developer a zastavěl je bytovými domy. Silnému tlaku čelí řadu let také nejstarší kolonie v Praze na Libeňském ostrově, založená v roce 1923.
„S nehorázným nápadem zastavět zahrádkové osady přišel poprvé koncept územního plánu Pavla Béma. Je šokující, že po tolika letech se tento návrh vrací. Institut plánování a rozvoje ignoruje strategický plán, který požaduje zachování a rozvoj tradice pražských zahrádkových kolonií. Zahrádky jsou pro město výhodné. Lidé o ně pečují sami, město to nic nestojí, naopak od zahrádkářů inkasuje nájemné,“ uvádí Vendula Zahumenská, právnička Arniky.
„Zahrádkové osadyiii představují nedílnou součást evropských měst již více než století. Historicky plnily a i nadále plní důležité funkce včetně sociálních, ať už jde o udržitelnou formu městské rekreace, prostor pro utváření sociálních vztahů, nebo i možnost částečného samozásobitelství. V neposlední řadě jsou zahrádkové osady také místem silných citových pout vázaných na městský prostor, které vyplývají z intenzivní péče o konkrétní území a přírodu v něm. K rozvinuté evropské metropoli patří samozřejmá a aktivní podpora městského zahrádkaření v jeho různých formách včetně zahrádkových osad,“ dodává odborník na zahrádkové osady Petr Gibas ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Pomozte spravovat Metropolitní plán na Facebooku
Arnika připravila ve spolupráci s týmem odborníků podrobné komentáře k zásadním rizikům, která návrh Metropolitního plánu přináší. Každý týden zveřejňuje text k jednomu z těchto témat: parky a zelené plochy; doprava; školy, školky a další veřejná vybavenost; mrakodrapy a památková ochrana; dostupnost bydlení; využití brownfields, jako jsou například pozemky pražských nádraží. Arnika také sepsala pro Pražany návod, jak napsat připomínku k Metropolitnímu plánu. Až do konce července je poradna Arniky připravena odpovídat na dotazy.
Metropolitní plán se stane nejdůležitějším podkladem pro rozhodování stavebních úřadů a ovlivní podobu Prahy na několik příštích desetiletí. Bude mít zásadní dopad na život a majetek všech obyvatel Prahy, kteří mají právě v červenci možnost do finální podoby zasáhnout. Už teď si mohou plán prohlížet a podívat se, jak ovlivní místo jejich bydliště. Lhůta pro podání připomínek je 30 dnů a poběží od 27. června do 26. července. Arnika vysvětluje Pražanům souvislosti Metropolitního plánu na webu www.zmenyprahy.cz.
[i] V Praze je podle svazu přibližně 8000 registrovaných zahrádkářů, kteří obhospodařují 457 hektarů půdy. Ještě před 20 lety jich bylo kolem 18 tisíc a hospodařili na 618 hektarech. První osady vznikly na území Vysočan, Bubenče, Žižkova a na Císařském ostrově. Jedna z nejstarších vznikla v roce 1923 na Libeňském ostrově a existuje dodnes, i když byly už v minulosti snahy o její zrušení.
[ii] Generel zahrádkových osad v Praze, který nechala zpracovat Rada hlavního města Prahy, popisuje situaci zahrádkových osad na území hlavního města a vznikl jako podkladová studie v souvislosti s projednáním nového územního plánu Prahy.
[iii] Publikace Zahrádkaření v tisku a plánech, kterou vydal Sociologický ústav AV ČR, představuje výsledky vědeckého výzkumu zaměřeného na fenomén zahrádkových osad a zejména, jak se zahrádkaření proměnilo v posledních desetiletích.
