Nerecyklované úsporné zářivky představují ekologickou zátěž více než tisíce tun směsi skla, plastů, kovů a hlavně zhruba 75 kilogramů toxické rtuti ročně. Pokud by se toto množství dostalo do přírody, mohlo by znečistit vodu v objemu prakticky pěti vodních nádrží Lipno či téměř 238 Máchových jezer.
Klasické wolframové žárovky již pomalu z domácností vymizely a nahradily je úsporné světelné zdroje: zejména kompaktní a lineární zářivky a LED diodové osvětlení. S rapidním růstem počtu úsporných žárovek roste také potřeba jejich recyklace v okamžiku, kdy doslouží. Recyklace je nutná především kvůli toxické rtuti, kterou v malém množství světelné zdroje obsahují, a také kvůli obsahu druhotných surovin.
Podle analýzy společnosti EKOLAMP úsporné světelné zdroje recykluje téměř 100 procent firem, ale jenom 40 procent domácností. Na skládkách tak ročně končí až 60 procent doma použitých a vyřazených úsporných světelných zdrojů.
"To představuje značnou ekologickou zátěž více než tisíce tun směsi skla, plastů, kovů a hlavně zhruba 75 kilogramů toxické rtuti ročně," vysvětluje hlavní důvody recyklace Radoslav Chmela, zástupce společnosti EKOLAMP, která zajišťuje zpětný odběr a recyklaci osvětlovacích zařízení.
Před znečištěním ochráněno 80 Máchových jezer
Zásadním důvodem pro recyklaci úsporných žárovek je toxická rtuť, která je uvnitř světelného zdroje neškodná a pro svícení nutná. "Loni se jí podařilo zpracovat více než 25 kilogramů. Pokud by se toto množství dostalo do přírody, mohlo by znečistit vodu v objemu více než jedné vodní nádrže Lipno či téměř 80 Máchových jezer," vysvětluje hlavní důvody recyklace Radoslav Chmela.
Zátěž pro životní prostředí představuje rtuť jen při neodborné likvidaci. "Zářivku je třeba považovat za elektroodpad, který do komunálního odpadu nepatří. Rovněž mobily, počítače nebo televize obsahují řadu toxických látek, které musí být odborně recyklovány,"doplňuje Chmela. Rtuť se v úsporných zářivkách vyskytuje ve velmi malém množství (cca 2-5 mg), například v klasickém teploměru je rtuti 500krát více.
Při náhodném rozbití zářivky je třeba místnost dobře vyvětrat, střepy zamést a odvézt do sběrného dvora. "Problém nastává při ukládání většího množství úsporných světelných zdrojů na skládkách komunálního odpadu, kde dochází k větším únikům rtuti do ovzduší nebo do půdy a vody," vysvětluje Matěj Man z organizace Arnika. Větší koncentrace rtuti mohou znečistit půdu i vodu, v níž se rtuť může transformovat do obzvláště nebezpečné organické formy, která je nebezpečná především pro nervovou soustavu.
Úsporné zářivky nejvíce třídí v Praze, Královéhradeckém a Jihočeském kraji
O ochotě Čechů chránit životní prostředí nejvíce vypovídá počet sesbíraných úsporných světelných zdrojů (zářivek) na jednoho obyvatele. "V tomto ohledu si nejlépe vedou Pražané a obyvatelé Královéhradeckého a Jihočeského kraje, kde každý občan sebral téměř jednu úspornou žárovku (0,75 žárovky). Nejméně úspěšné byly kraje Karlovarský a Liberecký, kde každý odevzdal k recyklaci jen 0,34 úsporné žárovky," shrnuje Radoslav Chmela.
Lepší výsledky v ekologické likvidaci úsporných žárovek některých krajů lze přičíst širší síti sběrných míst a hlavně ekologičtějšímu smýšlení obyvatel. "Řada domácností stále nelikviduje nebezpečný odpad řádným způsobem a to se odráží i v národních statistikách. Je to patrné zejména v Karlovarském a Libereckém kraji. EKOLAMP navíc poskytuje své služby odborné likvidace úsporných žárovek domácnostem i firmám zcela zdarma," vysvětluje Radoslav Chmela.
Počet sběrných míst roste: nyní jich je více než 3400
V Česku lze vyřazené úsporné zdroje vrátit v jakémkoli obchodě s elektronikou, ve sběrných dvorech obcí (863) či do malých sběrných nádob, které se nacházejí v obchodních centrech, úřadech nebo v řadě firem: "Zájem firem o umístění sběrných nádob narostl meziročně o 26 %. Doposud jsme jich rozmístili více než 1400 a jen letos jich přibude dalších zhruba 400," dodává Radoslav Chmela (viz graf). Více informací o rozmístění těchto nádob a správné likvidaci osvětlovacích zařízení je k dispozici na www.ekolamp.cz.
Materiálově se podařilo využít až 95 % surovin ze světelných zdrojů (zářivky) a 85 % surovin z průmyslových svítidel (viz graf). Zákon o odpadech definuje minimální míru materiálového využití druhotných surovin z průmyslových svítidel na 70 % a světelných zdrojů na 80 %. "Opětovně se loni využilo několik set tun skla, plastů, kovů a hlavně zhruba 25 kilogramů toxické rtuti," uzavírá Radoslav Chmela.
Počet vysloužilých úsporných zářivek bude nadále stoupat s tím, jak postupně nahrazují původní wolframové žárovky, jejichž výroba je od roku 2009 postupně ukončována. Po zákazu 100W a 75W žárovek přestali loni výrobci na trh uvádět žárovky s příkonem 60 W a letos v září se ukončí prodej i 40wattových a méně výkonných žárovek (vyjma speciálních aplikací).
