Nádraží Bubny - Zátory

Praha 7 | Kauzy - Územní plán Prahy | Aktualizováno 20.11.2014
Vlakové nádraží Bubny se nachází v městské čtvrti Praha 7 nedaleko historického jádra metropole. Je obklopeno historickou čtvrtí Holešovice s Královskou oborou a řekou Vltavou, v dosahu dvou stanic metra - Vltavská a Nádraží Holešovice. Jeho širší okolí je jednou z největších a také nejcennějších rozvojových lokalit v Praze.

Podle návrhu magistrátu má být část nádražních pozemků mezi ulicemi Veletržní a Výstavištěm uvolněna a na jejich místě, na celkové ploše 913 668 m2, má vzniknout nová městská čtvrť. V současné době probíhá projednávání změn územního plánu, bez nichž není zástavba části nádraží možná.

Nádraží Bubny na mapě

Historie nádraží

Provoz nádraží Praha – Bubny byl zahájen v roce 1868, kdy byla dostavěna spojka Buštěhradské dráhy na Masarykovo nádraží. Dráha prochází oborou Stromovka a je zde nejstarší železniční tunel na území Prahy. Poslední přestavba nádražní budovy je z roku 1923.

K nádraží také náleželo rozsáhlé depo, dílny a výtopna, které byly vybudovány v letech 1869 – 1873. Zázemí nádraží bylo postaveno, aby odlehčilo depu na Masarykově nádraží a jeho kapacita byla až 140 vozů. Poslední rekonstrukcí prošlo v letech 1956 – 1958 a v roce 2000 byl provoz ukončen. Nádražím prochází trať č. 091 z Masarykova nádraží do Kralup nad Vltavou a č. 120 do Kladna. Směrem do centra Prahy vychází z nádraží tzv. Negrelliho viadukt, který je národní technickou památkou.

Územní plán

Bubny_G_z2531_a_99

Současný stav

Území Bubny-Zátory je jedním z 15 velkých rozvojových území hlavního města, pro která platí stavební uzávěra na základě vyhlášky hl. m. Prahy č. 33/1999. V článku 3 je stanoveno, že na celém území je zakázáno stavět, smí se zde provádět jen úprava stávajících budov a stavba inženýrských sítí celoměstského významu.

Změny územního plánu

Magistrát hlavního města Prahy připravil změnu územního plánu Z 2531, která počítá s výstavbou nové městské čtvrti, stanice rychlodráhy na letiště a zastávky městské železnice. Původně nebylo v návrhu změny  upřesněno, k jaké změně funkčního využití pozemků má dojít. Pouze se odkazovalo na budoucí urbanistickou studii, která však nebyla oficálně představena a neproběhla o ní věřejná, ani odborná diskuse. Podle dostupných informací mají existovat 4 varianty využití daného území, z nichž pouze jedna zachovává budovy, které jsou kulturními památkami (B1), jiná naopak pomíjí železniční spojení Prahy s Kladnem (C1). 

Bubny__US_A1Bubny__US_B1Bubny__US_B2   Bubny__US_C1

Majitel části pozemků, společnost Orco Property Group, plánuje na 27 hektarech výstavbu nové čtvrti. Projekt zahrnuje výstavbu luxusních i klasických bytů, kancelářských prostor, nové školy, zdravotnického zařízení a také univerzitního kampusu. Celkově by se mělo jednat o 1,2 milionů metrů čtverečních nadzemních ploch, z toho celá polovina kancelářských a třetina bytových ploch.

orco_vision1orco_vision3
www.prague-bubny.com

Více informací o projektu Orco.

Změna Z2531/00 byla původně součástí tzv. I. vlny celoměstsky významných změn územního plánu. Z ní však byla v říjnu 2009 spolu s několika dalšími záměry (zahrnujícími též několik dalších pražských nádraží) vyjmuta, údajně z důvodu možnosti věnovat těmto lokalitám samostatně a intenzivněji. Zadání změny Z 2531 bylo schváleno v lednu 2013.

Připomínky Arniky

V návrhu nejsou stanoveny některé důležité regulační prvky pro novou výstavbu, jako je výškový limit nových budov, množství zeleně, dopravní infrastruktura a další důležité ukazatele. Holešovice se nacházejí v blízkosti historického jádra Prahy, které je památkou UNESCO, a například při pohledu z Petřína se budovy postavené v Holešovicích projevují v panoramatu Prahy, které je jednou z chráněných hodnot. Pokud by investor v Holešovicích usiloval o stavbu výškových budov (což v tuto chvíli není vyloučeno), mohlo by dojít k ohrožení památkově chráněného statku a střetu s Výborem světového dědictví UNESCO kvůli porušení mezinárodní úmluvy.

Problematická je i otázka dopravního napojení. Holešovice sice leží na severojižní magistrále, její kapacita je ale již v současné době vyčerpána a v jejím okolí jsou na různých místech překračovány hygienické limity. Také z programového prohlášení Rady hlavního města Prahy pro období 2006 - 2010 vyplývá závazek zklidnění magistrály a její přeměna v městský bulvár.

Investor sice prohlašuje, že zeleň bude zaujímat v rámci čtvrti 40 % plochy, má jít ale z velké části o zeleň na střechách budov, která neplní stejné funkce jako zeleň v uličním parteru. Takto rozsáhlé rozvojové území by si zasloužilo vlastní centrální park i několik menších ploch veřejné zeleně.

pdf Připomínky Arniky k I. vlně změn ÚP (250.16 Kb)

Současný stav

V současnsoti se připravuje návrh změny územního plánu. Jako podklad pro projednání této změny nachal ÚRM zpracovat urbanistickou studii.

Urbanistická studie bubny - Zátory.

IPR o urbanistické studii.

Názor Magistrátu na lokalitu Bubny - Zátory.

Ačkoli ještě nebyl ani zpracován návrh změny, v Bubnech už se začalo s přípravnými pracemi.

V pražských Bubnech se bourá, haly tu ještě stojí.

 

Nádraží jako kulturní památka

V prostoru nádraží je několik technických památek - například vodojem nebo lokomotivní depo. V létě 2007 rozhodlo Ministerstvo kultury ČR o zrušení památkové ochrany části areálu Praha – Bubny, ačkoliv soubor budov podle odborníků dodnes neztratil hodnotu, pro niž byl prohlášen za památku. Hodnota areálu je především v tom, že nejde o jednotlivé stavby, ale právě o celý soubor stav drobné industriální architektury na historické Buštěhradské dráze. V rámci nové výstavby je haly možné přeměnit např. v tržiště, rozsáhlý výstavní prostor, apod.

Do médií v roce 2013 prosákly různé informace o tom, co se stane s nádražní budovou. Jendím z návrhů bylo, aby se z budovy stal památník šoa. Takové využití nádraží by bylo více než důstojné.

Nádraží v pražských Bubnech by se mělo změnit na památník šoa.


Potenciálu pražských brownfields se věnoval výzkum univerzity v nizozemském Wageningenu, který v Praze probíhal v roce 2009. Jak studentský výzkumný tým zjistil, ve většině případů developeři vnímají existenci památkově chráněných budov jako komplikaci. Místní občané nicméně považují zachování památkově cenných budov za důležité: 78 procent respondentů velmi souhlasilo s tím, že památky mají být zachovány, dalších 16 % souhlasilo. "Naproti tomu se zdá, že zrušení ochrany budov se podle Národního památkového ústavu schvaluje dosti snadno," konstatuje se v závěrech výzkumu. Revitalizované památkově cenné budovy by však, jak studie doporučuje, mohly mít sociální funkce, například jako umělecké galerie (jako je tomu v případě obnovené části Karlína) a kulturní střediska.

pdf Kompletní studie Brownfields v centru Prahy: kritéria udržitelného rozvoje (2009) (12.44 Mb)

Zajímavé odkazy:

2207909-bubny-nadrazi-stavebni-parcela2226226-bubny-nadrazi-stavebni-parcela2245097-bubny-nadrazi-stavebni-parcela 
Praha - Vlakové nádraží Praha-Bubny s několika technickými památkami, železničními depy i opravnami. Svědek průmyslové revoluce v Čechách i transportů pražských Židů do Terezína po sto padesáti letech zmizí pod tunami skla a betonu. (Fotografie Ludvíka Hradilka, Aktuálně.cz)

podepiste
Sledujte nás na:

Přehled zpráv emailem

Закажите монтаж системы отопления по лучшей цене в Киеве
zachranme-irbise

Akce