Nádraží Bubny - Zátory

Praha 7 | Kauzy - Územní plán Prahy | Aktualizováno 28.5.2012
Vlakové nádraží Bubny se nachází v městské čtvrti Praha 7 nedaleko historického jádra metropole. Je obklopeno historickou čtvrtí Holešovice s Královskou oborou a řekou Vltavou, v dosahu dvou stanic metra - Vltavská a Nádraží Holešovice. Jeho širší okolí je jednou z největších a také nejcennějších rozvojových lokalit v Praze.

Podle návrhu magistrátu má být část nádražních pozemků mezi ulicemi Veletržní a Výstavištěm uvolněna a na jejich místě, na celkové ploše 913 668 m2, má vzniknout nová městská čtvrť. V současné době probíhá projednávání změn územního plánu, bez nichž není zástavba části nádraží možná.

Nádraží Bubny na mapě

Historie nádraží

Provoz nádraží Praha – Bubny byl zahájen v roce 1868, kdy byla dostavěna spojka Buštěhradské dráhy na Masarykovo nádraží. Dráha prochází oborou Stromovka a je zde nejstarší železniční tunel na území Prahy. Poslední přestavba nádražní budovy je z roku 1923.

K nádraží také náleželo rozsáhlé depo, dílny a výtopna, které byly vybudovány v letech 1869 – 1873. Zázemí nádraží bylo postaveno, aby odlehčilo depu na Masarykově nádraží a jeho kapacita byla až 140 vozů. Poslední rekonstrukcí prošlo v letech 1956 – 1958 a v roce 2000 byl provoz ukončen. Nádražím prochází trať č. 091 z Masarykova nádraží do Kralup nad Vltavou a č. 120 do Kladna. Směrem do centra Prahy vychází z nádraží tzv. Negrelliho viadukt, který je národní technickou památkou.

Územní plán

Bubny_G_z2531_a_99

Současný stav

Území Bubny-Zátory je jedním z 15 velkých rozvojových území hlavního města, pro která platí stavební uzávěra na základě vyhlášky hl. m. Prahy č. 33/1999. V článku 3 je stanoveno, že na celém území je zakázáno stavět, smí se zde provádět jen úprava stávajících budov a stavba inženýrských sítí celoměstského významu.

Změny územního plánu

Magistrát hlavního města Prahy připravil změnu územního plánu, která počítá s výstavbou nové městské čtvrti, stanice rychlodráhy na letiště a zastávky městské železnice. V návrhu změny není upřesněno, k jaké změně funkčního využití pozemků má dojít. Pouze odkazuje na budoucí urbanistickou studii, která však nebyla oficálně představena a neproběhla o ní věřejná, ani odborná diskuse. Podle dostupných informací mají existovat 4 varianty využití daného území, z nichž pouze jedna zachovává budovy, které jsou kulturními památkami (B1), jiná naopak pomíjí železniční spojení Prahy s Kladnem (C1). 

Bubny__US_A1Bubny__US_B1Bubny__US_B2   Bubny__US_C1

Majitel části pozemků, společnost Orco Property Group, plánuje na 27 hektarech výstavbu nové čtvrti. Projekt zahrnuje výstavbu luxusních i klasických bytů, kancelářských prostor, nové školy, zdravotnického zařízení a také univerzitního kampusu. Celkově by se mělo jednat o 1,2 milionů metrů čtverečních nadzemních ploch, z toho celá polovina kancelářských a třetina bytových ploch.

orco_vision1orco_vision3
www.prague-bubny.com

Změna Z2531/00 byla původně součástí tzv. I. vlny celoměstsky významných změn územního plánu. Z ní však byla v říjnu 2009 spolu s několika dalšími záměry (zahrnujícími též několik dalších pražských nádraží) vyjmuta, údajně z důvodu možnosti věnovat těmto lokalitám samostatně a intenzivněji. Od té doby není vůbec jasné, kdy a v jaké podobě bude změna znovu posuzována. K odložení došlo pravděpodobně i kvůli finančním problémům investora.

Připomínky Arniky

V návrhu nejsou stanoveny některé důležité regulační prvky pro novou výstavbu, jako je výškový limit nových budov, množství zeleně, dopravní infrastruktura a další důležité ukazatele. Holešovice se nacházejí v blízkosti historického jádra Prahy, které je památkou UNESCO, a například při pohledu z Petřína se budovy postavené v Holešovicích projevují v panoramatu Prahy, které je jednou z chráněných hodnot. Pokud by investor v Holešovicích usiloval o stavbu výškových budov (což v tuto chvíli není vyloučeno), mohlo by dojít k ohrožení památkově chráněného statku a střetu s Výborem světového dědictví UNESCO kvůli porušení mezinárodní úmluvy.

Problematická je i otázka dopravního napojení. Holešovice sice leží na severojižní magistrále, její kapacita je ale již v současné době vyčerpána a v jejím okolí jsou na různých místech překračovány hygienické limity. Také z programového prohlášení Rady hlavního města Prahy pro období 2006 - 2010 vyplývá závazek zklidnění magistrály a její přeměna v městský bulvár.

Investor sice prohlašuje, že zeleň bude zaujímat v rámci čtvrti 40 % plochy, má jít ale z velké části o zeleň na střechách budov, která neplní stejné funkce jako zeleň v uličním parteru. Takto rozsáhlé rozvojové území by si zasloužilo vlastní centrální park i několik menších ploch veřejné zeleně.

pdf Připomínky Arniky k I. vlně změn ÚP (250.16 Kb)

Koncept nového územního plánu
Stávající územní plán Koncept nového územního plánu
Bubny_UP Bubny_KUPP
Jak se vyznat

Ačkoliv koncept nového územního plánu počítá na většině území Prahy s výškovou regulací nové zástavby, oblast Bubny- Zátory je z této ochrany vyjmuta podoně jako například Pankrác nebo Žižkov. Význam lokality, blízkost památkově chráněného historického jádra Prahy a jeho panaromatu však vyžaduje výškovou regulaci a také zpracování celkového regulačního plánu.

Navržená transformace území (v Konceptu označené jako T/3) vychází maximálně vstříc zájmům soukromých investorů, nicméně obyvatelům města ani městu samotnému nepřináší žádnou novou kvalitu. Celé rozsáhlé území má být přeměněno ve smíšené území, kde může vznikat prakticky jakýkoliv typ výstavby. V území zcela chybí vymezení veřejného vybavení, přitom právě toto území je více než vhodné pro umístění staveb celoměstského významu (knihovna, univerzita, nemocnice, muzeum, koncertní síň apod.). Navíc bude nutné uspokojit potřeby obyvatel této čtvrti a vytvořit dostatečnou kapacitu školek, škol, zdravotnických a sociálních zařízení atd.

Řešení navržené v KUPP v podstatě konzervuje současné zcela nevyhovující dopravní řešení širší oblasti. Bezradnost zpracovatele nejlépe odráží návrh na svedení části magistrály ve směru Bubenské ulice do krátkého tunelu, což dopravní problémy pochopitelně nevyřeší. Vzhledem k předpokládanému odvedení tranzitnídopravy na Městský a Pražský okruh by všechny komunikace v řešeném území měly sloužit pouze místní dopravní obslužnosti.

Variantní řešení VU/4

Ve srovnání se základní variantou je o něco lepší, protože počítá s umístěním vysokých škol. Hlavní prvky řešení území však zůstávají stále stejné a obsahují stejné chyby a problémy, jako základní řešení.

Nádraží jako kulturní památka

V prostoru nádraží je několik technických památek - například vodojem nebo lokomotivní depo. V létě 2007 rozhodlo Ministerstvo kultury ČR o zrušení památkové ochrany části areálu Praha – Bubny, ačkoliv soubor budov podle odborníků dodnes neztratil hodnotu, pro niž byl prohlášen za památku. Hodnota areálu je především v tom, že nejde o jednotlivé stavby, ale právě o celý soubor stav drobné industriální architektury na historické Buštěhradské dráze. V rámci nové výstavby je haly možné přeměnit např. v tržiště, rozsáhlý výstavní prostor, apod.


Potenciálu pražských brownfields se věnoval výzkum univerzity v nizozemském Wageningenu, který v Praze probíhal v roce 2009. Jak studentský výzkumný tým zjistil, ve většině případů developeři vnímají existenci památkově chráněných budov jako komplikaci. Místní občané nicméně považují zachování památkově cenných budov za důležité: 78 procent respondentů velmi souhlasilo s tím, že památky mají být zachovány, dalších 16 % souhlasilo. "Naproti tomu se zdá, že zrušení ochrany budov se podle Národního památkového ústavu schvaluje dosti snadno," konstatuje se v závěrech výzkumu. Revitalizované památkově cenné budovy by však, jak studie doporučuje, mohly mít sociální funkce, například jako umělecké galerie (jako je tomu v případě obnovené části Karlína) a kulturní střediska.

pdf Kompletní studie Brownfields v centru Prahy: kritéria udržitelného rozvoje (2009) (12.44 Mb)

Zajímavé odkazy:

2207909-bubny-nadrazi-stavebni-parcela2226226-bubny-nadrazi-stavebni-parcela2245097-bubny-nadrazi-stavebni-parcela 
Praha - Vlakové nádraží Praha-Bubny s několika technickými památkami, železničními depy i opravnami. Svědek průmyslové revoluce v Čechách i transportů pražských Židů do Terezína po sto padesáti letech zmizí pod tunami skla a betonu. (Fotografie Ludvíka Hradilka, Aktuálně.cz)

podepiste
Sledujte nás na:

Přehled zpráv emailem

Закажите монтаж системы отопления по лучшей цене в Киеве
zachranme-irbise

Akce