olovo

  • CAS

    7439-92-1
  • Vzorec

    Pb

  • Stručná charakteristika

    Olovo (Pb) je lesklý, kujný, stříbrošedý těžký kov přirozeně se vyskytující v zemské kůře. Hlavní uplatnění nalézá především v olověných akumulátorech, v ochranných slitinách před rentgenovými a gama paprsky, munici, pájkových slitinách a přesných váhách. Pb v prostředí nedegraduje, je vysoce bioakumulativní a schopné procházet potravními řetězci. Člověk je olovu vystaven především přes vdechování prachových částic, možná je i expozice přes trávicí soustavu. Pb ovlivňuje krvetvorbu, nervovou soustavu, imunitní systém, trávení i reprodukci. Při vysokých dávkách dochází k nevratnému poškození nervové soustavy, křečím, případně i smrti. V organizmu je ukládáno především v kostní, ledvinové a jaterní tkáni. Chronické vystavení nízkým dávkám Pb může vést k poruchám chování. Pb je považován za možný lidský karcinogen (2B dle IARC).

    Elementární olovo je vzácné, častěji se nachází ve sloučeninách s ostatními prvky, tou nejběžnější je sulfid olovnatý, neboli olověná ruda galenit (PbS). Množství olova v zemské kůře stále narůstá; je konečným stádiem radioaktivního rozpadu uranu a thoria. Olovo je lidstvu známo již po tisíciletí, díky jeho poznaným toxickým vlastnostem je ale jeho použití v současnosti velmi omezené. Lidské zdroje olova jsou především spalovací procesy, výroba akumulátorů, těžba, metalurgický, chemický i sklářský průmysl. Z atmosféry se Pb do 10 dnů dostává zpět na zemský povrch, v půdě je nemobilní – zůstává v povrchových vrstvách. Ve vodním prostředí dochází k vazbě na pevné částice a sedimenty.

    Pomozte chránit zdraví lidí v Česku před škodlivými účinky toxických látek darem podle vašich možností. Děkujeme!

    nebo
    ,- Kč
    darujme
  • Podrobná charakteristika

    Olovoa (Pb) je lesklý, kujný, stříbrošedý těžký kov přirozeně se vyskytující v zemské kůře. Olovo patří mezi nejtěžší neradioaktivní prvky, je špatným vodičem elektrického proudu, na druhou stranu výborně odolává korozi. Olovo je schopné tvořit organické sloučeniny. Obecně je v sloučeninách dvojmocné, nebo čtyřmocné; dvojmocné olovo tvoří daleko stabilnější látky. Elementární olovo je vzácné, častěji se nachází ve sloučeninách s ostatními prvky, tou nejběžnější je sulfid olovnatý, neboli olověná ruda galenit (PbS). Množství olova v zemské kůře stále narůstá; je konečným stádiem radioaktivního rozpadu uranu a thoria.

    Olovo je díky své relativní všudypřítomnosti, tvárnosti a dobré zpracovatelnosti lidstvu známo již po tisíciletí. V historii bylo olovo používáno k různým účelům. Své uplatnění nalezlo v stavebnictví, sklářství, známé jsou římské vodovody vyrobené právě z olověných trubek. Olovo bylo používáno také ve věcech běžné spotřeby a potřeby (nádobí, šperky, mince). Díky poznaným toxickým účinkům olova docházelo a stále dochází k omezení jeho spotřeby nahrazením vhodnými a bezpečnějšími alternativami. Ještě v minulém století bylo olovo hojně používáno jako součást žlutých a červených pigmentů, dnes je většinou nahrazeno zinkem, popřípadě titanem. Olověné pájky se v první polovině minulého století používaly jako svářecí materiál v automobilovém průmyslu, olovo bylo taktéž součástí některých pesticidů. V současnosti je většina světové produkce spotřebována na výrobu olověných akumulátorů především pro automobilový průmysl. Další nenahraditelnou aplikací olova je jeho použití ve výrobcích odolných vůči rentgenovým a gama paprskům, olovo se stále používá pro výrobu některé munice, pájek, či přesných vah. V nedávné minulosti bylo olovo ve formě organické sloučeniny, tetraethylolov, přidávané do benzinu jako antidetonační přísada, umožňující větší kompresy. Zavedením bezolovnatých paliv se však v dopravě jeho spotřeba významně snížila (emise olova v roce 1995 činily 195 tun, v roce 2003 to bylo jen 5,5 tuny).

    V roce 2013 bylo globálně vytěženo na 5,7 milionů tun olova. Největším světovým producentem je s 3 miliony tun vytěženého olova ročně Čínská lidová republika.

    Podle Souhrné zprávy Integrovaného registru znečištění za rok 2013 byly v tomto roce nahlášeny úniky přes 5,2 tisíc tun olova. Nejvíce olova bylo nahlášeno v odpadech (5,1 tisíc tun), největším producentem byla v tomto roce společnost Johnson Controls Autobaterie spol. s. r. o.

  • Účinky na zdraví lidí a zvířat

    Negativní vlivy olova na zdraví jsou dlouhodobě sledovány. Olovo se vstřebává převážně plícemi, ale také trávícícm ústrojím (u dospělých 5-10%, u dětí až 53%). Olovo může ovlivňovat krvetvorný a nervový systém, ledviny, imunitní mechanismy, trávící a reprodukční systém. Olovo se při vyšších dávkách hromadí v kostech, játrech a ledvinách. Trvalá expozici nízkými koncentracemi může vést hlavně u dětí k poruše jejich chování, např. k hyperaktivitě. Epidemiologické studie ukázaly, že na každých 10 ug Pb / 100 ml krve se IQ snižuje asi o 1- 3 body. Práh ale nebyl dokázán. Existují již některé důkazy, že při 7- 8 ug Pb / 100 ml krve lze očekávat deficit ve schopnosti učení. V zemích, kde není olovo přidáváno do benzínu, klesla koncentrace v krvi dětí na asi 4- 6 ug Pb / 100 ml. Vývoj expozice dětí v ČR ukazuje tento graf. Analýzy olova v dětských zubech ukazují na sestupný trend zátěže populace tímto prvkem.

    IARC v roce 2004 přehodnotila karcinogenitu olova a jeho sloučenin. Anorganické sloučeniny olova zařadila do skupiny 2A (pravděpodobně karcinogenní pro lidi), olovo do skupiny 2B (možná karcinogenní pro lidi) a organické sloučeniny olova do skupiny 3 (neklasifikovatelné jako lidský karcinogen).

  • Hodnocení karcinogenity podle IARC

    2B - možná karcinogenní pro lidi
  • Výskyt v životním prostředí

    V roce 2003 nebyl překročen v žádné ze 32 sledovaných lokalit roční imisní limit 0,5 µg/m3 (25 sídel a 7 pražských obvodů). Nejnižší hodnoty průměrné roční koncentrace olova byly nalezeny v Klatovech (0,0011 µg/m3), nejvyšší v Příbrami (0,0662 µg/m3). Velmi dobrá shoda hodnot ročního aritmetického a geometrického průměru ve většině oblastí svědčí o relativní stabilitě a homogenitě měřených imisních hodnot bez velkých sezónních, klimatických či jiných výkyvů. Větší rozdíly aritmetického a geometrického průměru byly zaznamenány pouze v Příbrami a Karviné. Dlouhodobě hodnoty olova v ovzduší ve většině měst klesají, v období 1998–2003 až o 80 %. Atmosferická depozice mezi roky 1993 a 1999 klesla ze 45 na 20 g/ha a rok.

    Do půdy a prachu se olovo dostává z primárních zdrojů (olovnatý benzin, barvy, průmyslová výroba). Dále je půda kontaminována olovem hlavně ze vzduchu, z domovních odpadů (ze špatně zabezpečených skládek) a hnojivy, která obsahují odpadní kaly. V půdě se olovo váže se olovo váže na půdní částice v povrchové vrstvě (2-5 cm), orbou se mohou dostat hlouběji.

    Monitoring ukazuje, že u zemědělských půd dochází ke snižování zátěže. Jeho vysoký obsah v čistírenských kalech byl zjištěn pouze v Libereckém kraji. V ostatních sledovaných lokalitách se hodnoty v půdách i kalech pohybovaly v roce 2003 v koncentracích kolem 40 až 80 mg/kg suš.

    Starší výzkumy prokázaly že energetika, hutnictví, doprava může kontaminaci půd významně zvýšit. Nejvyšší hodnoty byly zjištěny na Chomutovsku, Liberecku a Sokolovsku. Problémy byly i s aplikací průmyslových kompostů.

    Monitoring povrchových a podzemních vod, plavenin a bioty provádí ČHMÚ. Mezi silně znečištěné řeky olovem patří např. Berounka a Sázava.

  • Synonyma

    Plumbum, lead
  • Limity pro ovzduší

    Olovo je podle Přílohy č. 1 vyhl. č. 356/2002 Sb. řazeno do skupiny 2 mezi azbest a těžké kovy a jejich anorganické sloučeniny vyjádřené jako kov (bod 2.12). Pro olovo se uplatňuje obecný limit pro skupinu kovů zahrnující cín, chrom jiný než šestimocný, mangan, měď, olovo , vanad a zinek(bod 2.21). Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.

    Imisní limit pro olovo podle Přílohy č. 1 vyhl. č. 350/2002 Sb. je 0,5 ug/m3. Jedná se o průměrnou roční koncentraci. Tento limit musí být splněn do roku 2005.

    Expoziční limity pro olovo v ovzduší pracovišť dle nařízení vlády č. 178/2001 Sb. jsou PEL=0,05 mg/m3, NPK-P=0,2 mg/m3.

  • Limity pro vodu

    Pitná voda:

    Dle přílohy č. 1 k vyhlášce 376/2000 Sb. je nejvyšší mezná hodnota (NMH) pro pitné vody 0,010 mg/l.

    Balené kojenecké a pramenité vody:

    nejvyšší mezní hodnota (NMH) 0,005 mg/l (podle příl. č. 2 k vyhl. č. 275/2004 Sb.)

    Balené přírodní minerální vody:

    nejvyšší mezní hodnota (NMH) 0,01 mg/l (podle příl. č. 1 k vyhl. č. 275/2004 Sb.)

    Povrchové vody:

    Přípustný imisní standard podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. je 15 µg/l (látka č. 96) – jedná se o látky nebezpečné a zvlášť nebezpečné. V případě, že se jedná o zdroj nebo předpokládaný zdroj pitné vody je limit 0,01 mg/l u kategorie A1-cílové, 0,25 mg/l u kategorie A1-přípustné a A2, a limit 0,05 mg/l u kategorie A3.

    Podzemní voda:

    Limity podle Metodického pokynu MŽP (Věstník MŽP 3/1996) v μg/l jsou A=20, B=100, C=200.

    Odpadní vody:

    Přípustný emisní limit pro průmyslové odpadní vody podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. je pro těžbu rud (kromě uranu) 0,5 mg/l, pro výrobu a zpracování skla 1,5 mg/l, pro barevnou metalurgii 0,5 mg/l, pro spalování odpadů 0,2mg/l a pro strojírenský a elektrotechnický průmysl 0,5 mg/l.

  • Limity pro půdu

    Vyhláška č.13/1994 Sb. stanovuje v Příloze č. 1 limit pro olovo pro půdy náležejícího do ZPF ve výluhu pro lehké půdy ve výši 50mg/kg suš.a pro ostatní půdy 70mg/kg sušiny.Dále pak pro celkový obsah olova v půdách lehkých ve výši 100 mg/kg suš. a v půdách ostatních ve výši 140mg/kg sušiny.

    Limity pro obsah olova pro půdu podle Metodického pokynu MŽP (Věstník MŽP 3/1996) v mg/kg suš. jsou A=80, B=250, C(obyt)=300, C(rekr)=500, C(prům)=800, C(všestr)=300.

  • Limity pro odpady

    Vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb.stanuje v Příloze č.2 limit pro olovo pro jednotlivé výluhové třídy v mg/l: I=0,05, IIa=5, IIb=1, III=5. Dále v Příloze č.10 stanovuje přípustný obsah olova v sušině v odpadech využívaných na povrchu terénu ve výši 100 mg/kg suš.

    Vyhláška MŽP č. 382/2001 Sb. upravuje použití čistírenských kalů na zemědělské půdě. Pro olovo je mezní hodnota 200 mg/kg suš. (Příloha č. 3).

  • Ostatní limity

    Příloha č. 2 k Vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 53/2002 Sb. uvádí přehled přípustných koncentrací olova v potravinách.

    Olovo je na seznamu látek zakázaných používat do kosmetických přípravků – viz. příloha č. 2 k nařízení vlády č. 174 /1998 Sb. Příloha č. 4 téhož nařízení dále specifikuje požadavky na čistotu použitých surovin a barviv.

    Integrovaný registr znečišťování (NV č. 368/2003 Sb.): ohlašovací prahy v kg/rok pro emise olova a jeho sloučenin do vzduchu = 200, pro emise do vody = 20, pro emise do půdy = 20 a pro přenosy mimo provozovnu = 20.

  • Mezinárodní úmluvy a legislativa

    Protokol o těžkých kovech k LRTAP konvenci, který vstoupil v platnost 29. prosince 2003. ČR jej ratifikovala v srpnu 2002.

  • Výstražné symboly

    nebezpecny-pro-zptoxicky

  • R věty

    R 33 - Nebezpečí kumulativních účinků, R 45 - Může vyvolat rakovinu, R 61 - Může poškodit plod v těle matky, R 62 - Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnosti, R 20/21 - Zdraví škodlivý při vdechování a při styku s kůží, R 48/23/24/25 - Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požíváním
  • S věty

    S 45 - V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení), S 53 - Zamezte expozici - před použitím si obstarejte speciální instrukce, S 60 - Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad, S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy
  • Tabulka

    Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.

    č. číslo CAS ohlašovaná látka ohlašovací prahy v kg/rok více informací
         

    A

    (ovzduší)

    B

    (voda)

    C

    (půda)

    D

    (odpady)

    o seznamu najdete
    23  7439-92-1  olovo a sloučeniny (jako Pb)  200  20  20  50 zde

    Vysvětlivky:
    A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
    B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
    C = ohlašovací práh pro emise do půdy
    D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech

  • Odkazy

    1) http://hydro.chmi.cz/ojv/htm/pasporty/kovy/olovo.htm

    2) http://hydro.chmi.cz/ojv2/default.php

    3) http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLSF4H1VU6/$FILE/oov_59_Olovo_20040414.pdf

    4) http://www.spolvyziva.cz/zprava_o_vyzive/zprava_6.php

    5) http://www.szu.cz/chzp/rep04/kc05_08.htm

    6) http://www.piskac.cz/ETD/Obec.asp?CAS=7439-92-1

    7) http://www.ukzuz.cz/publikace/pudy/AE_dodatek.pdf

    8) http://www.ukzuz.cz/publikace/pudy/AE_dodatek_kaly.pdf

    9) http://www.ceu.cz/Puda/negvliv.htm#limobsah

    10) http://www.epa.gov/lead/leadinfo.htm

    11) http://www-cie.iarc.fr/htdocs/announcements/vol87.htm

    12) http://www.inchem.org/documents/jecfa/jeceval/jec_1090.htm

    13)http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/mcs/2014/mcs2014.pdf

    14)http://www.irz.cz/sites/default/files/Souhrnna_zprava_2013_IRZ_C_web.pdf

  • Literatura

    1) M. Cikrt, K. Bláha, V. Šedivá, Z. Šmerhovský : Účinky olova a jeho anorganických sloučenin na lidský organismus

    2) MD: Ročenka dopravy 2003

    3) SZÚ 2003: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 2003.

    4) ÚKZÚZ: Kontrola a monitoring cizorodých látek v zemědělské půdě a vstupech do půdy. Zpráva za rok 2003. Brno. Březen 2004.

  • Autor

    Ing. Milan Havel, Lucie Gažáková, Ing. Petr Válek
  • Email

    Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


jbj
podporte
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

zachranme-irbise