Plavební stupeň Děčín by zlikvidoval nejen úhoře a lososy

26.10.2010 - DĚČÍN | Tiskové zprávy
Labský kaňon
Stavba plavebního stupně u Děčína by znamenala likvidaci ojedinělých přírodních společenstev a rozsáhlé poškození mnoha dalších přírodních fenoménů včetně celoevropsky chráněných druhů. Zatímco politici ji prosazují a autor záměru, Ředitelství vodních cest, o stavbě tvrdí, že bude přírodě prospěšná (1), biologové s tím nesouhlasí. „Plavební stupeň má významně negativní vlivy na Naturu 2000 (2), konkrétně na Evropsky významnou lokalitu Labské údolí (3) i v nové optimalizované variantě, která obsahuje takzvaná revitalizační opatření," upozorňuje bioložka Eva Chvojková, která se několik let podílela na biologických výzkumech v údolí Labe.

Zatopením části území by došlo k likvidaci mnoha cenných biotopů. Nenávratnou škodou bude zaplavení říčních náplavů (typ přírodního stanoviště 3270)(4), bohatých na mnoho rostlinných i živočišných druhů, které řeka do současné podoby vytvářela stovky let. „Přestože je za posledních několik let znát snaha investora o posun projektu směrem k řešení, které je k přírodě citlivější než dřívější projekty, významně negativní vlivy na Evropsky významnou lokalitu Labské údolí přetrvávají. Stavba plavebního stupně v této lokalitě bude vždy závažnou migrační překážkou a narušením říčního kontinua,“ říká bioložka Eva Chvojková. Tato poškození mohou navrhovaná zmírňující a revitalizační opatření nahradit pouze z nepatrné části. Navíc v současné podobě návrhů neexistují žádné záruky, že navržená opatření budou skutečně funkční. „Není jisté, zda lze náplavy v řece uměle vytvořit. Hromada štěrku ještě není biotop,“ pochybuje Eva Chvojková.  V roce 2009 byly na Labi pod Děčínem postaveny pokusné koncentrační výhony, jejich účinnost však dosud nebyla řádně vyhodnocena a sledování je pouze krátkodobé.

Jez je především zásadní migrační překážkou na toku Labe. „Labem a jeho přítoky migrují desítky druhů ryb, přičemž případnou stavbou budou nejvíce ohroženi lososi a úhoři.  Losos obecný je chráněný druh, zahrnutý do soustavy Natura 2000, u něhož hrozí zvýšená úmrtnost při poproudové i protiproudové migraci. Jez ohrozí program repatriace lososa, který běží od roku 1998 a bylo do něj investováno několik milionů korun,“ říká Ing. Pavel Vrána z Českého rybářského svazu. Stavba Plavebního stupně Děčín by znamenala zásadní ohrožení také úhoří populace na celém území ČR. Téměř všichni úhoři by museli při své cestě do moře projít přes plavební stupeň Děčín, kde jim hrozí vážné poranění vodní elektrárnou. Dalšími negativními důsledky jezu na Labi je ohrožení proudomilných druhů ryb žijících v Labi (5).

„Považuji za nevhodné letos, v mezinárodním roce biodiverzity, uvažovat o projektu, jenž by znamenal likvidaci celoevropsky chráněných druhů. Vracíme se tím zpátky do časů, kdy se úspěšnost ekonomiky počítala penězi proinvestovanými do betonu,“ zdůraznila Ing. Jana Vitnerová, vedoucí programu Ochrana přírody ze sdružení Arnika. Například úprava plavební kynety pod jezem a vybudování břehových výhonů není kompenzačním opatřením, ale v podstatě další stavbou: „Jedná se o bagrování v korytě řeky, a to přímo v Chráněné krajinné oblasti a v Evropsky významné lokalitě. Tím by došlo k likvidaci všeho živého na dně řeky, například mlžů včetně velevruba malířského, úkrytů pro mladé ryby a jejich potravy,“ upozornila Jana Vitnerová z Arniky (6).

Revitalizační opatření pouze mírně zlepšují situaci, rozhodně však nemohou vyrovnat negativní vlivy stupně. Navíc neexistují dostatečné záruky, že budou revitalizační opatření úspěšná. „Domníváme se, že splavňování Labe v úseku Ústí nad Labem - Děčín bez významně negativních vlivů na Naturu 2000 je možné pouze s využitím měkkých technických opatření, jako je například stavba koncentračních výhonů,“ dodala Eva Chvojková, která je také oprávněna zpracovávat odborné posudky k vlivu záměrů na Naturu 2000.  Podle směrnice o stanovištích je možné povolit záměr s významně negativními vlivy na soustavu Natura 2000 (v tomto případě Plavební stupeň Děčín) podle zákona o ochraně přírody pouze za podmínek, že neexistuje jiná varianta řešení, je prokázán veřejný zájem a existují kompenzační opatření (7).  

Do poloviny října měly dotčené orgány a odborná i laická veřejnost možnost vyjádřit se k záměru v rámci procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). „O budoucnosti projektu by měly rozhodnout odborné argumenty, nikoliv politici, kteří jej často bezhlavě prosazují.  V Děčíně rozhodli o postoji města k jezům politici hlasováním na zastupitelstvu, nikoliv odborníci z Odboru životního prostředí (8). Navíc se jedná o projekt, který je zapotřebí posoudit i s ohledem na celý tok řeky, a to i na německé straně,“ zdůraznila Vitnerová.

Poznámky a další informace:

(1) Viz například shrnutí dokumentace http://www.rvccr.cz/etc/PSD/PSD_EIA_netech_shrnuti.pdf:
„Varianta 1B tak představuje řešení, které podpoří  nejen lodní dopravu, ale bude prospěšné i přírodnímu prostředí v dotčené oblasti.“

Proč nesouhlasit s projektem jezu na Labi:

  • Realizace záměru neřeší splavnost celého úseku Labe mezi Střekovem a státní hranicí. Přes vysoké náklady bude muset být zboží po část roku kvůli několika kilometrům nesplavného toku překládáno, nebo stavba PSD vyvolá tlak na stavbu dalšího plavebního stupně.
  • Záměr je v rozporu se směrnicemi o ochraně druhů a stanovišť a také s Rámcovou směrnicí o vodách a Evropskou směrnicí ES 1100/2007, která stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního.
  • Zmírňující opatření nezmírňují vliv samotného jezu, jejich skutečný prospěch je silně nadhodnocen.
  • Autor dokumentace neprokázal dostatečně, že záměr nebude mít významně negativní vliv na lokality evropské soustavy Natura 2000.

(2) Natura 2000 je celoevropská soustava chráněných území, jejímž cílem je chránit necennější přírodní bohatství Evropy. Každý stát Evropské unie má povinnost vyhlásit lokality, v kterých budou chráněny nejen rostliny a živočichové, ale i jejich přirozená stanoviště.  V Labském údolí chrání soustava Natura 2000 tři fenomény: štěrkové náplavy (viz poznámka 4), lososa obecného a bobra evropského.
Více: http://arnika.org/biodiverzita/natura-2000

(3) O EVL Labské údolí: http://npcs.cz/evropsky-vyznamna-lokalita-labske-udoli

(4) Přírodní stanoviště 3270 - Bahnité říční břehy s vegetačními typy Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. (dle vyhlášky ze dne 15. dubna 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny).

(5)  Negativní dopady plavebního stupně na populaci ryb v Labi:

  • Migrační překážka
    Losos obecný (Salmo salar) je druh zahrnutý do soustavy Natura 2000. Úhoř říční (Anguilla anguilla) je celosvětově ohroženým druhem, chrání jej i Evropská směrnice ES 1100/2007, která stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního.
  • Ohrožení reofilních druhů ryb, tj. druhů žijících v proudící vodě
  • Likvidace trdlišť v ústí Ploučnice
    Zvýšení hladiny ve vtoku do Labe a vyhloubení nového koryta řeky Ploučnice zlikviduje příležitost pro výtěr těm rybám, které by byly schopné překonat plavební stupeň.  Ztratí se prostor, ve kterém vyrůstá plůdek a mladé rybky.
  • Likvidace bahnitých náplavů (typ přírodního stanoviště 3270), poškození podmínek jejich existence, narušení metapopulací chráněných druhů atd. - jedná se o výjimečně kvalitní výskyty v rámci ČR.
  • Narušení říčního kontinua – výstavba stupně změní současné hydrologické poměry, zamezí přenosu látek a informací v rámci říčního kontinua.

    Ilustrační snímky škod na rybách způsobených vodní elektrárnou: 

010402Obrazek6 Obrazek2_CRS05

(6) Shrnutí výhrad k navrženým kompenzačním opatřením:

  • Úprava plavební kynety pod PSD a vybudování břehových výhonů. Nejedná se o zmírňující opatření, ale o zásah do koryta řeky ve prospěch zlepšení plavebních podmínek.
  • Revitalizace ústí Ploučnice. Současné vyústění je v podobě přírodě blízké, navíc je významným místem pro tření ryb a odrůstání rybího plůdku. Navrhované tzv. odlehčovací koryto bude znamenat zmenšení délky a plošného obsahu aktivního koryta, které bude ještě zkráceno vzdutím hladiny Labe oproti současnosti.
  • Revitalizace ústí Jílovského potoka, nad horní rejdou a u Křešic. Současný průběh břehové čáry, určený technickou úpravou Labe, se navrhovanými opatřeními v podstatě nemění. Lze předpokládat, že pokud by se území ponechalo několik let samovolnému vývoji bez zásahů, dostalo by se do příznivějšího stavu tvarem povrchů i vegetačním pokryvem. V lokalitě u Křešic nejsou navrženy tůně. Lokality se nemohou stát náhradou za biotopy zničené stavbou, mj. i proto, že jsou několik kilometrů vzdáleny.
  • Navýšení podélných hrází nad ústím toku Kameníčku a koncentračních výhonů u Boletic.
    Nejedná se o zmírňující opatření, ale o zásah, který má za nižších stavů vody zajistit zvýšení hladiny ve střední části řeky. Biotopy stávajících tůní jsou dnes již stabilizované, dalšími zásahy může dojít spíše ke škodám. Přínos obou opatření je pochybný.
  • Opatření proti vnikání živočichů do MVE. Není blíže specifikována úspěšnost tohoto opatření (vytahování sítě a vypouštění odchycených jedinců), případně zkušenosti z jejího ověření v praxi. Vliv nevhodně zvoleného opatření na četnost rybí populace přitom může být značný, pro některé druhy i likvidační.
  • Monitoring a managementová opatření. Opět se nejedná o opatření, která by jakýmkoliv způsobem snížila dopad stavby PDS na životní prostření. Monitoring i management pobřežních ploch již je v současnosti prováděn, spolupracují na něm pracovníci Povodí Labe a Správy CHKO Labské pískovce. Z popisu není zřejmé, čím by bylo navržené opatření kvalitnější oproti současnosti.
  • Management štěrku. Není známo, jakým způsobem by měl být konkrétně zajištěn vznik a rozvoj žádaného biotopu 3270.
  • Monitoring realizovaných opatření.

Mělo by být pravidlem, že nejdříve jsou realizována revitalizační opatření, vytvořeny náhradní biotopy a teprve po ověření jejich funkčnosti lze přistoupit k realizaci záměru, nikoliv naopak.

(7) Dle odst. 9 §45i Zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

(8) Viz tisková zpráva Arniky z 23. září 2010

  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník,Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942
jbj
podporte
Sledujte nás na:

Přehled zpráv emailem

zachranme-irbise