polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs)

  • Stručná charakteristika

    Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) je skupina více jak sta látek tvořených pouze uhlíkem a vodíkem ve formě benzenových jader. PAHs jsou běžnou součástí životního prostředí. Až na výjimky se PAHs cíleně nevyrábí, jsou však součástí řady průmyslových produktů jako je nafta nebo asfalt. Přirozeně vznikají při spalování jakékoliv organické hmoty (doprava, elektrárny, průmysl, cigaretový kouř apod.). Některé PAH mají vysoký bioakumulační potenciál. Člověk může být PAHs vystaven vdechnutím, pozřením i kožním kontaktem. Při expozici dochází k podráždění kůže a očí. PAHs poškozují ledvinovou a jaterní tkáň. Řada PAH je řazena mezi lidské karcinogeny (rakovina plic, trávicího traktu nebo kůže). U zvířat byl sledován negativní vliv na reprodukci a vývoj mláďat.

    V atmosféře mohou existovat v plynné i v pevné fázi. Poločas rozpadu plynných PAHs je z pravidla kratší než jeden den. Navázané na pevné částice se klesají PAHs zpět na zem. V půdě je většina PAHS jen málo pohyblivých, u některých PAHs převládá zpětný odpar do ovzduší. Ve vodě dochází k postupné vazbě na sedimenty. Obecně jsou PAHs s více jak třemi aromatickými jádry odolné vůči biodegradaci.

    Pomozte chránit zdraví lidí v Česku před škodlivými účinky toxických látek darem podle vašich možností. Děkujeme!

    nebo
    ,- Kč
    darujme
  • Podrobná charakteristika

    Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) je skupina více jak sta látek tvořených pouze uhlíkem a vodíkem ve formě benzenových jader (molekula PAH musí obsahovat více jak 2 jádra). Čisté sloučeniny jsou bílé nebo nažloutlé krystalické pevné látky. Jsou velmi málo rozpustné ve vodě, ale snadno se rozpouštějí v tucích a olejích.

    PAHs jsou jedny z nejběžnějších polutantů. Původ PAHs je především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření. Ve všech případech, kdy pozorujeme vznik sazí a tmavého kouře, vznikají velká množství PAHs. Mezi přirozené zdroje PAHs v prostředí řadíme především vulkanickou činnost a požáry. Podle některých studií představují PAHs významný podíl veškerého uhlíku přítomného ve Vesmíru. Předpokládá se, že PAHs mohou být prvním krokem při abiologické syntéze pro primitivní život nezbytných sloučenin.

    Mezi nejznámější patří 16 PAHs dle USEPA. V seznamu uvádíme název látky, její zkratku a CAS číslo: naftalen, NAP (NA), 91-20-3, acenaftylen, ACL, 208-96-8, acenaften, ACE (AC), 83-32-9, fluoren, FLE (FL), 86-73-7, fenantren, PHE, 85-01-8, antracen, ANT (AN), 120-12-7, fluoranten, FLU (FA), 206-44-0, pyren, PYR (PY), 129-00-0, benz(a)antracen, BaA, 56-55-3, chrysen, CHR, 218-01-9, benzo(b)fluoranten, BpF (BbFA), 205-99-2, benzo(k)fluoranten, BkF (BkFA), 207-08-9, benzo(a)pyren, BaP, 50-32-8, indeno(123cd)pyren, IP, 193-39-5, dibenz(ah)antracen, DBA (DBahA), 53-70-3 a benzo(ghi)perylen, BPE (BghiP), 191-24-2.

    Pro účely sledování v Inegrovaném registru znečišťování se PAHs měří jako benzo(a)pyren, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen a indeno(1,2,3-cd)pyren. V roce 2013 byly nahlášeny úniky PAHs ve všech možných přenosech. S více jak 12 nahlášenými tunami PAH uniklými do ovzduší byla v roce 2013 v České republice největším znečišťovatelem společnost SYNTHOS Kralupy, a. s.

  • Účinky na zdraví lidí a zvířat


    PAHs charakteristicky zapáchají, páry mají dráždivé účinky na oči a kůži, působí fotosensibilizaci a byly prokázány i negativní účinky na ledviny a játra. Studie na zvířatech prokázaly vliv na snížení plodnosti a vývojové vady potomků.

    K nejzávažnějším vlivům PAHs patří jejich karcinogenita. Rakovinotvornost PAHs na člověka byla prokázána u cigeretového kouře či sazí. Nejznámější z kancerogenních PAHs je benzo(a)pyren, u kterého byl objasněn i mechanizmus, kterým přímo poškozuje genetickou informaci buněk. Benzo(a)pyren je spolu s ostatními PAHs přítomen v kouři ze spalování uhlí, dřeva, ve výfukových plynech a v cigaretovém kouři. PAHs jsou zde přítomny ve formě velmi jemných částic, které pronikají při vdechnutí až do plicních sklípků, kde se zachycují. Přítomnost PAHs je hlavní příčinou vzniku rakoviny plic. PAHs přijaté s potravou působí rakovinu zažívacího traktu a v případě kožního kontaktu rakovinu kůře.

    Karcinogenita PAHs stoupá se vzrůstajícím počtem jader, až dosáhne maxima pro uhlovodíky s pěti kondenzovanými benzenovými jádry, pak opět klesá. IARC hodnotí 12 sloučenin PAHs jako karcinogenních:
    2A – pravděpodobně karcinogenní pro lidi (benz(a)antracen, benzo(a)pyren, dibenz(ah)antracen)
    2B – možná karcinogenní pro lidi ( benzo(b)fluoranten, benzo(j)fluoranten, benzo(k)fluoranten, dibenzo(ae)pyren, dibenzo(ah)pyren, dibenzo(ai)pyren, dibenzo(al)pyren, indeno(123cd)pyren, 5-metylchrysen)
    3 – neklasifikovatelné jako lidský karcinogén (v této skupině uvádí IARC dalších 20 sloučenin)

    Protože karcinogenita jednotlivých látek je různá, byl pro jednotlivé látky vyvinut systém toxických ekvivalentních faktorů (TEFs). Tyto hodnoty ukazují karcinogenní potenciál látky vztažený k benzo(a)pyrenu. Podle závěrů Vědeckého výboru pro potraviny (SCF) však tento systém vede k podcenění rizika.

    US EPA zařidilo benzo(a)pyren pro jeho riziko na seznam prioritních látek, kterým věnuje pozornost.

  • Hodnocení karcinogenity podle IARC

    2A - pravděpodobně karcinogenní pro lidi
  • Výskyt v životním prostředí


    PAHs jsou se vyskytují prakticky ve všech složkách životního prostředí, v oblastech průmyslových i venkovských. V zimě jsou koncentrace PAHs v ovzduší několikanásobně vyšší než v létě. PAHs v plynné fázi začínají od teploty cca 150 °C kondenzovat na prachové částice a proto je vysoké procento vzdušných PAHs vázáno na prach. Výsledky monitoringu z roku 2004 ukázaly, že ve většině sledovaných měst byl překročen stanovený limit pro benzo(a)pyren.

    Obsah benzo(a)pyrenu v půdách se běžně pohybuje v hodnotách 10 – 1000 ng/g. Ve vodním prostředí se PAH váží na částice kalu a ukládají se v sedimentech.

  • Synonyma


    PAH, PAU, Polycyklické aromatické uhlovodíky, PAHs, Polycyclic Aromatic Hydrocarbons
  • Limity pro ovzduší


    PAHs jsou podle Přílohy č. 1 vyhl. č. 356/2002 Sb. zařazen do skupiny 3 mezi persistentní organické látky (POPs). Uvedena je jednak suma PAHs, jednak deset látek, mezi které patří fluoranhten, pyren, chrysen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, benzo(ghi)pyrelen, indeno(1,2,3-c,d)pyren, benz(a)antracen a dibenz(a)antracen. Platí obecný emisní limit 0,2 mg/m3 pro celkovou hmotnostní koncentraci těchto látek.

    Podle Přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb. je stanoven limit pro PAHs vyjádřených jako benzo(a)pyren ve výši 1 ng/m3.

  • Limity pro vodu


    Pitná voda:

    0,1 µg/l nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro PAHs (vyhl. č. 252/2004 Sb.)

    Pozn. Limitní hodnot se vztahuje na součet kvantitativně stanovených následujících specifických látek: benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[ghi]perylen, indeno[1,2,3-cd]pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Jsou-li stanoveny další látky typu polyaromatických uhlovodíků, nelze jejich hodnotu zahrnout do ukazatele PAU. S výjimkou benzo[a]pyrenu, pro který je stanovena limitní hodnota (ukazatel č. 18), se v případě jejich nálezu nad mezí detekce postupuje podle § 4 odst. 6 zákona.

    Povrchové vody:

    Přípustný imisní standard pro povrchové vody sumu PAU dle Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. je 0,2 µg/l (látka č. 108). PAU jsou vyjádřené jako součet koncentrací šesti sloučenin: fluoranthen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[g,h,i]perylen a ideno[1,2,3-c,d]pyren.

    Emisní limity pro PAU stanovuje Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Pro průmyslové vody je stanoven limit provozy – těžba uhlí a briketárny tepelné zpracování uhlí, dřevozpracující průmysl, zpracování ropy a petrochemii, distribuční sklady ropných látek, výrobu léčiv, ve výši 0,01 mg/l. PAU jsou vyjádřené jako součet koncentrací šesti sloučenin: fluoranthen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[g,h,i]perylen a ideno[1,2,3-c,d]pyren.

    Podzemní voda:

    Limity podle Metodického pokynu MŽP (Věstník MŽP 3/1996) v µg/l jsou pro jednotlivé kategorie A, B a C uvedeny v následující tabulce. Limit pro PAU celkem platí pro sumu fenantrenu, fluorantenu, pyrenu, benz(a)antracenu, chrysenu, benzo(k)fluorantenu, benzo(a)pyrenu, indeno(123cd)pyrenu a benzo(ghi)perylen.

    Tabulka: Limity pro podzemní vodu podle Metodického pokynu MŽP

    PAU A B C
    antracen 0,005 5 10
    benz(a)antracen 0,005 0,5 1
    benzo(a)pyren 0,005 0,1 0,2
    benzo(k)fluoranten 0,002 0,25 0,5
    benzo(ghi)perylen 0,001 0,1 0,2
    benzo(k)fluoranten 0,001 0,1 0,2
    fluoranten 0,003 25 50
    fenantren 0,005 5 10
    chrysen 0,005 0,1 0,2
    indeno(123cd)pyren 0,001 0,1 0,2
    naftalen 0,01 25 50
    pyren 0,01 25 50
    PAU celkem 0,15 60 120
  • Limity pro půdu


    Limity pro obsah PAU celkem pro zeminu podle Metodického pokynu MŽP (Věstník MŽP 3/1996) v mg/kg suš. Limit pro PAU celkem platí pro sumu fenantrenu, fluorantenu, pyrenu, benz(a)antracenu, chrysenu, benzo(k)fluorantenu, benzo(a)pyrenu, indeno(123cd)pyrenu a benzo(ghi)perylen.

    Tabulka: Limity pro zeminu podle Metodického pokynu MŽP

    PAU A B C-obyt. C-rekr. C-prům.
    antracen 0,1 40 60 80 100
    benz(a)antracen 0,1 4 5 10 50
    benzo(a)pyren 0,1 1,5 2 4 10
    benzo(k)fluoranten 0,1 4 5 10 50
    benzo(ghi)perylen 0,05 20 30 40 80
    benzo(k)fluoranten 0,05 10 15 20 30
    fluoranten 0,3 40 50 80 150
    fenantren 0,15 30 40 60 100
    chrysen 0,05 25 40 50 80
    indeno(123cd)pyren 0,1 4 5 10 50
    naftalen 0,05 40 60 80 100
    pyren 0,05 40 60 80 100
    PAU Celkem 1 190 280 380 640



    Hodnota kategorie C – všestranné využití území pro PAU celkem je 40 mg/kg suš.

    Vyhláška č.13/1994 Sb. stanovuje v Příloze č. 2 limit pro půdy náležejícího do ZPF v mg/kg suš. následovně:

    antracen 0,01
    benzo(a)antracen 1,0
    benzo(a)pyren 0,1
    fenatren 0,1
    fluoranten 0,1
    chrysen 0,01
    naftalen 0,1
    PAU Celkem 1,0



  • Limity pro odpady


    Vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb.stanovuje v příloze č.4 limit pro sumu PAU, které lze uložit na skládku inertního odpadu ve výši 80 mg/kg suš. a v příloze č.10 požadavek na obsah PAU pro obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu ve výši 6 mg/kg suš. Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou definovány jako sumu antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)pyrelenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranhtenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-c,d)pyrenu, naftalenu a pyrenu.

  • Limity pro potraviny


    Limity pro PAHs v potravinách jsou uvedeny v příloze č.2 vyhlášky č. 53/2002 Sb. Ministerstva zdravotnictví.

  • Ostatní limity


    Od 1. ledna 2010 se na evropský trh nesmí dodávat pneumatiky, které byly vyrobeny s použitím olejů s vysokým obsahem PAHs a je omezeno používat i takovéto plnící oleje (usnesení Rady ze 17.10.2005).
    Integrovaný registr znečišťování (NV č. 368/2003 Sb.): ohlašovací prahy v kg/rok pro emise do vzduchu = 50, pro emise do vody = 5, pro emise do půdy = 5 a pro přenosy mimo provozovnu = 50. PAU se měří jako benzo(a)pyren, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen a indeno(123cd)pyren.

  • Mezinárodní úmluvy a legislativa

    Stockholmská úmluva, POPs protokol k LRTAP konvenci

  • Tabulka

    Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.

    č. číslo CAS ohlašovaná látka ohlašovací prahy v kg/rok více informací
         

    A

    (ovzduší)

    B

    (voda)

    C

    (půda)

    D

    (odpady)

    o seznamu najdete
     72   polycyklické aromatické uhovodíky (PAU)  50  5  5  50 zde

    Vysvětlivky:
    A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
    B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
    C = ohlašovací práh pro emise do půdy
    D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech

  • Odkazy

    1)http://www.irz.cz/sites/default/files/Souhrnna_zprava_2013_IRZ_C_web.pdf

    2)http://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/search2/f?./temp/~AbQy0y:1

  • Literatura


    1) Adamec V. a kol.: DÚ 04 – Analýza toxických a genotoxických účinků reálných směsí emitovaných z dopravy ((http://www.cdv.cz/text/szp/13904/zprava13904/2004/du04.pdf)

    2) SCF 2002: Opinion of the Scientific Committee on Food on the risks to human health of Polycyclic Aromatic Hydrocarbons in food, SCF/CS/CNTM/PAH/29 Final, prosinec 2002 (http://europa.eu.int/comm/food/food/chemicalsafety/contaminants/out153_en.pdf)

    3) SCF 2002: Polycyclic Aromatic Hydrocarbons – Occurrence in foods, dietary exposure and health effects, SCF/CS/CNTM/PAH/29 ADD1 Final, prosinec 2002 (http://europa.eu.int/comm/food/fs/sc/scf/out154_en.pdf)

    4) Holoubek, I., a kol.: Úvodní národní inventura persistentních organických polutantů v České republice. Projekt GF/CEH/01/003: ENABLING ACTIVITIES TO FACILITATE EARLY ACTION ON THE IMPLEMENTATION OF THE STOCKHOLM CONVENTION ON PERSISTENT ORGANIC POLLUTANTS (POPs) IN THE CZECH REPUBLIC. TOCOEN, s.r.o., Brno v zastoupení Konsorcia RECETOX - TOCOEN & Associates, TOCOEN REPORT No. 249, Brno, srpen 2003.

    5) Holoubek, I., a kol.: Návrh Národního implementačního plánu pro Implementaci Stockholmské úmluvy v České republice. Projekt GF/CEH/01/003: ENABLING ACTIVITIES TO FACILITATE EARLY ACTION ON THE IMPLEMENTATION OF THE STOCKHOLM CONVENTION ON PERSISTENT ORGANIC POLLUTANTS (POPs) IN THE CZECH REPUBLIC. TOCOEN, s.r.o., Brno v zastoupení Konsorcia RECETOX - TOCOEN & Associates, TOCOEN REPORT No. 252, Brno, leden 2004, 100 s + 23 s souhrnu + 11 příloh.

    6) Holoubek I., a kol.: Měření imisního zatížení Zlínského kraje (http://www.recetox.muni.cz/index.php?id=404)

    7) SZÚ 2005: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 2004. Kapitola 4 – Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší. (http://www.szu.cz/chzp/rep04/kc05_04.htm)

    8) SZÚ 2005: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 2004. Kapitola 11 - Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací. (http://www.szu.cz/chzp/rep04/kc05_11.htm)

  • Autor

    Ing. Milan Havel, Ing. Petr Válek
  • Email

    Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


jbj
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
  183 Kč   Přidat do košíku
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

zachranme-irbise