Povodně vznikají v nemocné krajině, technické stavby jim nezabrání

13.6.2013 - ČR / PRAHA | Tiskové zprávy
Ilustrační foto
Z přirozených, klikatých potoků se v minulosti staly vybetonované, zregulované kanály. Do odvodněných polí se srážky nevsakují, jen protečou do trubek a stružek a rychle zaplňují potoky. Voda z jednotlivých potoků rychle odtéká a přichází velmi rychlá a prudká povodňová vlna. To jsou podle Arniky hlavní příčiny nedávných plošných záplav i současných lokálních bleskových povodní. Spojením více rozvodněných toků se pak síla povodňové vlny násobí, stejně jako rozsah škod. Zdravá krajina před suchem i povodněmi ochrání levněji a účinněji, než hráze a betonové břehy [1].

„Odvodněná krajina je jako střecha, ze které voda rychle steče dolů po okapu. A pod tím pomyslným okapem stojí naše města a obce. Každý metr krychlový vody, každá kapka, kterou nezadrží louky, lesy, pastviny nebo mokřady, ohrožuje zdraví a majetek lidí žijících v nižších částech toku. Každý metr zregulovaného malého potoka přispěl k přelití hrází v Mělníce, Děčíně, v Ústí nebo i v Zálezlicích,“ komentuje příčiny povodní vedoucí programu Ochrana přírody Jana Vitnerová z Arniky.

Nevládní organizace proto apeluje na premiéra Nečase a ministry Bendla a Chalupu (všichni z ODS), aby přijali taková opatření, která naši krajinu uzdraví a obnoví přirozená koryta potoků a řek.

„Úředníci a politici v řadě měst povolují stavby v záplavových územích, ukrajují z volné krajiny, pokrývají ji betonem a zabraňují vodě, aby se bezpečně a hlavně beze škod rozlévala. Technická protipovodňová díla často poskytují jen klamný pocit bezpečí. Nejsou totiž vždy spolehlivá a při jejich selhání dochází k největším škodám,“ dodává Vitnerová.

Současná povodeň však nemusela být tak ničivá. Vláda už v roce 2009 uložila několika ministrům, aby vypracovali soubor protipovodňových a protierozních opatření [2]. Na investice do obnovy přirozených funkcí krajiny bylo tehdy vyčleněno 16 miliard korun. Současná vláda včetně ministra Tomáše Chalupy navržená opatření podcenili a finance utratili jinde. Místo aby 3,7 miliardy z evropských fondů použil na ozdravení krajiny, doslova je nalil do pražských tunelů. Navíc při povodni nehledá Chalupův úřad příčinu, ale omezuje se na vydávání zpráv o počasí.

 

Poznámky:

[1] Příklady nákladů na přírodě blízká protipovodňová opatření:

Opatření

Náklady

Zdroj odhadu nákladů

Revitalizace potoka, včetně soustavy tůní a retenčního mokřadu

500.000,- Kč/km toku

Náklady na zemní práce a výsadbu dřevin – dle realizace u města Telč

Obnova meze mezi poli

100.000,- Kč/km meze

Náklady na zemní práce a výsadbu dřevin – dle realizace u Zdislavic na Vlašimsku

Remízek

20 – 50.000,- Kč/ha

Náklady na výsadbu dřevin

Obnova různovětého smíšeného lesa

Řádově stovky Kč/ha

Vyšší náklady na sazenice stromů, pomalejší nárůst dřevní hmoty, vyšší tržní cena dřeva

Změna osevního postupu

Řádově desítky Kč/ha

Náklady na osivo (pícniny, luštěniny), nižší tržní cena, nižší náklady na ochranu rostlin

Vyorání hlubší zádržné brázdy na ochranu pole

Řádově koruny na hektar

Vyšší spotřeba pohonných hmot při hlubší orbě

Orba po vrstevnici namísto po spádnici

Řádově haléře na hektar

Individuální dle konfigurace terénu

 

[2] Vláda v roce 2009 vyčlenila 16 miliard korun určených na opatření v krajině, která by snížila zejména rizika povodní a erozi – níže citované nařízení vlády nebylo naplněno.

Návrh tezí pro přizpůsobení se změnám klimatu v podmínkách ČR (usnesení č. 1452 z 30. listopadu 2009), bod dvě

Vláda 
I. schvaluje Teze strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách 
České republiky, uvedené v části III materiálu č.j. 1597/09; 
II. ukládá
1. ministrům provést analýzu dopadů klimatické změny v rámci gesce jimi 
řízených resortů, výsledky zapracovat do navržené osnovy materiálu a předložit tento 
návrh do 30. září 2010 ministru životního prostředí, 
2. ministrům životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu, pro 
místní rozvoj a ministryni zdravotnictví zajistit v rámci svých gescí při plnění úkolu 
podle bodu II/1 tohoto usnesení rozpracování principů adaptačních opatření podle 
přílohy č. 2 tezí uvedených v bodě I tohoto usnesení, 
3. ministru životního prostředí zajistit koordinaci přípravy celkového 
materiálu včetně ustavení příslušných meziresortních pracovních komisí a předložit 
vládě do 31. prosince 2010 návrh kompletní strategie přizpůsobení se změně klimatu 
v podmínkách České republiky.

Při kontrole úkolů v září 2010 (usnesení 748/2010) byl termín prodloužen do 30. 6. 2011, a následně z plánu nelegislativních činností vlády schváleného usnesením 468/2012 vypadl docela.

 

 
  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942
jbj
podporte
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

sajga-baner