Příběh registru, který už deset let práská velké znečišťovatele

10.7.2014 - ČR | Články
Těžba dat a jejich následné zpracování dodaly v posledních letech významný impuls žurnalistice a mají velký potenciál i v oblasti životního prostředí. Příkladem jsou data z Integrovaného registru znečišťování (dále IRZ), které Arnika „těží“ už od roku 2005. Výsledkem náročných a každoročně se opakujících výpočtů jsou žebříčky největších znečišťovatelů, díky nimž můžete snadno zjistit, které podniky v aktuálním roce vypouštěly ve vašem kraji nejvíc škodlivin. Na IRZ je i dobře vidět, že kromě třídění a rozkrývání dat je stejně důležité zabývat se jejich ochranou a prosazováním jejich veřejné přístupnosti. Veřejné datové doly totiž může velmi snadno zasypat úřední šiml nebo aktivní lobby.

IRZ, TRI, E-PRTR a další

Do konce března měli největší znečišťovatelé životního prostředí České republiky nahlásit do IRZ vypouštěné škodliviny za rok 2013. Tuto povinnost jim každoročně ukládá zákon č. 25/2008 Sb. o integrovaném registru znečišťování životního prostředí. Vůbec poprvé se u nás nahlašovala data v  roce 2005. Inspirací pro vznik IRZ byla americká obdoba registru. Rejstřík s názvem Toxics Release Inventory (TRI) byl ve Spojených státech amerických zřízen už v roce 1986 a jedním z důležitých podnětů pro jeho vznik byla rozsáhlá havárie chemického komplexu v Bhópálu v Indii, který vlastnila americká společnost Union Carbide.

Nutno podotknout, že český rejstřík svého staršího bratra zatím nedorostl a nemá k tomu ani nakročeno. V USA je do rejstříku zahrnuto téměř 600 látek roztříděných do 30 skupin. U nás se do IRZ nahlašují údaje o 93 chemikáliích, přičemž u některých z nich, jako je např. hexachlorbenzen, jsou limity pro hlášení tak nízké, že jejich producenti nahlašovací povinnosti unikají. Podle Arniky v seznamu citelně chybí benzo(a)pyren, některé bromované zpomalovače hoření a další látky.

Rozdíl mezi americkým TRI a  českým IRZ je i ve způsobu zpracování dat. V americké verzi můžete jednoduše vyhledávat podle mapy a následně si nechat zobrazit přehledné údaje o konkrétním podniku za poslední roky. Nabídka a  rozhraní v české verzi jsou o třídu slabší. Od roku 2007 mají podniky povinnost hlásit údaje i do evropského registru znečišťování E-PRTR, který je ale v některých ohledech méně přísný než IRZ.

Podívejte se, kdo je největším zněčišťovatelem ve Vašem kraji >>>

Hitparáda znečišťovatelů

rakovnikÚdaje z IRZ jsou zveřejňovány vždy na konci září. Ministerstvo životního prostředí má tak půl roku na kontrolu nahlášených dat. Zveřejněním údajů začíná zdlouhavá práce Arniky, která z dat sestavuje každoroční „hitparády“ největších znečišťovatelů podle skupin látek, jež jsou nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí. „Nápad sestavovat žebříčky jsme odkoukali od Přátel Země z Velké Británie. Podnikům, které se objevují na prvních místech, taková negativní reklama vadí a máme zkušenost s tím, že alespoň některé závody začnou uvažovat o nápravě, třebaže to veřejně nepřiznají,“ říká k žebříčkům Milan Havel z Arniky, který má jejich sestavování na starosti a dodává: „Naše kampaň ale začala už před rokem 2005, kdy jsme několik let prosazovali vznik registru. Vyjednávání o jeho konečné podobě byla dost náročná.“

Podniků, které se díky žebříčkům a  následnému tlaku veřejnosti rozhodly zlepšit technologii a snížit své emise je celá řada. Jmenovat můžeme Kronospan v  Jihlavě, Federal-Mogul v Kostelci nad Orlicí, Jitonu v  Písku, Brisk Tábor ad. K zajímavým příkladům patří závod Knauf Insulation z Krupky, který se několik let objevoval na nejvyšších příčkách krajského žebříčku rakovinotvorných látek, když třeba v roce 2007 vypustil do ovzduší 1 607 kg formaldehydu. Závod se snažil zlehčovat důsledky vypouštěné látky PR článkem v místním tisku, který pojednával o její neškodlivosti. V roce 2009 ale nakonec nahradil fenolformaldehydové pryskyřice za pojivo na přírodní bázi s obsahem škrobu a dnes se chlubí, že jeho výrobky údajně neškodný formaldehyd vůbec neobsahují.

Lakování na zeleno

Řada podniků se ale v žebříčcích umísťuje na předních pozicích rok co rok, aniž by se snažily o nápravu a naopak lakují své činy na zeleno. K  takovým rekordmanům patří například ArcelorMittal Ostrava nebo Elektrárna Prunéřov společnosti ČEZ. Podle jejich webových stránek sice „bezpečnost a  ochrana přírody patří k nejvyšším prioritám a je nadřazena požadavkům výroby“ (ČEZ) a  klíčovým bodem je výroba „trvale udržitelným způsobem“ (ArcelorMittal), realita jejich podnikání ale vypadá podstatně jinak.

Je otázkou, zda nezodpovědné chování musí firmám procházet i v budoucnu. Zajímavý je nedávný případ z  Itálie, kde se kauza uhelné elektrárny v pobřežním městě Vado Ligure dostala až k soudu. Žaloba se opírala o epidemiologický posudek, podle kterého emise z továrny v letech 2005-2012 zapříčinily úmrtí více než 400 lidí a přes 1700 lidí mělo kvůli podniku vážné zdravotní problémy v podobě respiračních a  srdečních nemocí. Soud letos rozhodl o vině provozovatelů a donutil společnost Tirreno Power závod uzavřít.

Podpořím vznik aktuálního přehledu největších zněčišťovatelů darem

nebo
,- Kč
darujme

Švejk, čerti nebo kouzelník Kocourek

„Znečišťovatelé se často ohání dodržováním emisních limitů. Pro kvalitu životního prostředí je ale spíše určující, kolik toho vypouští v celkovém množství, a právě tyto údaje můžete v IRZ nalézt, takže se konkrétní podniky nemohou dál vymlouvat, že za znečištěné životní prostředí nemohou,“ osvětluje význam IRZ Milan Havel. Údaje z registru a výsledky v žebříčcích Arniky často slouží jako první impulz, díky kterému se veřejnost anebo představitelé samosprávy začnou o dané znečišťovatele zajímat.

Pravděpodobně i z toho důvodu se od vzniku IRZ hlavně ze strany konzervativní části průmyslu objevují snahy o výrazné omezení účinnosti databáze. K tradičním zastáncům osekání IRZ patří lidé z Ministerstva průmyslu a obchodu a ze Svazu chemického průmyslu ČR. Arnika tak opakovaně vysvětluje veřejnosti význam rejstříku a  snaží se bránit jeho podobu. Petice za zachování registru podepsalo přes dvacet tisíc lidí a pro zviditelnění tématu podnikla Arnika sérii happeningů. Poslancům a  poslankyním například přivezl na trakaři polámaný a osekaný registr dobrý voják Švejk (2007), přímo před Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR probíhalo mizení kouřících komínů v  podání exministra Kocourka (2011), práskání nafouknuté bubliny z nepodložených argumentů ministerstva (2012) a na Svaz chemického průmyslu ČR zavítala pekelná delegace s prohlášením, že Omezení registru je cesta do pekel (2011).

A co dál?

„V posledních letech se hodně věnujeme zahraničním projektům, v tomto roce chceme naše zkušenosti s IRZ propagovat v Kazachstánu v rámci workshopů pro místní nevládní organizace. Na podzim opět vyhlásíme žebříčky největších znečišťovatelů. Trochu se ale obáváme, co se bude s IRZ dál dít, když jsou i na Ministerstvo životního prostředí ČR dosazováni lidé, které spíš zajímá průmysl než životní prostředí. Jsme proto připraveni IRZ dál bránit a  chtěli bychom se pokusit zahájit debatu o rozšíření dalších sledovaných látek, konkrétně alespoň o benzo(a)pyren “, říká o plánech Arniky Viktorie Lupačová z programu Toxické látky a odpady.

DarekProPrirodu-zeleny
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

sajga-baner