Ryby z českých řek obsahují perzistentní organické látky

22.6.2011 - PRAHA / Tisková zpráva sdružení Arnika a Ústavu chemie a analýzy potravin Vysoké školy chemicko-technologické v Praze | Tiskové zprávy
Sdružení Arnika a vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze dnes zveřejnili výsledky rozsáhlého ročního výzkumu (1) především říčních sedimentů a ryb z území celé České republiky finančně podpořeného Státním fondem životního prostředí (SFŽP). Hlavním zjištěním je, že bromované a fluorované látky, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a jež se běžně nemonitorují, byly přítomny ve většině analyzovaných sedimentů a ryb.

Perfluorované látky (PFC) (2) byly nalezeny v každém ze vzorků ryb a v 72 % zkoumaných sedimentů. Bromované zpomalovače hoření (BFRs) (3) se vyskytovaly rovněž ve sto procentech odebraných vzorků ryb a v téměř všech vzorcích sedimentů. „Rozhodli jsme se tyto látky sledovat, protože jsou to látky dlouho přetrvávající v životním prostředí a kumulující se v živých organismech. Nejlépe prozkoumané z nich, polybromované difenylétery, negativně ovlivňují imunitní reakce organismu, reprodukčního cyklu a působí negativně na hormonální rovnováhu. Účinky PFC jsou prozkoumány méně, ale alarmující je již fakt, že se hromadí v lidském organismu a při jejich setrvalém příjmu je prakticky nereálné je z těla zcela vyloučit. Ryby patří k hlavním cestám expozice lidského organismu těmto látkám," přiblížila sledované látky prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT v Praze.

„Použití některých sledovaných látek omezuje Stockholmská úmluva anebo legislativa platná v celé Evropské unii (4). V rybách i říčních a potočních sedimentech se však kumulují i další látky, které zatím regulaci nepodléhají. Znečištění vodního prostředí perzistentními organickými látkami tedy přesahuje míru jejich regulace zákonnými normami a je třeba zpřísnit pravidla pro jejich používání. To je hlavní vzkaz politikům a státním institucím nejen v České republice, ale také v Evropské unii," komentoval výsledky dnes zveřejněné studie RNDr. Jindřich Petrlík, spoluvedoucí kampaně Člověk a voda ze sdružení Arnika. Překážkou v omezování použití perfluorovaných látek a bromovaných zpomalovačů hoření je i celá řada výjimek, které schválily smluvní strany Stockholmské úmluvy, a to mimo jiné i na žádost Evropská unie.

Na výskyt sledovaných látek bylo celkem analyzováno 72 ryb různých druhů a 32 vzorků sedimentů odebraných v různých oblastech řek Vltava, Labe, Bílina, Lužická Nisa, Haná, Dyje a Morava. Dále byly vzorky odebrány z potoků Přemyšlenského, Lampertického, Kamenného, Lichnovského, Polička a Strouha (poblíž Temelína).

Nejvyšší koncentrace perfluorovaných látek byly zjištěny ve svalovině ryb z Bíliny v Ústí nad Labem, ze slepého ramene Moravy Čerťák v Uherském Hradišti a z Lužické Nisy v Liberci (viz graf v příloze). Bílina a Lužická Nisa v Liberci patřily vedle labských lokalit u Pardubic a Štětí k nejvíce zatíženým i další skupinou sledovaných bromovaných látek. U polybromovaných difenyléterů (PBDE) byly nejvyšší koncentrace detekovány ve vzorcích sedimentů odebraných v lokalitách řeky Labe, Lužické Nisy a v sedimentační nádrži v Lamperticích.

Tato studie zjistila vyšší maximální koncentraci PFC ve vzorcích ryb v porovnání se studiemi z minulých let. „Důvodem stanovení vyšších hladin kontaminace PFC v naší studii může být výběr lokalit, kdy byly spíše vybírány oblasti, v jejichž blízkosti se nachází chemické nebo jiné průmyslové továrny nebo spalovny nebezpečného odpadu, které mohou být zdrojem těchto kontaminantů," zdůvodnila nález vyšších koncentrací PFC Ing. Jana Pulkrabová, Ph.D. z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT v Praze. Při porovnání hladin PFC v sedimentech z českých a moravských řek se studiemi provedenými v jiných státech, patří tyto nálezy spíše k nižším až průměrným.

Zveřejněná studie představuje také první rozsáhlejší monitoring tetrabrombisfenolu A v českých a moravských říčních sedimentech a rybách. Jeho nejvyšší koncentrace byla zjištěna v sedimentu z řeky Moravy v Uherském Hradišti. Tetrabrombisfenol A (TBBPA), patřící mezi zpomalovače hoření, je podle tzv. R vět vysoce toxický pro vodní organismy a může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí.

Výslednou studii Arnika poskytne Ministerstvu životního prostředí jako podnět k rozšíření monitoringu látek. Na mezinárodním fóru ji pak použije jako argument pro rozšíření Stockholmské úmluvy.

Zveřejnění výsledků rozborů sedimentů a ryb je jednou z posledních aktivit projektu „Voda živá", který se v rámci sdružení Arnika stal součástí širší kampaně „Člověk a voda" a trval rok a půl. Jeho součástí je také vydání knihy „Voda živá", stejnojmenná soutěž pro středoškolské studenty a žáky druhého stupně základních škol a řada dalších aktivit.

Poznámky pro editory:

1) Studie „Výskyt perfluorovaných a bromovaných sloučenin ve vzorcích ryb a sedimentů z vybraných lokalit České republiky": http://arnika.org/soubory/voda/Voda_ziva/Projekt_Voda_ziva_report_final.pdf

2) PFC - perfluorované sloučeniny

Skupina PFC představuje okolo 1000 různých látek s odlišnou chemickou strukturou a vlastnostmi. Používají se především ve výrobě povrchově upravených textilií, koberců a kůží, potravinářských balících materiálech, dále jako aditiva do hasicích pěn a hydraulických tekutin, při výrobě pokovovaných předmětů, polovodičů, elektronického a fotografického zařízení, lubrikantů, kosmetiky. Do životního prostředí pronikají PFC z míst jejich průmyslové výroby, v průběhu používání výrobků a ze skládek odpadů. PFC se váží na proteinovou složku tkání, např. na krevní proteiny, a akumulují se v játrech, ledvinách a močovém měchýři. Jejich přítomnost byla zjištěna u řady živočichů - přes ryby, obojživelníky, ptáky, savce až po člověka, a to po celém světě.

Společnost 3M, která byla největším světovým producentem PFC, opustila od výroby těchto látek po zjištění, že jejich vysoké koncentrace byly nalezeny v životním prostředí ve vzdálené Arktidě. V současnosti je výroba lokalizována v Evropě, Asii (Japonsko) a Latinské Americe (Brazílie). Hlavní použití produkce připadá na fotografický průmysl, fotolitografii, hydraulické kapaliny a pokovovací techniky.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vyzval členské státy ke shromažďování dat o kontaminaci potravin PFC a BFR (v daných případech jde hlavně o ryby), aby mohla být zhodnocena zdravotní rizika pro konzumenty. Perfluorované látky řeší mezinárodní konsorcium, jehož členem je tým odborníků z partnerské VŠCHT. Jedná se konkrétně o projekt Perfood: www.perfood.eu .

3) BFR - bromované zpomalovače hoření

Jde o chemické sloučeniny, které jsou přidávány do mnoha průmyslových výrobků (elektroniky, koberců, záclon a dalších výrobků, které se mohou vznítit) s účelem zabránit požáru. V dnešní době existuje přes 175 různých zpomalovačů hoření. Nejznámější skupinou těchto látek jsou polybromované difenylétery (PBDE), jejichž použití je však již omezeno. Přidávaly se mimo jiné do polyuretanových pěn, polyesterů, pryskyřic nebo jako ochranná vrstva v textiliích.

U některých z BFR, jako například u PBDE, bylo zjištěno, že dlouho setrvávají v životním prostředí a mají schopnost bioakumulace - byly zjištěny také v rybách anebo mateřském mléce. Současně se zjistilo, že mají negativní vliv na naši nervovou soustavu. Některé z bromovaných zpomalovačů hoření jsou již omezeny zákony a mezinárodními úmluvami. Výrobci by měli uvádět informace o jejich obsahu ve výrobcích dodávaných na trh na základě nařízení REACH.

Zdrojem BFR může být uvolňování z jimi ošetřených produktů, které jsou jimi ošetřeny, dále průmyslové odpadní vody z továren, kde se vyrábějí nebo zpracovávají do konečných spotřebitelských výrobků. K dalšímu uvolňování dochází ze skládek, při recyklaci či během nedokonalého spalování odpadu nebo při náhodných požárech, při nichž mohou vznikat i velmi nebezpečné a vysoce toxické polybromované dibenzodioxiny a dibenzofurany (PBDD/F).

4) Směrnicí 2006/122/ES je v Evropské unii v současné době omezeno použití (perfluoroktansulfonátů (PFOS). V květnu 2009 bylo v Ženevě na 4. konferenci smluvních stran Stockholmské úmluvy perzistentních organických polutantech (POPs-Persistent Organic Pollutants) rozhodnuto o zařazení PFOS na seznam zakázaných látek. 17. března 2010 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučení o monitorování přítomnosti PFC v potravinách (požadavky na LOQ 1 μg/kg). Pro přesný odhad expozice lidí těmito látkami by všechny členské státy měly v průběhu let 2010 – 2011 sledovat přítomnost PFC v široké škále potravin odrážející zvyky konzumentů, zahrnující potraviny živočišného i rostlinného původu. Stejně jako v případě PFOS v květnu 2009 bylo v Ženevě na 4. konferenci smluvních stran Stockholmské úmluvy rozhodnuto o zařazení PentaBDE a OktaBDE na černou listinu úmluvy o perzistentních organických látkách, která právně zavazuje signatářské země omezit u vybraných látek výrobu, jejich používání a vypouštění do životního prostředí. I přes řadu regulačních opatření mnoho produktů vyrobených s přídavkem PentaBDE a OktaBDE je stále používáno. Úmluva navíc nezakázala jejich využití v recyklovaných výrobcích (například v kobercích).

Graf celkové kontaminace rybí svaloviny ve sledovaných lokalitách vyjádřené jako průměrná hodnota ∑PFC v pozitivních vzorcích (μg/kg svaloviny)

Graf_Kontaminace_Ryby

Mapa lokalit, z nichž pocházely vzorky:

Graf_Lokality


´

Aktivity projektu Voda živá

Soutěž Voda živá

Mezi velmi významné části projektu patřila soutěž Voda živá určená mládeži. Soutěž byla inzerována na internetu, ale také v Učitelských novinách apod. Cílem soutěže bylo podpořit ekologickou výchovu a ukázat na propojení mezi výzkumem a praktickou ochranou přírody. K jejich hlavním úkolům patřilo sledovat po deset měsíců vybraný vodní tok, zjistit jeho největší znečišťovatele, kvalitu vody nebo pozorovat přírodní a rostlinné obyvatele.

Fotografická soutěž a kvíz

Aby si mohli zasoutěžit i dospělí, připravili jsme pro širokou veřejnost soutěžní kvíz a fotografickou soutěž. Na otázky ohledně znečištění vod nakonec odpovědělo 826 lidí a soutěžních snímků k tématům: Život ve vodě a kolem vody, Voda v ohrožení a Jak chráníme vodu se nám sešlo 48. Některé snímky byly použité také v publikaci Voda živá, která právě vychází a shrnuje celý projekt.

Zveřejnění znečišťovatelů našich řek

V rámci projektu se Arnika pokusila ukázat na důležitost Integrovaného registru znečišťování (IRZ), který je v současnosti jediným zdrojem informací o znečištění našich řek. Mezi žebříčky největších znečišťovatelů za jednotlivé kraje jsme proto zahrnuli i údaje týkající se znečišťování vodních toků. Pozornost byla věnována látkám nebezpečným pro vodní organismy. Sestavili jsme také zvláštní žebříček největších znečišťovatelů Labe a jeho přítoků. Všechny informace k IRZ jsou zde: http://arnika.org/registr-znecistovani.

Monitoring vodního ekosystému

O znečištění vod látkami jako jsou perfluorované sloučeniny nebo bromované zpomalovače hoření existuje zatím málo informací. Součástí projektu Voda živá proto byl i pilotní průzkum vybraných lokalit zaměřený na tyto látky. Ve spolupráci s odborníky z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze bylo vytipováno celkem deset vhodných míst, kde byly následně provedeny odběry sedimentů. K nim pak přibyly ještě lokality, kde pracovala družstva studentů v rámci soutěže Voda živá. Součástí monitoringu byla i analýza ryb. Odlovy ryb probíhaly ve spolupráci s místními rybáři a i přes menší problémy, především zvýšené hladiny některých toků, se je nakonec podařilo zajistit. S výsledkem monitorignu jsme seznámili média na tiskové konferenci.

Média

K aktivitám projektu byly průběžně vydávány tiskové zprávy a novinky. Celkem jich Arnika vydala kolem tří desítek. Zájmu médií se těšila hlavně soutěž pro školy a zveřejnění žebříčku největších znečišťovatelů. Například tématu největších znečišťovatelů Labe se věnovali MF Dnes, Právo, Metro, Deník Referendum a další. Důležitým informačním kanálem jsou internetové stránky věnované problematice vod: www.arnika.org/voda.

Přednášky, profily rizikových látek

Během projektu jsme zorganizovali i několik přednášek k problematice kvality vody a jejího znečištění. Databáze rizikových chemických látek Arniky dostupná na adrese www.arnika.org/chemicke-latky se dočkala rozšíření. Přibyly v ní například profily vybraných pesticidů nebo bromovaných zpomalovačů hoření.


Projekt Voda živá byl podpořen z prostředků Státního fondu životního prostředí částkou 1 998 800,- Kč. Dále jej podpořily také mezinárodní síť IPEN a nadace Global Greengrants Fund. Cílem projektu je ukázat veřejnosti, především pak žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům, zástupcům průmyslu a novinářům, vztah mezi chemickými látkami používanými v domácnostech a v průmyslu, zátěží povrchových vod a jejich potenciálem se se znečištěním vyrovnat.

Loga_VodaZiva

  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník,Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942
jbj
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
  183 Kč   Přidat do košíku
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

zachranme-irbise